39 C 85/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl ve senátu složeném ze soudkyně Mgr. Petry Pavlíčkové a členů senátu p. Zdeňky Vicariové a JUDr. Rudolfa Tomáška ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení částky 1 245 149 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 1 245 149 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů tohoto řízení, ve výši 199 378,50 Kč, a to do tří dnů od jeho právní moci k rukám právního zástupce žalované.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu , adresa, -město státem hrazené náklady řízení ve výši 10 865,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 28. 3. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 1 245 149 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je bývalou zaměstnankyní žalované, pracovní poměr formou agenturního zaměstnávání trval od 7. 10. 2017 do 31. 12. 2020. Pracovní poměr byl ukončen uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána. Žalovaná 7. 4. 2020 utrpěla pracovní úraz právě při práci pro žalovanou. Dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku úrazu trvala od 7. 4. 2020 do 30. 3. 2021. Při manipulaci s břemenem pocítila poškozená žalobkyně ostrou bolest v zádech, následně upadla. Léčba zranění byla zdlouhavá, následky pracovního úrazu se projevují dodnes. Kvůli obtížím není schopna sedět nebo se pohybovat, či bez větších obtíží stát. Žalobkyni byl přiznán od 15. 3. 2023 invalidní důchod druhého stupně pro kontuzi , Anonymizováno, , , podezřelý výraz, ve spojení s , Anonymizováno, a to od 24. 1. 2022. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena nejméně 50 %. Vůči žalované byly již z titulu pracovního úrazu uplatněny dílčí nároky, a to nárok na bolestné, náhrada za ztrátu na výdělku a výdaje spojené s léčebným s léčením. Smluvní pojišťovna , Jméno účastníka, . eviduje pojistnou událost pod číslem , hodnota, , na dílčí nároky již plnila. Odmítla plnit však nárok na ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně však trvá na tom, že aktuální omezení vznikla právě v souvislosti s pracovním úrazem, nikdy předtím se neléčila s bolestivými zády, nikam nedocházela. Pracovala u zaměstnavatele jako skladová referentka, nyní pracuje jako administrativní pracovnice na částečný úvazek, výkon práce zvládá s obtížemi. Problémy dělají změny polohy těla, delší chůze, rychlá chůze, není schopna překonávat překážky. Problémy má i při cestování v důsledku otřesů. Bolestivé stavy vznikají při změnách počasí. Má problém nalézt vhodnou polohu při spánku. Nemůže si ostříhat nehty na nohou nebo zavázat tkaničky, zde je odkázána na pomoc manžela či zbytku rodiny. Nemůže ani vařit, protože nemůže delší dobu stát. Před úrazem se výhradně ona starala o potřeby rodiny, nyní neunese ani těžká břemena, nemůže tedy realizovat větší nákupy. Zlepšení zdravotního stavu nelze očekávat. Žalobkyně se tedy domáhá vyplacení z částky 1 214 335 Kč za ztížení společenského uplatnění s odkazem na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , která žalovanou vyšetřila a dospěla k závěru, že zdravotní stav byl ustálen po jednom roce od pracovního úrazu, tedy v dubnu 2021. Žalobkyně vyzvala po zpracování znaleckého posudku žalovanou k platbě, ta však reagovala negativně, nároky neuznala, stejně jako , Jméno účastníka, . Podáním doručeným soudu 12. 5. 2024 žalobkyně doplnila, že pokud ve svém následném vyjádření žalovaná namítá, že dnešní obtíže jsou způsobeny obezitu žalobkyně, razantní nabývání na váze nastalo právě v důsledku pracovního úrazu, kdy se žalobkyně nemůže hýbat, problém má také ve spánkové deprivaci. Upozornila na to, že u žalobkyně byla dokonce 15. 4. 2024 diagnostikována úzkostná depresivní reakce. Trvá na tom, že předložené znalecké posudky jsou v pořádku, navíc oba znalci žalobkyni vyšetřili. Vymezuje se proti předloženým vyjádřením lékařů, kteří byli osloveni , právnická osoba, . Žádný z nich žalobkyni nevyšetřil. Nejedná se ani o znalce (týká-li se replika , tituly před jménem, , jméno FO, ). , tituly před jménem, , jméno FO, má zcela evidentně vztah k vedlejšímu účastníkovi, nemůže tedy být objektivní. , tituly před jménem, , jméno FO, nemohl vycházet ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, neboť ta nedala souhlas k jejímu dalšímu šíření.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním svého právního zástupce 10. 4. 2024 a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Odkázala na stanovisko smluvní pojišťovny. Obtíže žalobkyně nevznikly v souvislosti s pracovním úrazem, odkázala na posudek neurologa a ortopeda smluvní pojišťovny.

3. Pokud do řízení vstoupila , Jméno účastníka, . jako vedlejší účastník, vyjádřila se k žalobě 12. 4. 2024 a uvedla v podstatě totéž, co je uvedeno již v odpovědi právnímu zástupci žalobkyně při uplatnění nároku. Upozornila na to, že sice žalobkyně utrpěla 7. 4. 2020 pracovní úraz při manipulaci s krabicí, kdy mělo prasknout zádech. Teprve s časovým odstupem začala tvrdit, že podklouzla a upadla. Záznam lékařky o této skutečnosti je až ze září 2022. Bolestné bylo vyplaceno stejně jako náhrada za ztrátu na výdělku, a to s ohledem na to, že došlo k podvrtnutí bederní páteře s dobou léčení maximálně 4 měsíce, zbylé nároky pojišťovna neuzná. Poškození pohybového aparátu žalobkyně, které je dokumentováno zobrazovacími metodami, prokazuje pouze degenerativní změny, nikoliv změny vzniklé v důsledku traumatu, nikde nebyly zjištěny známky postižení periferního nervového systému, případně postižení poruchy hybnosti a citlivosti. Oba znalci, které žalobkyně oslovila, pracují s tím, že žalobkyně upadla na záda, toto však nebylo nikdy prokázáno. Ztížení společenského uplatnění tedy není na místě. Pojišťovna také namítla, že i pokud by se nárok žalobkyně ukázal být po právu jako daný v důsledku pracovního úrazu, je třeba zohlednit spoluzavinění žalobkyně na následku, pokud ta vykonávala práci, aniž respektovala bezpečnostní předpisy a pokyny nadřízených týkající se manipulace s těžkými břemeny, když v rámci konkrétního pracovního úkolu vůbec neměla s krabicemi ve smyslu jejich zvedání manipulovat, případně si k přesunu těžšího břemene zavolat dalšího pracovníka.

