25 C 233/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí parcely parc. [číslo] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] část [územní celek] umístěná na parcele par. [číslo] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, tedy nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], u [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], v k.ú. [obec], a to namísto žalované, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 91 476 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že od podzimu roku [rok] probíhala mezi účastníky jednání o tom, že by žalobce tyto nemovitosti geodeticky rozdělil a část pozemku by na žalovanou za určitých podmínek převedl. Dne [datum] vylákala žalovaná žalobce do advokátní kanceláře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na adrese [ulice a číslo], [obec], a to pod záminkou jednání o rozdělení pozemku. Zde byla žalobci předložena kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene na převod celého pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu. Žalobce s podpisem smlouvy na místě nesouhlasil, chtěl se o jejím obsahu poradit s někým fundovaným, avšak žalovaná na něj naléhala, když jako formu psychického nátlaku zvolila argumentaci tím, že by žalobce o nemovitosti mohl přijít z důvodu exekucí vedených na jeho syna. Na argumentaci, že chtěl pozemek geodeticky rozdělit, argumentovala tím, že na to není čas, že se to provede později. Žalobce pod nátlakem tedy podepsal jak kupní smlouvu, tak návrh na vklad do katastru nemovitostí, aniž měl možnost dokumenty řádně prostudovat a poradit se o nich. Žalovaná po podpisu dokumenty žalobci ani nedala, když žalobce se domnívá, že tak učinila z obavy, aby žalobce nezmařil po poradě s advokátem, vkladové řízení u katastrálního úřadu, kdy jeho domněnku mu potvrzuje fakt, že žalovaná dokumenty žalobci předala dne [datum], když vklad byl proveden dne [datum]. Žalobce s ohledem na okolnosti uzavření kupní smlouvy, kdy jeho podpis na této je pouze důsledkem nemorální manipulace žalované s neznalostí práva starého člověka, považuje uzavření smlouvy za absolutně neplatné právní jednání, a to od počátku, kdy projev jeho vůle není skutečný, pravý a svobodný. Žalobce dále zpochybnil obsah kupní smlouvy týkající se ceny nemovitosti, kdy kupní cena 1 000 000 Kč měla být uhrazena investicemi do předmětného rodinného domu, přičemž žalobce toto tvrzení odmítá. Stanovená cena 1 000 000 Kč zakládá rovněž absolutní neplatnost kupní smlouvy, neboť tržní cena obdobných nemovitostí v místě a čase byla okolo 2 000 000 Kč. Dále žalobce poukázal na zásadní, a pro něj neakceptovatelné, nedostatky kupní smlouvy, a to absenci služebnosti užívání ve prospěch něj a jeho manželky, služebnosti braní vody ze studny, služebnosti cesty, stezky, užívání stodoly. Dále ve smlouvě chybí služebnost stezky a cesty ve prospěch rodinného domu [adresa] v části obce Česká Bříza, jehož je žalobce podílovým spoluvlastníkem, a kde žalobce i se svou manželkou vykonává své bytové potřeby. Po převodu předmětných nemovitostí změnila žalovaná své chování vůči žalobci a jeho manželce, kdy je vyzvala k vyklizení domu [adresa]. Žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanou vyzval dopisem ze dne [datum] ke zpětnému převodu předmětných nemovitostí, avšak žalovaná na uvedenou výzvu nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila během ústního jednání dne [datum], a to tak, že nemá za to, že by jakékoli ze žalobních tvrzení zakládalo neplatnost kupní smlouvy. Žalobce je svéprávná osoba, která podepsala dokumenty a lze předpokládat, že pokud by o nich měl jakékoli pochybnosti, nic by nepodepsal. Nikdo mu nedržel u hlavy pistoli, do podpisu nebyl ani nijak vmanipulován. V den podpisu smlouvy proběhla schůzka u [anonymizována dvě slova], která kupní smlouvu připravila, žalobci její obsah vysvětlila, žalobce neměl dotazy, nevyjadřoval žádné pochybnosti ani nenavrhoval, že by smlouvu potřeboval s někým [anonymizována dvě slova] zmocnil k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a do vkladu vlastnického práva ji již dále nekontaktoval. Pokud by měl o smlouvě pochybnosti, jistě by následně zjišťoval, jaké to pro něj má důsledky. Žalovaná popírala jakýkoli nátlak činěný na žalobce. Žalobce sám uvedl, že v minulosti se o převodu vlastnického práva k nemovitostem mezi účastníky jednalo, žalobce však za tímto účelem nic nečinil, žalovaná kontaktovala advokátku, ta sepsala smlouvu a žalobce ji bez jakéhokoli nátlaku podepsal. Po nějaké době se mu to zřejmě rozleželo, byl na to upozorněn manželkou a následně začal tvrdit neplatnost. Z uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda je v dané věci dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva, kdy s ohledem na předmět sporu, absenci zřízení věcného břemene pro jeho manželku a zejména absenci věcného břemene braní vody ze studny, kdy tato je zdrojem vody pro dům, ve kterém žalobce se svou manželkou žije, tento shledal a žalobu věcně projednal.

