25 C 353/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 9 800,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 9 800,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 800,93 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky s tím, že žalované umožnil využívat služeb O2 Active, volání na informační službu číslo, barevné linky a využívat služeb i jiných subjektů, provádět platební transakce a platit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za zboží nebo služby poskytované jinými osobami. Žalovaná byla v době od datum do datum, tj. v době poskytnutí služeb O2 Active, číslo a platební transakce, účastníkem telefonní stanice číslo. Žalobce vystavil za poskytnuté služby žalované za uvedené období faktury číslo číslo číslo číslo. Žalovaná však za objednané služby u žalobce, které využívala a které jí byly vyúčtovány, aniž by je reklamovala, neuhradila jmenovaná vyúčtování, přičemž celková dlužná částka požadovaná žalobcem činí 9 800,93 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum a datum účastnické smlouvy O2 mobilní hlasová služba. Žalobce vystavil žalované za využité služby za období od datum do datum se splatností dne datum fakturu číslo na níž započetl i částečnou platbu žalované, přičemž dlužná částka požadovaná žalobcem za tuto fakturu tak činí 7 159,16 Kč. Dále žalobce vystavil žalované za využité služby za období od datum do datum fakturu číslo se splatností do datum, na které eviduje dluh žalované ve výši 1 811,78 Kč. Za období od datum do datum vystavil žalobce žalované za využité služby fakturu číslo se splatností do datum, přičemž z této faktury si nárokuje dlužnou částku ve výši 671,99 Kč. A konečně za období od datum do datum vystavil žalobce žalované za využité služby fakturu číslo se splatností do datum, z kteréžto vznáší nárok na úhradu částky ve výši 158 Kč. Žalobce zrušil poskytování služeb žalované dopisem ze dne datum, a to ke dni datum s odkazem na ust. § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. Dále žalobce předložil k důkazu dopis ze dne datum nazvaný„ pokus o smír“, kterýmžto vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky celkem ve výši 37 035,67 Kč s upozorněním, že v případě neprovedení platby ve stanovené lhůtě, přistoupí ke krokům vedoucím k zajištění exekučního titulu.

4. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

5. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly provedeny platební transakce, je podle všeobecných podmínek žalovaná povinna uhradit cenu těchto služeb přímo žalobci. Protože žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobce, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatila a v řízení zůstala nečinnou, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury, tj. od datum.

6. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.

7. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v částce 1 200 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč a paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.