25 C 37/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 53 701 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 701 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53 701 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 2 149 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 53 701 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný si na základě smlouvy o dlouhodobém nájmu dopravního prostředku ze dne , datum, vypůjčil vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, RZ: , SPZ, . Smlouva byla uzavřena na dobu 4 roky s týdenní splátkou 3 010 Kč. Protože ale žalovaný přestal hradit nájemné, byla mu smlouva dne , datum, vypovězena s možností dluh doplatit a ve smlouvě tak pokračovat. Toho žalovaný nevyužil, smlouvu chtěl ukončit a vozidlo bylo zajištěno externí firmou za poplatek 10 000 Kč, jak bylo sjednáno ve smlouvě, jelikož žalovaný nesplnil podmínku odevzdat vozidlo na stanoveném místě. Žalovanému bylo předloženo vyúčtování dluhu, které uznal a podepsal. O splátkový kalendář na celý dluh projevil zájem, ale uhradil pouze 2 splátky v celkové výši 6 000 Kč (, Anonymizováno, . 3. a , datum, ) a od té doby nekomunikuje.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 9. 2023 uzavřena Smlouva o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému jako nájemci k užívání silniční motorové vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, . Žalovaný se zavázal před převzetím vozidla poskytnout žalobkyni jako pronajímateli jistotu formou složení peněžité částky 27 450 Kč a dále hradit nájemné ve výši 3 010 Kč týdně. Smlouva byla uzavřena na dobu 4 let. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně smlouvu vypověděla vzhledem k tomu, že byl žalovaný v prodlení s placením svých závazků delším než 7 dnů. Zároveň bylo žalovanému sděleno, že v případě úhrady veškerých splatných splátek a částky 1500 Kč jako zvýšení vratné kauce do 22. 11. 2023, bere žalobkyně výpověď zpět, a smlouva dále pokračuje. Dále byla žalovanému nabídnuta možnost odkoupit pronajímané vozidlo tak, že do 22. 11. 2023 uhradí doplatek kupní ceny nebo mohl pronajaté vozidlo do uvedeného data žalobkyni vrátit. Dne 5. 12. 2023 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu, na základě které žalovaný uznal dluh ve výši 59 701 Kč. Žalovaný však od uzavření dohody do podání žaloby uhradil pouze částku 6 000 Kč, v řízení zůstal nečinný, k žalobě se nevyjádřil ani neoznačil důkazy, které by dávaly prostor k pochybnostem co do oprávněnosti žalovaného nároku.

4. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání a dochází k přesunu důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka, na němž pak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Podle § 133 o.s.ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Pouhá pochybnost o tom, zda taková skutečnost, které svědčí právní domněnka, existuje, nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. V tomto řízení tedy bylo na žalovaném, aby domněnku existence uznaného závazku vyvrátil.

6. Soud po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. žalobě vyhověl. Uzavření dohody žalovaný potvrdil v uznání dluhu ze dne , datum, a také následným plněním svého závazku, když žalobkyni zaslal celkem 6 000 Kč. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil domněnku existence uznaného závazku vůči žalobkyni, soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu částky 53 701 Kč včetně úroku z prodlení, který byl požadován v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 1 a 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší než zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 149 Kč za zaplacený soudní poplatek.