25 C 46/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 218,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 3 218,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 218,34 Kč od 24. 3. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky s tím, že žalovanému umožnil využívat služeb elektronických komunikací konkrétně služby anonymizováno a anonymizována čtyři slova. Žalovaný byl v době poskytnutí služeb, tj. v době od datum do datum účastníkem telefonní stanice číslo na základě žádosti/smlouvy o poskytnutí služeb anonymizováno. Žalobce dodal žalovanému na základě požadavku rovněž zařízení k poskytnutí služeb. Žalovaný však nezaplatil za poskytnuté služby žalobcem vystavené faktury za zúčtovací období od datum do datum a dluží tak žalobci celkem částku 3 218,34 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslání předžalobní upomínky dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Na podkladě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož žalovaný převzal a podpisem na předávacím protokolu ze dne datum potvrdil toto převzetí předmětu plnění – zřízení a internetové připojení. Žalobce poskytoval žalovanému v období od datum do datum služby anonymizováno k telefonnímu číslu číslo, přičemž tyto vyúčtoval žalovanému následujícímu fakturami znějícími na níže uvedené částky: číslo vystavená na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 166,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum Kč, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum, číslo na částku 185,63 Kč se splatností do datum a číslo na částku 195,63 Kč se splatností do datum. Celková dlužná částka za shora uvedené faktury tak činí 3 218,34 Kč. V důsledku dlouhodobého neuhrazení vystavených faktur žalobce ke dni datum zrušil poskytování služeb pod ref. číslo současně upozornil žalovaného pro případ neuhrazení dlužné částky, že bude pohledávku vymáhat soudně. Obálkou posledně jmenovaného dopisu bylo prokázáno její odeslání dne datum. Žalobce dále doložil dopis ze dne datum jako„ pokus o smír“ s žalovaným. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobce, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatil a v řízení zůstal nečinný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož je žalovaný od datum v prodlení se splněním peněžitého dluhu, má žalobce podle § 1970 o.z., též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v částce 600 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.