2 C 357/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobce: Jméno žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného o 17 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 7 690 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou k nadepsanému soudu vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 17 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu uznání dluhu žalovaným. Žalovaný dle žalobních tvrzení uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 30 000 Kč v dohodě o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady uzavřené účastníky dne datum a zavázal se uhradit žalobci dluh v měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy každého 20. dne v měsíci, a to Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno do Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaný však žalobci zaplatil celkem pouze 13 000 Kč. Zástupce žalobce zaslal dne datum žalovanému výzvu k zaplacení zbývající dlužné částky, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne datum dohodu o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady (dále jen „dohoda“). V dohodě žalovaný výslovně prohlásil, že uznává svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše. Důvodem dluhu bylo půjčení finanční hotovosti, která byla splatná dne datum, jak účastníci v dohodě prohlásili. Dlužná částka pak dle dohody činila 25 000 Kč a 5 000 Kč, celkem tedy 30 000 Kč. Žalovaný se v dohodě zavázal tuto částku žalobci zaplatit formou měsíčních splátek ve výši 5 000 Kč, a to nejpozději do datum na bankovní účet žalobce uvedený v dohodě. Přílohou dohody byl splátkový kalendář ze dne datum signovaný oběma účastníky (dále jen „splátkový kalendář“). Podle splátkového kalendáře měl žalovaný hradit splátky ve shora uvedené výši vždy do 20. dne v měsíci počínaje měsícem Anonymizováno Anonymizováno a konče měsícem Anonymizováno Anonymizováno. Současně účastnící ve splátkovém kalendáři ujednali, že pokud dlužník vynechá jedinou splátku, stane se celý dluh okamžitě splatným. Žalovaný žalobci uhradil na dlužnou částku celkem 13 000 Kč, a to dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 5 000 Kč a dne datum částku 3 000 Kč, vždy bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce č. č. účtu uvedený v dohodě i ve splátkovém kalendáři. Toto dokládají potvrzení o okamžitých příchozích platbách. Z předžalobní výzvy pak vyplývá, že žalovaný byl zástupcem žalobce vyzván k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 17 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dosavadních nákladů zastoupení advokátem. Tato výzva byla žalovanému zaslána podle podací stvrzenky dne datum.

5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud po právní stránce uzavřel, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše, a to v písemné formě. Žalovaný v dohodě o uznání dluhu a způsobu jeho úhrady ze dne datum uznal, že dluh v celkové výši 30 000 Kč vznikl z titulu smlouvy o půjčení finanční hotovosti se splatností dne datum. Podle § 2053 o. z. se má tedy za to, že dluh žalovaného vůči žalobci ve výši 30 000 Kč v době uzavření dohody trval. Žalovaný se zavázal dluh uhradit formou měsíčních splátek. Tyto však řádně a včas nehradil. Žalobci zaplatil celkem pouze částku 13 000 Kč. Žalobce má tedy právo na úhradu zbývající dlužné částky ve výši 17 000 Kč. Podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. svědčí žalobci rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 17 000 Kč, a to ode datum, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, když žalovaný splátky řádně a včas nezaplatil a celý dluh tak bylo možno prohlásit za okamžitě splatný přede dnem ujednané splatnosti.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 690 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 000 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.