2 C 57/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o 15 232 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 232 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 232 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 936,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 232 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na žalovaná u ní poptala ubytování v termínu od 23. 2. 2024 do 2. 3. 2024. Komunikace probíhala telefonicky, přes SMS a přes aplikaci , Anonymizováno, . Dne , datum, sdělila žalovaná žalobkyni své IČO a DIČ a následně byla u žalobkyně ubytována ve shora uvedeném termínu. Žalovaná vyplnila ubytovací lístek za svoji osobu a za jejího spolubydlícího. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, znějící na částku 15 232 Kč, kterou dne , datum, zaslala žalované s žádostí o potvrzení správnosti faktury. Žalovaná ještě téhož dne potvrdila žalobkyni správnost faktury. Žalovaná však na fakturu ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla před podáním žaloby opakovaně upomínána ze strany žalobkyně.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou i žalobkyni vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém podání ze dne 8. 6. 2024 a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Na základě listinných důkazů, které předložila žalobkyně, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

4. Z ubytovacího lístku podepsaného žalovanou a jejím spolubydlícím soud zjistil, že se v termínu od 23. 2. 2024 do 2. 3. 2024 u žalobkyně ubytovala právě žalovaná, včetně jejího spolubydlícího, a to za účelem rekreace.

5. Z faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně vystavila za poskytnutí ubytovacích služeb v termínu od 23. 2. 2024 do 2. 3. 2024 žalované fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, znějící na částku 15 232 Kč, splatnou dne 29. 2. 2024.

6. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím e-mailu zaslala žalované fakturu za ubytování a současně že žalovaná potvrdila žalobkyni správnost a převzetí faktury.

7. Z , Anonymizováno, komunikace mezi žalobkyní a žalovanou za období od , datum, do , datum, vyplývá, že ani přes výzvy žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

8. Podle § 1724 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.

9. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

10. Podle § 1740 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

11. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná zůstala v řízení nečinný, když netvrdila ani neprokazovala, že dluh odpovídající žalované částce neexistuje, soud považoval za prokázané, že nárok žalobkyně je po právu, a proto žalované uložil povinnost k úhradě částky 15 232 Kč. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení, které byly požadovány v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 936,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 232 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 080 Kč ve výši 856,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.