27 C 190/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Holčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 536 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 2 944 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 13 592 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 255,57 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 754,63 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 3 810,63 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 648,80 Kč a úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 534,87 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu adresa-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 536 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 24. 1. 2023 uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba., IČ: IČO, se adresa dále jen („původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni smlouvou ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit původnímu věřiteli úrok v pevné výši 507 Kč, dále paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, poslední splátku pak dne 24. 3. 2024. Poslední splátku však žalovaný zaplatil dne 17. 5. 2023 ve výši 3 000 Kč. Od dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky dovozuje žalobkyně právo původního věřitele na uhrazení celé zbývající neuhrazené části dlužné jistiny, která činila na jistině úvěru 6 534,87 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 219,76 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 2 800,00 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 824,23 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě dlužníkova bydliště 1 157,14 Kč. Od 25. 3. 2024 požaduje žalobkyně úrok ve výši 8,00 % ročně z částky 6 534,87 Kč s odkazem na sjednanou sazbu v článku „splatnost, úrok a RPSN“ podle smlouvy, a to jednak kapitalizovaný ke dni 20. 2. 2025 v částce 648,80 Kč a jednak dále běžící od 21. 2. 2025 až do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 6 534,87 Kč a splatné nezaplacené částky úroku v pevné výši 219,76 Kč, a to jednak kapitalizovaný ke dni 20. 2. 2025 v částce 1 255,57 Kč a jednak dále běžící od 21. 2. 2025 až do zaplacení. Žalobkyně má za to, že jí přísluší rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě, kterou vyčíslila částkou 5 000 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neplnil ani přes předžalobní výzvu odeslanou mu doporučeně dne 17. 7. 2025.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 ve spojení s potvrzením o zaplacení kupní ceny za postupované pohledávky ze dne 25. 3. 2025 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Současně původní věřitel, právnická osoba. dopisem ze dne 2. 4. 2025 splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávek.

4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve spojení s přílohou č. hodnota, kterou tvoří předpis splátek, plyne, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 24. 1. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že uvedená částka mu byla předána v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 8 592 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 328 Kč. První splátku byl přitom žalovaný povinen uhradit do měsíce od podpisu smlouvy, tj. do 24. 2. 2023, a každá další splátka byla splatná vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 8 % a RPSN 272,44 %. Z předložené tabulky transakcí na číslo smlouvy 0427079 plyne, že žalobkyně evidovala na úhradu předmětného úvěru čtyři platby v hotovosti, a to ze dne 25. 1. 2023 v částce 1 400 Kč, dále ze dne 7. 2. 2023 v částce 1 328 Kč, dále ze dne 13. 3. 2023 v částce 1 328 Kč a ze dne 17. 5. 2023 v částce 3 000 Kč, tj. v celkové výši 7 056 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky k datu vyhotovení předžalobní upomínky ve výši 19 060,66 Kč ve lhůtě do 1. 8. 2025.

5. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke podezřelý výraz nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. adresa nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny.

9. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dále sp. zn. spisová značka vyplývá, že „při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 10. Podle smlouvy se žalovaný zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit úrok ve výši 8 % ročně za situace, kdy RPSN činilo 272,44 %. Podle databáze ČNB ARAD však činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 9,72 % ročně a RPSN u úvěrů domácnostem na spotřebu činila 10,15 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 30,45 % ročně. V daném případě však RPSN činí 272,44 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení půjčené jistiny v částce 10 000 Kč o 8 592 Kč při délce úvěrované doby 14 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daných obdobích a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutí úvěru, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy, když částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, dosahuje 85,92 % jistiny. Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).

11. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 944 Kč představující nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru (10 000 Kč – 7 056 Kč). Do prodlení se žalovaný dostal až v souvislosti s předžalobní upomínkou k úhradě dluhu ze dne 17. 7. 2025 předanou k poštovní přepravě téhož dne, v níž mu byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 8. 2025, od dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. V návaznosti na to vzniklo žalobkyni právo na úhradu zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,50 % ročně z částky 2 944 Kč. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

12. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Pokud nebude částka uvedená ve výroku III tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.