2 C 118/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 97 631,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 97 631,12 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 97 631,12 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela elektronickými prostředky dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované. Dále žalobkyně vycházela z lustrace žalované v NRKI a v insolvenčním rejstříku, z lustrace dokladu totožnosti žalované v databázi neplatných dokladů, z lustrace zaměstnavatele žalované v insolvenčním rejstříku a ze skutečnosti, že žalovaná nemá vůči žalobkyni dluh ve stavu žalobního vymáhání. Žalobkyně zjistila, že volné zdroje žalované k hrazení úvěru jsou dostatečné a smlouvu se žalovanou uzavřela. V souladu se smlouvou žalobkyně poskytla žalované dne datum peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč. Žalovaná byla podle smlouvy povinna načerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 73,63 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 4 882 Kč. Žalovaná uhradila do doby zesplatnění úvěru pouze 16 splátek. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně se tedy domáhala neuhrazené jistiny v částce 67730,17 Kč spolu s úrokem přirostlým k jistině ve výši 12 331,31 Kč, smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, a to spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku. Dále žalobkyně požadovala rovněž úhradu smluvní pokuty za dobu od zesplatnění do sepisu žaloby ve výši 16 172,12 Kč. Žalovaná byla ohledně dlužných částek upomínána, ani na předžalobní výzvu však dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani na jednání konané dne datum.

3. Soud v projednávané věci zjistil, že účastníci uzavřeli dne datum elektronickými prostředky smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Výpisem ze seznamu subjektů finančního trhu žalobkyně doložila, že je oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Identita žalované byla ověřena z kopie občanského průkazu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Z potvrzení oznámení právnická osoba a z výpisu z účtu žalované za měsíc listopad 2023 soud zjistil, že měsíční příjem žalované tvořil starobní důchod ve výši 20 171 Kč. Z výpisu z účtu žalované bylo také zjištěno, že žalovaná pobírala dávku vyplácenou Úřadem práce ČR ve výši 900 Kč. Dále soud z výpisu z účtu shledal, že žalovaná hradila nájem ve výši 4 606 Kč, splátky úvěrů dosahovaly 18 299 Kč a že žalovaná v listopadu 2023 rovněž čerpala úvěr od společnosti Anonymizováno ve výši 2 000 Kč. Počáteční i konečný zůstatek na účtu žalované byl přesto záporný, a to přibližně – 9 000 Kč. Z výpisu z NRKI pak bylo zjištěno, že žádosti žalované o úvěr eviduje celkem hodnota finančních institucí a že žalovaná nemá dluh po splatnosti. Na základě těchto skutečností žalobkyně uzavřela, že žalovaná je schopna úvěr splácet a smlouvu s ní uzavřela. Žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru, jak dokládá předsmluvní formulář.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil následující. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky postupem uvedeným v dokumentu „Informace pro klienta“ obsahující technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu. Z oznámení o schválení úvěru vyplývá, že žalobkyně tímto projevila svůj souhlas s uzavřením smlouvy. Toto oznámení obsahovalo základní parametry úvěru a žalované bylo zasláno emailovou adresu a nahráno do klientské sekce, jak vyplývá z výpisu o umístění dokumentů do klientské zóny. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni úrok ve výši 73,64 % ročně, a to formou 48 měsíčních splátek po 4 882 Kč podle splátkového kalendáře. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 104,34 % a žalovaná byla dle smlouvy povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 234 336 Kč. Byl sjednán rovněž poplatek za jednorázový odklad splátky ve výši 199 Kč.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované dne datum na její bankovní účet č. Anonymizováno peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč. Z karty klienta pak soud zjistil, že žalovaná uhradila 16 splátek po 4 882 Kč, tedy celkem 78 112 Kč. Přičemž žalované byly celkem hodnota splátky odloženy, jak vyplývá z potvrzení o odkladech splátky včetně upravených splátkových kalendářů. Krom uvedených splátek žalovaná podle karty klienta další splátky nehradila. Žalobkyně žalovanou ohledně nezaplacených splátek opakovaně upomínala, jak dokládají upomínky ze dne datum a datum. Z oznámení ze dne datum pak vyplývá, že žalobkyně celou dlužnou částku k tomuto dni zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky také v předžalobní výzvě, v níž žalované poskytla dodatečnou lhůtu k plnění v délce 15 dnů od odeslání této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované zaslána podle podacího archu dne datum.

6. Soud vycházel zejména ze smlouvy, z oznámení o schválení úvěru, z oznámení ČSSZ o výši starobního důchodu, z výpisu z účtu žalované, z výpisu z NRKI a dále z dokladu o vyplacení, z karty klienta, a z předžalobní výzvy. Na základě uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovanou zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Příjem žalované za období předcházející uzavření smlouvy sestával ze starobního důchodu ve výši 20 171 Kč měsíčně (oznámení ČSSZ o výši starobního důchodu). Výdaje žalované tvořilo nájemné ve výši 4 606 Kč a splátky ostatních úvěrů v souhrnné výši 18 299 Kč (výpis z účtu žalované). Žalovaná v měsíci před uzavřením smlouvy načerpala úvěr od společnosti Movinero ve výši 2 000 Kč (výpis z účtu žalované) a měla evidovány žádosti o úvěr u 10 finančních institucí (výpis z NRKI). Žalobkyně posoudila žalovanou jako osobu schopnou úvěr splácet a uzavřela s ní dne smlouvu o úvěru č. hodnota. Žalobkyně poskytla žalované částku 75 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná byla podle smlouvy povinna tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 73,64 %. RPSN činila 104,34 %. Žalovaná uhradila žalobkyni na splátkách úvěru celkem 78 112 Kč (karta klienta). Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne datum předžalobní výzvu s dodatečnou lhůtou k plnění v délce 15 dnů od odeslání (předžalobní výzva, podací arch).

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Žalobkyně v řízení neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovanou důkladně neprověřovala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 z. s. ú. Z doložených důkazů vyplývá, že žalobkyně dostatečně nezkoumala ekonomickou situaci žalované. Nezjišťovala běžné a ostatní výdaje žalované. Z výpisu z účtu jsou patrné pouze náklady na bydlení. Žalobkyně dostatečně nezohlednila existenci a nezjišťovala výši ostatních závazků žalované, přestože zjistila, že žalovaná má evidovány žádosti o úvěr u 10 finančních institucí a z výpisu z účtu za měsíc předcházející uzavření smlouvy je patrná vysoká výše splátek úvěrů i čerpání úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezohlednila skutečnou výši výdajů žalované včetně ostatních závazků žalované a její platební morálky v porovnání s výší patrně jediného trvalého příjmu žalované ze starobního důchodu, nemohla bez důvodné pochybnosti uzavřít, že žalovaná je skutečně schopna úvěr splácet. Žalobkyně proto jednala v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., když smlouvu se žalovanou uzavřela a úvěr jí poskytla, aniž by skutečně a důkladně zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. Soud nadto spatřuje důvod neplatnosti smlouvy rovněž v jejím zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z., neboť protiplnění za poskytnutí úvěru (úroková sazba ve výši 73,64 % ročně, RPSN 104,34 %) bylo sjednáno ve zcela zjevně nepřiměřené výši, která mnohonásobně překračuje výši obvyklou v době uzavření smlouvy (dle databáze ČNB ARAD se jednalo o úrokovou sazbu ve výši 9,29 % ročně a RPSN ve výši 9,87 %).

13. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Žalované byla poskytnuta částka 75 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem 78 112 Kč. Žalovaná tedy zaplatila žalobkyni více, než byl povinna z titulu bezdůvodného obohacení vrátit. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, avšak žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.