10 C 162/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 67 390 Kč s přísl. <b>I. Žaloba na zaplacení náhrady škody žalovanou žalobkyni ve výši 67 390 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním 3 000 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení 59 822,40 Kč k rukám zástupce žalované ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu Plzeň – sever č. [bankovní účet] [variabilní symbol] částku 820 Kč a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala žalobou vůči žalovanému zaplacení náhrady škody za pokácené stromy 67 390 Kč a dále příslušenství v podobě náhrady nákladů spojených s uplatněním škody ve výši 3 000 Kč vynaložených na znalečné. Žalobkyně uváděla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou osazeny stromy. Dále uvedla, že 19.3.2019 byly na těchto pozemcích označeny víceméně všechny vzrostlé stromy k pokácení červenou barvou, vyjma dvou dvouletých lip a začalo kácení s tím, že jej z části zastavila její dcera a druh pan [jméno] [jméno] [příjmení], kteří oba bydlí na stejném místě jako žalobkyně. Došlo k zachránění stromu na pozemku parc. [číslo] habru a švestky na pozemku [číslo] pokácena však byla švestka a borovice. Podle žalobkyně místostarosta žalované pan [příjmení] jí sdělil, že vše je v souladu se stavebním povolením na výstavbu kanalizace a po ukončení výstavby budou vysázeny nové stromy s tím, že jde o selhání jedince a firma provádějící práce je pojištěna. Starosta [obec] 20.3.2019 předložil při jednání s žalobkyní projekt, který povoluje kácení nikoliv však na cizích pozemcích s tím, že kácení bylo zastaveno a za přítomnosti pracovnice Inspekce životního prostředí bylo přislíbeno, že případné škody budou uhrazeny. Žalobkyně dále uvedla, že po očištění a zviditelnění geodetických značek [číslo] dle geodetického plánu, orientačně zaměřila vzdálenost stromů od kolíků, vyznačují-cích vedení kanalizace a ta byla větší než 2 m, a tedy nebyl důvod kácet tyto dřeviny podle stavebního povolení. Žalobkyně dále uvedla, že 29.3.2019 začalo opětovné kácení neoznačených stromů na pozemku parc. [číslo] s tím, že před vykázáním panem [příjmení] stihli dělníci pokácet sedm neoznačených stromů na pozemcích žalobkyně s tím, že místostarosta žalované následně žalobkyni telefonicky osočil se zdržováním stavby. Žalobkyně uvedla, že pokácením devíti stromů jí vznikla škoda. Dále žalobkyně uvedla, že situaci z jejího podnětu zdokumentovala Policie ČR. Nechala si 31.3.2019 vytýčit hranice pozemku [číslo] ověřit stávající geodetické značky s tím, že je zřejmé, že všechny pokácené stromy byly na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že nad to uvedené stromy nejsou ve vyhlášce oznámení o zahájení územního řízení ani v žádném rozhodnutí. Z výkresu kanalizace je zřejmé, že pokácené stromy nebyly na pozemcích obce ani v dvoumetrovém ochranném pásmu od vytýčené trasy kanalizace, kde bylo nutno dřeviny pokácet. Žalobkyně dále uvedla, že její právní zástupce jednal 16.5.2019 se starostou žalované, došlo ke konstatování a ověření shora uvedených fakt, avšak na písemný záznam ze schůzky nebylo odpovězeno přes urgenci zaslanou 19.7.2019. Žalobkyně uvedla, že žalovaná jí 24.9.2019 nabídla kompenzaci 5 000 Kč a to bez jakékoliv omluvy za dosavadní přístup a zejména nevhodné a zbytečné napadání žalobkyně místostarostou žalované. Žalobkyně uvedla, že si nechala s ohledem na prodlevu v jednání žalované, vypracovat znalecký posudek Ing. [příjmení], který stanovil výši škody a který byl předložen žalované s dopisem z 25.11.2019 s tím, že žalovaná dopisem ze 14.2.2020 nárok žalobkyně odmítla jako nepodložený. Na poslední pokus o smírné řešení, dopisem z 24.2.2020 žalovaná nereagovala. Žalobkyně uvedla, že došlo k pokácení stromů bez řádného povolení a informování vlastníka pozemků, tedy žalobkyně, za situace, kdy toto navíc nebylo nutné, neboť se stromy nacházely mimo ochranné pásmo. S ohledem na postoj žalované, která, jak plynulo z dopisu ze 14.2.2020 namítala, že za škodu neodpovídá, nýbrž odpovědný je provádějící subjekt, žalobkyně zvažovala zažalovat i tento subjekt. Dotazem na žalovanou se jí však nepodařilo identifikovat. V tomto ohledu žalobkyně připouštěla možné rozšíření žaloby (později při jednání před soudem žalobkyně poukázala na omezenou možnost zjistit firmu, která realizovala kanalizaci a kácení stromů). Žalobkyně uvedla, že učinila emailový dotaz na žalovanou, která jí emailem sdělila, že kácení stromů zajišťovala firma [právnická osoba] To však žalobkyní zkontaktovaný jednatel firmy odmítl. Žalobkyně uvedla, že podle ní nárok na náhradu škody v žalované výši vyčíslený znaleckým posudkem Ing. [příjmení] je dán podle § 2951 OZ, neboť je prokázáno, že žalovaná porušila svoji právní povinnost, žalobkyni v důsledku toho vznikla škoda stanovená znaleckým posudkem.