4. Jako předběžnou otázku soud musel v tomto řízení předně vyřešit otázku platnosti kupní smlouvy na nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum], když žalobce v řízení tvrdil její absolutní neplatnost a právě na jejím podkladě bylo vlastnické právo na žalovanou převedeno.

5. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu věci:

6. Účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, a to ohledně pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa], [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví], k.ú. [obec], [územní celek], vedené [stát. instituce], [stát. instituce], a to za dohodnutou kupní cenu 1 000 000 Kč, kdy bylo ujednáno, že kupní cenu uhradila žalovaná v průběhu uplynulých pěti let investicemi do rodinného domu [adresa] Součástí smlouvy bylo zřízení věcného břemene – služebnost užívacího práva k pozemku parc. [číslo] jehož obsahem je užívání stodoly a stáje, kterou má užívat výhradně oprávněný (žalobce) a dále služebnost stezky přes pozemek parc. [číslo] k pozemku ve vlastnictví žalobce k parc. [číslo] – zahrada zapsanému na [list vlastnictví], v k.ú. [obec], [územní celek]. Věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch žalobce, a to bezplatně a doživotně. Převod vlastnického práva byl v katastru nemovitostí proveden na podkladě Návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí (stav ke dni [datum]) vyplývá vlastnické právo žalované k předmětným nemovitostem. Soudu byla rovněž k dispozici kopie katastrální mapy při stavu ke dni [datum], ze které zjistil polohu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] když tyto vzájemně sousedí. Z odhadu ceny nemovitosti zpracované [jméno] [jméno] ze [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zjištěno, že tento uvedl jako doporučenou inzerovanou cenu makléřem částku 1 950 000 Kč za předmětnou nemovitost, kdy je v tomto odhadu uvedeno, že cena je stanovena podle dodaných podkladů klientem, nebyla provedena prohlídka s možností posoudit skutečný stav nemovitosti. Z informace o pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že jeho součástí je rodinný dům [adresa] a podílovými spoluvlastníky této nemovitosti jsou žalobce a [obec] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] vyzvala žalovaná žalobce k vyklizení objektu na adrese [adresa žalobce], neboť tyto potřebovala ke svým účelům. Dále žalobce upozornila, že ačkoli v jeho prospěch bylo zřízeno věcné břemeno užívání zadní garáže, tím, že tuto zamyká a zamezuje do ní přístup, dopouští se protiprávního jednání, když se uvnitř nacházejí věci, jež mu nepatří. Žalobce a jeho manželka na tuto výzvu žalované reagovali nedatovaným podáním, ve kterém navrhli lhůtu pro vyklizení do [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že vymění zámky na garáži a zabezpečí příjezdová vrata, když poukázala na to, že věcné břemeno bylo zřízeno pouze pro žalobce, nikoli pro další osoby. Vstup do garáže a otevření vrat mu na výslovnou žádost umožní. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána ke zpětnému převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Podle kopie podacího lístku jí tato výzva byla odeslána dne [datum]. K důkazům byla připojena též dodejka datovaná na [datum], přičemž datum doručení byl [datum]. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalobci byla dne [datum] odeslána informace o vyznačení plomby, nicméně tato byla odeslána bez služby dodejka s doplňkovou službou„ nevracet, vhodit do schránky“ a úřadu tak není známo, kdy byl uvedený dopis žalobci doručen. K důkazu bylo dále předloženo rozhodnutí přestupkové komise [územní celek], kterým byl odložen přestupek, kterého se měla dopustit žalovaná vůči žalobci, a to proto, že nebylo prokázáno spáchání projednávaných skutků žalovanou.

