25 C 71/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [jméno] [příjmení] [celé jméno vedlejšího účastníka], [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [adresa vedlejšího účastníka] [anonymizována tři slova] [jméno] [jméno] [anonymizováno] [adresa] o vyloučení nemovité věci z exekuce

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu vedlejšího účastníka na straně žalobkyně a žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vyloučení [anonymizováno] - [anonymizováno] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [část obce], zapsáno na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod čj. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o zhotovení a provedení díla na renovaci stavby, která je součástí [anonymizována dvě slova] [číslo] v [anonymizováno] [část obce], a dále na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] přiléhající k rozestavěné stavbě, uzavřené s povinnou [jméno] [příjmení], měla žalobkyně sjednanou ve svůj prospěch výhradu vlastnického práva ke stavbě za situace, že objednatel zhotoviteli, tj. žalobkyni neuhradí řádně a včas cenu za stavbu. V takovém případě by byla povinná, namísto zaplacení ceny za zhotovení díla, převést na žalobkyni ideální spoluvlastnický podíl o velikosti 1/5 pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba. Povinná je v prodlení s úhradou ceny za zhotovení díla, a proto žalobkyně uplatnila svůj nárok na převod spoluvlastnického podílu o velikosti 1/5 na uvedené nemovitosti. Pro uvedené uplatnění práva na převod spoluvlastnického podílu tak žalobkyně uvedla, že je založeno takové právo žalobkyně, které ve smyslu § 267 o.s.ř. nepřipouští výkon rozhodnutí, tedy prodej těchto pozemků v exekuci.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s nárokem uplatněným žalobkyní zcela nesouhlasí. Žalovaná uvedla, že v žalobě není tvrzeno, natož pak důkazy prokázáno, žádné právo, které by podle platné právní úpravy vylučovalo výkon rozhodnutí. Tvrzení žalobkyně jsou opřená o obdobná tvrzení jako v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla žaloba pravomocně zamítnuta.

3. Podáním ze dne [datum] do řízení vstoupil vedlejší účastník na straně žalobkyně, který uvedl, že na základě smlouvy o dílo vybudoval na nemovitosti ocelovou konstrukci s tím, že v době vstupu do řízení uvedl, že vede se žalobkyní spor o to, zda bylo dílo řádně předáno a zda přešlo vlastnické právo na žalobkyni. S tím souvisí i otázka zaplacení ceny díla, kdy v dané době neměl ani peníze, ani ocelovou konstrukci. Uvedl, že se domnívá, že podíly na pozemcích, které má žalobkyně získat, budou tvořit její jediný majetek, který bude možné případně exekučně postihnout. Ke svým tvrzením nenavrhl žádné důkazy. V závěrečném návrhu během ústního jednání bylo navrženo, aby soud vyloučil konstrukci zimní zahrady z exekuce.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] [anonymizováno] [část obce] a ze zástavní smlouvy k [anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou [právnická osoba], jako zástavním věřitelem, zástavcem povinnou [jméno] [příjmení] a dlužníkem [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaná jako zástavní věřitel uzavřela s povinnou jako zástavcem zástavní smlouvu k nemovitostem zástavce-povinné k zajištění její pohledávky za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 8 755 000 Kč. Jedná se o [anonymizováno] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je [anonymizována dvě slova], vše v [anonymizováno] [část obce], zapsáno na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce]

6. Z [anonymizováno] [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] usnesení [anonymizována dvě slova] [okres] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vyplývá, že zdejší soud pověřil vedením exekuce povinné [jméno] [příjmení], [datum narození], k uspokojení pohledávky oprávněného – žalovaného, ve výši 7 980 774,50 Kč s příslušenstvím, soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Na základě [anonymizováno 7 slov] – [anonymizována dvě slova] povinné č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pojal soudní exekutor do soupisu nemovitých věcí za účelem [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] věcí povinné [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] jehož součástí je [anonymizována dvě slova], vše v [anonymizováno] [část obce], zapsáno na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce].

8. Ze smlouvy o zhotovení díla ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], s.r.o., zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení], jakožto objednatel, a [jméno] [příjmení], jakožto zhotovitel, uzavřeli smlouvu na zhotovení přístavby terasy domu [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [obec], za cenu 172 000 Kč s ujednáním, že do úplného zaplacení ceny zůstává stavba ve vlastnictví dodavatele.

9. Smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení], v záhlaví označený jako prodávající, převedl své vlastnické právo ke zhotovené přístavbě terasy domu zapsaného na [list vlastnictví] v [anonymizováno] [část obce] na žalobkyni za cenu 100 000 Kč.

10. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 120/2001 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

11. Podle § 267 odst. 1 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

12. Podle § 336i o.s.ř. bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.

13. Podle § 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

14. Podle § 68 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. soudní exekutor vždy věc ze soupisu vyškrtne, souhlasí-li s tím oprávněný nebo pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.

15. Podle § 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

16. V posuzované věci se žalobkyně domáhala vyloučení předmětné nemovitosti z exekuce s tvrzením, že uplatnila svůj nárok na převod spoluvlastnického podílu o velikosti 1/5 na uvedené nemovitosti a výkon rozhodnutí tak není ve smyslu § 267 o.s.ř. přípustný.

17. Před samotným hodnocením věci soud poukazuje na procesní úkony, jenž byly v průběhu řízení různými subjekty činěny, když tyto vyplývají z obsahu spisu. Věc soudu došla dne [datum], ústní jednání bylo nařízeno 5x, přičemž se konal až pátý termín, který soud nařídil, a to po více než třech letech od nápadu žaloby, tj. dne [datum], když předchozí termíny byly z různých důvodů, soudem nezaviněných, zmařeny. Ve věci byli v době konání ústního jednání zcela najisto postaveni účastníci řízení, a to ačkoli byl soudu dne [datum] doručen email bez elektronického podpisu, ve kterém [celé jméno vedlejší účastnice] bez jakéhokoli bližšího odůvodnění oznámila, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně, když je žalobkyně jejím dlužníkem a ona má proto právní zájem na výsledku tohoto sporu s tím, že obsahem emailu byla žádost o okamžité předání podání soudci, z důvodu údajného brzkého jednání. Uvedené podání nebylo zdejšímu soudu v den konání jednání řádně doručeno v souladu s ustanoveními o.s.ř., ačkoli byla součástí elektronického podání fotokopie podání a podacího lístku. Soud tak jednal v nařízeném termínu s tím, že k tomuto byli všichni účastníci řádně předvoláni, neboť podání [celé jméno vedlejší účastnice] nebylo soudu v rozhodné době řádně doručeno a bylo z něj patrné, že [celé jméno vedlejší účastnice] je s termínem jednání seznámena, nic jí tak nebránilo k jednání se osobně dostavit a nedostatek formy podání napravit, jednání se zúčastnit a svá práva bránit. Uvedené podání bylo soudu doručeno až dne [datum], když jej zdejšímu soudu postoupil [název soudu], přičemž z přiložené poštovní obálky vyplývá, že tomuto soudu bylo [celé jméno vedlejší účastnice] adresováno, ačkoli v záhlaví samotného podání je uveden [název soudu]. K tomu je na místě poukázat na skutečnost, že k přistoupení dalších vedlejších účastníků došlo také dne [datum], když ústní jednání bylo nařízeno na [datum] a dne [datum], když ústní jednání bylo nařízeno na [datum]. Pozoruhodné jsou dále procesní návrhy, kdy přistoupivší vedlejší účastníci navrhují delegování spisu jiným soudům, popř. délka trvání do doby pravomocného rozhodnutí o neosvobození vedlejšího účastníka na straně žalobkyně od soudních poplatků, když toto bylo zjevně účelově protahováno odůvodněním, že tento je státním občanem SRN a komunikaci znesnadňovala pandemie Covid19, ve chvíli, kdy je obvyklé, že veškerá komunikace probíhá elektronickou cestou, a sám vedlejší účastník na straně žalobkyně ve svém podání, kterým do řízení vstoupil, uvedl, že se během pracovních dnů často nachází v [obec], a z uvedeného důvodu žádal o delegaci vhodnou. Soud tak nejen ve shora uvedeném spatřuje zjevné zneužití práva, konkrétně ustanovení § 336i odst. 1 o.s.ř., potažmo § 68 odst. 4 exekučního řádu, když nemovitost nemůže být do doby pravomocného ukončení tohoto řízení prodána a shora uvedenými účelovými neopodstatněnými procesními návrhy různých osob dochází k nedůvodným, soudy nezaviněným, průtahům v řízení, které mají za cíl pouze oddálit pravomocné skončení věci samé.

