39 C 85/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 061,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 061,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 10 116,13 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 29. 12. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 981,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení sjednaného úrokem v sazbě 29,00% ročně z částky 10 116,13 Kč jdoucím od 25. 9. 2010 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 828,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 30. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 18 061 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, se sjednaným úrokem a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli dne 30. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku zaplatit ve splátkách po 439 Kč týdně, celkem bylo sjednáno 60 splátek. Za poskytnutí půjčky byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 12 283 Kč Poslední splátku uhradila žalovaná dne 21. 12. 2018, původní splatnost byla sjednána do 24. 10. 2019. Žalovaná neuhradila celkem 10 116,13 Kč na jistině a 7 944,92 Kč na poplatku. Aktivní legitimaci žalobce odůvodnil odkoupením této pohledávky od původního věřitele na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2020. Žalobce následně oznámil žalovanému postoupení pohledávky a vyzval ho dopisem ke splnění dluhu, ovšem bez výsledku. Ve věci byl dne 21. 4. 2021 vydán platební rozkaz, ten se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a byl zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Žalobce při podání žaloby předložil soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobce souhlasil s tímto postupem již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval.

3. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne 30. 8. 2018 byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouva o zápůjčce. Výše zápůjčky byla sjednána na 14 000 Kč, poplatek pak 12 283 Kč. Celková částka byla stanovena na 26 283 Kč, tato měla být splacena v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, resp. výše poslední splátky byla stanovena na 382 Kč. Ve smlouvě žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami žalobce (z obsahu smlouvy), potvrdila také převzetí finanční částky. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Výzvu k zaplacení učinil též právní zástupce žalobce dne 28. 1. 2020, zároveň oznámil postoupení pohledávky. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy, kde figuruje i pohledávka za žalovanou pod [číslo]. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly.

4. Podle § 2391 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

5. Z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Bylo sjednáno, že žalovaná vrátí dlužnou částku včetně sjednaného příslušenství ve splátkách po 439 Kč týdně. Žalobce prokázal, že ze strany žalované nedošlo k vrácení všech finančních prostředků a příslušenství, ke kterému se žalovaná podpisem smlouvy zavázala. Soud tedy žalobě vyhověl co do jistiny dlužné částky a zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

6. Nedůvodným shledal soud nárok na sjednaný úrok, který byl ze strany žalobce účtován od 25. 10. 2019. Soud vychází z první strany smlouvy, kde je zcela jednoznačně stanovena, jaká výsledná částka bude ze strany žalované uhrazena, jednoznačně je vyčíslena i částka úroku za půjčení peněz, a to ve výši 2 504 Kč. K vrácení této částky se žalovaná zavázala, tato se objevila v dlužném poplatku a soud ji považuje za zcela legitimní. Nikoliv však další úrok. Soud považuje ujednání v obchodních podmínkách, dle nichž je i dále účtován sjednaný úrok za takové, které je v rozporu s ujednání na prvé straně smlouvy. S ohledem na tento závěr soud v části úroku v sazbě 29,00% ročně žalobu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný co do 90,60%, neúspěšný co do 9,40%, má tedy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v rozsahu 81,20%. Žalobci by v případě plného úspěchu náležela celková náhrada 2 252 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, dále pak ve 3 úkonech právní služby po 300 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč a DPH 21 % dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití ustanovení § 14b) tohoto předpisu. 81,20 % z této částky tedy představuje náhradu nákladů řízení ve výši 1 828,60 Kč.

8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalované byla stanovena ke splnění všech v tomto rozsudku uvedených povinností běžná třídenní lhůta.