7. Žalobce při svém účastnické výpovědi uvedl, že kvůli zajištění vnučky [jméno] chtěl žalované darovat nemovitost [adresa] a kousek pozemku vedle tohoto domu. Jenže [datum] si v [obec] přesedl do auta žalované, která ho někam odvezla, nevěděl, kam jedou, najednou byli u advokátky [anonymizována dvě slova] a byla připravena kupní smlouva, z čehož byl v šoku. Tu smlouvu měl rychle podepsat, protože mu bylo řečeno, že jinak by přišel exekutor a dům by mu sebral. Ke smlouvě měl připomínky, ke kterým mu advokátka sdělila, že je zapracuje dodatečně. Pod nátlakem hrozby zmíněné exekuce tedy smlouvu podepsal, na její prostudování měl odhadem asi půl hodiny. Po podpisu smlouvu nedostal, vzala si jí žalovaná, a ačkoli urgoval její dodání dříve, dostal jí od žalované až 13. 2., když už to bylo zapsané v katastru nemovitostí. Potom u žalované opakovaně urgoval zmíněné dodatečné změny, ale žalovaná s ním nechtěla komunikovat, vyhýbala se mu. Smlouvu si u advokátky přečetl, ale vzhledem k nastalému šoku nebyl schopen zaznamenat jí do hlavy. Opakovaně požadoval, aby si jí mohl vzít k prostudování domů, ale nebylo mu to umožněno. Darovat měl v úmyslu pouze dům [adresa], a to za účelem zajištění vnučky, nic jiného. O tom si myslel, že jedou jednat, když si sedl k žalované do auta. Zda má jeho syn exekuce, [anonymizováno] [ulice] mu sdělila, aby ho vystrašila, že by mohl přijít taky někdo tvrdší, než exekutor. Ohledně ceny uvedl, že vnučka se narodila v roce 2013, a v té době už byly místnosti opravené, tedy omítky, topení, elektrika, vše bylo hotové, takže za posledních 5 let se do nemovitosti tvrzená částka neinvestovala. Do nemovitosti investoval on s manželkou, když dělali okna, kupovali obklady do koupelny a na WC, dlažbu do chodby, platili opravu štítu, fasádu, dřevo na obklady trámů, obklady dveří. [příjmení] se ženou tam pracovali, dělali různé stavební práce, vozili materiál, pomáhali. Po uzavření kupní smlouvy se vztahy mezi účastníky změnily, když do té doby byly funkční, ale po uzavření smlouvy nastal obrat. Žalovaná je začala šikanovat, požadovat vyklizení, popsal řadu konfliktních situací za poslední dobu. Po podpisu smlouvy pozval na místo geodeta, aby se mohly pozemky rozdělit, ale to mu nebylo dovoleno. K zamýšlenému darování nedošlo, protože se to ještě nedomluvilo a najednou mu byla předložena kupní smlouva. Asi na jeho žádost se do ní bylo doplněno věcné břemeno. S ohledem na příslib dodatečného doplnění jeho připomínek [anonymizována dvě slova] asi 3 x volal, ale nemluvil s ní, nechával jí pouze vzkazy na záznamník. Byl u ní i jednou osobně, nicméně s ní nemluvil, nezastihl ji.