2. Žalobkyně v průběhu projednání doplnila, že žalovaná porušila povinnost jako stavebník, zajistit stavební dozor s tím, že pozemky žalobkyně nejsou uvedeny ve veřejné vyhlášce o oznámení územního řízení a nebyly ani v ochranném pásmu kanalizace a žalovaná měla povin-nost kontrolovat, jako investor, zda je kácení prováděno v souladu s projektem. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná sama nabídla žalobkyni 5 000 Kč odškodnění. Současně uváděla, že se ke škodě nehlásí, avšak starosta žalované přislíbil škodu uhradit a žalobkyně si tedy ve svých vyjádřeních protiřečila. Žalobkyně uvedla, že nemá podle ní povinnost opatřovat si důkazy o tom, kdo za škodu nese odpovědnost s tím, že případně lze navrhnout změnu žaloby.

3. V rámci vyjádření k obraně žalované žalobkyně uvedla, že smlouva o dílo, kterou uzavřela žalovaná se zhotovitelem, není podstatná, neboť nelze zjistit subjekt, který fakticky kácení prováděl. Žalobkyně dále uvedla, že příkazní smlouva na technický dozor, kterou žalovaná uzavřela, není dostačující, neboť zde chybí zápis ve stavebním deníku osvědčující, že by stavební dozor prověřil, které stromy budou káceny a na kterých pozemcích. Podle žalobkyně je rovněž nesprávný závěr žalované o tom, že pokud jsou konkrétní stromy zařazeny ve stavební dokumentaci v plánu kácení, pak je vše v pořádku bez ohledu na to, že věc nebyla projednána s vlastníkem pozemku. Za situace, kdy pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nejsou obsaženy ve veřejné vyhlášce, v oznámení o zahájení územním řízení ani jiném rozhodnutí a z výkresu je zřejmé, že stromy nebyly v ochranném pásmu kanalizace. Žalobkyně uvedla, že argument žalované, že proti ní nebylo vydáno žádné správní rozhodnutí, není podstatný, neboť to nemá souvislost s porušením vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně dále k tvrzení žalované, že pokácené stromy se nenacházely na jejích pozemcích, předložila k důkazu fotografie prokazující umístění těchto stromů. K námitkám žalované ohledně závěru znaleckého posudku Ing. [příjmení] žalobkyně uvedla, že je nesporné toliko to, že znalec chybně uvedl číslo jednoho z pozemků, což nemá vliv na správnost závěrů posudku a obecnou námitku nepřezkoumatel-nosti považovala za účelovou.

4. V průběhu jednání žalobkyně shrnula svůj postoj s ohledem na provedené dokazování s tím, že přes doloženou smlouvu o dílo, uzavřenou žalovanou na výstavbu čistírny odpadních vod a kanalizace [obec] nebyla řádně doložena smlouva o stavebním dozoru, když povinnost kontrolovat správnost kácení v souladu s projektem a stavebním povolením měla obec prostřednictvím stavebního dozoru. Žalobkyně poukazovala na to, že podle zápisu ve stavebním deníku z [číslo] a 29.3.2019 bylo kácení stromů zahájeno po dohodě s investorem a není tak zřejmé, zda je tím myšlen přímo zaměstnanec obce nebo sjednaný stavebně technický dozor. V záznamu kontrolního dne z 25.3.2019 bylo uvedeno, že investor potvrdil zhotoviteli zahájení první fáze prací s tím, že v zápisech je uvedeno, že jsou zde námitky občanů proti kácení, aniž by se jakkoliv řešily. Podle žalobkyně je tak nutné znát obsah smlouvy mezi obcí a subjektem vykonávajícím stavebně technický dozor, tuto osobu vyslechnout, aby bylo zjištěno, kdo konkrétně stromy pokácel. Žalobkyně poukazovala na to, že z výslechu Mgr. [příjmení] a Ing. [příjmení] vyplývá, že původní stanovisko žalované, že prokáže-li se kácení stromů na pozemcích žalobkyně, pak škodu nahradí, žalovaná změnila. Žalobkyně uvedla, že jednání za obec po kácení stromů se účastnil místostarosta obce, který mohl vypovědět o tom, kteří pracovníci se kácení přímo účastnili.

