25 C 65/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 553 323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, a to ve splátkách po , částka, měsíčně se splatností vždy do posledního dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, přičemž tato povinnost žalované zaniká v rozsahu plnění poskytnutého prvním žalovaným podle částečného rozsudku pro uznání Okresního soudu Plzeň-sever č. j. 25 C 65/2022-92 ze dne 6. 11. 2023.

II. Řízení se zastavuje do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení.

III. Žaloba se vůči žalované co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu , datum, se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo , jméno FO, (1. žalovanému) a žalované (2. žalované) uloženo zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku , částka, s příslušenstvím, kterou žalovaní dluží žalobcům z titulu neuhrazeného nájemného v souvislosti s užíváním nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -sever, pro obec , adresa, , k. ú. , Jméno žalované B, u , adresa, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, pozemku parc. č. , Anonymizováno, - ostatní plocha, pozemku parc. č. , Anonymizováno, - zahrada, pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, - orná půda (dále také „předmětné nemovitosti“). Uvedené nemovité věci byly ve vlastnictví žalobců až do , datum, , kdy došlo k převodu vlastnického práva na jejich syna, , jméno FO, , narozeného , datum, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a darovací smlouvy z téhož dne, přičemž na základě každé z uvedených smluv byla na , jméno FO, převedena ideální 1/2 předmětných nemovitostí a jmenovaný tak nabyl nemovitosti jako celek do svého výlučného vlastnictví. Žalobci tvrdili, že mezi nimi a žalovanými existovala ústní dohoda, na základě které, měli žalovaní hradit žalobcům za užívání předmětných nemovitostí nájemné, které požadovali ve výši , částka, měsíčně za období od února do prosince 2019, tedy za 11 měsíců ve výši , částka, , dále za rok 2020 ve výši , částka, a za období od ledna do září 2021 a 17 dní měsíce října 2021 ve výši , částka, . Celkem tedy žalobci požadovali nájemné ve výši , částka, .

