2 C 96/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 264 060,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 532 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 41 532 Kč od 26. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá zčásti, co do zaplacení - částky 100 930,04 Kč, - úroku v částce 19 550,15 Kč, - úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 139 192,94 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, - zákonného úroku z prodlení v částce 3 725,48 Kč, - zákonného úroku z prodlení z částky 100 930,04 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, a dále co do - částky 121 598,11 Kč, - úroku v částce 16 877,41 Kč, - úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 117 615,38 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, - zákonného úroku z prodlení v částce 3 179,87 Kč, - zákonného úroku z prodlení z částky 121 598,11 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení celkem částky 264 060,15 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobou uplatnila 2 nároky, a to nárok na zaplacení částky 142 462,04 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „smlouva 1“ či „úvěr 1“) a nárok na zaplacení částky 121 598,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne datum (dále jen „smlouva 2“ či „úvěr 2“), (společně dále jen „smlouvy“). Před uzavřením smluv žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, a to na základě kontroly v registrech a dostupných databázích a zjišťováním kreditního skóre klienta. Přičemž před uzavřením smlouvy 1 žalobkyně zjišťovala příjmy a výdaje žalované také z výpisu z účtu žalované za měsíc únor Anonymizováno. Žalovaná byla podle smluv oprávněna čerpat úvěry vždy maximálně ve výši zůstatku nevyčerpaného úvěrového rámce. Úvěrový rámec sjednaný ve smlouvě 1 činil 120 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy načerpala celkem 303 457 Kč. Úvěrový rámec sjednaný ve smlouvě 2 činil 50 000 Kč a žalovaná podle této smlouvy načerpala částku 367 071 Kč. Žalovaná se ve smlouvách zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok, poplatek za pojištění a dle smlouvy 2 také poplatek za vedení účtu, to vše vždy formou měsíčních splátek. Na splátkách úvěru 1 žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 261 925 Kč. Na splátkách úvěru 2 pak uhradila částku 381 309,83 Kč. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost úvěry splácet, žalobkyně oba úvěry vždy ke dni datum zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek. Následně byla žalované zaslána také předžalobní výzva k plnění. Žalovaná však na výzvy žalobkyně nereagovala a dlužné částky nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nedostavila se ani k jednání, které se konalo dne datum.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu s názvem „Anonymizováno půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota“ (dále také jen „smlouva 1“ či „úvěr 1“), jejíž součástí byly úvěrové podmínky platné od datum. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním kódu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Z karty klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z informací sdělných žalovanou, kdy žalovaná uvedla, že má druha a 1 dítě, bydlí ve vlastním bytě či domě. Ohledně svých příjmů žalovaná uvedla, že disponuje měsíčním příjmem 42 000 Kč, přičemž příjem ostatních členů domácnosti činí 70 000 Kč a výdaje domácnosti dosahují 20 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované za měsíc únor Anonymizováno soud zjistil, že příjem žalované činil 41 011 Kč. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovaná hradila splátky úvěrů v celkové výši 26 831,49 Kč a že již čerpala úvěr od žalobkyně. Z úvěrové zprávy ohledně závazků žalované soud shledal, že žalovaná měla před uzavřením smlouvy 1 celkem hodnota existujících úvěrů, z toho 2 osobní úvěry, 1 nesplátkový hypoteční úvěr zesplatněný v červenci 2020 v částce 603 021 Kč a 2 úvěry vázané na kreditní karty. Přičemž pouze 2 osobní úvěry tehdy dosahovaly celkové výše 224 182 Kč s měsíční splátkou 6 122 Kč.

4. Ze smlouvy 1 soud dále zjistil následující. Žalobkyně byla podle této smlouvy povinna poskytovat žalované peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který v případě smlouvy 1 činil 120 000 Kč. Ve smlouvě účastníci ujednali rovněž pojištění schopnosti splácet za úplatu ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet úvěr v měsíčních splátkách v minimální výši 2 790 Kč. Úroková sazba činila 21,88 % ročně a RPSN dosahovala 24,21 %. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 1 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala peněžní prostředky v celkové výši 303 457 Kč, přičemž na splátkách úvěru uhradila 261 925 Kč.