18. Ze strany žalobkyně a vedlejšího účastníka byla k poučení soudu o koncentraci řízení k důkazu navržena řada svědků a účastnický výslech vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, kdy soud tyto důkazní návrhy zamítl, když ani přes poučení soudu o potřebě doplnit tvrzení, tato doplněna nebyla, přičemž naprostou absenci tvrzení nelze nahrazovat důkazy.

19. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti, které byly žalobkyní navrženy k vyloučení z exekuce, jsou ve vlastnictví povinné [jméno] [příjmení], která ohledně nich uzavřela zástavní smlouvu k zajištění její pohledávky za dlužníkem vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 8 755 000 Kč. Z [anonymizována tři slova] [okres] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizována tři slova] [okres] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vyplývá, že zdejší soud pověřil vedením exekuce povinné [jméno] [příjmení], [datum narození], k uspokojení pohledávky oprávněného – žalovaného, ve výši 7 980 774,50 Kč s příslušenstvím, soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyní předloženými důkazy nebylo prokázáno vlastnické právo žalobkyně k nemovitostem, ba naopak ani nebylo, navzdory opakovaným výzvám soudu, ani doplněno tvrzení ohledně nabytí, či uplatnění vlastnického práva k tvrzenému podílu na nemovitostech.

20. Shora citované ustanovení § 267 o.s.ř. upravuje tzv. vylučovací žalobu, kterou se lze domoci vyloučení majetku z nařízené exekuce (výkonu rozhodnutí), pokud jsou postiženy majetkové hodnoty, které nejsou ve vlastnictví povinného, popřípadě ve společném jmění povinného a jeho manžela. Aktivně legitimován je vlastník takové věci, její nájemce či jiný oprávněný uživatel. Žalobkyně neprokázala vlastnické právo k předmětným nemovitostem, ani jiný právní důvod, který by užití § 267 o.s.ř. odůvodnil, když navzdory opakovaným výzvám a poučením ze strany soudu nedoplnila svá tvrzení a nedoložila důkazy k prokázání toho, že je vlastníkem 1/5 nemovitostí, a to [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [část obce]. Kdy navíc i pokud by uvedené prokázala, domáhala se vyloučení těchto nemovitostí z exekuce v celém rozsahu, a to ačkoli by jí, dle jejího tvrzení, svědčilo vlastnické právo pouze k ideální 1/5 jejich velikosti. Nadto i za předpokladu, že by vlastníkem předmětné nemovitosti skutečně byla, nezbylo by jí, než prodej zástavy strpět, jelikož zástavní právo nezaniká změnou vlastníka zástavy. Z výše uvedených důvodů tak byla žaloba o vyloučení nemovité věci z exekuce zamítnuta.

21. Ve vztahu k argumentaci vedlejšího účastníka na straně žalobkyně soud neshledal žádný důvod, který by měl vést k rozhodnutí, kterým by bylo žalobě vyhověno. V daném případě žaloba nezněla na určení vlastnického práva, a tedy ani vyhovujícím rozhodnutím by nebyla majetková sféra žalobkyně rozšířena a tvrzené důvody pro právní zájem na výsledku tohoto sporu neshledal soud přiléhavými. Pokud vedlejší účastník tvrdil, že je mezi ním a žalobkyní veden spor o vlastnictví ocelové konstrukce, k tomuto nenavrhl žádné důkazy, přičemž vlastnictví ocelové konstrukce nebylo předmětem tohoto řízení.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle §142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná a soud jí tak přiznal ve vztahu se žalobkyní náhradu nákladů řízení za jeden úkon (vyjádření k žalobě) ve výši 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když v řízení nebyla zastoupena advokátem.

23. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalobkyně náhrada nákladů přiznána nebyla, když žalované žádné náklady, ve vztahu k tomuto účastníkovi, nevznikly.24. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.