4. To, že žalobkyně byla zaměstnána prostřednictvím agenturního zaměstnání u žalované, a to až 31. 12. 2020, kdy skončil pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, nebylo mezi účastníky sporné, důkazy k tomu tedy prováděny nebyly. Mezi účastníky nebylo sporné ani to, že žalobkyně utrpěla 7. 4. 2020 pracovní úraz, v jehož důsledku byla v pracovní neschopnosti až do skončení pracovního poměru., právnická osoba, prokázání mechanismu v úrazu byl předložen záznam ze dne 7. 4. 2020, který za žalovanou sepsal , právnická osoba, . Uvádí se, že k úrazu došlo při práci pro žalovanou v , Anonymizováno, . , adresa, se stal při zvedání krabice v 8:00 hodin, v bodě 9 formuláře je uvedeno, že u žalobkyně během manipulace s krabicí pocítila náhlou bolest zad. Není uvedeno nic o tom, že by žalobkyně upadla. Soud se zabýval velmi podrobně tím, zda došlo k pracovnímu úrazu, jakým způsobem a jaké tento pracovní úraz vyvolal následky. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pracovní úraz se stal, a to konkrétně 7. 4. 2020 na pracovišti žalované, kde byla žalobkyně vedena jako agenturní pracovnice. Co mezi stranami nebylo vyjasněno, byl mechanismus vzniku pracovního úrazu. Žalobkyně sama po úrazu uvedla, že během manipulace s krabicí pocítila náhlou bolest zad a následně upadla. Žalobkyně pak v průběhu doby (poprvé ve zprávě lékařky ze dne 22. 9. 2020) začala měnit svá tvrzení ohledně pracovního úrazu a tvrdila, že při zvedání krabice upadla na záda a pocítila silnou bolest zad. Tvrdila, že při zvedání krabice uklouzla, jindy uváděla, že zakopla. Při jednání soudu uvedla, že v uvedený den přišla do práce, pak si asi za hodinu brala zakázky, které měla kompletovat. Tzn., že měla za úkol zkontrolovat, jestli všechen materiál souhlasí. Musela v konkrétním případě jednu krabici sundat z palety a přesunout ji na jinou krabici. Ona krabici zvedla, zakopla a spadla na záda i s tou krabicí, měla hrozné bolesti, volala o pomoc. U záchodů viděla pana , jméno FO, , on za ní přiběhl, sundal z ní krabici, srovnal nohy a zeptal se, co může udělat. Poslala ho pro manžela. Pak se překulila na všechny čtyři na břicho. Firma nechtěla zavolat rychlou záchranou službu, musel jí odvézt syn. Dále uvedla, že po pracovním úrazu byla až do konce března 2021 na neschopence, pak na úřadu práce. Od července 2021 pracovala u společnosti , právnická osoba, jako operátorka výroby. Vyráběla koncovky ke kabelům, což je práce, kdy seděla nebo stála u stroje. Pracovala na zkrácený úvazek 7,5 hodiny denně pět dnů v týdnu. Pak jí byl přiznán invalidní důchod, ovšem to v důsledku jiného pracovního úrazu. Co se týká její aktuální situace popsala, že se stále léčí v Centru bolesti, to někdy od února 2021, kam ji doporučila neuroložka. Léčí se také na psychiatrii, protože má poruchu spánku kvůli bolesti. Proti tomuto tvrzení o pádu žalobkyně samotné se od počátku řízení vymezovala jak žalovaná, tak i vedlejší účastník. Nicméně mechanismus úrazu pádem žalobkyně žádným způsobem prokázán nebyl. Soud předesílá, že k otázce popisu pracovního úrazu nebyly možné zajistit žádné listinné či jiné důkazy v podobě např. záznamu z kamer, a to z toho důvodu, že společnost Hisensse, u které byla žalobkyně zaměstnána, v průběhu roku 2020 fakticky ukončila svoji činnost a dokumentace nebyla k dispozici. Byl získán pouze záznam o úrazu, který byl zaslán odpovědným pracovníkem, ve kterém se uvádí, že příčinou úrazu byla nevhodná manipulace, kdy se u žalobkyně během manipulace s krabicí objevila bolest zad. Slyšený svědek , jméno FO, uvedl, že byl přítomen bezprostředně po úrazu na pracovišti. On sám pracoval u stejné firmy jako agenturní pracovník na jiném pracovišti. Náhodou byl ale na toaletě, která je blízko místa, kde k úrazu došlo. Viděl žalobkyni, jak nese balík, pak viděl, jak upadla. Neví, proč upadla, jestli zakopla, ale vybavuje si, že padala na záda, pravděpodobně zakopla o jednu z palet, které tam byly složeny. On slyšel žalobkyni, jak křičí, tak tam běžel, srovnal jí nohy a nechal jí ležet a běžel pro jejího manžela. Myslí si, že žalobkyně přenášela velmi těžkou krabici. Viděl, že krabice spadla na žalobkyni, on dal krabici stranou a pak šel zavolat manžela. Potvrdil, že žalobkyně mluvila česky, určitě češtinu ovládala na 60 až 70%, nikdy neměla problém se dorozumět, dokonce i kolegyním překládala. On je přítelem manžela žalobkyně. Na výslovný dotaz soudu uvedl, že velmi dobře viděl na místo, kde žalobkyně upadla, nakreslil i plánek (spis č. l. 163). Svědkyně , jméno FO, slyšená k témuž uvedla, že pracovala také u společnosti , Anonymizováno, , žalobkyni znala, byla její přímá nadřízená. Žalobkyni společnost využívala velmi často právě pro komunikaci s ostatními pracovníky, protože jim mohla překládat do češtiny, kterou dobře zvládala. Vyloučila, že by úraz žalobkyně nastal tak, jak je popisován. Ona v době, kdy k úrazu došlo, šla přes halu a žalobkyni míjela. Ta pracovala na zakázce, měla delivery list a kontrolovala, zda je na paletě v krabici všechno vypsané zboží. Když přešla a měla žalobkyni za zády, tak se ozval křik, ona se otočila a viděla žalobkyni, jak klečí v uličce, má ruce vepředu a křičí, že jí bolí záda. Křičela, že upadla. Teprve pak se tam začali scházet další lidé. Z kanceláře přivezli pro žalobkyni kolečkovou židli, tam ji posadili. Žalobkyně odmítla rychlou záchranou službu, chtěla, aby ji do nemocnice odvezl syn. Ten přijel do několika minut, žalobkyni posadil na přední sedačku do auta a odjeli. Svědkyně uvedla, že poté, co žalobkyni odvezli, ještě zkontrolovala místo úrazu, žádnou krabici, která by tam byla volně pohozena na zemi, nenašla. Byly tam pouze papíry, které byly položené na krabicích. Není jasné, proč by měla žalobkyně vůbec s krabicí manipulovat, když měla pouze za úkol kontrolovat stav objednávky. Vyloučila, že by dané místo, kde k úrazu došlo, vůbec mohl být vidět od záchodu, jak uváděl svědek , jméno FO, , a to proto, že je mezi těmito místa stěna. Nevybavuje si ani, že by svědka , jméno FO, vůbec na místě viděla, ostatně bylo by to s podivem, neboť ten měl pracoviště v úplně jiné části budovy. Také není pravda, že by žalobkyně ležela na zádech, klečela na kolenou, když ona ji zvedala a pomáhala na kolečkovou židli. Tato svědkyně také popsala povinnosti zaměstnanců ve vztahu k bezpečnosti práce i k nakládání s těžkými předměty včetně manipulace. Podle jejího vyjádření byli povinni zaměstnanci, pokud by měli zvedat těžká břemena, vyžádat spolupráci dalšího pracovníka. K témuž byla vyslechnuta také svědkyně , Anonymizováno, . Také ona pracovala pro společnost , Anonymizováno, , jako kmenový zaměstnanec. Neviděla přímo situaci, kdy došlo k pracovnímu úrazu, pouze jí kontaktovala paní , jméno FO, s tím, že si žalobkyně nepřeje zavolat k úrazu rychlou záchranou službu, ačkoliv to firma vždycky k pracovním úrazům vyžadovala. Ona už neviděla ni žalobkyni, pouze viděla, jak odjíždí auto, které řídil syn žalobkyně. Šla si potom prohlédnout místo, kde mělo k pracovnímu úrazu dojít, neviděla tam žádný nepořádek, žádné rozházené krabice, pouze na paletě složené papíry a tužku. Co se týká konkrétního pracovního úkolu, žalobkyně v době vzniku pracovního úrazu pouze kontrolovala kompletnosti zakázky, nedělala novou zakázku. Uvedla, že žalobkyni a jejího manžela zaměstnávali hlavně z toho důvodu, že uměli výborně česky i rumunsky a mohli tlumočit. Vymezila se proti tvrzení, že by na místě mohly být další osoby, a to z toho důvodu, že sklad je vlastně oplocený a je tam pouze místo pro vjezd vysokozdvižných vozíků. Lidé se tam seběhli proto, že žalobkyně velmi křičela. Pak jí bylo také řečeno, že žalobkyně odmítla podepsat protokol o úrazu. Vyjádřila se také k tvrzení o tom, zda svědek , jméno FO, mohl vidět to, co popisoval s tím, že podle jejího názoru to technicky možné není, protože kompletace probíhala až za cestou, kterou vlastně svědek označil. Stejně jako svědkyně Tolarová také popsala pracovní postupy v situaci, kdy by pracovníci měli pracovat s těžkými břemeny, případně tyto přenášet. Manžel žalobkyně uvedl, že on v místě pracovního úrazu přímo nebyl, pracoval v jiné části haly. Přiběhl za ním pan , jméno FO, s tím, že se něco stalo jeho manželce. Když pak doběhl na místo, tak manželka byla na čtyřech. Řekla mu, že zakopla o paletu a spadla na zem. Svědek , jméno FO, mu řekl, že v době, kdy ji on našel, tak krabici měla na sobě. On ji dal na stranu. Tvrdil, že firma neměla v úmyslu zavolat rychlou záchranou službu, protože byla doba Covidu, proto zavolali synovi, aby manželku odvezl. On nebyl ani u lékaře, to s manželkou vyřizoval syn. Z provedených důkazů bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně dne 7. 4. 2020 utrpěla na pracovišti úraz, který se demonstroval bolestí v zádech. Žalobkyně neprokázala, že došlo k pádu. Samotnému úrazu byla prokazatelně přítomna pouze žalobkyně, přičemž soud největší váhu přisoudil právě jejímu prvotnímu vyjádření, podle kterého při zvedání krabice ucítila bolest v zádech. Svědek , jméno FO, soud nepřesvědčil o pravdivosti své výpovědi, soud neuvěřil v kontextu ostatních provedených výpovědí jeho verzi o tom, že náhodou byl na záchodě, přímo viděl pád žalobkyně a už vůbec neuvěřil tomu, že po 4 letech od události si byl přesně schopen situaci vybavit. Jeho vyjádření navíc naprosto vybočilo z obsahu ostatních výpovědí popisujících místo úrazu, stav místa po odchodu žalobkyně. Soud neuvěřil ani tvrzení žalobkyně o tom, že pokud popisovala úraz bezprostředně po něm, pravděpodobně se v důsledku neznalosti jazyka špatně vyjádřila. Její tvrzení o jazykové nedostatečnosti bylo vyvráceno výpovědí svědkyň Tolarové, , jméno FO, , ostatně i manžel žalobkyně a svědek , jméno FO, uvedli, že žalobkyně tlumočila do českého jazyka ostatním kolegům cizincům, kteří ovládali jen rumunštinu nebo moldavštinu. Soud tedy uzavírá, že pracovní úraz se stal, žalobkyně při manipulaci s krabicí pocítila bolest v zádech. To, zda upadla a v důsledku toho ucítila bolest, či zda upadla v důsledku vzniklé bolesti, zjištěno nebylo, nicméně v konečném důsledku toto pro rozhodnutí ve věci nemělo vliv.