5. Dále účastníci uzavřeli dříve dne datum smlouvu s názvem „Anonymizováno účet č. hodnota“ (dále také jen „smlouva 2“ či „úvěr 2“), jejíž součástí byly úvěrové podmínky platné od datum. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním kódu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Z karty klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z informací sdělných žalovanou, kdy žalovaná uvedla, že má druha, 1 dítě a bydlí ve vlastním bytě či domě. Ohledně svých příjmů žalovaná uvedla, že disponuje měsíčním příjmem 34 000 Kč, přičemž příjem ostatních členů domácnosti činí 60 000 Kč a výdaje domácnosti dosahují 10 000 Kč. Z úvěrové zprávy soud shledal, že žalovaná měla před uzavřením smlouvy 2 celkem hodnota existující úvěry, a to hypoteční úvěr v částce 603 021 Kč zesplatněný v červenci 2020 a osobní úvěr tehdy ve výši 121 264 Kč, kdy měsíční splátka činila 2 332 Kč. Z úvěrové zprávy bylo rovněž zjištěno, že žalované bylo odmítnuto 11 žádostí o úvěr.

6. Ze smlouvy 2 soud dále zjistil následující. Žalobkyně byla podle této smlouvy povinna poskytovat žalované peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který v případě smlouvy 2 činil 50 000 Kč. Ve smlouvě účastníci ujednali rovněž pojištění schopnosti úvěr splácet za úplatu ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet úvěr v měsíčních splátkách v minimální výši 4 % z dlužné částky. Úroková sazba činila 26,28 % ročně a RPSN dosahovala 31,81 %. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 2 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala peněžní prostředky v celkové výši 367 071 Kč, přičemž na splátkách úvěru žalobkyni zaplatila 381 309,83 Kč.

7. Jelikož žalovaná podle výpisů splátky úvěrů řádně a včas nehradila, žalobkyně jak úvěr 1, tak úvěr 2 zesplatnila ke dni datum. Žalovaná byla o této skutečnosti informována dopisy odeslanými podle podacích archů dne. datum. Z předžalobní výzvy k plnění vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek obou úvěrů s tím, že žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění do datum. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne datum, jak dokládá podací tituly před jménem 8. Soud vycházel zejména ze smlouvy 1, ze smlouvy 2, z výpisu z účtu žalované za měsíc únor 2022, z karet klienta, z úvěrových zpráv, z výpisů čerpání, splátek a úhrad a z předžalobní výzvy včetně podacího archu. Na základě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

9. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu 1. Před uzavřením smlouvy 1 žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Vycházela přitom zejména z informací sdělených žalovanou (karta klienta ve vztahu ke smlouvě 1). Příjem žalované za měsíc únor Anonymizováno předcházející uzavření smlouvy činil 41 011 Kč a žalovaná hradila splátky úvěrů v celkové výši 26 831,49 Kč (výpis z účtu za měsíc únor Anonymizováno). Žalovaná měla před uzavřením smlouvy 1 celkem hodnota existujících úvěrů, z toho 2 osobní úvěry v celkové výši 224 182 Kč s měsíční splátkou 6 122 Kč, 1 zesplatněný hypoteční úvěr a 2 úvěry navázané na kreditní karty. Žalobkyně přesto vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet a smlouvu 1 s ní uzavřela. Žalovaná na základě smlouvy 1 načerpala úvěr v celkové výši 303 457 Kč, na splátkách úvěru 1 pak žalovaná uhradila 261 925 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 1). Účastníci uzavřeli také dříve dne datum smlouvu 2. Před uzavřením smlouvy 2 žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Vycházela přitom zejména z informací sdělených žalovanou (karta klienta ve vztahu ke smlouvě 2). Žalovaná měla před uzavřením smlouvy 2 hypoteční úvěr v částce 603 021 Kč zesplatněný v červenci 2020 a osobní úvěr ve výši 121 264 Kč, kdy měsíční splátka činila 2 332 Kč. Přičemž 11 předchozích žádostí o úvěr bylo žalované odmítnuto. Žalobkyně však uzavřela, že žalovaná je schopna úvěr splácet a úvěr 2 jí poskytla. Úvěr 2 žalovaná načerpala v konečné výši 367 071 Kč, přičemž na splátkách úvěru žalobkyni zaplatila 381 309,83 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad ohledně úvěru 2). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek nejpozději do datum v předžalobní výzvě, která byla žalované zaslána dne datum (předžalobní výzva, podací arch).

