2 C 338/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného o 14 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 14 350 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou se žalovaným uzavřela dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 680 Kč, a to ve lhůtě splatnosti do datum. Tuto svoji povinnost však žalovaný nesplnil a na jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru nic neuhradil. Žalobkyně proto požaduje rovněž smluvní pokutu za období od datum do podání žaloby dne datum ve výši 1 670 Kč. Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z potvrzení o provedené odchozí platbě. Žalovaný byl podle smlouvy povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 14 dnů, tj. do datum. Ve smlouvě byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 680 Kč. RPSN činila 2 974 %. Žalovaný jednorázovou splátku do data splatnosti nezaplatil. Pro případ prodlení žalovaného účastníci ve smlouvě ujednali právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky dlužné jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v předžalobní upomínce ze dne datum, která mu byla zaslána v souladu se smlouvou na emailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a dle shora citovaných ustanovení zákona soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru v intencích § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností 14 dnů, a to za poplatek ve výši 2 680 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni podle § 2395 o. z. právo na úhradu částky ve výši 12 680 Kč. Co se týká vysoké výše úrokové sazby a RPSN, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je velmi krátké (14 dní), a je vyjádřen pevnou částkou (ve formě poplatku za poskytnutí úvěru), tudíž v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů bankami. adresa doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že výše RPSN se jeví jako velmi vysoká. Pro posouzení věci soud považoval za podstatné rovněž to, že půjčená částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V dané věci žalovaný obdržel částku 10 000 Kč, kterou měl vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 2 680 Kč. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaný za vyšší úrok získal téměř okamžitě jím požadovanou, a krom smluvního úroku ničím nezajištěnou částku. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, vzniklo žalobkyni v souladu se smlouvou a podle § 2048 o. z. také právo zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 670 Kč, a to za období od prvého dne prodlení do podání žaloby (tj. od datum do datum). Dále žalobkyni svědčí právo na úhradu zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 11. 4. 2025 do zaplacení. Na závěr soud podotýká, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný a na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud proto žalobě ze shora uvedených důvodů vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 350 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.