5. V závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že je podle ní prokázáno, že bylo pokáceno devět stromů na jejích pozemcích p. [číslo] geodeticky zaměřených s tím, že pozemky nejsou uvedeny ve vyhlášce o oznámení zahájení územního řízení a žádném jiném správním rozhodnutí a podle výkresu nejsou ani na pozemcích žalované či v ochranném pásmu kanalizace. Žalobkyně uvedla, že žalovaná o problému nelegálního kácení věděla. Žalobkyně v této souvislosti jednala a s místostarostou a přes původně seriózní přístup následně žalovaná na komunikaci žalobkyně neodpovídala. Žalobkyně uvedla, že žalovaná nezabránila pokračování protiprávního jednání na stavbě, kdy po kácení z [číslo] následovalo ještě další kácení stromů z [číslo]. Podle žalobkyně nepřímým důkazem o odpovědnosti žalované je odmítnutí svědecké výpovědi starosty, s nímž právní zástupce žalované vedl mimosoudní jednání. Žalobkyně uvedla, že bylo prokázáno, že před pracovníky ČŽIP jednali účastníci o možné náhradě škody s tím, že bylo přislíbeno, že k náhradě dojde, prokáže-li se, že ke kácení došlo na soukromém pozemku. Žalobkyně uvedla, že žalovaná má jako stavebník odpovědnost za vzniklé protiprávní jednání ve smyslu § 152 a 153 stavebního zákona, kdy byla povinna zejména zajistit stavební dozor s tím, že z provedených výpovědí doposud není zřejmé, zda byl a jak zajištěn. Podle žalobkyně měla žalovaná jako stavebník povinnost skrze stavební dozor kontrolovat, zda ke kácení došlo v souladu s dokumentací a správnými rozhodnutími. Žalobkyně poukázala na to, že v zápisech ve stavebním deníku z [číslo] a 29.3.2019 je uvedeno, že kácení bylo zahájeno„ po dohodě s investorem“. Byly zde zmíněny„ námitky občanů“, aniž by bylo uvedeno, jak je žalovaná hodlá řešit. Tedy přes nahlášené problémy žalovaná nevěnovala stavbě dostatečnou pozornost a přes námitky, že dřeviny nejsou v dvoumetrovém ochranném pásmu stavěné kanalizace, došlo k dalšímu kácení. Žalobkyně dále uvedla, že má za to, že výše škody, která jí vznikla, byla dostatečně stanovena znaleckým posudkem Ing. [příjmení], který by žalobkyně nenechala zpracovat, nebýt liknavého přístupu žalované k mimosoudnímu jednání o náhradě škody. Podle žalobkyně tedy je na místě závěr, že žalovaná má obecnou odpovědnost za vzniklou škodu a na základě nepřímých důkazů je zde i její konkrétní zavinění, neboť žalovaná rozporuje skutečnosti, které dříve uznávala a odmítla vyjasnit rozpory výpovědí starosty. Dále žalovaná tvrdí, že netuší, kdo kácení fakticky prováděl, ačkoliv v zápisech ve stavebním deníku je uvedeno, že investor o kácení věděl. Rovněž tak je nepřímým důkazem o zavinění žalobkyně to, že žalovaná podala žalobkyni nesprávnou informaci o tom, že kácení prováděla [právnická osoba]. [příjmení]. Žalobkyně dále uvedla, že tvrzení žalované, že vůči ní nebylo vydáno v souvislosti s kácením žádné správní rozhodnutí, je zcela nerozhodné, neboť takové rozhodnutí se netýká zásahu do vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná obec mylně vychází z toho, že pokud byly stromy zařazeny v plánu kácení, že je vše v pořádku bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. Žalobkyně konečně poukázala na to, že jí v řízení zbyl k navržení důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] a je otázkou, zdali bude proveden.

6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Namítal nedostatek pasivní legitima-ce s tím, že škoda musí být uplatněna vůči tomu, kdo jí způsobil. Poukazoval na to, že ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že zhotovitel. Žalovaná byla v pozici objednatele a investora stavby. Absentuje zde naplnění zavinění škody z její strany a příčinná souvislost se vzniklou škodou. [příjmení] rozsah uplatněné škody považovala za nedůvodný s tím, že škoda se nahrazuje uvedením v předešlý stav v rozsahu skutečné škody. Znalecký posudek Ing. [příjmení] však podle žalované nemůže být podkladem pro určení rozsahu škody, protože je nepřezkoumatelný a nepoužitelný, neboť podle žalované s odkazem na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25Cdo 2466/2014 z 30.3.2016 náleží vlastníku pokácených porostů náhrada škody odpovídající ceně vytěžené dřevní hmoty. Žalovaná poukazovala na nepřezkoumatelnost znaleckého posudku Ing. [příjmení] v tom směru, že uvádí neexistující pozemky, které nejsou ve vlastnictví žalobkyně, parc. [číslo] parc. [číslo] dále poukazovala na to, že přes odkaz na zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku absentuje v posudku uvedení jakým způsobem byly stromy oceňovány, tedy z jakých vstupních hodnot znalec vyšel. Podle žalované je také sporná fotodoku-mentace s tím, že by stromy, břízy byly stáří 21 až 40 let.