6. K prokázání svého zdravotního stavu předkládala žalobkyně celou řadu lékařských zpráv, z nichž většina byla součástí předložených znaleckých posudků. Soud akcentuje ty zprávy, z nichž jsou seznatelná prvotní vyšetření provedené bezprostředně po úrazu, či krátce po něm. První zpráva o ošetření je z , právnická osoba, , adresa, ze dne 7. 4. 2020, kde žalobkyně uvedla, že v práci zvedala krabici a pocítila bolest v zádech, bolest v dolních končetinách necítila. Byla jí nasazena medikace a odeslaná k RTG vyšetření. Podle tohoto vyšetření nebyly na pohybovém aparátu zjištěny žádné úrazové změny, byly patrné „, Anonymizováno, “. Ani druhý RTG ze dne 21. 4. 2020 neprokázal čerstvé traumatické ani ložiskové strukturální změny. Podle zprávy Neurologické kliniky , Anonymizováno, , adresa, ze dne 13. 5. 2020 bylo provedeno CT páteře s výsledkem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Podle zprávy , právnická osoba, e dne 23. 9. 2020 byla provedena také MR páteře se zjištěním „, Anonymizováno, Z dalších zpráv , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, bylo pouze zjištěno, že zdravotní stav žalobkyně byl opakovaně řešen, byla řešena měnící se medikace. Nebyla zjištěna příčina přetrvávajících bolestí, pacientka byla následně odesílána i k dalším vyšetřením včetně Centra bolesti a Klinice anesteziologie, resuscitační a intenzívní medicíny. Dne 2. 7. 2021 praktická lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, podle dokumentace žalobkyně učinila diagnostický souhrn: , Anonymizováno, . Podle zprávy ze 17. 8. 2021 nastoupila do práce jako dělnice, pracuje ve stoje i v sedě.

