2 C 368/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 44 002,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 002,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 44 002,04 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 361 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 44 002,04 Kč s příslušenstvím, a to z titulu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě Anonymizováno Anonymizováno adresa. Žalobkyně žalované tuto škodu sestávající z ceny za neoprávněně odebranou elektřinu a z dalších souvisejících nákladů vyúčtovala. Žalovaná však žalobkyni dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu, která byla žalované zaslána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná však na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V odběrném místě Anonymizováno Anonymizováno adresa (dále jen „odběrné místo“), byly dne datum přerušeny dodávky elektřiny do tohoto odběrného místa. Dne datum bylo odběrné místo kontrolováno žalobkyní pověřenou osobou právnická osoba., jak vyplývá z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a z plné moci ze dne datum. Při kontrole bylo podle protokolu zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci s elektroměrem, dále bylo zjištěno připojení odvodních vodičů, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. V odběrném místě byl tedy shledán neoprávněný odběr elektřiny, kdy původní stav elektroměru při odpojení činil VT: Anonymizováno, NT: 11321 kWh a následně byl při kontrole zjištěn stav elektroměru VT: Anonymizováno, NT: 12605 kWh. Po provedení kontroly bylo odběrné místo opět uvedeno do odpojeného stavu. Žalovaná byla kontrole odběrného místa přítomna a zjištěné skutečnosti jí byly na místě písemně sděleny v oznámení, jak žalovaná stvrdila podpisem tohoto oznámení. Následně žalobkyně informovala žalovanou o výsledcích kontroly odběrného místa dopisem ze dne datum, v němž vyčíslila částku požadovanou za neoprávněný odběr elektřiny celkem na 44 002,04 Kč. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr soud zjistil, že tato částka sestávala z ceny neoprávněně odebrané elektřiny odpovídající rozdílu ve stavech elektroměru ve výši 35 133,41 Kč, dále z plateb za příkon ve výši 454,28 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s kontrolou odběrného místa ve výši 8 414,34 Kč včetně DPH. Náklady spojené s kontrolou odběrného místa žalobkyně uhradila shora uvedené společnosti dne datum, jak vyplývá z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobkyně. Uvedené položky žalobkyně žalované vyúčtovala ve faktuře č. hodnota celkem na částku 44 002,04 Kč včetně DPH se splatností dne datum. Žalovaná však na tuto částku žalobkyni ani přes upomínku ze dne datum ničeho neuhradila a nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne datum, jejíž odeslání dokládá dodejka.

5. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 2 zákona č. 458/2000 Sb. je neoprávněním odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

6. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

7. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná způsobila žalobkyni škodu, když v rozporu s § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. odebírala elektřinu z elektrizační soustavy prostřednictvím odpojeného zařízení (§ 51 odst. 1 písm. e) bod 2 citovaného zákona). Žalobkyni tedy podle § 51 odst. 3 citovaného zákona svědčí právo na peněžní náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 44 002,04 Kč. V souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po dni její splatnosti, tj. od 27. 2. 2025 do zaplacení. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 361 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 761 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.