3 C 116/2021
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň - sever zamítl žalobu žalobkyně o určení vlastnického práva k bytu, protože žalobkyně v době uzavření smlouvy o převodu členských práv nebyla vlastnicí předmětné nemovitosti. Soud se opřel o skutečnost, že žalobkyně byla pouze členkou bytového družstva s právem nájmu, a tedy neměla právní základ pro nárok na vlastnické právo. Zároveň byla žaloba zamítnuta kvůli nesplnění podmínky pasivní legitimace, neboť žaloba měla směřovat proti bytovému družstvu, nikoli proti žalovanému. Soud uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč.
Plný text
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 12 342 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení vlastnického práva k bytu číslo nacházející se v budově adresa sestávající se z budovy adresa stojící na pozemcích parc. číslo včetně spoluvlastnického podílu spjatého s touto bytovou jednotkou, zapsaného na list vlastnictví pro katastrální území a obec Plzeň, vedený u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město, a to proti žalovanému, který je jako vlastník tohoto bytu zapsán v katastru nemovitostí. Žalobkyně uvedla, že byla rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 6. 2011, č. j. číslo jednací, omezena ve způsobilosti k právním úkonům, kdy usnesením téhož soudu ze dne 2. 9. 2011, č. j. číslo jednací, jí byl ustanoven opatrovník příjmení jméno příjmení. Žalobkyně vlastnila členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu anonymizováno a k tomu spojená práva a povinnosti k bytové jednotce číslo. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni v trestní věci spisová značka vyplynulo, že žalobkyně byla poškozena trestnou činností odsouzeného příjmení, anonymizováno a příjmení, kteří zneužili její prostoduchosti a přiměli ji k převodu uvedeného členského podílu a tím ji připravili o shora specifikovaný byt. V důsledku této trestné činnosti žalobkyně nejprve převedla členská práva a povinnosti v bytovém družstvu na jméno příjmení, který jej obratem převedl na Finanční družstvo OK, které jej následně převedlo na žalovaného. Žalovaný, který působil v tu dobu jako předseda družstva, si tento byt obratem od družstva odkoupil za zůstatkovou cenu a dle žalobkyně je tedy vyloučeno, že žalovaný jednal v dobré víře. Žalobkyní učiněný převod členských práv a povinností v bytovém družstvu je v důsledku její duševní poruchy absolutně neplatný a z tohoto důvodu nemohlo k převodu dojít. Ačkoli žalovaný uvedl, že bude akceptovat rozhodnutí trestního soudu, který usnesením ze dne 21. 9. 2015, č. j. spisová značka, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 7. 2018, č. j. spisová značka, rozhodl o tom, že se bytová jednotka vrací žalobkyni, přestal s žalobkyní komunikovat.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, a to s odůvodněním, že žalobu považuje za zmatečnou a právně nevykonatelnou. Žalovaný namítal, že do smluvního vztahu mezi žalobkyní a novým nabyvatelem členského podílu panem příjmení žádným způsobem nezasahoval. K samotnému převodu členských práv na žalovaného došlo na základě smlouvy ze dne datum, kdy žalovaný nabyl družstevní podíl od Finančního družstva OK, následně pak získal k bytové jednotce i vlastnické právo, neboť tato mu byla převedeno do osobního vlastnictví. Žalovaný uvedl, že vlastnické právo k předmětnému bytu nabyl v dobré víře, o čemž svědčí i skutečnost, že nebyl v souvislosti s touto věcí trestně stíhán. Žalobkyně převedla členské právo v bytovém družstvu na pana příjmení na základě smlouvy ze dne datum, tedy v době, kdy byla ještě oprávněna ke všem právním úkonům. Dle názoru žalovaného byla smlouva uzavřena v místě kanceláře Stavebního družstva anonymizováno za přítomnosti dalších nestranných osob. Žalovaný zároveň popřel, že by s právním zástupcem žalobkyně nekomunikoval, žalovaný právního zástupce žalobkyně upozornil, že není možné v této věci podepsat souhlasné prohlášení, neboť ačkoliv byla žalobkyni usnesením trestního soudu vrácena bytová jednotka, žalobkyni vlastnická práva k bytové jednotce nikdy odňata nebyla, byla jí odňata pouze vlastnická práva vyplývající z držení členských práv v bytovém družstvu ulice družstvo anonymizováno. Z tohoto důvodu tedy žalovaný nemohl souhlasně prohlásit, že se žalobkyně stává výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky, když tato výlučným vlastníkem bytové jednotky nikdy nebyla. V případě, že by žalovaný souhlasné prohlášení podepsal, mohl by zkrátit práva Stavebního družstva anonymizováno, které by po něm mohlo požadovat náhradu škody. V rámci jednání pak žalovaný dodal, že v žádném případě nesporuje, že by měl být vrácen původní stav předmětného bytu.