6. Žalovaná k výzvě doplnila, že zhotovitelem projektu – Výstavba nové ČOV a kanalizace [obec], bylo na základě smlouvy o dílo ze 17.10.2018 sdružení tří společností – [právnická osoba], co by správce, [právnická osoba] a [právnická osoba]. Dále žalovaná sdělila, že měla zajištěn stavební dozor ve smyslu § 152 odst. 4 stavebního zákona s ohledem na financování stavby z veřejného rozpočtu a to na základě příkazní smlouvy z 9.4.2018 [právnická osoba] a.s.. V tomto ohledu žalovaná uváděla, že neporušila svoji povinnost, neboť předmětem příkazní smlouvy bylo provádění všech dozorčích činností, které jsou potřebné k realizaci díla, a příkazní smlouva ukládala, aby stavební dozor prováděl kontrolní činnost při provádění stavebních prací a kontro-loval plnění podmínek územního rozhodnutí. Žalovaná uvedla dále ke konkrétnímu způsobu jednání se stavebním dozorem ohledně nesrovnalostí při realizaci smlouvy o dílo ve vztahu k pokácení stromů, že kácení dřevin podle zápisu ve stavebním deníku bylo zahájeno 20.3.2019. Následně byly práce přerušeny pro stížnost obyvatel ohledně kácení a následně 21.3.2019 proběhlo ze strany [obec] inspekce životního prostředí na stavbě k podnětu obyvatel šetření s tím, že žádné závady shledány nebyly (vyjma doporučení ohraničit mraveniště u parc. [číslo]). Žalovaná dále uvedla, že 25.3.2019 v rámci kontrolního dne byla potvrzena první fáze kácení s tím, že bude předána situace k vyznačení dle projektové dokumentace a dokumentace vegetačních úprav ČOV a Dendrologie [číslo], jejíž součástí byla dendrologická technická zpráva vegetačních úprav [číslo] s tabulkou s přehledem dřeviny, které jsou určeny ke kácení. Tento přehled se situační mapou byl předán a potvrzen zástupcem zhotovitele. Žalovaná uvedla, že v tabulce jsou i v přehledu pokácené dřeviny, o které má v řízení jít – pod [číslo] švestka, 104 borovice a 106 až 110 břízy a 112 křoviny. Žalovaná uvedla, že dále podle zápisu ve stavebním deníku 29.3.2019 byla vytyčena stoka S, podle projektu S3, vedená přes pozemky parc. [číslo] které sousedí s pozemkem parc. [číslo] kdy i ochranné pásmo zasahuje do pozemku parc. [číslo] z důvodu, že byly pozemky zarostlé náletovými dřevinami, bylo přistoupeno ke kácení v souladu se stavebním povolením (bodem 36). Žalovaná uvedla, že má za to, že kácení nebylo provedeno v rozporu s dokumentací, když dřeviny v počátku byly v projektu uvedeny a to v dokumentaci vegetačních úprav ČOV a dendrologie [číslo], které byly podkladem pro vydání stavebního povolení. Žalovaná navíc poukázala, že vůči ní správní orgány nevydaly žádné rozhodnutí k odstranění závad či zastavení činnosti.

7. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v kat. úz. a obci [obec] (což je zřejmé i z výpisu z KN [list vlastnictví] pro dané kat. území). Žalobkyně dále předložila geometrický plán pozemku [číslo] s vyznačením místa pokácených stromů, kdy nebylo sporné, že došlo k pokácení švestky a borovice, sporným však bylo, zdali se tak dělo na pozemcích žalobkyně. Dále žalobkyně předložila vytyčovací náčrt [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] z 27.5.2020, který vymezoval pozemek parc. [číslo] jeho hranice dle žalobkyně podle dohody po jednání s vedením obce, aby bylo zřejmé, zda stromy, které byly pokáceny 29.3.2019, břízy, v celkovém počtu sedm, byly na pozemku žalobkyně či nikoliv. Žalobkyně dále předložila fotodokumentaci týkající se pokácení dvou stromů, švestky a borovice na pozemku p. [číslo] (viz přílohová obálka [číslo] fotografie 2 a 3) a fotodokumentaci od sedmi pokácených bříze na pozemku parc. [číslo] (viz. fotografie [číslo] až 11 v příl.obálce [číslo]) s tím, že červená páska vymezuje i hranici pozemku žalobkyně. Na fotografii [číslo] by mělo být zřejmé, že pokácené stromy nebyly ve vzdálenosti do dvou metrů od vytyčené stoky, tedy v jejím ochranném pásmu. Žalobkyně předložila vyrozuměné od Policie ČR z 15.4.2019, kterým bylo sděleno, že věc byla odložena, pokud jde o oznámení ohledně možného přestupku, neboť se nepodařily zjistit skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba. Žalobkyni byl dále předložen dopis z 9.4.2019 od [obec] inspekce životního prostředí, z nějž vyplývá, že při šetření ohledně pokácení dvou dřevin, borovice a švestky na pozemku pč.. [číslo] na místě bylo zjištěno, že k jejich pokácení nebyl nutný souhlas inspekce (s ohledem na jejich rozměry). Současně je konstatováno, že starosta žalované na místě uvedl, že s ohledem na nejasnost ohledně hranic pozemku nechá obec pozemek geodeticky zaměřit a případně nachystá majetkové vyrovnání. Ohledně dalších dřevin označené ke kácení – jilmu a dubu, měl starosta uvést, že k jejich označení došlo nedopatřením a došlo k jejich přeznačení. Přestupkové řízení zahájeno nebylo. K okolnostem kácení žalobkyně ve svém výslechu uvedla, že kácení z 19.3.2019 zastavila její dcera a její přítel, stromy byly označeny červenou barvou. Následovalo další kácení za deset dní, které viděl její přítel z okna, běžel na místo vykázat dělníky. Kdo konkrétně kácení prováděl, nebyla schopna uvést s tím, že k dotazu jejímu obec sdělila, že kácení prováděla [právnická osoba] a místostarosta obce pan [příjmení] se měl na místě vyjádřit tak, že kácení je realizováno na pokyn obce. Žalobkyně uvedla, že jednatel společnosti [příjmení] k jejímu dotazu uvedl, že kácely na jiných pozemcích. Žalobkyně uvedla, že po prvním kácení šla s dcerou, [jméno] [příjmení], za starostou obce, který ji přislíbil odškodnění, kdy nakonec nabídl cca 5 000 Kč. První kácení bylo řešeno s Českou inspekcí životního prostředí. Ta zjistila, že na místě je chráněné mraveniště, o čemž byl sepsán zápis. Věc také šetřila Policie, ovšem bez výsledku. Žalobkyně uvedla, že v rámci přípravy stavby dala souhlas, aby kanalizace vedla z části přes pozemek, který vlastní. Vyslechnuta byla pracovnice [obec] inspekce životního prostředí Mgr. [příjmení], která uvedla, že v dané věci prováděli v březnu 2021 z podnětu žalobkyně šetření v obci [obec] za přítomnosti dcery žalobkyně a žalobkyně samotné. Šetření prováděla s kolegou Ing. [příjmení] a mělo se týkat pokácení dvou stromů. Z šetření byly pořízené fotografie (svědkyně je předložila - viz č.l. 82). Předmětem šetření bylo pokácení stromů na soukromém pozemku s tím, že stromy neměly zasahovat ani do ochranného pásma. Za zhotovitele kanalizace byl přítomen stavbyvedoucí a dále byl přítomen starosta obce, který ukazoval dendrologický průzkum s tím, že jde o dřeviny, které patří obci. Svědkyně uvedla, že při šetření však dospěli k závěru, že stromy jsou na soukromém pozemku a byla učiněna dohoda, že na zbylých stromech bude dána značka, aby se nepokácely. Svědkyně uvedla, že zazněl i slib odškodnění za dva pokácené stromy, avšak kdo fakticky kácel, to zjistitelné nebylo. Zjistili však, že předložený dendrologický průzkum nesouhlasí s místními poměry a že se nekácí na správném místě, ale zřejmě na soukromém pozemku. Přitomto vycházeli rámcově z ortofotomapy, dle níž to takto vypadalo. Blíže se však tím, zdali stromy jsou na soukromém pozemku či nikoliv, nezabývali. Svědkyně uvedla, že při šetření však bylo zjištěno, že se na pozemku nachází chráněný biotop a to mraveniště, u kterého bylo dohodnuto, že bude označeno. K okolnostem kácení byl také vyslechnut druh žalobkyně, [jméno] [jméno] [příjmení]. Uvedl, že byl u kácení [číslo] i následném kácení. V prvním případě kácení probíhalo blízko jejich zahrady. Když přišel na místo, stromy byly už dvěma lidmi, co tam pracovali, rozřezané, cca 40 m od místa stála dodávka s třetí osobou. Poté, co dělníky zastavil, tito odběhli k dodávce a odjeli jí pryč. Na dodávce žádný firemní nápis nebyl. Byla již pokácena švestka a borovice. V druhém případě šlo o pokácení šesti kusů bříz na pozemku, který je přes silnici, k němuž mělo dojít [číslo] I tehdy seběhl z domu k dělníkům, kteří zde byli tři, a jeden z nich byl předák. Mluvil německy a dělníci na sobě měli běžné pracovní oblečení bez označení firmy. Tehdy jim řekl, že jsou na soukromém pozemku a předák mu sdělil, že se byl na obci zeptat před deseti minutami a bylo mu řečeno, že stromy musí pryč. Následně svědek volal na obec a na místo se dostavil místostarosta pan [příjmení], který mu ukazoval mapu s tím, že jde o pozemek obce. Svědek uvedl, že on mu zase ukazoval červené geodetické značky vyznačující pozemek žalobkyně. Svědek dále uvedl, že při šetření věci inspekcí životního prostředí vyšlo najevo, že příkaz ke kácení dala obec, což dovozuje z toho, že následující den viděl starostu obce pan [příjmení], jak se snaží z nepokácených stro-mů odstranit značku pro pokácení.