2. K podané žalobě se , jméno FO, jako 1. žalovaný k výzvě soudu ve smyslu § 114 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemně nevyjádřil ani před uplynutím uvedené lhůty nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, ač byl o následcích nesplnění této povinnosti řádně poučen. Ve vztahu k 1. žalovanému proto nastala fikce uznání o tom, že nárok žalobců, který je proti němu uplatňován, uznává. Soud dále postupoval v souladu s § 153a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 152 odst. 2 o. s. ř. a ve věci rozhodl dne , datum, částečným rozsudkem pro uznání, č. j. , spisová značka, (v právní moci dnem , datum, ), kterým žalobě ve vztahu k 1. žalovanému zcela vyhověl a uložil mu povinnost zaplatit žalobcům celkovou částku , částka, s příslušenstvím.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a uplatněný nárok neuznávala, a to ani částečně. Za nespornou skutečnost označila tvrzení žalobců o jejich vlastnictví k předmětným nemovitým věcem a o převodu jejich vlastnického práva k těmto věcem dílem z titulu darovací smlouvy a dílem z titulu kupní smlouvy, uzavřených dne , datum, , na syna žalobců, , jméno FO, , narozeného , datum, . Nesporným také žalovaná označila tvrzení žalobců o společném užívání žalovaných částí předmětných nemovitostí k bydlení v rozsahu odpovídajícími 1/2 celkových nemovitostí, a to spolu se svými dětmi, druhou část nemovitostí užíval k bydlení se svou družkou syn žalobců, , jméno FO, . Předmětné nemovitosti užívala žalovaná se svými dětmi do , datum, , kdy se odstěhovala do svého nového bydliště a klíče od bytu v domě č. p. 147 vhodila do poštovní schránky , jméno FO, . Za sporná označila žalovaná další tvrzení žalobců, zejména tvrzení o uzavření nájemní smlouvy k užívání poloviny předmětných nemovitostí. Žalovaní předmětné nemovitosti užívali na základě dohody s žalobci, která svým obsahem naplňovala ujednání smlouvy o výpůjčce, podle které měla žalovaná spolu s , jméno FO, užívat předmětné nemovitosti v rozsahu 1/2, druhou polovinu předmětných nemovitostí měl užívat bratr žalovaného, , jméno FO, . Podle dohody stran si měli žalovaní nést vlastním nákladem toliko spotřebu vody, energií a svoz domovního odpadu, přičemž vlastní užívání předmětných nemovitostí bylo dohodnuto jako bezúplatné. Žalovaná popírá jakoukoliv dohodu o placení nájemného, které by mělo být vypořádáno někdy v budoucnu. Při ujednávání zmíněné dohody o výpůjčce byli všichni zúčastnění vedeni žalobci slibovaným záměrem v budoucnu darovat každému ze svých synů, 1. žalovanému a , jméno FO, , 1/2 předmětných nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví. Dále bylo dohodnuto, že dojde k provedení přístavby k objektu č. p. 147, kterou realizoval hlavně otec žalované, který byl profesně zedníkem. Náklady rekonstrukce byly hrazeny zejména z finančních prostředků žalovaných a z výlučných finančních prostředků žalované. Došlo ke kompletní výměně rozvodu elektřiny, plynu, vody, topení, včetně pořízení plynového kotle, k výměně podlahových krytin, osazení nových oken a zateplení přístavby s provedením nové fasády. Finanční prostředky z výlučného vlastnictví žalované, které byly investovány do rekonstrukce předmětných nemovitostí v rámci přestavby a rekonstrukce, získala žalovaná ve výši , částka, od své sestry v souvislosti s vypořádáním dědictví po otci a ve výši , částka, darem od své matky. Veškeré investice do předmětných nemovitostí byly prováděny výhradně s ohledem na ujednanou smlouvu o výpůjčce a tvrzení žalobců o budoucím převodu vlastnického práva do vlastnictví 1. žalovaného a jeho bratra. Celou dobu užívání předmětných nemovitostí žalovanými žalobci na nich nikdy nepožadovali jakoukoliv kompenzaci za užívání předmětných nemovitostí k bydlení. K zásadnímu zvratu v postoji žalobců došlo po , datum, , kdy zástupce 2. žalované odeslal 1. žalovanému z důvodu probíhajícího řízení o rozvod jejich manželství přípis označený jako „Návrh řešení rozvodu manželství postupem dle § 757 o. z.“, přičemž důvodem rozvratu manželství byl mimomanželský poměr žalovaného, ze kterého se mu , datum, narodil syn. Uvedeným přípisem žalovaná mimo jiné navrhla vypořádat investici ve výši , částka, z jejích výlučných finančních prostředků do stavby č. p. 147 v , adresa, tak, že žalovaný tuto částku v rámci vypořádání SJM vyplatí žalované a žalovaný nabude do svého výlučného vlastnictví pohledávku za žalobci z titulu investic do předmětných nemovitostí v jejich společném jmění. Uvedená výzva byla zjevně žalovaným předána žalobcům, kteří dne , datum, zaslali žalované přípis, kterým vůči žalované prvně částečně formulovali nárok na zaplacení nájemného za užívání poloviny nemovitostí. V uvedené výzvě žalobci uvedli, že přehodnocují svůj dosavadní postoj, kdy za užívání předmětných nemovitostí ničeho nepožadovali, neboť nemovitosti měly být v budoucnu předmětem daru žalovaným. Tvrzené dlužné nájemné žalobci odůvodnili tím, že žalovaná požaduje v rámci vypořádání společného jmění s žalovaným vypořádat investici do předmětných nemovitostí a že od vymáhání dlužného nájemného jsou připraveni ustoupit, pokud nebude žalovaná na žalobcích vypořádání investic do předmětných nemovitostí nárokovat. Žalovaná je přesvědčena, že z přípisu žalovaných je zjevná existence smlouvy o výpůjčce poloviny předmětných nemovitostí k uspokojování bytové potřeby žalovaných, kdy žalobci na žalovaných nikdy nepožadovali jakékoliv protiplnění za užívání předmětných nemovitostí, kdy žalovaní po celou dobu užívání hradili pouze spotřebované služby a dodávky související s užíváním těchto nemovitostí a k uplatnění tvrzeného nároku na zaplacení dlužného nájemného dochází až v době, kdy se žalovaná snaží dohodnout s žalovaným na vypořádání společného jmění. Žalovaná také poukázla na značně nestandardní chování žalobců, kteří s žalovanými uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu a nabyli tak vlastnické právo k nemovitým věcem zapsaným na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, za kupní cenu , částka, . Přestože již , datum, vyzvali žalovanou k zaplacení tvrzeného dlužného nájemného, nedošlo k započtení jejich nároku na kupní cenu uhrazenou za vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem. Předmětem převodu výše uvedené kupní smlouvy byl i pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. e. 80, což je aktuální bydliště žalovaného. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že zástupce žalobců, , Jméno advokáta A, , byl právním zástupcem , jméno FO, v řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem žalovaných pro dobu před a po rozvodu manželství vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a lze se tak důvodně domnívat, že jsou žalobci a žalovaný ve shodě při uplatňování projednávaného nároku. Syn žalobců, , jméno FO, , nabyl polovinu předmětných nemovitostí od žalobců darem a polovinu nemovitostí za kupní cenu, která se prakticky shoduje s výší kupní ceny, za kterou dle kupní smlouvy z , datum, žalobci nabyli vlastnické právo k nemovitostem, kde reálně bydlí žalovaný, který na rekonstrukci těchto nemovitých věcí vynakládá značné finanční prostředky. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobci podle kupní smlouvy z , datum, uhradili každému z žalovaných částku vyšší než , částka, , ačkoliv vůči nim dle svých tvrzení vedou pohledávku přesahující , částka, . Z uvedených důvodů žalovaná trvala na tom, že nárok uplatněný žalobci neexistuje a bylo mezi nimi a žalovanými dohodnuto pouze bezúplatné užívání poloviny předmětných nemovitostí. Pro uvedená tvrzení je žalovaná přesvědčena o nedůvodnosti podané žaloby a navrhla, aby ji soud zamítl.