8. Jako svědkyně byla vyslechnuta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterou účastníci zprostili jako advokátku, v rámci tohoto řízení, mlčenlivosti, a která je autorkou kupní smlouvy, na které legalizovala podpisy účastníků a právě ona podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, když k tomuto jednání byl účastníky zmocněna. Uvedla, že účastníky považuje za klienty, do doby jednání o smlouvě nikoho z nich neznala. Ohledně sepsání smlouvy byla kontaktována žalovanou, která jí dodala podklady a poskytnula potřebné informace. V rámci nich žalovaná svědkyni informovala o tom, že si přeje, aby do smlouvy bylo zahrnuto věcné břemeno pro žalobce, neboť byl výlučným vlastníkem nemovitostí. K podpisu smlouvy se dostavili oba, každému dala výtisk smlouvy k přečtení, aby s ní mohli seznámit a následně se jich zeptala, co potřebují k tomu vysvětlit. Žalobce požadoval blíže specifikovat věcné břemeno, takže to tam dopsala, smlouvu znova vytiskla, oba účastníci ji podepsali, ověřila jejich podpisy, podepsali návrh na vklad a ona následně podala návrh na vklad na katastr. Standardně poté přišlo vyrozumění o zahájení vkladového řízení. Smlouva byla vyhotovena ve čtyřech výtiscích, jeden pro každého z účastníků, jeden pro katastr nemovitostí a jeden byl pro ní. Žalobce dle jejího tvrzení jeden výtisk smlouvy obdržel. Žalobce při uzavírání smlouvy nepůsobil nijak překvapeně, ani zmateně. Další připomínky ke smlouvě neměl. Jednání probíhalo minimálně hodinu. Pokud by požádal o čas k prostudování smlouvy, je pro ní běžnou praxí, že termín podpisu o několik dní posune. Ale často se stává, jako v tomto případě, že se strany smlouvy dostavily, smlouvu si přečetly na místě, podepsali a následně si její výtisk odnesli domů. Obsah smlouvy nehodnotila, neboť pokud se jednalo o rodinu, neměla důvod nějak se pozastavovat nad tím, co si ujednali. Smlouvu tiskla ve vedlejší místnosti, pokud si tedy účastníci něco domlouvali, když byla u tiskárny, nevěděla o tom. Požadavek o rozdělování pozemků neobdržela, nemohla slibovat nakládání s majetkem někoho cizího. O tom, že by jí žalobce kontaktoval, nebo se do její kanceláře dostavil, nevěděla, nedostala od něj ani žádný vzkaz, ačkoli má v přízemí budovy, kde má kancelář, schránku. Co se týká nátlaku na žalobce během uzavírání smlouvy, uvedla svědkyně, že pokud by k něčemu takovému došlo, nebo by vypozorovala, nebo vycítila takovou situaci, tak by k podpisu smlouvy nedošlo. Přišli spolu jako rodina, odcházeli společně. Má praxi v advokacii 26 let a nemůže si dovolit takový problém. O tom, že by se na jednání mluvilo o nějakých exekucích syna žalobce, svědkyně nevěděla.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobce je švagr její matky. U podpisu smlouvy nebyla. Věděla, že žalobce měl v úmyslu darovat vnučce [jméno] a žalované část nemovitosti, ale nedošlo k tomu a žalobce přišel o celou nemovitost. Všechny informace měla zprostředkovaně od žalobce, přítomna žádnému jednání mezi účastníky nebyla. Smlouvu jí dal žalobce k nahlédnutí, když jí obdržel, asi na konci [anonymizováno] nebo začátkem [anonymizováno] [rok]. Veškeré informace které ve své výpovědi sdělila, měla pouze od žalobce a tyto korespondovaly s jeho tvrzeními, která uplatňoval v řízení. Mimo to také uvedla, že na převedeném pozemku se nachází studna, která je jediným zdrojem pitné vody žalobce a jeho manželky, nadále ji využívají. Ohledně investic uvedla, že tyto se dělaly před narozením [jméno], které je 8 let a prováděl je žalobce s jeho manželkou. O tom, co platila žalovaná, nevěděla. Věděla o tom, že vztahy mezi účastníky jsou vyostřené, čehož byla několikrát svědkem, kdy se sama stala terčem útoku žalované. O tom, že žalobce smlouvu podepsal, se dozvěděla až někdy v březnu nebo v dubnu 2020, asi poté co žalobce zjistil, že se se žalovanou nedomluví. Ví o tom, že žalobce po podpisu smlouvy pozval na místo geodeta. Svědkyně zná žalobce od mala, má s ním hezký vztah, pokud potřeboval s něčím pomoci, obracel se na ní, když mu pomáhala například s daňovým přiznáním.

10. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], manželka žalobce uvedla, že ohledně schůzky mezi žalobcem a žalovanou věděla, že něco pojede zařizovat ohledně rozdělení pozemků, aby mohli část nemovitostí darovat žalované za účelem zabezpečení jejich vnučky. Nikdy neměli v úmyslu nemovitosti prodávat, chtěli je darovat, ale trvali na rozdělení a následně až by došlo k darování, nikdy neměla existovat kupní smlouva. Žalovaná při jednáních o darování vždy uváděla pouze to, že chce, aby jí bylo umožněno dostat se do domu. Ohledně předmětné schůzky uvedla, že se se žalovanou setkali v [obec], kdy žalobce se žalovanou odjeli na schůzku a ona hlídala vnučku [jméno]. Následně jí došlo, že to bylo účelové, aby se nemohla schůzky zúčastnit i ona, protože ona by nedovolila, aby došlo k uzavření kupní smlouvy. Vždy s manželem vše vyřizovala, on je nesamostatný a ona vše zařizuje za něj. Po schůzce jela domů se žalovanou a žalobce přijel svým autem a žádnou smlouvu nepřivezl. Když se ho ptala, co se na schůzce dělo, řekl pouze, že se tam o něčem jednalo, vůbec nevěděl o čem. Následně požadovali předložení smlouvy po žalované, avšak tato se vymlouvala, že jí má v [obec] u maminky a předložila jim jí až [datum] O tom, že byla doručena zásilka z katastru, věděla, přičemž uvedla, že se až z ní dozvěděla, co bylo uzavřeno za smlouvu a že pro ní nebylo zřízeno žádné věcné břemeno. Vztahy mezi žalovanou a svědkyní jsou od převodu vlastnického práva velice vyhrocené. Manžel jí řekl o tom, že když chtěl žalobce po [anonymizována dvě slova], aby do smlouvy zahrnula i věcné břemeno pro ní, tato mu sdělila, že když jsou manželé, mají stejná práva. Stejně tak chybí věcné břemeno braní vody. O tom, že žalovaná někdy argumentovala tím, že by o nemovitosti přišli kvůli dluhům jejich syna, věděla, používala to už v minulosti, dokonce to řekla i na úřadě, když byli synovi odhlásit trvalé bydliště. Ohledně investic do nemovitosti uvedla, že žalovaná do nemovitosti neinvestovala, investice prováděla svědkyně a žalobce. Žalovaná koupila jen dveře, které si vzala s sebou, když se na čas odstěhovala a následně se opět přistěhovala s nimi. V posledních 5 letech se do nemovitosti neinvestovalo. V domě [adresa] je asi plynový kotel a je vysekaná díra do domu, ale není přiveden plyn. Ohledně hypotéky uvedla, že si jí asi žalovaná brala za účelem investic do jejího bytu v [obec]. Jinak veškeré investice platili oni a platili i například elektřinu, žalovaná žila v domě [anonymizována dvě slova] se snažila telefonicky kontaktovat ona, jednou byl u ní v kanceláři žalobce, ale nedozvonil se na ní.

11. Žalovanou byly k důkazu dále navrženy spis zdejšího soudu sp. zn. 6Nc 13005/2020, kupní smlouva o prodeji bytu, smlouva o půjčce uzavřená s [právnická osoba], smlouva o úvěru uzavřená s [právnická osoba], smlouva o hypotečním úvěru uzavřená žalovanou s [právnická osoba], smlouva o hypotečním úvěru uzavřená žalovanou s [právnická osoba], výslech matky žalované [jméno] [příjmení], spis [stát. instituce] ve věci zrušení trvalého pobytu [jméno] [celé jméno žalobce], znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a znalecký posudek [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy soud tyto důkazní návrhy z důvodu nadbytečnosti zamítl, neboť neměl za to, že by z jakéhokoli z nich mohl seznat průběh schůzky, během které došlo k podpisu kupní smlouvy žalobcem.

12. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 2080 občanského zákoníku kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

14. Podle § 2128 odst. 1 občanského zákoníku při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.

15. Podle § 560 občanského zákoníku písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

16. Podle § 587 odst. 1 občanského zákoníku kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Žalobce se v tomto řízení domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí, které byly předmětem kupní smlouvy, a to s ohledem na to, že k uzavření kupní smlouvy byl donucen ze strany žalované a [anonymizována dvě slova], a to zejména tvrzením o tom, že by o nemovitosti mohl přijít kvůli exekucím jeho syna. Soud v dané věci provedl řadu důkazů, vyslechl několik svědků a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že žalobce smlouvu neuzavřel platně. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by byl žalobce jakkoli omezen na svéprávnosti a okolnosti uzavření kupní smlouvy, do nějž měl být donucen pod nátlakem a v tísni, v řízení zůstala pouze jeho tvrzeními, nikoli prokázanými skutečnostmi. Soud vyslechl jako svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], která komplexně popsala průběh schůzky, na které byla kupní smlouva uzavřena a soud nemá důvod o pravdivosti jejích tvrzeních pochybovat. Žalobce opakovaně uváděl, že k jeho připomínkám stran smlouvy nebylo na proběhlé schůzce vyhověno s tím, že se vše udělá dodatečně. Nicméně sám připustil, že namítl absenci zřízení věcného břemene v kupní smlouvě, které bylo do smlouvy dopsáno k této jeho připomínce někam na konec, což koresponduje jak s obsahem kupní smlouvy, kdy odstavec o věcném břemeni je skutečně ke konci smlouvy, a to konkrétně na konci článku IV. kupní smlouvy (z VI. článků), tak s výpovědí svědkyně [příjmení] [příjmení], která uvedla, že k připomínce žalobce smlouvu během schůzky doplnila právě o konkretizaci zřízeného věcného břemene pro žalobce. Žalobce i vyslechnuté svědkyně opakovaně uvedli, že žalobce měl původně v úmyslu některé ze svých nemovitostí převést právě na žalovanou, a to darovací smlouvou. Proč byla nakonec uzavřena smlouva kupní namísto darovací bylo na vůli smluvních stran, kdy však namítaná nízká kupní cena mohla být sjednána v takové výši a způsobu placení, i s ohledem na to, že žalobce, podle původních ujednání, za nemovitosti od žalobkyně nechtěl ničeho, když měl v úmyslu jí je darovat.

19. Dalšími svědkyněmi vyslechnutými v řízení byla neteř žalobce a jeho manželka, které podrobně popsaly rodinné vztahy, potvrdily, že věděly o úmyslu žalobce část svého majetku žalované darovat za účelem zabezpečení jeho vnučky, dcery žalované [jméno], dále popsaly vyostřené konfliktní situace, ke kterým mezi účastníky, nebo mezi žalovanou a manželkou žalobce, začalo docházet po převodu vlastnického práva, nicméně ani jedna z nich nebyla přítomna schůzce u advokátky, na které byla kupní smlouva uzavřena, kdy právě okamžik uzavření kupní smlouvy byl v této věci rozhodný. Pokud by byl žalobce k uzavření kupní smlouvy donucen, i psychickým nátlakem, mohlo by takové jednání způsobit neplatnost právního jednání (podpisu kupní smlouvy), nicméně uvedený nátlak v řízení tvrdil pouze žalobce a nebyl nikterak prokázán. Žalobce je dospělý, plně svéprávný muž, kterému svědčilo vlastnické právo k předmětným nemovitostem a mohl s nimi tak volně nakládat. Sám uvedl, že měl na přečtení kupní smlouvy o necelých třech stranách textu asi půl hodiny, což se jeví jako čas, s ohledem na rozsah smlouvy, naprosto přiměřený. Jak je již výše uvedeno, sám požadoval do smlouvy přidat věcné břemeno, kdy bylo této jeho připomínce vyhověno. O tom, co se stalo s jeho vyhotovením kupní smlouvy, soud neví, avšak opět zůstalo pouze tvrzením žalobce, že toto neobdržel. Nicméně u dospělé rozumně pečlivé osoby ve věku žalobce, která v životě jistě uzavřela již řadu smluv, lze předpokládat, že pokud podepíše jakýkoli dokument, navíc týkající se převodu vlastnického práva k nemovitosti, že si z jednání, na kterém tyto nemovitosti převedl, jedno vyhotovení odnese, když si sám mohl před podpisem přečíst v čl. VI. odst. 3 kupní smlouvy, že jeden výtisk je právě pro něj. Žalobce argumentoval pouze tím, že mu žalovaná smlouvu nedala, nicméně o tuto se měl zajímat již na předmětné schůzce, ze které si ji měl odnést a zůstává otázkou, zda si ji skutečně neodnesl a po uvědomění si následků svého jednání tuto před svou rodinou pouze nezamlčel, kdy však tento fakt nemá vliv na její platnost.

