2 C 198/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobce: Jméno žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného pro zrušení věcného břemene užívání nemovitosti

I. Žaloba na zrušení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti – rodinného domu na adrese , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , k. ú. Dražen, zřízené ve prospěch , jméno FO, , nar. , Datum narození žalovaného, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 17 157 Kč k rukám jeho právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podáním doručeným soudu dne , datum, domáhal zrušení věcného břemene váznoucího k domu , Anonymizováno, , adresa, ve prospěch žalovaného. Žalobce tvrdil, že dne , datum, došlo k útoku na žalobce ze strany žalovaného, za který byl odsouzen trestním příkazem ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, za přečin nebezpečné vyhrožování k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Žalovaný bez souhlasu žalobce nastěhoval do domu svou matku , jméno FO, . Žalovaný dlouhodobě nehradí daň z nemovitosti a jeho chování je vůči žalobci trvale nepřátelské a vylučuje jakoukoli možnost soužití. Navrhl zrušení věcného břemene doživotního užívání rodinného domu na adrese , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , k. ú. Dražen, zřízené ve prospěch , jméno FO, , nar. , Datum narození žalovaného, . Podáním ze dne , datum, opravil návrh tak, že požaduje zrušení věcného břemene rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, , nikoli č.p. , Anonymizováno, , v němž bydlí.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Nejsou splněny předpoklady ke zrušení věcného břemene. Nedošlo k žádné trvalé změněn služebnosti, ani není žádná taková změna tvrzena. Nadto je takové zrušení možné za náhradu. Potvrdil, že vztahy mezi žalobcem a žalovaným nejsou dobré. Zhoršení vztahů není primárně na straně žalovaného. Předmětný dům postavil a financoval žalovaný a po jeho dokončení přestal žalobce s žalovaným komunikovat a došlo ke zhoršení vztahů. Žalobce brání žalovanému v kontaktu s vnukem. Žalovaný připustil, že se vůči žalobci nezachoval vhodně, nicméně situace nastala důsledkem žalobcovi snahy řešit úpravu styku žalovaného s vnukem soudní cestou, kdy byl ze strany žalobce vulgárně napaden. Žalovaný za svůj čin přijal odpovědnost. Ohledně další osoby , jméno FO, uvedl, že se jedná o jeho matku, kterou do domu nastěhoval s ohledem na její zdravotní stav, aby se o ni mohl osobně starat. Povinnost hradit daň z nemovitosti má žalobce. Žalobce navrhl nahrazení věcného břemene nájemní smlouvou, a to dopisem ze dne , datum, . Je tak zřejmé, že žalobci nejde o samotné užívání nemovitosti, ale vadí mu primárně skutečnost, že je užívána bezplatně.

3. Podání došlým soudu dne , datum, doplnil žalobce k výzvě soudu, že věcné břemeno bylo zřízeno smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, spočívajícího v právu doživotního užívání rekreačního domu na pozemku st. parc. č. , hodnota, včetně garáže na st. parc. č. , hodnota, k. ú. a obec , adresa, ve prospěch žalovaného , jméno FO, , otce žalobce. Bylo zřízeno jako bezplatné. V době uzavření smlouvy byly vztahy mezi žalobcem a žalovaným standardní. K zásadnímu zhoršení vztahů došlo dne , datum, , kdy žalovaný na žalobce zaútočil s nožem a od té doby nemůže žalobce nemovitost užívat., neboť se obává o svůj život a zdraví. Nadto si nastěhoval do domu další osobu. V současné době není žalobce schopen užívat svůj majetek. V uvedených skutečnostech spatřuje trvalou změnu odůvodňující zrušení věcného břemene.

4. Při jednání soudu dne , datum, při kterém účastníci odkázali na svá písemná vyjádření. Žalobce doplnil, že věcné břemeno zřídil žalovanému v době, kdy se jeho rodiče rozcházeli, žalovaný neměl kde bydlet a žalobce mu nabídl pozemek, na němž by si mohl postavit dům. Jejich vztahy nebyly nikdy valné. Žalobce bydlí v domě na pozemku sousedícím s pozemkem, na němž je dům zatížený věcným břemenem ve prospěch žalované. V domě užívaném žalovaným žalobce nikdy nebydlel. Oba pozemky jsou oploceny. Na nemovitosti nedošlo k žádným změnám, které by bránili v užívání a zachování věcného břemene. Žalovaný hradí náklady na elektřinu, voda je čerpána ze studny. Pojištění domu hradí žalobce.

5. Žalovaný při jednání dne , datum, doplnil, že dům stavěl a financoval žalovaný. Žalobce nabídl žalovanému v minulosti možnost odkoupení domu za částku 7 mil. korun. Nastěhováním matky žalovaného do domu započaly veškeré konflikty. Vztahy žalobce a žalovaného nebyly dobré již v době zahájení stavby domu. Žalovaný daroval žalobci veškeré pozemky, které zdědil po svém otci. Žalobce mu několikrát vyhrožoval, bránil ve styku s vnukem. Žalobce dům nikdy neužíval. Účastníci spolu nekomunikují. Zprávy si předávají prostřednictvím jiných osob.

6. Z dopisu adresovaného právním zástupcem žalovaného paní , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný již v minulosti vyjádřil nesouhlas se zrušením věcného břemene.