7. Žalobkyně uváděla a prokazovala lékařskými zprávami, že její zdravotní stav se stále zhoršuje, navíc v květnu 2022 utrpěla v zaměstnání další úraz vedoucí k vážnému poškození sluchu. V důsledku poškození fyzického zdraví při pracovních úrazech byla nucena vyhledat i pomoc psychiatra. Byla předložena zpráva z psychiatrie z 15. 4. 2024 s tím, že byla diagnostikována úzkostná depresivní reakce bez bližšího popisu. Další zprávy bez výraznějších obměn následují v průběhu celého roku s rozšířením diagnosy o sekundární poruchu spánku až do roku 2025. Prokázána byla i přetrvávající léčba v neurologické ordinaci , Anonymizováno, se závěrem , podezřelý výraz, . Byly předloženy i lékařské zprávy Kliniky anest., resuscit. a intenz. medicíny FN , adresa, až do prosince 2024, kde je konstatována nejasná příčina bolestí s tvrzeným iniciálním mechanismem (zvedání těžkého břemene). Žalobkyně se podrobila též vyšetření revmatologa, bez závěru o revmatologických příčinách bolesti. Byl také předložen výpis úhrad Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za roky 1999 až 2024, kterými mělo být prokazováno, jaké náklady byly vynaloženy v souvislosti s léčením žalobkyně, když lze uzavřít, že do doby pracovního úrazu neprobíhala žádná konkrétní léčba, která by směřovala k odstranění, ať už psychických poruch, či poruch pohybového ústrojí. Chirurgické zákroky či výkony jsou zaznamenány právě od 7. 4. 2020 v souvislosti s pracovním úrazem a v následných letech výkony na Centru pro léčbu bolesti chirurgii a neurologii. Pokud se soud dotazoval na vyšetření žalobkyně před nástupem do pracovního poměru, posudková lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila, že u ní byla žalobkyně v roce 2020 na vstupní prohlídce, byla pak pozvána na kontrolu, na tu už se ale nedostavila. Následně předložila informaci o tom, že vstupní lékařskou prohlídku vykonala už v říjnu 2017, kde žalobkyně nastupovala jako skladový referent Hiisensse, rozuměla česky, nepotřebovala tlumočníka, neměla k dispozici žádnou zdravotnickou dokumentaci. Bylo vyšetřeno srdce a plíce, bez patologie a bylo konstatováno, že je schopna zaměstnání bez omezení. Dne 10. 2. 2020 byl zjištěn vyšší tlak, měla se pak dostavit na kontrolu, na tu už se nedostavila.

8. Pro dokreslení zdravotního stavu a jeho vývoje byly k důkazu provedeny také listiny týkající se řízení o přiznání invalidního důchodu V roce 2022 byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 30 %, při dalším posudkovém zhodnocení bylo konstatováno, že u posuzované se jedná o středně těžké funkční postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamicky páteře, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění a funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervů, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení s tím, a že některé denní aktivity jsou omezeny. Pokles míry pracovní schopnosti byl stanovena 50 %. Pro účely přiznání invalidního důchodu bylo vypracováno posudkové zhodnocení 15. 3. 2023, a to pro zdravotní postižení , podezřelý výraz, . 22. 8. 2023 byl žalobkyni přiznán invalidní důchod II. stupně. V souvislosti s uplatněnými nároky z tohoto úrazu byl zpracován , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek č. , Anonymizováno, . V tomto posudku znalec uvedl ze zdravotnické dokumentace, že žalobkyně byla přijata do zaměstnání po lékařské prohlídce s konstatováním obecného onemocnění (, Anonymizováno, ), byla označena za práce způsobilou s podmínkou práce v sedě. Znalec velmi podrobně popsal výstupy ze zdravotnické dokumentace, závěry odpovídají zjištěním z důkazů provedených v tomto řízení. Finálně znalec uzavřel, že z pracovního trhu je žalobkyně vyloučena ze 40% pro ztrátu sluchu, 10% lze uvažovat pro postižení páteře. Hodnotil i jiná obecná onemocnění mající vliv na pokles pracovní způsobilosti (, podezřelý výraz, ).