9. Žalobkyně doložila korespondenci s žalovanou prostřednictvím zástupce žalobkyně a to dopisy z 24.2.2020, 14.2.2020, 25.11.2019, z 19.9.2019, 19.7.2019, 17.5.2019 a 8.4.2019. V posledně uvedeném dopisu je uvedeno, že starosta žalované [příjmení] [příjmení] měl při jednání 20.3.2019 předložit projekt kácení a za přítomnosti zaměstnanců inspekce životního prostředí slíbit uhradit škodu. Z dopisu starosty ze 14.2.2020 vyplývá, že jménem obce odmítl odpovědnost za žalobkyní uplatněnou škodu z pozice investora, připustil a navrhl symbolické odškodnění ve výši 5 000 Kč.

10. Žalovaná doložila, že výstavba kanalizace a ČOV [obec] byla realizována na základě smlouvy o dílo ze 17.10.2018 konsorciem společností [právnická osoba], co by správcem, Eurovia CS a [právnická osoba], přičemž podkladem byla projektová dokumentace. Součástí byla také situační mapa kácení, dendrologická a technický zpráva vegetačních úprav [číslo] a dokumentace vegetačních úprav ČOV a dendrologie [číslo]. Žalovaná dále doložila, že pro účely zajištění stavebně technického dozoru uzavřela se [právnická osoba] a.s. 9.4.2018 příkazní smlouvu o stavebním dozoru. Povinností stavebního dozoru bylo podle obsahu smlouvy provádět všechny dozorčí činnosti, které jsou potřebné k realizaci díla a kontrolu plnění podmínek územního rozhodnutí. Soudem byl vyslechnut [jméno] [příjmení], který za [právnická osoba] a.s. fakticky stavební dozor realizoval. Jmenovaný uvedl, že případné zásahy do práv třetích osob při realizaci výstavyb kanalizace by se řešily na kontrolním dni s investorem, tedy obcí. Vzpomenul si, že na úpravu projektu a z části kácení nad rámec dokumentace podle dendrologického posudku. Uvedl, že si nevzpomíná na to, že by investor někdy avizoval námitky třetích osob ohledně případného kácení. Soud k důkazu dále provedl zápisy ze stavebního deníku, když ze zápisu z 20.3.2019 je zřejmé, že mělo být zahájeno kácení, které bylo přerušeno pro stížnost místních obyvatel ohledně kácení a byl dán podnět k řešení Českou inspekcí životního prostředí pro domnělou neoprávněnost kácení. Následný den je v zápisu uvedeno, že provedená kontrola inspekcí životního prostředí neshledala závady, doporučila ohraničit mraveniště na parcele [číslo]. Ze zápisu ve stavebním deníku z [číslo] vyplývá, že došlo k vytyčení stoky S a stoky S3 s tím, že z důvodu zarostlé trasy náletovými dřevinami byla lokalita určena k vykácení a za účasti zástupce zhotovitele a investora přistoupeno ke kácení. Opětovné připomínky místních obyvatel ke kácení budou řešeny na kontrolním dni 1.4.. Zápis z 1.4.2019 však není ve stavebním deníku. Svědek [jméno] [příjmení], který realizoval stavebně technický dozor, po předestření shora uvedených záznamů ze stavebního deníku uvedl, že si neuvědomuje, že by byly nějaké připomínky ze strany obyvatel, vzpomíná si ale, že se k části kácení vyjadřovala [obec] inspekce životního prostředí. Myslí si však, že připomínky třetích osob proti kácení se neřešily. Dále svědek uvedl, že neví, zda na kácení zhotovitel (konsorcium firem) přibralo nějakého subdodavatele a případně koho. Dále svědek uvedl, že fakticky nekontroloval, zda-li jsou stromy káceny podle projektu. Kontrola byla prová-děna, jen pokud nastal problém. Poté, co svědkovi byly předestřeny zápisy ze stavebního deníku (čl.116) sdělil, že tyto podepisoval. Uvedl však, že má za to, že se kácelo dle projektu. Připustil, že mohlo dojít k ústním konzultacím s investorem, ale důvod pro řešení věci neshledali, neboť to by byl na kontrolním dni přítomen i stěžovatel. Svědek dále uvedl, že během kontrolních dní nikdo z obce nepřišel s tím, že něco bylo pokáceno špatně. Dále uvedl, že ani neví, že by byl řešen podnět v tomto směru přes inspekci životního prostředí. Ze zápisu ze stavebního deníku vyplývá, že tyto zápisy prováděl svědek [jméno] [příjmení], který pracoval jako stavbyvedoucí pro [právnická osoba]. K okolnostem kácení se soud pokusil tohoto svědka předvolat k jednání, avšak přes šetření se jmenovaného nepodařilo předvolat ani z jeho poslední známé adresy či skrze posledního zaměstnavatele. Jeho výslech tedy provést nebylo možné.