4. Žalobci pak k výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. doplnili, že se mezi účastníky jednalo o ústní dohodu uzavřenou v , adresa, někdy předtím, než se žalovaní nastěhovali. Dohoda byla uzavřena v roce 2021 před prováděnou rekonstrukcí s tím, že se žalobci z domu odstěhují. Do té doby bydleli žalobci dole v domě se synem a žalovaní bydleli v patře. Žalobce doplnil, že výše nájemného nebyla stanovená, v té době čerpal hypotéku a další úvěr splácel, proto se žalobci dohodli s žalovanými, že jim pomohou tyto závazky splácet nějakou formou nájemného, až bude finanční situace lepší. Za dobu minulou žalobci nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním nemovitostí nepožadovali.

5. Při jednání dne , datum, žalobci vzali svoji žalobu částečně zpět s tím, že dále požadují po žalované nájemné za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, měsíčně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Na základě tohoto návrhu žalobců bylo při jednání dne , datum, vydáno usnesení o připuštění změny žaloby podle § 95 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., čímž došlo k rozšíření původního návrhu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky , částka, od , datum, do , datum, . Změněný návrh nebylo nutné doručit účastníkům, když byli při jednání přítomni a uvedené usnesení po vyhlášení nabylo právní moci.

6. S částečným zpětvzetím žaloby žalovaná nesouhlasila a nesouhlasila ani s tím, že žalobci požadují úhradu dlužného nájemného od , datum, až do , datum, , neboť užívání předmětných nemovitostí ukončila k , datum, . Jelikož žalovaná dále neuvedla žádné vážné ani relevantní důvody, které by odůvodňovaly její nesouhlas s částečným zpětvzetím žaloby, nebránilo nic tomu, aby soud řízení podle § 96 odst. 3 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí zastavil.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci byli vlastníky předmětných nemovitostí, které následně převedli na syna, , jméno FO, , narozeného , datum, , a to darovací smlouvou a kupní smlouvou ze dne , datum, , kdy na základě každé z těchto smluv žalobci převedli ideální polovinu nemovitostí na jmenovaného.

8. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím zjištěním o skutkovém stavu věci.

9. Z potvrzení o zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobcům byla před datem , datum, ze strany kupujícího, , jméno FO, , řádně uhrazena celá kupní cena dle kupní smlouvy ze dne , datum, , a to ve výši , částka, .