20. Dále je obecně známým postupem, kdy bylo i ze strany [anonymizováno] úřadu sděleno, že byla dne [datum] žalobci odeslána informace o vyznačení plomby v katastru nemovitostí. Také žalobce sám připustil, že něco od [anonymizováno] úřadu přišlo, ale nevěděl, co bylo obsahem, a ani poté věc nezačal více řešit. Naopak až ve chvíli, kdy přišel dopis, ve kterém byly vyznačeny změny vlastníka, a který si přečetla jeho manželka, nastal obrat a žalobce se začal domáhat toho, že kupní smlouvu uzavřel v tísni. Kdy toto působí dojmem, že žalobci převod vlastnického práva nevadil, věc neřešil, změnu v jeho názoru způsobilo, až když se o věci dozvěděla jeho žena, které se nastalá situace, zcela pochopitelně nelíbila. I s ohledem na časový aspekt věci, kdy kupní smlouva byla uzavřena [datum] a žalobce přišel domů, věc více neřešil, kdy měl pouze manželce říci, že je mu z jednání u advokátky špatně a nechal věci dále plynout. Pokud by manželce skutečně řekl, že se na schůzce stalo něco, z čeho je mu špatně, lze jen těžko uvěřit, že by se tato nezačala aktivně zajímat o to, co se událo, když věděla, že se jednalo o nemovitosti, ve kterých žije, a když dle jejího tvrzení všechny důležité věci zařizovala za žalobce vždy ona. Co se stalo s informací o vyznačení plomby, nebylo v řízení řešeno, nicméně pokud by byl žalobce do podpisu kupní smlouvy donucen, minimálně po obdržení této informace lze předpokládat, že měl věci začít aktivně řešit, nicméně nestalo se tak. Tvrzení o tom, že se, po podpisu smlouvy s manželkou pokoušeli kontaktovat [anonymizována dvě slova], zůstala opět pouze neprokázanými tvrzeními, kdy však ani to by nezměnilo nic na faktu, že kupní smlouvu platně podepsal.

21. Stran tvrzení o psychickém nátlaku ze strany žalované hrozbou exekucí syna žalobce, nemá soud za to, že by taková informace měla být pro žalobce až tak silným motivem pro to, aby podepsal smlouvu, ve které disponoval s velkou částí svého majetku, proti své vůli, když, jak vypověděla manželka žalobce, existence exekucí jeho syna jim byla známa, když vlivem této informace odhlásili na obecním úřadě trvalé bydliště právě jejich syna z nemovitostí žalobce a žalovaná tuto informaci například i při tomto jednání na úřadě veřejně šířila. Navíc [anonymizováno] [ulice] po poučení a pod hrozbou trestního stíhání pro křivou výpověď uvedla, že o jakýchkoli exekucích se během uzavírání smlouvy nemluvilo a soud nemá důvod její výpovědi nevěřit. Stejně tak však soud nezpochybňuje výpovědi dalších dvou svědkyň, které popsaly předchozí debaty o uzavření darovací smlouvy a následné konfliktní situace mezi účastníky, nicméně, ani jedna z nich nebyla okamžiku uzavírání kupní smlouvy přítomna a ve chvíli, kdy je pro rozhodnutí soudu rozhodný právě okamžik podpisu kupní smlouvy, je z provedených svědeckých výpovědí nejpodstatnější právě výpověď [anonymizována dvě slova]. V daném případě nebylo ani tvrzeno, co by mělo být motivací právě [anonymizována dvě slova] pro to, aby žalobce do uzavření kupní smlouvy tlačila, kdy s ohledem na její povolání a případnou kárnou odpovědnost, a to, že se s účastníky, do jednání o kupní smlouvě, neznala, si ani soud nedovede takovou motivaci představit.