7. Z trestního příkazu ze dne , datum, ve věci č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaný byl shledán vinný za přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, když měl dne , datum, v přesně nezjištěné době mezi 19:00 hodin a 19:30 hodin v obci , adresa, , v prostoru u spojovací branky mezi zahradami rodinných domů č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, na parcele č. , Anonymizováno, obce , adresa, pod vlivem alkoholu a s kuchyňským nožem o délce 23 cm s délkou čepele 13 cm, který držel v pravé ruce, vyhrožovat přes uzamčenou vstupní branku svému synovi , jméno FO, , narozenému dne , Datum narození žalobce, , čuráku, já tě zabiju“, když tomuto jednání byla přítomna i partnerka poškozeného , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , přičemž poškozený , Jméno žalovaného, se vzhledem ke stavu, v němž se obviněný nacházel, bál o svůj život a zdraví. Za uvedené mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců.

8. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene, která byla uzavřena účastníky dne , datum, , bylo zjištěno, že bylo zřízeno věcné břemeno spočívajícího v právu doživotního užívání rekreačního domu na pozemku st. parc. č. , hodnota, včetně garáže na st. parc. č. , hodnota, k. ú. a obec , adresa, ve prospěch žalovaného. Žalovaný je oprávněn k doživotnímu bydlení a užívání celé stavby a zavázal se hradit náklady za bydlení.

9. Z předžalobní výzvy ze , datum, adresované , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanému bylo zjištěno, že žalobce navrhl zrušení věcného břemene dohodou účastníků a nabídl žalovanému možnost bydlení v předmětném domě na základě nájemní smlouvy společně s jeho matkou.

10. Podle ustanovení § 1299 odst. 1 o.z. platí, že služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle druhého odstavce se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby.

11. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR jsou dány důvody ke zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu, došlo-li ke změně poměrů spočívající v tom, že vztahy mezi účastníky jsou mimořádně konfliktní, nemovitost zatíženou věcným břemenem nikdo z nich proto neužívá, a i v průběhu řízení docházelo k jejímu poškozování, které účastníci sváděli jeden na druhého, a existence věcného břemene je důvodem sporů mezi účastníky, které mají negativní vliv na užívání a údržbu domu. Mimořádně konfliktní vztahy mezi oprávněným a povinným z věcného břemene mohou být důvodem pro zrušení věcného břemene, jestliže mají bezprostředně za následek změnu poměrů, pro kterou např. není možné řádně užívat nemovitosti zatížené věcným břemenem. Konfliktní vztahy účastníků samy o sobě takovou změnu poměrů nezakládají. (srov např. sp. zn , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, )

12. V předmětné věci dospěl soud na základě provedeného dokazování k závěru, že dům, k němuž bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání ve prospěch žalovaného nedoznal žádné změny, pro kterou by již nemohl sloužit žalovanému, jako oprávněné osobě, k bydlení. Účastníci shodně tvrdili, že v domě žalovaný stále bydlí, žalobce v domě nikdy nebydlel a nijak ho neužíval ani neužívá. Oba shodně potvrdili, že jejich vztahy nebyly nikdy ideální. Žalobce v podstatě stavěl svůj požadavek na zrušení věcného břemene pouze na skutečnosti, že žalovaný byl odsouzen za přečin nebezpečné vyhrožování žalobci. Jejich ne právě idylické vztahy se však nepromítly do užívání domu či jeho údržby. Nebyl nijak prokázán hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného - žalovaného. Konfliktní vztahy sami o sobě takovou změnu poměrů nezakládají. Byť konfliktní vztahy výjimečně hrubý nepoměr založit mohou, musí jít o vztahy mimořádně konfliktní, které se nějakým konkrétním způsobem projeví, jako změna poměrů. Což ze samotného odsouzení žalovaného za trestný čin spáchaný vůči žalobci prokázáno nebylo. Soud neshledal takovou změnu poměrů ani ve skutečnosti, že žalovaný ve své domácnosti ubytoval svou matku, o kterou se z důvodu jejího věku zdravotního stavu stará. Přestože byl žalobce při jednání soudu poučen podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. o tom, že soud nemá za dostatečně tvrzeno ani prokázáno, že došlo s ohledem na vztahy účastníků k takové změně poměrů, která je natolik závažná a trvalá a pro kterou není možné užívání z věcného břemene a že by došlo k natolik zásadní změně, která by odůvodňovala zrušení věcného břemene, již další tvrzení ani důkazy v tomto směru nenavrhl. V této souvislosti navrhoval pouze výslech své partnerky a synů, a to k vyvrácení tvrzení žalovaného, že měl zájem o styk s vnuky, tedy syny žalobce. Žalobce tedy nijak netvrdil ani neprokázal, že by došlo k takové zásadní změně poměrů mezi účastníky v porovnání stavu v době rozhodování soudu a stavu v době zřízení věcného břemene, v jejímž důsledku by nastal hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. Nebylo nijak prokázáno, že by konfliktní vztahy mezi účastníky měly za následek změnu poměrů, pro kterou by nebylo možné užívat nemovitosti v souladu se zřízeným věcným břemenem.

13. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 157 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí zastupování, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 22. 4. 2026), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 179 Kč ve výši 2 978 Kč. Dále náhrada nákladů řízení sestává z cestovného z místa sídla právního zástupce do Plzně na soudní jednání konané dne 22. 4. 2026 a zpět cekem ve výši 1 129 Kč, a to při cestě 2 x 69 km při spotřebě 5,30 l/km a ceně za pohonné hmoty ve výši 43,10 Kč/l a při sazbě za opotřebení vozidla ve výši 5,9 Kč, a z náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč, a to za cestu k soudnímu jednání a zpět v rozsahu 2 hodin. Povinnost zaplatit tuto částku k rukám advokáta žalovaného byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.