39 C 87/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 31 410,50 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 410,50 Kč spolu s úrokem z prodlení v sazbě 0,2 % denně z částky 21 100,40 Kč za období od 16. 9. 2020 do 28. 2. 2021, z částky 20 286,10 Kč za období od 1. 3. 2021 do 30. 4. 2021, z částky 17 782,30 Kč jdoucím od 1. 5. 2021 do zaplacení, z částky 475,40 Kč jdoucím od 16. 10. 2020 do zaplacení, z částky 4 685,40 Kč jdoucím od 16. 11. 2020 do zaplacení, z částky 5 479,30 Kč jdoucím od 16. 12. 2020 do zaplacení a z částky 2 988,10 Kč jdoucím od 19. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 6 000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 11 299,40 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 31. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 31 410,50 Kč se sjednaným úrokem sazbě 0,2 % denně. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 6. 1. 2014 smlouvu o spolupráci ve znění dodatků ze dne 1. 5. 2015 a 30. 11. 2019. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal zajišťovat pro žalobkyni uzavírání smluv a provádět další úkony související s podnikatelskou činností žalobcem, a to jako finanční poradce, nikoliv zaměstnanec žalobkyně. Pro žalobkyni měl zprostředkovávat zajišťování obchodů, pojištění, investic a podobně. Za tuto činnost byla sjednána odměna v podobě provize podle čl. 6 smlouvy. Žalovanému byly za obstarání obchodů pro žalobkyni přiděleny tzv. produkční body, když jejich počet byl stanoven podle jednotlivých druhů finančních produktů ve zvláštních provizních podmínkách (součást smlouvy o spolupráci). Mezi parametry pro určení výše počtu produkčních bodů patřila výše plnění, ke kterému se klient zavázal, a doba trvání smlouvy. Předmětem žaloby je nárok na vrácení provizí, které již sice žalovanému byly vyplaceny, ale jeho nárok na ně zanikl, a to z důvodu ukončení nebo neplnění sjednané smlouvy klientem, jejíž uzavření žalovaný sjednal. Žalobkyně upozornila žalovaného na povinnost část provizí vrátit, a to v rámci vystavených faktur, které byly zpracovávány vždy v určeném produkčním období a byly zde automaticky prováděny zápočty kladných a záporných provizí. Ve faktuře za produkční období [číslo] [číslo] byl účtován nárok na vrácení provize ze smlouvy [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 2 157,10 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 2 734 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 1 152,10 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 1 347,90 Kč a [jméno] [příjmení] [číslo] celkovou částkou 4189,90 Kč, [jméno] [příjmení] č. [anonymizováno] částkou 150 Kč, [jméno] [příjmení] č. [anonymizováno] částkou 75 Kč a [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 9 665 Kč. Faktura byla vystavena na 21 100,40 Kč, k částečné úhradě došlo 28. 2. 2021 a 30. 4. 2021 k úhradě zbývá 17 782,30 Kč. Ve faktuře za produkční období [číslo] [číslo] bylo účtováno vrácení provize za smlouvu uzavřenou s [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 2 435,40 Kč. Po započtení kladených provizí bylo fakturováno úhradě 475,40 Kč, z této faktury nebylo uhrazeno ničeho. Fakturou za produkční období [číslo] [číslo] bylo účtováno vrácení provize za smlouvu uzavřenou s [jméno] [příjmení] [číslo] [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 3 137,30 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 62,40 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 2 400,10 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 895,70 Kč a [jméno], [příjmení] č. [anonymizováno] částkou 150 Kč. Po započtení kladných provizí bylo účtováno 4 685,40 Kč, z faktury nebylo uhrazeno ničeho. Fakturou za produkční období [číslo] [číslo] bylo účtováno vrácení provizí ze smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 1 803,70 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 1 544,20 Kč, [jméno] [příjmení] č. [anonymizováno] částkou 150 Kč, s [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 2 886,40 Kč a [jméno] [příjmení] č. [anonymizováno] částkou 75 Kč. Po zúčtování kladných provizí bylo k úhradě předepsáno 5 479,30 Kč, z faktury nebylo uhrazeno ničeho. Za produkční období [číslo] bylo k vrácení účtováno provizní hodnocení za smlouvu uzavřenou s [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 3 832,80 Kč, [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 1 339,60 Kč a [jméno] [příjmení] [číslo] částkou 368,70 Kč. Po zúčtování kladných provizí bylo k fakturaci určeno 2 988,10 Kč, tato částka uhrazena nebyla. Protože se žalovaný dostal do prodlení s účtovanými částkami, vznikl žalobkyni také nárok na úrok z prodlení v sazbě 0,2 % denně z dlužné částky s odkazem na čl. 6 uzavřené smlouvy. Podáním doručeným soudu dne 21. 6. 2021 žalobkyně doplnila označení smluv, které byly předčasně ukončeny, a v důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na vrácení provizí, kdy smlouvy jsou přesně popsány označením klienta, číslem smlouvy s datem uzavření, výší vyplacené provize, celkového nároku na provizi a zároveň vyznačením storna provize. Některé smlouvy byly předčasně ukončeny klientem, v některých případech byly porušeny podmínky uzavřené smlouvy v podobě nevyužívání účtu. Žalobkyně dále s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. požaduje také náklady související s uplatněním těchto pohledávek ve výši celkem 6 000 Kč (5 × 1 200 Kč). Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu však nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.

