27 C 204/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Holčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, 330 38 Úněšov o 52 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 22 560 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 1. 11. 2024 do 27. 10. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu adresa-sever doplatek soudního poplatku ve výši 525 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 728,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 52 560 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registrovala do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaná seznámila s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaná požádala žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí úvěru. Následně došlo dne 29. 5. 2024 ve znění dodatků ze dne 30. 5. 2024, 14. 6. 2024 a 19. 6. 2024 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr. Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl žalované poskytnutý na dobu neurčitou s tím, že splácet byla žalovaná povinna vždy nejpozději k 28. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, a proto byla upomínkou ze dne 28. 10. 2024 informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 31. 10. 2024. Od dne 1. 11. 2024 je žalovaná v prodlení. Nárok na smluvní pokutu žalobkyně opírá o čl. 4. 2. písm. c) smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to od 1. 11. 2024 do 19. 10. 2025 v kapitalizované výši 10 560 Kč. Na úhradu dluhu žalovaná neplnila ani přes předžalobní upomínku ze dne 19. 10. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a proto soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že bude splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 28. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že výše úrokové sazby byla stanovena na 40 % měsíčně a RPSN 5529,85 %. Pro případ prodlení bylo v článku 4. 2. smlouvy o spotřebitelském úvěru ujednáno, že v případě prodlení žalované s plněním, je povinna zaplatit žalobkyni také účelně vynaložené náklady, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Z potvrzení o provedené platbě „the pay“ vystavené dne 29. 5. 2024 plyne, že žalobkyně poukázala ve prospěch účtu č. č. účtu pod variabilním symbolem č. var. symbol částku 8 000 Kč, dále z potvrzení ze dne 30. 5. 2024 plyne, že předmětného dne poukázala žalobkyně na shodný účet a pod shodným variabilním symbolem částku 2 000 Kč, dále dle potvrzení ze dne 14. 6. 2024 poukázala na tentýž účet pod shodným identifikátorem částku 10 000 Kč a konečně i dle potvrzení ze dne 19. 6. 2024 poukázala na shodný účet pod shodným variabilním symbolem částku 10 000 Kč. Číslo bankovního účtu, na který byly poukázány uvedené platby, odpovídá číslu bankovního účtu žalované uvedenému ve smlouvě. Z oznámení ze dne 28. 10. 2024 se podává, že ke dni 28. 10. 2024 došlo k zesplatnění úvěru v částce 78 928 Kč pro opakované porušování smluvních podmínek ze strany žalované. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 10. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 21. 10. 2025 dne bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu na adresu adresa.

4. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke podezřelý výraz nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Pohle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dále sp. zn. spisová značka vyplývá, že „[p]ři sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.

9. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 29. 5. 2024 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatná podle § 588 věta 1. o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Z obsahu smlouvy a potvrzení o provedených úplatách ve prospěch žalované vyplývá, že žalobkyně žalované poskytla ve čtyřech platbách s krátkými časovými rozestupy relativně nízké částky, z čehož je evidentní, že žalovaná musela být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN 5529,85 %, a to za stavu, kdy obvyklý úrok domácnostem na spotřebu podle statistiky úrokových sazeb ČNB v květnu 2024 činil 8,86 % ročně. Podle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 26,58 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 29. 5. 2024 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).

10. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaná se na úkor žalobkyně plněním, které jí bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 30 000 Kč. Do prodlení se žalovaná dostala až v souvislosti s předžalobní upomínkou k úhradě dluhu ze dne 19. 10. 2025, předanou k poštovní přepravě 21. 10. 2025 dne, v níž jí byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky nejpozději do tří dnů. V souladu s § 573 o.z. mohla být upomínka žalované doručena nejdříve uplynutím tří pracovních dnů od odeslání, tj. dne 24. 10. 2025. Třídenní lhůta k plnění tak uplynula dne 27. 10. 2025 a od dne následujícího, tj. od dne 28. 10. 2025 se žalovaná ocitla v prodlení. V této souvislosti tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

11. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 2 103 Kč na 2 628 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 525 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 728,27 Kč, přičemž tato částka představuje 5,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 47,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 103 Kč, doplatku soudního poplatku v částce 525 a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 560 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Pokud nebude částka uvedená ve výroku III tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.