39 C 59/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 19 283,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 587,99 Kč spolu s úrokem z prodlení v sazbě 11,50 % ročně z částky 9 587,99 Kč jdoucím od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplaceníčástky 9 302,93 Kč,úroku z prodlení z částky 180,54 Kč v sazbě 11,50% ročně jdoucím od 15. 9. 2025 do zaplacení,a částky 392,83 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 18 890,92 Kč s úrokem z prodlení a smluvní pokutu. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , kterou uzavřeli účastníci , datum, . Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Tam žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých byla prověřena úvěruschopnost. Žalobkyně zjistila počet členů domácnosti, pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje, vycházela z údajů žalované, dále bylo ověřeno, zda se žalovaná nenachází v registru exekucí, není vedena v insolvenčním rejstříku, nemá neplatné doklady. Bylo také nahlédnuto do databází registrů klientských informací. Žalobkyně vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek, které prokazovaly pravidelný příjem žalované, a to ve výši 25 000 Kč měsíčně čistého. Žalovaná nebyla vedena v evidenci exekucí, nebyla na ni prohlášena insolvence, její doklad byl platný, nebyla vedena s negativními poznatky ani v registru bankovních i nebankovních klientských informací. Žalovaná následně potvrdila správnost svých údajů, včetně bankovního účtu. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského portálu na základě dvoufázového ověření, poté byl úvěr vyplacen na bankovní účet žalované č. , č. účtu, ve výši 9 600 Kč. Bylo sjednáno, že první splátka bude splatná. , datum, . Konec kreditového rámce měl nastat 6. 11. 2026. Žalovaná ale uhradila pouze , datum, částku 12,01 Kč, dluží 18 890,92 Kč. Na jistině se jedná o částku 9 587,99 Kč, dále pak 180,54 Kč představuje poplatek za vyplacení části úvěru, smluvní úrok je vyúčtován 9 122,39 Kč, když úrok byl podle článku VII, VI sjednán na 1,066 % denně. Poplatek za vyplacení úvěru vychází z článku VII a VI úvěrové smlouvy, kde byl sjednán ve výši 1,99 % z vyplacené částky. Ve smlouvě byla také sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení. Tato pokuta je uplatněna pouze za období od 15. 7. 2025 do 13. 10. 2025 ve výši 392,83 Kč.

2. Platební rozkazy vydán nebyl. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud dále postupoval podle § 115a o.s.ř., když předtím upozornil žalobkyni, že smlouvu považuje pro nepřiměřené úročení.

3. Z obsahu spisu bylo zjištěno následující. Podle základních informací o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, “ se jedná o spotřebitelský úvěr bez zajištění na dobu schváleného kreditního rámce prodlouženého o 29 dní, což je standardně 569 dní od uzavření smlouvy. Je stanoveno denní úročení 0,866. Úvěr je splácen v denních splátkách. Podle modelového případu, pokud je poskytnuto 10 000 Kč, celkem bude vráceno 47 412 Kč, RPSN, uváděno 1 178,28 %, je možné také provádět splátky měsíční, pokud je poskytován úrok do 10 000 Kč, je čerpán v jedné tranši. Dále byla předložena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ číslo , hodnota, . Žalovaná je uvedena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, číslem telefonu a číslem bankovního účtu. Je sjednáno, že věřitel poskytne úvěr do 9 600 Kč, který lze čerpat opakovaně, poskytnuté finanční prostředky bude dlužník splácet v pravidelných denních splátkách. Splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, kdy byla vyplacena příslušná tranše. Výše denních splátek je uvedena v klientském portálu. Kreditní rámec byl sjednán do 6. 11. 2026. Úroková denní sazba 1,066 %, RPSN, 1990,61 %. Výše poplatku za vyplacení tranše úvěru je sjednána 1,99 % z celkové částky. Ověření totožnosti je prováděno zaplacením poplatku 1 Kč na účet věřitele z účtu klienta, aby bylo ověřeno, že mu bankovní účet patří. V článku VIII jsou uvedeny sankce. Pro případ prodlení sjednaly strany nárok na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z celkové dlužné částky, dále pak byly také ujednány náklady na vymáhání, a to v částce 35 Kč denně. Smlouva byla uzavřena elektronicky , datum, . Podle přílohy ke smlouvě měla žalovaná hradit denně jako splátku poskytnutého úvěru 103,02 Kč. Stejné informace jsou uvedeny i v základní informaci o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně předložila potvrzení o tom, že totožnost spotřebitele byla autorizována prostřednictvím služby bank ID, kdy žalovaná je majitelkou účtu , č. účtu, . Co se týče řešení schopnosti úvěr splácet z karty klienta bylo uvedeno, že žalovaná žije ve společné domácnosti tvořené třemi osobami, na bydlení vydává měsíčně 5 000 Kč, na další výdaje 1 000 Kč. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí 15 000 Kč. Spotřebitelka uvedla, že měsíčně pobírá 30 000 Kč, bylo ověřeno, že se jedná o částku 21 333 Kč. Vypočítané minimální výdaje byly stanoveny částkou 12 936 Kč, přičemž disponibilní příjem zůstává 3 100 Kč. Příjmy byly ověřeny prostřednictvím bankovního výpisu žalované. Dokladem o vyplacení finančních prostředků je sdělení z interního systému, podle kterého na účet číslo , č. účtu, byla zaslána částka 9 600 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, dne , datum, . E-mailem byla žalovaná dne , datum, upozorněna, že je v prodlení 92 dnů se splatností pohledávky a tato může být vymáhána soudně. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou , datum, k zaplacení dlužné částky nejpozději do tří dnů s tím, že celkem bylo k úhradě uváděno 20 295,53 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila za dobu trvání smlouvy částku 12,01 Kč (žalovaná netvrdila ničeho). Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že v době uzavírání smlouvy již byla žalované v prodlení s úhradou pohledávky vůči , Anonymizováno, . Byly proti ní také vedeny 3 exekuce. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

1. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

2. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

3. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

6. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po předložení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný pouze z části, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, nárok byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení právě s odkazem na § 2991 obč. zák.

7. Soud má za prokázané to, že na účet žalované bylo žalobkyní zasláno dne , datum, 9 600 Kč. Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena dle tvrzení žalobkyně formou webového rozhraní, je považována za neplatné právní jednání. Prvotním důvodem je nedostatečné prověření úvěruschopnosti, resp. kromě toho, že žalobkyně neprokázala, že to byla právě žalovaná, kdo ověřoval svoji totožnost, zásadní pro posouzení neplatnosti je ale to, že žalobkyně neposkytla žádné důkazy o tom, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované (když soud zjistil, že již v době uzavření smlouvy byly proti žalované vedeny exekuce). Uvádí se sice, že byl ověřen příjem žalované, ovšem žalobkyně nereagovala na výzvu soudu, zda ověřila tvrzení žalované o běžných výdajích mimo bydlení 1 000 Kč měsíčně, což soud považuje za údaj zcela účelový. Proto je smlouva posouzena jako neplatné právní jednání, když k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nicméně i za situace, kdy by snad bylo prokázáno, že byla řádně prověřena schopnost žalované úvěr splácet, zásadní je i ta skutečnost, že byly účtovány naprosto nepřiměřené úroky a poplatky za poskytnutí finančních prostředků, kdy denní úrok byl stanoven v sazbě 1,066% denně, za zaslání peněž byl pak ještě účtován poplatek 1,99% z poskytnuté částky. částky. Jedná se tedy o náklad, jehož výše naprosto vybočuje z hranic běžného obchodního styku, pokud by finanční prostředky byly poskytovány běžným poskytovatelem. Zde soud argumentuje i běžnou výší úrokové sazby u zásadně nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, kdy v době poskytnutí finančních prostředků tato sazba v žádném případě nepřesahovala ani sazbu 20% ročně, natož uvažovaných 365% ročně (cca při denním úroku 1,066%). Účtování takovéhoto úroku za úvěr v uvedené výši uvažuje soud za naprosto nepřijatelné, nemravné a tedy takové, které mu nelze poskytnout právní ochranu.

8. Proto bylo žalobě vyhověno pouze co do částky požadované jistiny, když bylo zjištěno, že na účet žalované skutečně žalobkyně poukázala 9 600 Kč, z čehož uhradila jen 12,01 Kč., s úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení plyne od data následujícího po zaslání výzvy k zaplacení ze dne 14. 9. 2025. Ve zbytku byl tedy nárok zamítnut. Žalovaná se naopak naprosto neobtěžovala se soudem hovořit a případně prokazovat, že by snad nějakou další část uvedeného úvěru splatila.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že lze hovořit v podstatě o obdobném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je-li zvažováno i příslušenství pohledávky v případné kapitalizované částce.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, kdy žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.