2 C 100/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 50 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50 100 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 501 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 536,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 50 100 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že tento nárok vnikl z titulu nezaplacení dlužné částky podle smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně podle svého tvrzení poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, které se žalovaná zavázala formou splátek vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč. Žalovaná však splátky řádně a včas neuhradila a se zaplacením všech 5 splátek se ocitla v prodlení. V důsledku toho žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalovaná na dlužnou částku žalobkyni ničeho neuhradila, nereagovala ani na předžalobní upomínku, která jí byla zaslána dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním verifikačního SMS kódu. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované výlučně za účelem financování jeho podnikatelských potřeb částku ve výši 28 000 Kč, a to dne , datum, převodem na účet č. , č. účtu, , jak bylo zjištěno z potvrzení o provedené platbě. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z celé částky úvěru denně. To vše formou 5 splátek specifikovaných v čl. V. odst. 5.2. smlouvy. Splatnost úvěru byla ve smlouvě stanovena dnem , datum, . Pro případ prodlení byl poplatek za poskytnutí úvěru počítán z nesplaceného zůstatku jistiny ve výši 1 % denně a od 91. dne prodlení ve výši 0,02 % denně. Dále bylo pro případ prodlení v čl. VIII. smlouvy ujednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky a také právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou všech 5 splátek. Žalobkyni ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu, která jí byla zaslána dne , datum, , jak bylo zjištěno z podacího lístku.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a vzhledem k citovaným ustanovením zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se žalovanou jako podnikatelem uzavřela smlouvu o úvěru v intencích § 2395 a násl. o. z. Žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy a žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, nezaplatila ani poplatek za poskytnutí úvěru. Jelikož se žalovaná dostala s úhradou všech 5 splátek do prodlení, svědčí žalobkyni podle smlouvy a v souladu s § 2048 a násl. o. z. právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 500 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení celkové dlužné částky ve výši 50 100 Kč a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. svědčí žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. od , datum, do zaplacení. Na závěr soud podotýká, že žalovaná byla v řízení zcela nečinná a na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Soud proto žalobě s ohledem na shora uvedené v plném rozsahu vyhověl.

8. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 2 004 Kč na 2 505 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 501 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 536,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 505 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 100 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 770 Kč ve výši 2 261,70 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.