Okresní soud Plzeň-sever · Rozsudek

2 C 175/2025

č. j. 2 C 175/2025-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-07-16 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPS:2025:2.C.175.2025.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 17 578,87 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu dne 31. 5. 2025 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 17 578,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 21. 5. 2019 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit a zaplatit žalobkyni úrok. Žalovaná však splátka řádně o včas nehradila a dostala se tak do prodlení. Žalobkyně tedy zaslala žalované dne 21. 4. 2025 předžalobní výzvu k plnění, avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a ze žalobních tvrzení učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 21. 5. 2025 prostředky komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). V souladu s čl. IV. odst. 4.3. smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 19 165 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalované vůči žalobkyni, částka 28 835 Kč byla zaslána žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, a částka 10 000 Kč byla započtena na úhradu poplatku za sjednání úvěru. Toto bylo zjištěno z potvrzení o provedení bezhotovostních plateb. Žalovaná měla podle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok v celkové výši 42 603 Kč, kdy roční úroková sazba činila 23 %. Dále byla žalovaná povinna zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. RPSN byla ve smlouvě udána ve výši 38,69 %. Celkem byla tedy žalovaná podle smlouvy povinna žalobkyni zaplatit částku 92 603 Kč, a to formou 72 měsíčních splátek po 2 163 Kč. Žalovaná za trvání smlouvy žalobkyni uhradila celkem částku 121 128 Kč, jak vyplývá z vyjádření žalobkyně. Dále soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne 21. 4. 2025, která byla žalované zaslána téhož dne, jak je patrno z podacího lístku.

5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 92 603 Kč, tedy částku ve výši 185,2 % jistiny úvěru, kdy RPSN dosahovala 38,69 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD obvyklá výše RPSN činila v době uzavření smlouvy 8,62 %), a rovněž s přihlédnutím k tomu, že žalovaná byla podle smlouvy povinna zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši jedné pětiny jistiny úvěru, tj. 10 000 Kč, soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky dne 21. 5. 2019 je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy RPSN je více jak čtyřikrát vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. Judikatura považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). RPSN sice není totéž co úroková sazba, avšak její posouzení je relevantní, neboť zahrnuje úrokovou sazbu jakož i další poplatky spojené s poskytnutím úvěru. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako nemravnou, a proto absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. V důsledku toho je třeba posoudit žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byly ze strany žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu, poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Tuto částku byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 121 128 Kč. Žalovaná tedy zaplatila žalobkyni více, než kolik byla povinna z titulu bezdůvodného obohacení vrátit, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť žalované, která byla v řízení zcela úspěšná a která by z tohoto důvodu měla na náhradu nákladů řízení právo, žádné náklady řízení nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.