10. Z dopisu žalobců ze dne , datum, , který byl dle sdělení žalované zaslán téhož dne prostřednictvím e-mailu z adresy , e-mail, na její adresu , e-mail, , bylo zjištěno, že žalobci reagují na návrh na vypořádání majetku žalovaných, zaslaný jejich synovi , jméno FO, (dříve 1. žalovanému) advokátem žalované v souvislosti s rozvodem manželství, v němž žalovaná požaduje, aby jejich syn převzal její pohledávku vůči nim jako vlastníkům předmětných nemovitostí. Připomněli, že žalovaná tyto nemovitosti užívá více než 10 let bezplatně, ačkoliv s jejich synem , jméno FO, od roku 2020 nežije ve společné domácnosti. Proto žalobci požádali žalovanou o uhrazení nájemného i zpětně a vyzvali ji k jednání o dohodě, při níž by se vzdali nároku na nájemné výměnou za to, že nebudou ze strany žalované uplatňovány vůči nim nároky na majetkové vypořádání pohledávky.

11. Předžalobní výzvou z , datum, žalobci vyzvali žalovanou k úhradě nájemného za užívání nemovitostí v , adresa, , které zahrnovalo užívání bytu 4+1, zahradu a stavení (užívané jako sklad a garáž) v období od r. 2010 do července 2021. Během této doby hradila žalovaná pouze energie, vodu a odvoz odpadu, nikoliv nájemné. Vzhledem k rozsahu užívání stanovili žalobci měsíční nájem ve výši , částka, . Jelikož se žalovaná v červenci 2021 s dětmi odstěhovala z předmětných nemovitostí, požadovali žalobci úhradu poloviny nájemného za období od ledna 2019 do července 2021, tj. za 28 měsíců ve výši , částka, , s tím, že pohledávku vůči synovi, , jméno FO, , řeší samostatně.

12. Ze smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná a , jméno FO, jako prodávající s žalovanými jako kupujícími uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem, a to k pozemku parc. č. st. 1567, jehož součástí je stavba č. e. 80, a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaným v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a k. ú. , adresa, za kupní cenu , částka, , přičemž částka , částka, byla uhrazena ve prospěch účtu společnosti , Anonymizováno, ., IČ , IČO, , na úhradu dluhu strany prodávající, zajištěného zástavním právem smluvním ve prospěch uvedené společnosti. , adresa, , Anonymizováno, Kč se žalobci jako kupující zavázali uhradit ve prospěch účtu společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na úhradu dluhu strany prodávající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Zbývající částka měla být uhrazena ve prospěch účtu každého z prodávajících, a to každému ve výši , částka, .

13. Z dopisu ze dne , datum, sepsaného zástupcem žalované a adresovaného , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaná měla zájem, aby rozvod jejich manželství proběhl podle ustanovení § 757 o. z., proto kromě návrhu na uzavření dohody o poměrech k nezletilým dětem chtěla dohodou řešit i vypořádání společného jmění manželů. Na straně pohledávek požadovala vypořádat také pohledávku za žalobci z titulu investic do nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , Jméno žalované B, u , adresa, , a to jako její vnos ve výši , částka, , který byl realizován z jejích výlučných finančních prostředků získaných v rámci vypořádání dědictví po otci.

14. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů (žalovaných) o úpravě péče a výživy pro dobu před rozvodem a pro dobu po rozvodu manželství a úpravě styku ohledně jejich nezletilých dcer, a to nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, , a nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, . Z odůvodnění tohoto rozsudku pak vyplynuly také osobní a majetkové poměry žalovaných.