3. Z výpisu ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako podnikající fyzická osoba mimo jiné s oborem činnosti zprostředkování obchodu a služeb, nákup, prodej, správa údržba nemovitostí a poradenská konzultační činnost, včetně zpracování odborných studií a posudků. Skutečnost, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných částek, byla dokumentována upomínkami právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 4. 2021, když upomínky byly zasílány jednak na adresu uvedenou v živnostenském rejstříku, dále pak také na adresu v [obec a číslo]. Svá žalobní tvrzení o výši dlužných částek prokázala žalobkyně shora uvedenými fakturami, když soudu byla předložena faktura [číslo] na částku 21 100,40 Kč, [číslo] na částku 475,40 Kč, [číslo] na částku 4 685,40 Kč, [číslo] na částku 5 479,30 Kč, [číslo] na částku 2 988,10 Kč, když každá z těchto faktur byla opatřena i přílohou, ze které jsou zřejmé provize, jak kladné tak záporné. Faktury, včetně provizních sestav byly zasílány doporučeně žalovanému, což vyplývá z poštovních podacích archů žalobkyně s příslušnými daty.

4. Ze smlouvy o spolupráci mezi účastníky bylo zjištěno, že tato byla uzavřena 6. 1. 2014, žalovaný se zavázal provádět činnost směřující ke zprostředkování klientských smluv žalobkyně a nadále v rámci svého kmene vykonávat následnou péči. Bylo sjednáno, že žalovaný je zařazen na určitý stupeň kariérního systému dle všeobecných provizní podmínek. Kariérní systém je upraven v bodě 5 smlouvy, kde se popisuje, že za klientské smlouvy, na jejichž zprostředkování se spolupracovník podílel, jsou stanoveny produkční body a na základě nich je vyplácena odměna. Ta je následně podrobně upravena v čl. 6 smlouvy, kdy její jednou součástí je právě tzv. získatelská provize. V čl. 6 se uvádí, že výše jednotlivých částí odměny sděluje žalobkyně spolupracovníkovi formou provizních sestav za jednotlivé kalendářní měsíce, upravuje se i splatnost. Podle smlouvy dojde-li ke stornu provize, je spolupracovník povinen získatelskou provizi nebo její část vrátit, pokud se dostane do prodlení splněním této povinnosti, zavazuje se zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky denně. Získatelská provize je upravena v článku III všeobecných provizní podmínek, kdy jsou v čl. 19 stanoveny podmínky vzniku práva na tuto provizi. Právo na získatelskou provizi vzniká za situace, že spolupracovník se svoji vlastní činností podílel na zprostředkování klientské smlouvy, žalobkyně obdrží provizi nebo odměnu od svého obchodního partnera a zároveň klient vůči obchodnímu partnerovi splní dluh plynoucí z tzv. klientské smlouvy a zaplatí první pojistné, resp. platbu. Z dodatku ke smlouvě o spolupráci ze dne 1. 5. 2015 nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by byly důležité pro rozhodnutí ve věci. Z dodatku ke smlouvě o spolupráci mezi účastníky ze dne 30. 11. 2016 bylo zjištěno, že strany mezi sebou upravili splatnost veškerých odměn, na něž vznikne či vznikl spolupracovníkovi nárok. Vyplacení odměn, které jsou touto žalobou žádány zpět, bylo doložen sestavou produkce za jednotlivá produkční období, konkrétně [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], když v těchto provizních sestavách jsou označené smlouvy, které byly na základě činnosti žalovaného uzavřeny, jsou zde přesně vymezeny platby, které v souvislosti s těmito smlouvami žalovanému náleží či se jedná o platby, které vznikly již uzavřených smluv, a nárok na provizi trvá. Další důkazy navrhováni navrhovány ani prováděny nebyly.

5. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není, zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo ujednání obchodů jménem zastoupeného na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle § 2501 odst. 1 občanského zákoníku má obchodní zástupce právo na provizi za úkony provedené při obchodním zastoupení, byl-li obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti nebo byl-li obchod uzavřen s třetí osobou, kterou obchodní zástupce za účelem uskutečnění tohoto oboru získal před účinností smlouvy.

7. Z provedených listinných důkazů soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, respektive smlouva o spolupráci při získávání v obchodních případů, která je smlouvou konkrétně v občanském zákoníku neupravenou, nicméně z pohledu soudu se jedná obsahově nejblíže o smlouvu o obchodním zastoupení. Žalovaný se jako nezávislý podnikatel zavázal dlouhodobě vyvíjet pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů, za tuto práci byla sjednána provize odkazující na všeobecné provizní podmínky a kariérní řád. Žalovaný se zavázal vyvíjet pro žalobkyni činnost, žalobkyně se naopak zavázala poskytovat mu podmínky pro provádění obchodního zastoupení a za provedené úkony vyplácet provizi a jinému části odměny. Konkrétní podmínky pro vyplácení odměny pak byly závislé na konkrétních produktech, které se žalovanému podařilo zobchodovat, neboť žalobkyně měla se svými obchodními partnery sjednány různé podmínky, které se následně odrážely právě ve všeobecných provozních podmínkách a kariérním řádu. Obecně platilo, že vyplacená provize se krátí v případě, že smlouva byla ukončena dříve než před uplynutím 24 měsíců, provize se pak krátila podle počtu měsíců, které nebyly splněny. Žalobkyně předložila konkrétní produkčním sestavy, ze kterých je seznatelné, za jaké jednotlivé smlouvy a za jaká období byly žalovanému vyplaceny provize, bylo přesně uvedeno, zda provize byla vyplacena v plné výši či pouze částečně. Výše požadovaného nároku odpovídá údajům, které byly uvedeny ve shora popsaných fakturách, kde jsou jednotlivě vyčísleny nároky na vrácení provize. Z toho důvodu tedy soud žalobě vyhověl. Žalovaný žádným způsobem nebrojil proti tomu, že provize byly vyplaceny, nebrojil ani proti své povinnosti tyto provize vrátit, neprojevil žádnou nutnost vyjádřit svá skutková tvrzení, jimiž by bylo například prokazován opak. Soud má tedy za zjištěné, že nárok žalobkyně je důvodný.

8. Co se týče sjednaného úroku z prodlení, zde odkazuje soud na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Úrok z prodlení odlišný od zákonného je sjednán v bodě 6.14 uzavřené smlouvy a počíná plynout vždy po splatnosti každé z vystavených faktur.

9. Nárok na zaplacení částky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč u každé z vystavených faktur je dán ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 11 299,40 Kč. Tato částka je tvořena třemi úkony právní služby po 2 380 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21 %, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Náhrada nákladů řízení dále navyšována o zaplacený soudní poplatek 1 571 Kč.

11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.