11. Dále bylo prováděno dokazování směřující k případnému zjištění, kdo měl realizovat kácení dřevin. [právnická osoba], která byla hlavní organizátor realizace výstavby sdělila soudu 4.1.2022, že kácení dřevin bylo fakturováno od zhotovitele firmě [právnická osoba] s tím, že dílo se týkalo celé obce a je možné, že pro obec prováděly kácení i další dodavatelé. V této souvislosti byl vyslech-nut jednatel společnosti [právnická osoba], Ing. [příjmení]. Jmenovaný uvedl, že se s žalobkyní znají z místa bydliště v obci. Dále sdělil, že pro [právnická osoba] a.s. subdodavatelsky realizoval kácení stromů v souvislosti s realizací kanalizace [obec], nikoliv však na pozemcích o které v řízení jde. V této souvislosti předložil faktury, kterými kácení účtoval [právnická osoba] a navazující objednávky s tím, že kácení se týkalo jiných pozemků, které označil na orientační mapce (viz. přílohová obálka čl.91 a)) kdy mělo jít o kácení dřevin v lokalitě„ Vochovské údolí“, dále„ za viaduktem“ a„ při stoce S1 1 [obec]“. Uvedený svědek uvedl, že byl přítomen jednání žalobkyně se starostou žalované. Ten jej původně požádal o případné řešení, jeho návrh na vysázení nových stromu, tří, však neakceptoval. Sám svědek uvedl, že podkladem pro kácení pro něj bylo stavební povolení a dendrologický posudek s tím, že vycházeli z dvoumetrového ochranného pásma od místa, kde kanalizace měla být vedena. Svědek uvedl, že kácení objednáva-la jak [právnická osoba], ale někdy byla pro urychlení věci objednatelem přímo žalovaná obec. V této souvislosti byl svědkem předložen dendrologický posudek, který byl podkladem pro kácení (je ze září 2019 a je vypracován Mgr. [jméno] [příjmení]). Soud vyslechl dále svědka [jméno] [příjmení], bývalého stavbyvedoucího za [právnická osoba] a.s., který dohlížel i na realizaci kanalizace [obec]. Svědek uvedl, že firma [právnická osoba] dělala přípravné práce, kácení objednával hlavní koordinátor, tedy firma [právnická osoba] dle smlouvy o dílo. Svědek nebyl schopen uvést, koho na kácení objednávali, ale předpokládá, že šlo o jednu firmu. Kácení se provádělo dle dendrolo-gického průzkumu. Svědek uvedl, že s firmou, která kácení fakticky realizovala do kontaktu nepřišli. Svědek dále uvedl, že si pamatuje na jeden případ, kdy měl být vykácen jeden strom s tím, že pod ním bylo mraveniště a poté, co přijeli ochranáři z [obec], tak toto mraveniště bylo ohraničeno.

12. Pokud jde o právní posouzení věci je pro vnik nároku na náhradu škody potřeba, aby žalovaná porušila svoji právní povinnost a aby v příčinné souvislosti s tímto porušením právní povinnosti vznikla žalující straně škoda. Žalovanou obcí je zejména namítáno, že z její strany nedošlo k porušení žádné právní povinnosti, když kácení nerealizovala. V posuzované věci může na straně žalované, co by stavebníka, vzniknout subjektivní odpovědnost za škodu podle § 2910 OZ (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.), podle níž je škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva, nahradí poškozenému, co mu způsobil. Přitom se uplatní domněnka nedbalostního zavinění podle § 2911 OZ, podle níž způsobí-li škůdce škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil nedbalost-ně a vyviní se, prokáže-li, že neporušil svoji povinnost. S přihlédnutím k rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2102/2002 a 23 Cdo 4378/08 jenž jsou aplikovatelná i v poměrech současného OZ, není vyloučena odpovědnost stavebníka (žalované) za škodu vzniklou v důsledku porušení povinností uložených stavebním povolením, případně povinnosti zajistit stavební dozor, jak to stavebníku ukládá stavební zákon. Souběžně za škodu může odpovídat i jiný subjekt, tedy zhotovitel dle uzavřené smlouvy o dílo z titulu objektivní odpovědnosti za škodu z provozní činnosti podle § 2924 OZ, případně vzniku škody na nemovité věci, kdy jeho odpovědnost vzniká podle § 2926 OZ. V případě odpovědnosti zhotovitele platí, že za provozní činnost odpovídá společně a nerozdílně i případný subdodavatel zhotovitele (viz. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25 Cdo 33095/2005, sp.zn. 25 Cdo 92/2009, sp.zn. 23 Cdo 4073/2010).