15. Žalobce v úvodu svého účastnického výslechu uvedl, že nemá nic nového k doplnění a odkazuje na svá písemná vyjádření, dále odpovídal na dotazy. Popsal, že žalovaní nejprve bydleli v Plzni, následně po určitou dobu v jejich domě v patře, zatímco syn bydlel dole. Žalovaným nabídli bydlení v zařízených místnostech, později na jejich žádost zřídili na své náklady přístavbu o rozměru přibližně 5 × 9 m, aby měli samostatné místnosti i vlastní vchod. Rekonstrukce a přístavba probíhala kolem roku 2003, ještě před koupí jiné nemovitosti, kam se žalobci přestěhovali. Zpočátku žalovaní neplatili žádné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, až po dokončení hrubé stavby si začali hradit vlastní náklady. Každý byt měl vlastní měřidla a každý si své výdaje hradil samostatně. Žalobci s žalovanými jednali o budoucím nájemném, mělo se začít platit až později, až od doby, kdy se finančně vzpamatují, ale dohoda byla neformální. Žalobce vysvětlil, že nájem požadovali zejména proto, že měli vlastní hypoteční úvěry a zjistili, že žalovaní si pořídili chatu, aniž by to s nimi sdíleli. To u něj vyvolalo nespokojenost a vedlo k požadavku na nájemné. Kdy přesně žalovaní chatu koupili si nepamatoval, odhadoval, že asi čtyři roky před jednáním. Přesná data ohledně nájemného si rovněž nevybavil, odkazoval na písemnou výzvu z roku 2021. Uvedl, že žalovaná se z domu odstěhovala až po rozvodu, přičemž syn , jméno FO, se odstěhoval zhruba rok předtím. Nájemné ve výši , částka, mělo odpovídat obvyklým nájmům podle velikosti nemovitosti. Pokud jde o syna , jméno FO, , žalobce uvedl, že i ten měl v domě bydlet bez nájemného do doby, než si bydlení zrekonstruuje. Po ukončení rekonstrukce by měl začít nájem platit zpětně, výše zatím nebyla dohodnuta. K vyplacení částky , částka, každému ze žalovaných žalobce uvedl, že peníze potřebovali – dcera , jméno FO, na koupi bytu a syn na zařizování. Žalobce si nepamatoval, do kdy žalovaná předmětné nemovitosti užívala, uvedl pouze, že se odstěhovala po rozvodu, syn žalobců již rok před tím.

16. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že jim nemovitost byla nabídnuta k užívání v roce 2007. V té době ještě studovala, neměla příjem a v roce 2008 se jim narodila dcera. Po svatbě bydleli nejprve v , Anonymizováno, , pak u rodičů žalované, a to bezúplatně. Do domu v , adresa, se nastěhovali až , datum, , kdy byla hotova pouze část bytu, dále probíhala rekonstrukce s velkou pomocí její rodiny, zejména otce, který zemřel v roce 2009. Po jeho smrti rekonstrukci dokončovali sami. Od nastěhování hradili žalovaní veškeré energie sami, měli vlastní měřidla. Žalovaná zdůraznila, že žádná dohoda o nájemném nikdy neexistovala a první zmínka o placení byla až v dubnu 2021 prostřednictvím písemné výzvy. Kdyby věděli, že budou muset platit nájemné, nikdy by si nebrali hypotéku na koupi chaty ani další úvěry. Investovali do rekonstrukce výlučně své prostředky, vlastní příjmy a příjmy manžela, přičemž žalovaná dostala asi , částka, od sestry a , částka, od rodičů. Většina prací byla provedena svépomocí. Největší investice probíhaly před nastěhováním – topení, elektrické rozvody, omítky, okna, kotel apod. Odchod z nemovitosti žalobcům výslovně neoznámila, sdělila to svému manželovi a jejich synovi, protože v té době se již řešil převod nemovitostí. O úmyslu odstěhovat se žalobci věděli od listopadu 2020, kdy manžel opustil společnou domácnost. Žalované sdělili, že nemusí spěchat, aby si našla jiné bydlení. Pokud by věděla, že žalobci požadují za užívání nemovitostí nájemné, okamžitě by se odstěhovala ke své matce či sestře.

17. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , matky žalované, bylo zjištěno, že žalovaní po svatbě bydleli nejprve u ní v , adresa, přibližně 2,5 roku. Poté se rozhodli využít nabídku žalobců a přestěhovat se do , právnická osoba, . Svědkyně sama preferovala, aby zůstali u ní, protože tam měli vše připravené, ale žalovaní chtěli vlastní bydlení. Rekonstrukce v , adresa, byla nákladná, pomáhali i členové její rodiny včetně jejího manžela, který byl zedník. Sama viděla žalobce při pracích jen několikrát. Podle jejího vědomí žalobci nikdy nemluvili o tom, že by žalovaní měli platit nájem; naopak říkali, že dům jednou připadne , jméno FO, (žalovanému). Žalovaní si mohli dům přizpůsobit podle sebe. Svědkyně také uvedla, že žalovaná dostala od sestry postupně , částka, , které použila na rekonstrukci, a od ní samotné , částka, jako dar do začátku. Sama žalovanou finančně podporovala, když ještě studovala.

18. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , sestry žalované, vyplynulo, že žalovaná se do , právnická osoba, nastěhovala asi před 12,5 lety. O žádné dohodě o placení nájemného neví, ví pouze o tom, že se plánovalo, že nemovitost bude jednou patřit žalovaným. Náklady na energie si hradili sami. Svědkyně uvedla, že po otcově smrti vyplatila své sestře (žalované) částku , částka, v souvislosti s převodem vlastnického práva k domu v , adresa, . Peníze sestra zřejmě využila na rekonstrukci v , adresa, . Sama tam byla několikrát na návštěvě, rekonstrukci vnímala jako rozsáhlou.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalovaného a syna žalobců, soud zjistil, že v domě v , adresa, žil od narození. Poté, co se rodiče v roce 2011 odstěhovali, hradil již veškeré náklady na provoz domu. Předtím přispíval rodičům částkou 2 000–, částka, měsíčně na provoz domácnosti. Bratr (žalovaný) s rodinou se do domu nastěhovali mezi lety 2009–2010. V době rekonstrukcí šly peníze rodičů i úspory určené pro něho a bratra na dokončení domu. Svědkovi není známo, že by na rekonstrukci byly použity finanční prostředky žalovaných, ale nebyl přítomen u všech úhrad. Dále uvedl, že se neplatilo žádné nájemné, protože všechny prostředky šly na rekonstrukci. S rodiči (žalobci) nebyla dohodnuta žádná konkrétní částka, ale mluvili o tom, že až to bude možné, budou rodičům platit nájemné. Ohledně darování nemovitostí se nic neřešilo. Svědek si nevzpomněl na přesné datum, kdy se žalovaní z předmětných nemovitostí odstěhovali, věděl jen, že nejprve se na podzim odstěhoval bratr a následný rok poté v létě se odstěhovala žalovaná s dětmi, která mu také poslala v této souvislosti zprávu a zanechala klíče v jeho schránce.

20. Jelikož žalobci stanovili výši požadovaného nájemného za užívání předmětných nemovitostí , částka, odhadem, nechal soud za účelem zjištění obvyklé ceny nájmu v době od dubna do července 2021 a také z důvodu snahy účastníků od počátku řízení o smírné vyřešení sporu, vypracovat znalcem ing. , právnická osoba, znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne , datum, . V tomto posudku znalec uvedl, že ocenění provedl porovnávací metodou, která je založená na porovnání nemovitostí na základě srovnání s jinými nemovitostmi obdobného charakteru při zohlednění různých aspektů a parametrů jednotlivých nemovitostí. Pro výpočet porovnávací hodnoty nájmu byly použity nabídkové ceny nájmů porovnatelných nemovitostí, zjištěné vstupní ceny byly upraveny koeficienty, které zohledňují hlavní kritéria posuzované u daného typu nemovitostí. Znalec dospěl k závěru, že částky vynakládané v daném místě, v době od dubna do července 2021 na užívání srovnatelných nemovitostí formou nájmu (obvykle nájemné) jako jsou předmětné nemovitosti činí , částka, měsíčně, tj. za 4 měsíce celkem , částka, .

21. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

22. Podle § 659 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.

23. Podle § 2189 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

24. Podle § 2190 odst. 1 o. z. kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.

25. Podle § 2191 odst. 1 o. z. škodu na věci výprosník půjčiteli nahradí, ledaže prokáže, že věc užíval způsobem přiměřeným její povaze.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry.