22. Následné chování žalované vůči žalobci, jeho manželce, event. dalším příbuzným soud rozhodně nekvituje, nicméně předmětem řízení nebyl vzájemný vztah mezi účastníky, kdy ani tento nezpůsobuje neplatnost kupní smlouvy, a lze jen těžko uzavřít, že také v případě darovací smlouvy, popř. kupní smlouvy, byť i oddělených částí pozemku, by ke změně vzájemného vztahu mezi účastníky nedošlo a rovněž nelze s jistotou říci, že původcem konfliktů je vždy pouze žalovaná.

23. Žalobce v řízení poukazoval na právní jednání žalobce jako absolutně neplatné, kdy dle znění zákona soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud však neshledal, že by uzavřená kupní smlouva byla absolutně neplatná, když z jejího obsahu neplyne, že by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala by zákonu nebo narušovala veřejný pořádek, či že by zavazovala k plnění od počátku nemožnému. Absence věcného břemene pro manželku žalobce měla být žalobci, dle jeho tvrzení, vysvětlena tak, že pokud je věcné břemeno zřízeno ve prospěch žalobce, vztahuje se i na jeho manželku, ale lze si představit situaci, kdy se uvedeného domníval jak žalobce, tak žalovaná a [anonymizována dvě slova] nebyl dotaz ohledně tohoto vůbec položen, kdy pokud byl zapsaným výlučným vlastníkem pouze žalobce, nemohla ani ona předpokládat a nabízet žalobci, že by bylo věcné břemeno zřizováno pro další osoby. Argumentací ohledně sjednané kupní ceny se soud již vypořádal výše, když v situaci, kdy nebylo sporu o tom, že žalobce měl v úmyslu, byť i menší část svého majetku žalované stejně darovat, jednalo se o kupní smlouvu mezi rodinou, nelze shledat neplatnost smlouvy, když nebylo předmětem řízení, zda žalovaná investice skutečně provedla, či nikoli, když žalobce ani netvrdil, že by při podpisu kupní smlouvy proti ustanovení týkajícího se kupní ceny, čehokoli namítal.

24. Vzhledem k tomu, že uvedená neplatnost byla žalobcem namítána, zabýval se soud i možností neplatnosti relativní, kdy tato je definována tak, že kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Žalobce tvrdil, že došlo k nátlaku psychickému, kdy mu měla být ze strany žalované a [anonymizována dvě slova] připomenuta exekuce jeho syna, a možný příchod,,někoho dalšího“ a ztráta vlastnictví nemovitostí, kdy [anonymizováno] [ulice] toto tvrzení odmítla a v řízení bylo i manželkou žalobce tvrzeno, že kvůli exekucím jejich syna byl tento ohlášen z trvalého bydliště v nemovitostech žalobce. Nelze si tedy představit, že uvedené by byl jediný argument (hrozba), kterým by dvě ženy donutily žalobce bez dalšího podepsat smlouvu, kterou převáděl vlastnické právo k velké části svého majetku.

25. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud neshledal právní jednání – uzavření kupní smlouvy ani absolutně, ani relativně neplatné a vzhledem k tomu, že kupní smlouva byla shledána jako platně uzavřená, soud žalobu zamítl, kdy nemohl žalobce určit jako vlastníka nemovitostí.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 91 476 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč. V dané věci se jednalo o určení vlastnického práva k nemovité věci, kdy pro rozhodnutí byla stěžejní kupní smlouva uzavřená dne [datum] a soud tedy pro stanovení hodnoty nemovitosti, kdy tato udává výši tarifní hodnoty, kdy v daném případě nelze aplikovat § 9 odst. 3 o.s.ř. (k tomu srov. IV. ÚS 1332/07 ze dne [datum]) vycházel z této smlouvy i co do stanovení výše hodnoty předmětné nemovitosti (bod III. Kupní smlouvy) a neshledal relevantní důvod, proč vycházet z jiných ocenění. Náklady řízení tedy sestávají z částky 12 300 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum], písemné podání ze dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75 600 Kč ve výši 15 876 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.