27 C 211/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Holčákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 76 743,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 76 734,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 76 743,08 Kč od 16. 8. 2024 do 31. 7. 2025 kapitalizovaným částkou 9 714,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 76 743,08 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč pod ztrátou výhody splátek splatných vždy do každého 25. kalendářního dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 36 683,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 9. 2025 a následně podanými doplněními domáhala zaplacení 76 743,08 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastnice spolu dne , datum, uzavřely rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které vedla žalobkyně pro žalovanou účet č. , č. účtu, . Tento svůj závazek žalobkyně dodržela a uvedený účet dne , datum, žalované otevřela a vedla, což vyplývá z výpisů z tohoto účtu. Žalovaná dne , datum, vybrala z bankomatu žalobkyně hotovost ve výši 75 000 Kč, přestože na účtu neměla dostatek disponibilních prostředků (ke dni , datum, činil zůstatek na jejím účtu částku 4 506,32 Kč). Zápornou částku již nedorovnala, naopak po této transakci následovaly další, čímž rostla záporná jistina. Žalobkyně tak musela předmětný výběr hradit z vlastních prostředků. Žalovaná se tímto jednáním stala v souladu s článkem 9.4 Všeobecných obchodních podmínek ve vztahu k žalobkyni úvěrovaným subjektem, neboť od , datum, nedošlo k připsání žádných prostředků na účet žalované.

2. Žalovaná po zesplatnění žalobkyni uhradila pouze částku 3 541 Kč. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu činí dluh žalované částku 76 743,08 Kč, příslušenství tohoto dluhu je tvořeno kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 714,87 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 76 743,08 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení.

3. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu dne , datum, odpor, ve kterém uvedla, že dluh způsobila svým pochybením žalobkyně. Po připsání peněz na účet žalovaná zadala platbu na jiný účet, která se neprovedla. V domnění, že k převodu nedošlo, si žalovaná peníze následně vybrala z bankomatu. Banka však zadanou platbu provedla dodatečně, a to i přesto že peníze již na účtu nebyly. Tím vznikl dluh, který byl způsoben výhradně chybou banky, nikoli chybou žalované. Žalovaná dále uvedla, že považuje za nespravedlivé, aby nesla plnou odpovědnost za situaci, kterou nezavinila. Je však ochotná případný dluh uhradit ve spravedlivé a přiměřené výši a formou splátek (například 5 000 Kč měsíčně), ale odmítá platit částku vzniklou v důsledku pochybení banky a následného neúměrného navýšení pohledávky.

4. Ve svém dalším písemném vyjádření žalovaná uvedla, že nesouhlasí s uplatněným příslušenstvím ani dalšími sankcemi, které po ní žalobkyně požaduje. Zopakovala, že ke vzniku dluhu došlo pochybením žalobkyně a zdůraznila, že si nevzala žádný úvěr, nečerpala kontokorent, nevyužila žádný produkt, který by měl vést ke vzniku úroků či sankcí, pouze si vybrala své peníze, zatímco banka následně provedla chybný odchozí převod. Je připravena uhradit pouze částku, kterou banka chybně odeslala, nic navíc. S ohledem na své finanční a životní možnosti rovněž žádá o povolení splátkového kalendáře.

5. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že dne , datum, eviduje dva příkazy k úhradě z účtu žalované na číslo účtu , č. účtu, , a to ve výši 75 000 Kč a 500 Kč. K témuž dni pak eviduje pouze jedinou neprovedenou platbu z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku, a to platbu ve výši 1 200 Kč. Dne , datum, eviduje výběr hotovosti žalovanou ve výši 75 000 Kč. Skutečnost, že si žalovaná není vědoma, jaký je zůstatek finančních prostředků na jejím účtu, nemůže jít k tíži žalobkyně. Ta jakékoli pochybení odmítá. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala a vyzývala k úhradě dlužné částky vzniklé přečerpáním běžného účtu – výzvou ze dne , datum, a dále pak výzvou ze dne , datum, . Žalobou se navíc domáhá pouze zaplacení částky, o kterou se žalovaná na její úkor obohatila – tj. částky 76 743,08 Kč s příslušenstvím. Navrhla proto, aby soud uložil žalované povinnost jí tuto částku i s příslušenstvím zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy do 25. kalendářního dne příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude rozsudek právní moci, s tím, že pro případ prodlení s byť i jedinou splátkou se celý dluh stane ihned splatným, a rovněž aby jí přiznal náhradu nákladů řízení.