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Žalobkyně v řízení neprokázala, že před uzavřením jak smlouvy 1, tak smlouvy 2 důkladně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet v souladu s § 86 z. s. ú. Z doložených důkazů vyplývá, že žalobkyně v obou případech dostatečně nezkoumala ekonomickou situaci žalované, když vycházela zejména z údajů tvrzených žalovanou a úvěrových zpráv. Ve vztahu ke smlouvě 1 žalobkyně vycházela krom uvedeného také z výpisu z účtu žalované, avšak pouze za období 1 měsíce. Z tohoto výpisu je nadto patrná výše měsíčních splátek žalované, která přesahovala 26 000 Kč. Žalovaná měla před uzavřením smlouvy 1 poměrně vysoký počet existujících závazků (celkem hodnota). V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy 2 žalobkyně nikterak neověřovala výši příjmů a výdajů žalované a vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou. V době 6 měsíců před uzavřením smlouvy 2 byl žalované také zesplatněn hypoteční úvěr, a to v částce 603 021 Kč. přičemž četné žádosti žalované o úvěr (celkem hodnota žádostí) byly žalované odmítány. Z uvedených skutečností vyplývají důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná byla skutečně schopna jak úvěr 1, tak úvěr 2 splácet. Vzhledem k uvedenému nelze považovat zkoumání úvěruschopnosti žalované za dostatečné a důkladné, a to ani v jednom z případů. Žalobkyně tedy nevyhověla požadavkům § 86 z. ú. s. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú. vyhodnotil smlouvu 1 i smlouvu 2 jako neplatné. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.

15. S ohledem na neplatnost smlouvy 1 a smlouvy 2 vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo v obou případech plněno, aniž tu byl platný závazek.

16. Ve vztahu ke smlouvě 1 soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení žalované ve výši 41 532 Kč. Žalované byla poskytnuta částka 303 457 Kč, přičemž žalovaná na splátkách úvěru 1 uhradila 261 925 Kč. Žalobkyni také svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalované soud stanovil v souladu s § 573 o. z. v návaznosti na dodatečnou lhůtu k plnění, která byla žalované poskytnuta v předžalobní upomínce. Prodlení žalované tedy nastalo dne datum. Soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení zcela nečinná, a soud proto nemohl zjistit její možnosti za účelem stanovení přiměřené lhůty. Ve zbývajícím rozsahu však soud žalobu ve vztahu ke smlouvě 1 jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li tato smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.

17. Ve vztahu ke smlouvě 2 shledal soud žalobu nedůvodnou v plném rozsahu, neboť v tomto případě nevzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalované byla na základě smlouvy 2 poskytnuta částka 367 071 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni na splátkách úvěru 2 zaplatila celkem 381 309,83 Kč, tedy více než byla z titulu bezdůvodného obohacení povinna žalobkyni vrátit. Soud žalobkyni nepřiznal ani další požadovaná plnění, neboť smlouva 2 byla shledána neplatnou, a nelze proto na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná v rozsahu 84,3 %, a měla by proto právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady jí podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.