9. K prokázání výše nároků na zaplacení ztížení společenského uplatnění byl předložen znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vedeným pod číslem , č. účtu, , když tento byl zpracován 16. 2. 2024. Ve znaleckém posudku jsou podrobně vymezeny podklady, ze kterých znalkyně vycházela, jedná se o lékařské zprávy počínaje 7. 4. 2020, konče 29. 9. 2023, vycházela také z posudku o invaliditě a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15. 10. 2021. Znalkyně , jméno FO, uvedla, že žalobkyni vyšetřila 31. 1. 2024, a ta jí popsala obtíže, dále znalkyně uvedla svá objektivní zjištění. Konstatovala, že páteř je palpačně výrazně citlivá, bederní páteř tuhá s výrazně omezenou pohyblivostí, předklon je pouze naznačen. Ze zdravotních záznamů nevyplývá, že by před 7. 4. 2020 žalobkyně kamkoliv docházela v souvislosti s případným onemocněním bederní páteře. Nyní dochází do centra léčby bolesti. , adresa, bolesti zjištěna nebyla. Podle metodiky používané Nejvyšším soudem České republiky podle názoru znalkyně přísluší ztížení společenského uplatnění ve výši 1 213 705 Kč s uplatněným modifikačním koeficientem 110 % pro věk poškozené. Namátkou ve znaleckém posudku uvedla, že je třeba zohlednit postupně obtíže i v komunikaci, v pohyblivosti, chůzi, v péči o vlastní osobu, život v domácnosti, rekreaci, dopady do trávení volného času. Při svém výslechu před soudem uvedla. že žalobkyni nevyšetřovala, pouze ji pozorovala v jejím domácím prostředí. Viděla ji i při chůzi do bytu. Vyšetřovaná nedokázala delší dobu udržet jednu polohu, vždy maximálně po 10 minutách musela polohu změnit. Znalkyně uvedla, že ve zdravotnické dokumentaci do dubna 2020 nenašla žádné zmínky o léčbě páteře, proto klade obtíže žalobkyně do souvislosti právě s úrazem v dubnu 2020. Následně podrobně vysvětlila, proč a jakým procentem hodnotila jednotlivé položky následně zohledněné v posudku. Výše nákladů na zpracování znaleckého posudku byla doložena fakturou , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16. 2. 2024 na částku 30 814 Kč, dále pak potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady z účtů žalobkyně dne 26. 2. 2024 právě ve výši 30 814 Kč.10. , tituly před jménem, , jméno FO, v předloženém znaleckém posudku o výši bolestného ze dne 15. 10. 2021 uvedl, že žalobkyně utrpěla při pracovním úrazu podvrtnutí a natažení bederní páteře. Pokud prostudoval anamnézu a příslušnou dokumentaci, nezjistil, že by před pracovním úrazem byly zjištěny chorobné stavy, které by mohly mít vliv na konečné zhodnocení, žádné chorobné stavy nebyly diagnostikovány, žalobkyně nečerpala žádnou zdravotní péči před pracovním úrazem, která by souvisela s dolní páteří. Pacientku viděl v ordinace 11. 10. 2021. Ona mu popsala mimo jiné, jak došlo ke zranění, z něhož odvozuje své aktuální problémy (zde soud poznamenává, že žalobkyně uvedla, že už při úrazu špatně cítila obě nohy, což vůbec neodpovídá obsahu 1. zprávy z chirurgické ambulance ze dne 7. 4. 2020, kde žalobkyně uvedla, že cítila bolest v zádech, nikoliv v dolních končetinách), popsala problémy aktuální. Znalec popsal objektivní nález při vyšetření, páteř označil za tuhou v bederní oblasti, prakticky nehybnou všemi směry. Pak sepsal teoretické předpoklady pro vznik daného stavu, včetně vlivu degenerativních změn vedoucích k dráždění zhmožděných svalů, či úrazového traumatu. Protože v době před vznikem pracovního úrazu nebyla zaznamenána léčba páteře, je možné, že aktuální stav je dán právě úrazem, byť žádné z vyšetření zobrazovacími metodami po úraze změny aparátu, které by mohly být označeny jako úrazové, zjištěny nebyly. Stanovil diagnozu S 336 - podvrtnutí a natažení bederní páteře. Ztížení společenského uplatnění bylo podle tohoto znalce stanoveno 400 body s tím, že výpočet byl proveden dle ustanovení zákoníku práce s hodnotou bodu 250 Kč, bolestné 24 bodů. Pokud byl , tituly před jménem, , jméno FO, vyzván k obhájení znaleckého posudku při jednání soudu dne 24. 9. 2024 uvedl, že vycházel z lékařských zpráv, které mu byly předloženy včetně zdravotnické dokumentace, měl výsledky rentgenových vyšetření, počítačové tomografie i magnetické rezonance. Se žalobkyní komunikoval normálně, nebyl nutný tlumočník. Uvedl, že si nedokáže vysvětlit, že by v souvislosti s tvrzeným pracovním úrazem mohly nastat tak dramatické následky, o kterých žalobkyně hovoří. Pokud zkoumal výsledky vyšetření provedené zobrazovacími metodami, nezjistil na aparátu žalobkyně žádné změny, které by tam byla ve struktuře kostí ani vaziva, nic takového nezaznamenal. Vlastně fyziologický nález v té době ani neodpovídal tomu, jak byl úraz žalobkyní popsán. Na výsledcích vyšetření byly zřejmé pouze degenerativní změny, konkrétně snížená pátá bederní meziobratlová ploténka, ovšem to nebylo nic výjimečného k dnešní populaci vzhledem k věku žalobkyně. Nicméně pokud v roce 2021 žalobkyni vyšetřoval, bylo zjištěno, že v té části, kde uvádí obtíže, se vlastně nepohybuje. Nedokáže vysvětlit, proč by dané potíže vznikly, pokud zobrazovací metody neukázaly žádnou patologii v následku úrazu. Co se týká mechanismu úrazu uvedl, že podle jeho názoru není ani zásadní to, jakým způsobem k tomu došlo, zda došlo či nedošlo k pádu, protože k podvrtnutí bederní páteře může dojít i pouze při náhlém pohybu. Nedokázal jednoznačně sdělit, zda obtíže žalobkyně jsou způsobeny pracovním úrazem či degenerativním onemocněním, případně, zda pracovní úraz mohl vést k progresy degenerativního onemocnění. On v podstatě označil pracovní úraz za příčinou zhoršení zdravotního stavu, z toho důvodu, že před daným obdobím se žalobkyně pro bolesti se zády neléčila.

11. Vedlejší účastník předložil posouzení zdravotního stavu žalobkyně, které provedl , tituly před jménem, , jméno FO, 10. 3. 2024. Jedná se o neurologa. Tento lékař konstatuje, že rentgen, CT i magnetická rezonance prokázaly pouze degenerativní změny, nikoliv změny traumatické. Neurologický nález je negativní, nebyly zjištěny poruchy hybnosti končetin ani citlivosti. Pacientce nebyl přiznán ani invalidní důchod. Lékař upozornil na to, že nikde není ani uvedeno, jak byla těžká krabice, při zvedání které mělo k úrazu dojít. Doporučil uznat léčbu maximálně po dobu dvou měsíců, pak lze považovat stav za ustálený. Další léčení ani obtíže nejsou důsledkem distorze, ale jedná se léčbu potíží vyvolaných přetížením páteře obezitou, degenerativními změnami. Upozornil, že závěry lékařů i znalců nejsou podloženy objektivními zjištěními, vycházejí jen „ze subjektivních stesků! žalobkyně, která překvapivě a zcela neobvykle neguje jakékoliv zlepšení i přes množství analgetických zákroků. Pro popsaný úraz je schopen akceptovat dobu léčení 4 týdny jako běžné, případně další 4 týdny pro složitější léčbu. Posouzení nároku žalobkyně provedl také ortoped , tituly před jménem, , jméno FO, 8. 3. 2024 s tím, že měl k dispozici zdravotní dokumentaci žalobkyně, dále také posudek , právnická osoba, . Upozornil, že na žádných zobrazovacích vyšetřeních nebyly prokázány úrazové změny na páteři, pouze změny degenerativní. Přiznání ZSÚ , právnická osoba, vycházelo jen ze subjektivního hodnocení bolesti žalobkyní. Znalkyně pracuje s označením těžké funkční omezení na podkladě bolesti, ta ale ani zde není vysvětlena objektivními vyšetřeními z žádné doby. Dobu léčení podvrtnutí páteře omezil 8 týdny, ostatně i MR provedená 29. 10. 2020 potvrdila, že nejsou přítomny žádné změny, které by obtíže žalobkyně vysvětlovaly. Další léčení nelze klást do souvislosti s úrazem, ale s léčbou , podezřelý výraz, . Stejně tak se vyjádřil i Prim. , tituly před jménem, , jméno FO, 14. 4. 2022. On by objektivní důsledky popsaného úrazu ohraničil dobou 6 týdnu. V žádném vyšetření nebyla popsána úrazová patologie traumatologická ani neurologická, aktuální obtíže podle jeho stanoviska po prostudování zdravotnické dokumentace nemají souvislost s podvrtnutím bederní páteře, ale jsou důsledkem degenerativního onemocnění páteře a nejspíše i psychologického nastavení pacientky.