6. Žalobkyně dále v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že žalovaná se dostala do záporného zůstatku dne , datum, a již ho nedorovnala. Od tohoto dne tak byla v prodlení. Dále uvedla, že konkrétní výše úroků z prodlení vyplývá z Ceníku účinného od , datum, a z článku 1.1 Oznámení o úrokových sazbách, podle kterého je nepovolený záporný zůstatek na účtu úročen ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o osm procentních bodů. Žalovaná se dostala do prodlení dne , datum, , přičemž repo sazba pro první den druhého kalendářního pololetí 2024 činila 4,75 %, proto žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 12,75 %.

7. Soud provedenými důkazy zjistil následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy o finančních službách ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou , č. účtu, . Z uvedené smlouvy dále vyplývá, že rámcová smlouva se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a dalšími dokumenty, na které tato smlouva odkazuje – tj. ceníkem žalobkyně. Žalovaná podpisem současně potvrdila, že převzala Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sdělení informací o poplatcích a že zná jejich obsah a souhlasí s nimi.

8. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně pro žalovanou dne , datum, otevřela Plus účet a od té doby jej pro žalovanou vedla. Žalovaná v uvedeném období na tomto účtu prováděla finanční operace, přičemž jednotlivé příchozí úhrady nepřesáhly částku 10 000 Kč a jednotlivé odchozí platby částku 9 500 Kč.

9. Z výpisu z téhož účtu za období od , datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni , datum, činil částku 21 015,31 Kč a konečný zůstatek ke dni , datum, činil zápornou částku 78 228,08 Kč. Dále z této listiny vyplývá, že žalovaná na tento účet obdržela dne , datum, příchozí úhradu ve výši 80 000 Kč, dne , datum, zadala dvě odchozí úhrady, a to 75 000 Kč a 500 Kč, obě na účet číslo , č. účtu, vedený na jméno žalované a téhož dne vybrala částku 75 000 Kč z bankomatu žalobkyně, kterou žalobkyně zaúčtovala dne , datum, . Žádná další příchozí úhrada nebo vklad z výpisu za toto období nevyplývá, pouze odchozí úhrady. Zůstatek na účtu před připsáním příchozí úhrady ve výši 80 000 Kč činil 1 102,32 Kč.

10. Z článku 9.4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že pokud žalovaná ze svého účtu vybere hotovost nebo zaplatí kartou nebo pokud žalobkyně odečte svoji cenu z účtu žalované, na kterém není dostatek peněz, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení). Takto vzniklý dluh žalobkyně úročí příslušnou úrokovou sazbou a vedle něj může účtovat i další platby související s prodlením žalované podle článku 7.

3. Dále z tohoto článku vyplývá, že úrokové sazby i další platby jsou uvedeny v ceníku, který je dostupný také na webových stránkách žalobkyně (www.csas.cz/cenik). Z článku 7.3 Všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že žalobkyně je oprávněna v případě prodlení žalované se zaplacením dlužné částky účtovat úroky z prodlení ve výši uvedené ve svém ceníku nebo v zákonné výši. Z článku 1.1 Oznámení o úrokových sazbách vyplývá, že nepovolený záporný zůstatek na účtu (nepovolené překročení) je úročen repo sazbou stanovenou Českou národní bankou zvýšenou o osm procentních bodů. Z článku 16.2 Všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že s ohledem na možné čekající platby, které ještě nebyly zaúčtované, má informace o zůstatku pro použití platební karty pouze orientační charakter a nepředstavuje aktuální informaci o stavu peněz na účtu. Proto při použití platební karty má žalovaná přihlížet také ke svým provedeným, ale ještě nezaúčtovaným platbám, aby jí na účtu nevznikl nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení).

11. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, a potvrzení podání ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

12. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, vyplývá, že žalovaná v tomto období na účet nevložila žádné finanční prostředky, ani na něj neobdržela žádnou příchozí platbu. Žalobkyně dne , datum, dluh vyrovnáním převedla na evidenční účet.

13. Podle § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet.

14. Podle § 2664 občanského zákoníku, s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele.

15. Podle § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

16. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Z rámcové smlouvy o běžném účtu, výpisů z účtu, všeobecných obchodních podmínek, ceníku žalobkyně a oznámení o úrokových sazbách soud zjistil, že žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet a že dne , datum, na něj byla připsána částka 80 000 Kč. Téhož dne žalovaná zadala odchozí platby ve výši 75 000 Kč a 500 Kč a následně vybrala z bankomatu dalších 75 000 Kč. Před připsáním částky 80 000 Kč činil zůstatek na účtu žalované pouze 1 002,32 Kč. Žalovaná tak provedla platební operace v rozsahu, pro který na účtu neměla dostatek peněžních prostředků, a dostala se dne , datum, (tj. dne, kdy žalobkyně výběr z bankomatu zaúčtovala) do nepovoleného záporného zůstatku. Tento záporný zůstatek následně neuhradila, s výjimkou částky 3 541 Kč.

19. Soud nepovažoval obranu žalované za důvodnou. Skutečnost, že žalovaná po zadání odchozí platby nabyla dojmu, že platba dosud neproběhla, ji neopravňovala k tomu, aby následně vybrala další částku 75 000 Kč v hotovosti. Žalovaná musela vědět, že po provedení obou operací nemůže mít na účtu dostatek vlastních prostředků. Nešlo přitom o situaci, kdy by žalobkyně bez vůle žalované sama chybně převedla peněžní prostředky. Nepovolený debet vznikl v přímé souvislosti s platebními dispozicemi žalované. Okolnost, že žalobkyně jednotlivé operace zaúčtovala v určitém pořadí nebo s časovým odstupem, na odpovědnosti žalované nic nemění.

20. Námitku žalované, že neuzavřela úvěrovou smlouvu ani nesjednala kontokorent, soud rovněž nepřijal. Podle § 2665 občanského zákoníku se při umožnění čerpání peněžních prostředků nad zůstatek účtu použijí přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalobkyně žalované fakticky umožnila disponovat s prostředky nad rámec zůstatku na účtu, čímž vznikl závazek žalované poskytnuté prostředky okamžitě vrátit. Ujednání stran o možnosti přečerpání účtu přitom jednoznačně vyplývá z článku 9.4 Všeobecných obchodních podmínek. Žalobkyně přitom prokázala, že tyto všeobecné obchodní podmínky, ceník i oznámení o úrokových sazbách tvořily součást smluvního vztahu a že podle nich byla oprávněna nepovolený záporný zůstatek okamžitě úročit sazbou odpovídající repo sazbě České národní banky zvýšené o osm procentních bodů. Uplatněné příslušenství proto odpovídá smluvnímu ujednání i právní úpravě úroku z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se splněním peněžitého dluhu okamžikem vzniku nepovoleného záporného zůstatku, tj. dne , datum, , a žalobkyni proto vzniklo od tohoto dne právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.

21. Jelikož žalobkyně prokázala vznik pohledávky, její výši i důvodnost uplatněného příslušenství a žalovaná své námitky neprokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 683,80 Kč. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 070 Kč a odměna za zastupování stanovená podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“).

23. Právní zástupce žalobkyně učinil šest úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, vyjádření ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a dvě účasti na jednání před soudem [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Za každý z těchto úkonů žalobkyni podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu náleží odměna ve výši 4 180 Kč. K této částce je třeba podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu připočíst paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby. Odměna za zastupování tedy činí částku 27 780 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, odměna za zastupování se proto zvyšuje o 21% DPH, tj. o částku 5 833,80 Kč. Odměna za zastupování tak celkem činí částku 33 613,80 Kč a celková náhrada nákladů řízení (tj. včetně zaplaceného soudního poplatku) částku 36 683,80 Kč. Žalovaná je v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.