28. Žalobci byli výlučnými vlastníky předmětných nemovitostí, které následně převedli na syna, , jméno FO, , darovací smlouvou a kupní smlouvou ze dne , datum, s právními účinky zápisu k , datum, , což účastníci učinili nesporným. Sporu nebylo ani o tom, že předmětné nemovitosti užívali na základě dohody oba synové žalobců se svými rodinami každý jednou polovinou. Mezi žalobci a žalovanými nebyla ujednána doba užívání části předmětných nemovitostí. Účastníci i svědci potvrdili, že žalobci v roce 2010 přenechali část předmětných nemovitostí, především horní patro rodinného domu č.p. , Anonymizováno, k bezplatnému užívání žalovaným, po dokončení rekonstrukce měli žalovaní vlastní měřidla a hradili si pouze své náklady na služby spojené s užíváním nemovitostí jako je dodávka elektrické energie, plynu, vodné a stočné, svoz odpadu a další poplatky. Shodně zaznělo, že nemovitost musela projít nákladnou rekonstrukcí, kterou z velké části prováděli žalovaní svépomocí s pomocí rodiny žalované. Výpovědi se však rozcházejí v tom, kdo v jaké míře do rekonstrukce a přístavby předmětných nemovitostí investoval. Ohledně dohody účastníků o hrazení nájemného za užívání předmětných nemovitostí vyplynuly z provedených výpovědí zjevné rozpory. Žalobce uvedl, že dohoda existovala, byť neformální, o tom, že žalovaní měli začít platit nájem, až se finančně vzpamatují, a že výši nájemného , částka, stanovil později. Žalovaná a svědci popírali, že by někdy byla řeč o placení nájemného. Dle výpovědi žalované požadavek přišel náhle až po mnoha letech bydlení, a to v dubnu 2021 v písemné výzvě žalobců, což bylo prokázáno listinnými důkazy. Také skutečnost, že nájem byl požadován až po deseti letech bydlení a v době rozvodu žalovaných, potvrzuje spíše verzi žalované, že původně žádný nájem dohodnut nebyl. Při hodnocení důkazů také soud vycházel z toho, že výpovědi účastníků řízení je třeba posuzovat se zvýšenou obezřetností, neboť bývají ovlivněny jejich subjektivním postojem a zájmem na výsledku sporu. Proto mají takové výpovědi zpravidla jen okrajovou důkazní hodnotu a je nutné je poměřovat s ostatními provedenými důkazy. Je na místě poukázat rovněž na nekonzistentnost tvrzení žalobců, kteří v žalobě uváděli, že ústní dohoda se žalovanými o úplatnosti užívání byla od počátku a že nároky měly být vypořádány v budoucnu. Následně bylo jejich tvrzení vyvráceno výzvou z , datum, , kde sami žalobci uvedli, že za celou dobu po žalovaných nájemné nepožadovali. Při jednání dne , datum, pak žalobci tvrdili, že dohoda byla mezi účastníky uzavřena v roce 2021 před prováděnou rekonstrukcí, než se žalovaní nastěhovali. V daném případě tak výpověď žalobce neodpovídala v rozhodujících bodech tvrzením žalobců, která se v průběhu řízení měnila. Žalovaný mj. vypověděl, že rekonstrukce nemovitosti probíhala v letech 2003 – 2004, nepamatoval si, kdy se žalobkyně z předmětných nemovitostí odstěhovala, nevybavil si ani ujednání ohledně nájemného, odkazoval na písemnou výzvu z roku 2021. Žalovaná oproti tomu uvedla, že manželství se synem žalobců uzavřela v roce 2005, možnost bydlení jim žalobci nabídli až v roce 2007 a nastěhovali se v únoru 2011, kdy rekonstrukce stále probíhala. Vzhledem k uvedenému má soud v dané věci za to, že uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky v řízení bez pochyby prokázáno nebylo. Jestliže žalovaní od roku 2010 užívali bezplatně předmětné nemovitosti na základě souhlasu žalobců, jednalo se tak o výpůjčku podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , která se od , datum, změnila na výprosu podle § 2189 a násl. o.z. Žalovaní se stali držiteli užívacího práva a nelze tedy říci, že by žalovaní užívali předmětné nemovitosti bez právního důvodu, neboť výprosa jako závazkový vztah požívá právní ochrany. Účinky (bezplatné) výprosy však vůči žalované zanikly doručením výzvy žalobců k úhradě ze dne , datum, . Jelikož žalovaná dále užívala předmětné nemovitosti ještě do konce července 2021, mají žalobci právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., a to za období od , datum, do , datum, . Při stanovení výše takto vzniklého bezdůvodného obohacení soud vyházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, , kterým byla určena hodnota obvyklého nájemného v daném místě a čase pro obdobné nemovitosti ve výši , částka, měsíčně. Jelikož žalovaná užívala předmětné nemovitosti v rozsahu ½ (polovinu užíval syn žalobců , jméno FO, ), přiznal soud žalobcům nárok na zaplacení částky odpovídající polovině obvyklého nájemného za uvedené období, a to ve výši , částka, . Žalobě bylo dále z části vyhověno ohledně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na doručení předžalobní upomínky ze dne , datum, . Žalovaná potvrdila, že jí byla výzva doručena poštou, podle § 573 o. z. mohla být doručena do 3 pracovních dnů, tj. , datum, a po uplynutí 14denní lhůty k plnění se , datum, ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