13. V posuzované věci za situace, kdy žalovaná prokázala, že co by stavebník nerealizovala výstavbu přímo, ale prostřednictvím zhotovitele (konsorcia firme) na základě smlouvy o dílo ze 17.10.2018, nemůže být založena přímá odpovědnost žalované za vzniklou škodu v důsledku případně neoprávněného kácení. Žalovaná rovněž splnila svoji zákonnou povinnost jako stavebník, zajistit si stavebně technický dozor na základě příkazní smlouvy z 9.4.2018 se [právnická osoba] a. s.. Dostála tak své povinnosti podle § 153 stavebního zákona, ale i kroků z hlediska prevenční odpovědnosti za škodu podle § 2900 OZ. [příjmení] byla založena přímá odpovědnost žalované za škodu způsobenou pokácením stromů, pak by se muselo v řízení prokázat, že dala přímý pokyn k tomuto jednání. To však z provedeného dokazování nevyplynulo. Samotné zápisy ve stavebním deníku v obecné poloze, že ke kácené mělo dojít s vědomím investora, takovou odpovědnost zakládat nemohou za situace, kdy žalovaná poskytla firmám, které realizovaly výstavbu kanalizace a s tím související kácení, potřebné podklady v podobě projektové dokumentace a dendrologického posudku. Pokud svědek [příjmení] v této souvislosti v obecné poloze uvedl, že někdy byla objednatelem kácení i obec Vochov, pak z tohoto bez dalšího také nelze dovozovat odpovědnost za pokácení konkrétních dřevin ve vztahu, k nimž žalobkyně dovozuje, že jí vznikla škoda. Odpovědnost žalované za škodu by dále přicházela v úvahu, pokud by k pokácení došlo v důsledku podkladů, které předložila zhotoviteli případně subdodavatelům, a jenž by vznikly na základě nesprávných údajů pro zpracování. V tomto ohledu však nebylo prokázáno, že by podklady pro realizaci kácení podklady byly nesprávné, a že by tuto nesprávnost způsobila žalovaná tím, že by pro zpracování těchto podkladů dodala nesprávné údaje či jiné typy podkladů. Za této situace musel soud dospět k závěru, že se neprokázalo, přes poučení, které bylo žalobkyni poskytnuto podle § 118 a) o. s. ř., že by žalovaná porušila jakoukoliv zákonnou povinnost a tudíž nebylo možné ani dovozovat, že by byla odpovědná za škodu, která žalobkyni pokácením stromů vznikla.

14. Dokazování bylo z části souběžně vedeno směrem k zjištění skutečného subjektu či osob, které kácení prováděli, to se však nepodařilo zjistit s tím, že poslední možný svědek, jenž by mohl být ve věci vyslechnut a který figuroval při realizaci kanalizace také jako stavbyvedoucí [jméno] [příjmení], nebyl dohledán, a proto jeho výslech nemohl být proveden. Absence jeho výslechu brání spíše zjištění, který konkrétní subjekt by byl přímo za pokácení odpovědný, byť není vyloučeno, že by z jeho výslechu mohl být učiněn závěr o přímé odpovědnosti žalované. Za uvedené skutkové situace však soudu nezbylo, než rozhodnout o zamítnutí žaloby, neboť se neprokázalo zaviněné porušení povinností ze strany žalované, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody.

15. S ohledem na výsledek řízení bylo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto o tom, že náklady řízení úspěšnému účastníku, tedy žalované musí uhradit žalobkyně. V tomto případě jsou představovány náklady právního zastoupení za 12 úkonů právní služby po 3 820 Kč ve vztahu k předmětu řízení 67 390 Kč s navýšením o 12 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH, 10 382,40 Kč s tím, že rozsah poskytnutých právních služeb spočíval v převzetí věci, vyjádření k věci z 27.8.2020 a 24.3.2021 a účasti na jednáních v roce 2021 – [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], v roce 2022 - [číslo] a v roce 2023 – 9.1. a [číslo] Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k celkové výši nákladů řízení na 15 dní.

16. O nákladech vzniklých na straně státu v podobě vynaloženého tlumočeného bylo rozhodnuto podle 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že neúspěšná žalobkyně ne povinna tyto náklady řízení na straně státu uhradit.