2 C 2/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného o 75 690,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 407 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 407 Kč od 29. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení částky 62 283,01 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 28 466,08 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v částce 1 768,36 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28 466,08 Kč od 18. 3. 2022 do 28. 3. 2025 a zákonného úroku z prodlení z částky 15 059,08 Kč od 29. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 757 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 75 690,01 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní legitimaci. Ohledně žalovaného nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu č. hodnota s produktovým názvem Anonymizováno adresa v hotovosti měsíční Anonymizováno Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z lustrace žalovaného v databázích NRKI, SOLUS a v dalších registrech a databázích jako např. v insolvenčním rejstříku, v evidenci neplatných dokladů, v evidenci adres a v interní databázi. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy vyhodnotila, že žalovaný je schopen úvěr splácet a smlouvu s ním uzavřela. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal formou 18 měsíčních splátek zápůjčku vrátit a zaplatit žalobkyni úrok a sjednané poplatky. Celkem měl žalovaný žalobkyni zaplatit 78 583 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Žalovaný na splátkách zápůjčky zaplatil celkem pouze 26 593 Kč. Žalobkyně proto žalovanému zaslala dne datum předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani na jednání konané dne datum.

3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků na výzvu sodu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne datum odeslaným podle podacího lístku dne datum.

6. Soud dále zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce č. hodnota s názvem „adresa v hotovosti“, jejíž součástí byly Smluvní podmínky (dále jen „smlouva“). Ze smlouvy soud zjistil následující. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, z toho částka 6 900 Kč byla použita na refinancování dlužné částky z dřívější smlouvy o zápůjčce č. hodnota a částka 33 100 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti v při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný byl podle smlouvy povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 9 803 Kč, dále poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 17 780 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11 000 Kč. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že úroková sazba činila 29 % ročně a RPSN dosahovala 161,17 %. Žalovaný se podle smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 78 583 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalovaného byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a právo právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení poplatku za zaslanou upomínku a poplatku za zahájení vymáhání. Žalovaný splátky úvěru řádně a včas nehradil, za trvání úvěru zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem částku 26 193 Kč, jak vyplývá z výpočtové tabulky smluvní pokuty a z výpočtové tabulky zákonného úroku z prodlení. Dopisem ze dne datum odeslaným podle podacího lístku následujícího dne byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu. Následně žalovaný uhradil částku 400 Kč. Předžalobní upomínka ze dne datum dokládá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu, a to ve lhůtě 7 dnů od data upomínky. Tato byla žalovanému zaslána dne datum, jak je patrno z podacího lístku.

7. Soud vycházel zejména ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení včetně podacího lístku, když uzavřel, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku, neboť bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn ve smyslu § 1882 o. z.

8. Dále vycházel ze smlouvy, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z výpočtových tabulek a z předžalobní upomínky. Na základě uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce č. hodnota s názvem „adresa v hotovosti“, jejíž součástí byly Smluvní podmínky. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, z čehož částka 6 900 Kč byla použita na refinancování dřívějšího věru a částka 33 100 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy (smlouva). Žalovaný byl podle smlouvy povinen tuto částku vrátit a zaplatit úrok a poplatky v celkové výši 38 583 Kč. Úroková sazba činila 29 % ročně a RPSN 161,17 %. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na splátkách zápůjčky 26 193 Kč (výpočtové tabulky) a následně zaplatil ještě částku 400 Kč. Před podáním žaloby dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku se lhůtou k plnění v délce 7 dnů od datace upomínky (předžalobní upomínka, podací lístek).

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Nárok žalobkyně ze smlouvy shledal soud nedůvodným. Žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet v souladu s § 86 z. s. ú. Žalobkyně na výzvu soudu nedoplnila svá tvrzení a nedoložila důkazy týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného, ačkoli o následcích nesplnění této výzvy byla soudem poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú. vyhodnotil smlouvu jako neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. Soud nadto shledal smlouvu absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., neboť protiplnění za poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 161,17 %) bylo sjednáno ve zcela zjevně nepřiměřené výši, která mnohonásobně překračuje výši obvyklou v době uzavření smlouvy (dle databáze ČNB ARAD se jednalo o RPSN ve výši 8,77 % ročně). RPSN sice není totéž co úroková sazba, avšak její posouzení je v tomto případě relevantní, neboť zahrnuje úrokovou sazbu jakož i další poplatky spojené s poskytnutím úvěru, které také představují protiplnění za poskytnutí úvěru, a je proto nezbytné je uvažovat.

15. S ohledem na neplatnost smlouvy vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Žalovanému byla poskytnuta částka 40 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil celkem 26 593 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši 13 407 Kč. Žalobkyni také svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalovaného soud stanovil v souladu s § 573 o. z. v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění poskytnutou v předžalobní upomínce, a to lhůtu 7 dnů od datace upomínky. Prodlení žalovaného tedy nastalo dne datum. Soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení zcela nečinný, a soud proto nemohl zjistit jeho možnosti za účelem stanovení přiměřené lhůty ani jej nemohl v této souvislosti poučit v souladu s § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu však soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.

16. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 3 028 Kč na 3 785 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 757 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud vycházeje z § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný v rozsahu 82,3 %, a měl by proto právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 64,6 %, avšak žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Pokud nebude částka uvedená ve výroku III. zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.