12. Komunikaci se žalovanou před podáním žaloby dokládala žalobkyně korespondencí, kterou vedla z , právnická osoba, . U žalované dopisem ze dne 4. 3. 2024 uplatnila prostřednictvím svého právního zástupce nárok na zaplacení ztížení společenského uplatnění právě ve výši 1 214 335 Kč a náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku. Žalovaná prostřednictvím své smluvní pojišťovny reagovala přípisem ze dne 18. 3. 2024. Odmítla plnit nároky žalobkyně, které odvozuje za ztížení společenského uplatnění. Pojišťovna uvedla, že pracovní úraz bylo uznán s tím, že došlo k podvrtnutí bederní páteře, toto bylo také odškodněno. Nezbytná doba léčení byla stanovena do 5. 5. 2020, jakékoliv další léčení pak již neprobíhalo v souvislosti s pracovním úrazem a podle názoru pojišťovny zde došlo patrně k souběhu obecného onemocnění poškozené v náhodné časové souvislosti s úrazem. Nebylo prokázáno, že by obtíže poškozené souvisely s pracovním úrazem, sporné je z pohledu pojišťovny i to, zda vůbec žalobkyně upadla, jak začala uvádět až následně. Přítomné degenerativní změny nejsou úrazového charakteru, zda pojišťovna odkazuje na výsledky zobrazovacích metod. Bylo diagnostikováno, že poškozená trpí osteochondrózou, spondylosou a stenózou bederní páteře, což jsou degenerativní změny, a nikoliv následek úrazového děje. Ke znaleckému posudku , právnická osoba, pojišťovna uvedla, že problematická je i odbornost této znalkyně, která pracuje v urgentní medicíně, není tedy specializovaná na poškození páteře.

13. Při dokazování byl věnován také prostor pro situaci nastalou po skončení pracovního poměru žalobkyně u , Anonymizováno, . Od 7. 7. 2021 byla žalobkyně zaměstnána jako operátorka ve výrobě u společnosti , právnická osoba, s úvazkem 37,50 hodin týdne, kde podle svého vyjádření vykonávala práci ve stoje a v sedě. 2. 5. 2022 došlo na pracovišti k uvolnění armatury tlakového potrubí, vypadla trubka rozvádějící vzduch po hale s následkem akustické rány. Žalobkyně utrpěla šok, následně bylo zjištěno výrazné poškození sluchu (pracovní smlouva, záznam o úrazu), bylo jí vyplaceno odškodné v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění.

14. Další důkazy soud neprováděl, neboť z provedených důkazů uzavřel, že žalobkyně neprokázala příčinnou souvislosti mezi aktuálně tvrzenou újmou v podobě postižení zdraví (ať už v části bolestného či ztížení společenského uplatnění) a pracovním úrazem ze dne 7. 4. 2020. Nebyla tedy naplněna podmínka odpovědnosti žalované jako zaměstnavatele za újmu a nebylo třeba provádět další důkazy směřující například k tomu, zda žalobkyně porušila některé ze svých povinností při výkonu práce, nerespektovala-li nařízení o práci s břemeny, zda pro tento účel byla či nebyla řádně proškolena a podobně.

15. S ohledem na skutečnost, že újma na zdraví nastala u žalované v důsledku pracovního úrazu, postupoval soud podle zákonné úpravy zákoníku práce ve znění účinném ke dni vzniku pracovního úrazu, tedy 7. 4. 2020.

16. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

17. Podle § 271 c) zákoníku práce náhrada za bolest ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odst.

2. Podle tohoto vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest ztížení od společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku, včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. Podle § 271 o.s.ř. může soud výše odškodnění stanovenou právním předpisem přiměřeně zvýšit. Odškodnění ztížení společenského uplatnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanovených v příloze č. , hodnota, pro jednotlivá poškození způsobená pracovním úrazem a v příloze č. , hodnota, pro jednotlivá poškození působená nemocí z povolání.

18. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§273, §274). Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a správních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávána např. zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Podle § 274 odst. 1 zákoníku práce v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkon obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné např. zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetřením při první pomoci a cesta k němu a zpět.

19. Pro závěr, že zaměstnavatel odpovídá za vzniklou újmu, musí být i pro případ pracovněprávního vztahu splněny základní právní předpoklady. Musí být prokázáno, že na straně zaměstnance vznikla škoda a musí být prokázáno, že tato škoda vznikla v přímé souvislosti s pracovním úrazem. Za škodu způsobenou pracovním úrazem vždy odpovídá zaměstnavatel, u kterého byl zaměstnanec v době pracovního úrazu v pracovním poměru či jiném obdobném o poměru. Zaměstnavatel je povinen v této souvislosti vést záznamy o pracovních úrazech v knize úrazů, musí evidovat veškeré nezbytné údaje k tomu, aby záznam o úrazu byl řádně sepsán.

20. V tomto případě bylo jednoznačně prokázáno a strany se na tom shodly (byť v určité době zástupkyně vedlejšího účastníka vyjadřovala pochybnosti i vůbec o tom, zda k pracovnímu úrazu došlo), že 7. 4. 2020 byl úraz žalobkyně jako pracovní úraz u společnosti Hisensse zaevidován, byly z něj plněny i odpovídající nároky (náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné). Soud akcentuje, že v řízení nebylo prokázáno, jakým způsobem k úrazu došlo, kdy po celou dobu řízení byly zmiňovány odlišnosti v původních vyjádřeních žalobkyně (v podobě zvednutí krabice a následné bolesti v zádech) až po údaje o tom, že žalobkyně při přenášení krabice zakopla či podklouzla a upadla. Soud neuvěřil tvrzení žalobkyně o jazykové bariéře, ta byla v podstatě vyloučena provedenými důkazy, ale jak uvedl, ve výsledku mechanismus vzniku poranění na rozhodnutí ve věci vliv neměl. Nicméně lze uzavřít, že v době trvání pracovního poměru při pracovní směně byla u žalobkyně vyvolána bolest zad, žalobkyně byla následně odvezena k lékařskému ošetření. Soud tedy nadále nevedl dokazování k tématu, zda došlo či nedošlo k pracovnímu úrazu, neboť i z výpovědí svědků i předložených listin bylo prokázáno, že 7. 4. 2020 v ranních hodinách byl evidován úraz žalobkyně, který vznikl při provádění zadaných prací, jako takový byl evidován.