29. V uplatňování nároku žalobců soud neshledal rozpor s dobrými mravy podle § 2 odst. 3 o. z. namítaný žalovanou v závěru řízení, tedy poté, co žalobci navrhli změnu žaloby a také vzali ve značném rozsahu žalobu zpět, přičemž dále požadovali jen zaplacení nájemného za období od , datum, do , datum, s příslušenstvím. V případě uplatňování nároku v původním rozsahu by soud mohl uznat námitku dobrých mravů jen pro dobu společného bydlení a investic do nemovitosti. Jakmile žalovaná v souvislosti s rozvodovým řízení sama uplatnila vnos , částka, , bylo zřejmé, že akceptuje právní realitu – dům nebude ani zčásti její, proto si investici nárokovala jiným způsobem. Od této chvíle nebylo nespravedlivé požadovat, aby za užívání předmětných nemovitostí žalobcům platila.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a vzhledem k částečnému zastavení řízení také podle § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobou ze dne , datum, byl uplatněn nárok na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a z důvodu částečného zpětvzetí žaloby do částky , částka, s příslušenstvím bylo řízení zastaveno. Žalobci zavinili částečné zastavení řízení a žalovaná tak v tomto řízení měla neúspěch v poměrně nepatrné části, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení žalované advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty , částka, za každý z 9 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z , datum, , účast při jednání dne , datum, , , datum, - 2 úkony, dne , datum, - 2 úkony, , datum, a , datum, ) ve výši , částka, , dále paušální náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění platném do , datum, ), paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění platném od , datum, ) a také podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada daně ve výši 21 % DPH z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalované činí , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

31. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může splácet ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Jelikož je žalovaná v současné době žije sama, má dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dcerám a požádala s ohledem na svoji finanční situaci o případné uložení povinnosti ve splátkách, povolil soud žalované splácet žalobcům přiznanou částku ve splátkách po , částka, měsíčně počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. V tomto případě soud přihlédl také ke skutečnosti, že v této věci vydal již dne , datum, ve vztahu k 1. žalovanému, , jméno FO, , částečný rozsudek pro uznání č. j. , spisová značka, , kterým bylo nároku uplatňovanému žalobci plně vyhověno, přesto žalobci dle jejich vyjádření splnění uložené povinnosti po žalovaném synovi dosud nevymáhají.

32. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které platil. V řízení byl vypracován znalecký posudek, který nebyl pokryt zálohou od účastníků a za který bylo znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyplaceno znalečné ve výši , částka, . Dále bylo v tomto řízení vyplaceno svědkyni , jméno FO, svědečné ve výši , částka, . Náklady státu tak činily celkem , částka, , přičemž žalobci byli v tomto řízení neúspěšní z 94,7 % a žalovaná v rozsahu 5,3 %. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud výrokem V. tohoto rozsudku o povinnosti žalobců uhradit státu společně a nerozdílně náhradu nákladů ve výši , částka, a výrokem VI. uložil tuto povinnost žalované ve výši , částka, .