21. Sporné tedy následně bylo pouze to, zda v důsledku pracovního úrazu, tak, jak byl popsán a diagnostikován, mohla nastat u žalobkyně újma, jejíž náhrady se domáhá. Újma vyplývající z tak markantně zhoršeného zdravotního stavu, jak je popisováno v jednotlivých lékařských zprávách. Soud však z provedených důkazů nebyl schopen jednoznačně uzavřít, že má za prokázanou příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a o poškozením zdraví, pro které je aktuálně žalobkyně léčena (samozřejmě s odhlédnutím od úrazu v podobě ztráty sluchu). Ze záznamu o pracovním úrazu a z předložených lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně se krátce po úrazu podrobila celé řadě vyšetření, a to včetně vyšetření, kde zobrazovacími metodami byl posouzen důsledek poranění na pohybové ústrojí. Na žádné ze zobrazovacích metod nebyly zjištěny takové poruchy, které by odpovídaly úrazovému traumatu, ať už se jednalo o RTG vyšetření, vyšetření CT, s negativním výsledkem dopadla také magnetická rezonance. Nebyly zjištěny žádné změny ani charakteru neurologického, které by mohly být připisovány právě úrazu tak, jak byl žalobkyní původně či následně popsán. Je třeba akcentovat, že zobrazovacími metodami bylo zjištěno pouze tolik, že u žalobkyně se objevují degenerativní změny na pohybovém aparátu, konkrétně na páteři. Nebylo však zjištěno, že by došlo například k , Anonymizováno, a podobně. Co je pro soud poměrně zásadní, ani v další zdravotnické dokumentaci nejsou zaznamenány žádné výsledky vyšetření, které by jednoznačně konstatovaly, že obtíže, které žalobkyně udává, jsou způsobeny právě pracovním úrazem. Z lékařských zpráv se pouze opakovaně sděluje, že příčina bolesti je nejasná. Pouze s ohledem na tvrzení žalobkyně o vzniku pracovního úrazu, a o tom, že její obtíže postupují od té doby, se právě aktuální zdravotní stav dává do souvislosti se 7. 4. 2020. Soud však musí konstatovat, že žalobkyně beze zbytku tuto souvislost neprokázala. Pokud byla vyšetřena znalci, kteří zpracovali znalecké posudky pro účely stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění, jak , tituly před jménem, , jméno FO, , tak , právnická osoba, se shodli, že je možné, aby k podvrtnutí bederní páteře, které bylo v závěru diagnostikováno, došlo nejen v důsledku pádu či nárazu, ale pouhým prudkým pohybem. Soud proto neklade žádný zvláštní důraz na to, co bylo akcentováno v průběhu řízení, tedy to, jakým mechanismem k úrazu došlo právě pro sdělení znalců, je v podstatě nerozhodné, jestli žalobkyně upadla vůbec, případně upadla a následně pocítila bolest, či upadla právě v důsledku bolesti vzniklé při zvedání břemene.

22. Nicméně důležité je z pohledu soudu to, zda podvrtnutí , Anonymizováno, může způsobit takové důsledky, ze kterých žalobkyně své nároky odvozuje a které jsou tak dramatické, že žalobkyně uvádí, že zcela vyloučena z běžného fungování. Lékaři oslovení vedlejším účastníkem se velmi jednoznačně vyjádřili (pokud vycházeli z předložených lékařských zpráv a ze své odbornosti) tak, že maximální doba léčení podvrtnutí bederní páteře může být ohraničena cca osmi týdny, kdy běžné léčení je uváděno v době poloviční. Soud se s tímto stanoviskem ztotožňuje, protože nebylo vyvráceno žádným dalším důkazem.

23. Pokud byl vyslýchán , tituly před jménem, , jméno FO, , ten uvedl, že jediným důvodem, pro který přiznal ztížení společenského uplatnění v důsledku vzniklého úrazu, je to, že nezaznamenal žádnou konkrétní léčbu uvedené oblasti (páteř) v době před pracovním úrazem. Soud je však toho názoru, že nelze takto suplovat důkazní břemeno účastníka sporného řízení, který se nároků z pracovního úrazu domáhá pouze s odůvodněním, že předtím se pro obdobné problémy neléčil.

24. Je třeba také poukázat na to, že zobrazovacími metodami nebyla , Anonymizováno, , která by v důsledku úrazu vznikla, ale byly zjištěny degenerativní změny , Anonymizováno, . Soud právě z objektivně předložených důkazů v podobě výsledků vyšetření zobrazovacími metodami má důvodné pochybnosti o jednoznačné příčině poškození zdraví pracovním úrazem.

25. Co se týče zjištění znalkyně , jméno FO, v rámci jejího znaleckého posudku, zde soud nehodnotí právě proto, že nemá za prokázanou příčinou souvislost mezi úrazem a zdravotními obtížemi, jednotlivé části života, kde bylo přiznáno procentní znevýhodnění žalobkyně v důsledku zdravotního postižení. Upozorňuje ale na to, že sama znalkyně uvedla, že žalobkyni v podstatě nevyšetřovala, pouze ji podrobila otázkám a všímala si, jak reaguje v běžném životě. Soud ovšem již v průběhu řízení vyslovil podiv nad závěry znalkyně, která uvedla, že žalobkyně v podstatě nebyla schopna ani 10 minut vydržet v jedné poloze, pokud při jednání soudu, které trvalo více než dvě hodiny, žalobkyně bez hnutí stála a neměla potřebu polohu změnit ani jedenkrát. Znalkyně navíc zpracovávala posudek až v době po druhém úrazu. I z tohoto osobního zjištění se soud přiklonil spíše na stranu pochybností o tom, zda obtíže žalobkyně plynou z objektivních důvodů, či zda jsou aktuálně de facto pouze výsledkem jejího subjektivního nastavení, na což i lékaři ve svých vyjádřeních upozornili.

26. Nelze nechat bez povšimnutí ani tu skutečnost, že je stále akcentováno zhoršování zdravotního stavu, o kterém ovšem se původně znalec vyjádřil, o tom, že je ustálený. V roce 2022 se stal žalobkyni další pracovní úraz, kde opět došlo k pádu (žalobkyně sama uvádí, že se praštila do zad). I s touto informací je třeba pracovat a nelze bez dalšího určit žalovanou jako osobu odpovědnou za aktuální zdravotní stav v podobě poškození pohybového aparátu.

27. Dalším důvodem, pro který měl soud pochybnosti o tak zásadním poškození zdraví v důsledku pracovního úrazu 7. 4. 2020, je skutečnost, že žalobkyně po ukončení pracovního poměru u žalované, respektive pracovní agentury, a skončení pracovní neschopnosti, nastoupila jako operátorka ve výrobě do společnosti , právnická osoba, Zde se podrobila vstupní lékařské prohlídce v červenci 2021 a byla uznána práce způsobilou s omezením pouze v té podobě, že by měla pracovat vsedě. Pokud by zdravotní stav žalobkyně byl v důsledku pracovního úrazu vzniklého v roce 2020 tak dramatický, jak soud přesvědčovala, soud nemá pochybnosti o tom, že by nebyla schopna do zaměstnání nastoupit, respektive nastoupit do zaměstnání označeného jako operátorka ve výrobě, kde se předpokládá práce fyzická, kdy sama žalobkyně uvedla, že se jednalo o práci nejen vsedě, ale i vestoje. Pracovní poměr zde nebyl ukončen v důsledku nemožnosti tuto práci vykonávat pro poškození pohybového aparátu, byl ukončen sice právně uplynutím doby, fakticky ale v důsledku dalšího pracovního úrazu a poškození sluchu žalobkyně. Žalobkyně netvrdila, ani neprokazovala, že nebyla schopna práci v této společnosti provádět, netvrdila, že byla nucena ukončit pracovní poměr proto, že dále nezvládala pro bolesti páteře pracovat.

28. Soud proto konstatuje, že byť lékařské zprávy jednoznačně dokumentují špatný zdravotní stav žalobkyně, jednoznačně dokumentují to, že je i nadále léčena na nejrůznějších zdravotnických pracovištích, včetně neurologie, kliniky intenzivní medicíny, že byla podrobena i revmatologickému vyšetření a dokonce aktuálně dochází i na psychiatrii (a soud nehodlá její zdravotní stav bagatelizovat), má za to, že žalobkyně v rámci tohoto sporného řízení neprokázala, že by odpovědnost za její zdravotní stav a tedy i povinnost hradit náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění ležela na žalované, proto byla žaloba zamítnuta.

29. Soud je si vědom i rozhodnutí, na které odkazoval právní zástupce žalobkyně, pokud bylo akcentováno právě zjištění degenerativních změn na pohybovém aparátu žalobkyně. Tedy, že příčinou souvislost mezi pracovním úrazem a onemocněním způsobujícím invaliditu nelze vyloučit pro zdravotní predispozici zaměstnance, jestliže pracovní úraz nemoc vyvolal nebo byl alespoň jednou z hlavních příčin invalidity. Nicméně soud v tomto řízení neměl vůbec za prokázané, že by právě úraz 7. 4. 2020 byl jednou z hlavních příčin aktuálního zdravotního stavu žalobkyně.

30. O náhradě nákladů řízení byl rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně neúspěšná, byla jí tedy uložena povinnost uhradit úspěšným účastníkům náklady řízení.

31. Vedlejší účastník se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, což je uvedeno ve výroku III.

32. Co se týče nároku žalované strany, v tomto případě byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 199 378,50 Kč. Hodnota úkonu právní služby byla stanovena podle hodnoty sporu tak, jak ji stanovila žalobkyně, částkou 13 300 Kč. Žalované vzniklo právo na zaplacení celkem , hodnota, úkonů právní služby, kdy je účtováno převzetí a příprava věci, vyjádření ve věci 8. 4. 2024, 15. 7. 2024 a 10. 2. 2025. Dále je třeba přiznat právo na zaplacení úkonu za účast u jednání soudu, které proběhlo 23. 5. 2024, v délce nepřesahující dvě hodiny, stejně tak 22. 5. 2025. Dále se zástupce žalované účastnil jednání ve dnech 24. 9. 2024 a 3. 12. 2024, kdy jednání vždy přesáhlo dvě hodiny, jsou tedy účtovány úkony dva. Důvodný je i nárok na zaplacení paušálních náhrad, a to celkem , hodnota, po 300 Kč v roce 2024 a 2 po 450 Kč v roce 2025. V souvislosti s dojížděním k jednání soudu ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalované bylo nutné také přiznat náhradu za promeškaný čas na cestě , adresa, a zpět, kdy se jednalo o 10 započatých půlhodin (doba cesty na trase , adresa, je uvažována 5 hodin, což soud považuje za dobu odpovídající či spíše kratší). Proto bylo přiznáno za každé jednání 10 hodin na cestě, respektive 20 započatých půlhodin, celkem za rok 2024 při sazbě 100 Kč 6 000 Kč. V roce 2025 proběhlo 1 jednání soudu, a proto bylo přiznáno právo na dalších 20 započatých půlhodin, tentokrát v sazbě 150 Kč. Zástupce žalované také předložil cestovní doklady o tom, že k jednání 23. 5. 2024 použil vlak s cenou jízdenky celkem 1 558 Kč, pro jízdu na jednání 5. 12. 2024 s cenou jízdenky 1 503 Kč a pro jednání 22. 5. 2025 s cenou jízdenky 1 551 Kč. Jízdné bylo přiznáno i pro jízdu k jednání soudu 23. 9. 2024, pro kterou byl použit osobní automobil Volkswagen registrační značky , SPZ, s vykázanou spotřebou 4,1 litru motorové nafty na 100 km při paušální náhradě 5,60 Kč za jeden km a ceně nafty dle vyhlášky 38,70 Kč. Je za tuto jízdu přiznáno cestovné 6 683,60 Kč.

33. Soud dále akceptoval náklady spojené s ubytováním právního zástupce žalované v Plzni, a to právě s ohledem na vzdálenost sídla kanceláře právního zástupce a sídla soudu. S ohledem na sídlo žalované společnosti je logické, že byl osloven advokát nikoliv ze sídla soudu, ale sídla právě žalované společnosti, tedy z , adresa, . Celkové náklady právního zastoupení činí 164 775,60 Kč, navýšeno o DPH 199 378,50 Kč.

34. Soud dále rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit státem hrazené náklady řízení v celkové výši 10 865,57 Kč, a to s odkazem na ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Ve věci vznikly náklady spojené s výslechem svědkyně a s výslechem znalců. Usnesením Okresního soudu , adresa, -město z 30. 9. 2024 č.j. , spisová značka, bylo svědkyni , jméno FO, přiznáno svědečné 539,07 Kč, toto bylo proplaceno 30. 10. 2024. Usnesením z 30. 9. 2024 č.j. , spisová značka, bylo znalkyni , jméno FO, přiznáno 7 429,33 Kč jako odměna znalkyně a náhrada hotových výdajů, částka 7 429,33 Kč byla proplacena 24. 10. 2024. Usnesením , spisová značka, byla přiznána odměna ve výši 2 000 Kč a náhrada hotových výdajů 897,17 Kč znalci , jméno FO, , celková částka 2 897,17 Kč byla proplacena 24. 10. 2024. Tyto částky byly následně předepsány k úhradě právě žalobkyni, která byla ve věci neúspěšná.

35. Soud pouze podotýká, že protože se jednalo o nárok plynoucí ze zdravotního postižení, po určitou dobu uvažoval o případné možnosti aplikovat ustanovení § 150 o.s.ř. a uvažoval o majetkových poměrech žalobkyně. Následně bylo zjištěno, že této byla v souvislosti se ztížením společenského uplatnění pro druhý pracovní úraz vyplacena poměrně vysoká náhrada. Proto k aplikaci tohoto ustanovení soud nepřistoupil.

36. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., k plnění povinností dle tohoto rozsudku byla stanovena běžná třídenní lhůta.