3. Ze skutkových tvrzení a provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně podepsala s odsouzeným příjmení dne datum smlouvu o převodu členských práv a povinností, na základě které žalobkyně převedla na nabyvatele všechna svá členská práva a povinnosti, zejména nájem družstevního bytu číslo o velikosti 2 + 1 v ulici ulice a číslo společně s právy a povinnostmi spojenými s členstvím nebydlícího člena. Tato skutečnost mimo jiné vyplynula i z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 10. 2019, č. j. spisová značka (str. 21), ze kterého je z popisu skutku zřejmé, že žalobkyně podepsala dne datum na Poště obec a číslo, ulice tř. anonymizováno, předložené dokumenty, mezi kterými byla i smlouva o převodu členských práv a povinností, jejíž obsah nemohla v důsledku své mentální retardace posoudit, a které nemohla vzhledem ke svému špatnému zraku ani přečíst. Z tohoto rozhodnutí rovněž vyplynulo, že odsouzený příjmení převedl dne datum předmětný členský podíl v družstvu a s tím spojená práva k bytu na Finanční družstvo OK, údajně za finanční úplatu ve výši částka, které později členská práva a povinnosti převedlo na základě smlouvy ze dne datum na žalovaného. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný byl zapsán jako vlastník předmětné bytové jednotky na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne datum s právnímu účinky vkladu práva ke dni datum. Z usnesení Krajského soud v Plzni ze dne 21. 9. 2015, č. j. spisová značka, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 11. 7. 2018, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že podle § 81a tr. řádu a § 80 odst. 1 tr. řádu byla bytová jednotka číslo vrácena žalobkyni, a to z toho důvodu, že usnesením policejního orgánu ze dne datum byla tato nemovitost v rámci trestního řízení zajištěna. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 6. 2011, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že žalobkyně byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům, a to tak, že bylo rozhodnuto, že je schopna disponovat pouze s majetkem v hodnotě do částka týdně. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplynulo, že žalobkyně trpí od narození lehkou mentální retardací, tedy duševní poruchou, která není pouze přechodného rázu. Z vyjádření znalce vyplynulo, že žalobkyně není schopna činit žádné složitější právní úkony, jako je např. uzavírání smluv, neboť není schopna domyslet důsledky těchto úkonů. Rozsudkem téhož soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. číslo jednací, bylo omezení svéprávnosti žalobkyně prodlouženo na dobu dalších 5 let od právní moci vydaného rozhodnutí. Opatrovníkem žalobkyně byla jmenována Mgr. jméno příjmení, tedy sestra žalobkyně. Z uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že pokud jde o duševní chorobu žalobkyně, touto trpí celoživotně, jedná se o trvalou poruchu, která není léčbou ovlivnitelná. Žalobkyně nerozumí žádnému typu smluv, v horizontu dalších 5 let nelze očekávat změnu jejího zdravotního stavu k lepšímu.
4. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně v době, kdy podepsala smlouvu o převodu členských zpráv a povinností ve Stavebním bytovém družstvu anonymizováno, nebyla vlastnicí předmětného bytu. Žalobkyně byla pouze členkou shora uvedeného družstva s právem nájmu k tomuto družstevnímu bytu. Pokud tedy žalobkyně nyní navrhuje, aby žalobou bylo určeno, že je vlastnicí předmětného bytu, požaduje více, než jí v minulosti náleželo, což je nepřípustné. Zároveň v tomto případě není splněna ani podmínka pasivní legitimace, neboť žaloba by v tomto případě měla směřovat proti vlastníkovi bytu, který jím byl v době, kdy žalobkyně podepsala smlouvu o převodu členských práv a povinností s odsouzeným příjmení, tedy proti Stavebnímu bytovému družstvu anonymizováno. Pokud jde o platnost smlouvy o převodu družstevního podílu, tak v případě, že se žalobkyně rozhodne podat svoji žalobu znovu, a to u věcně příslušného soudu, bude tato otázka řešena jako předběžná otázka v rámci tohoto řízení. S ohledem na shora uvedené tedy nezbývalo soudu nic jiného, než žalobu tak, jak byla podána, zamítnout.
5. Návrh žalobkyně na provedení dodatku znaleckého posudku, který by měl osvědčit, zda žalobkyně byla v době uzavírání smlouvy o převodu družstevního podílu způsobilá k uzavření tohoto úkonu, jakož i návrh žalovaného na výslech pana příjmení, který by se měl vyjádřit k okolnostem sepsání smlouvy o převodu družstevního podílu, byl s ohledem na zásadu hospodárnosti zamítnut.
6. Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl v této věci plný úspěch a náleží mu proto právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil uplatňováním svého práva. Náklady spočívají v nákladech na zastoupení za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – vyjádření k žalobě, účast u jednání konaného datum) při odměně ve výši částka za jeden úkol právní služby (§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb – advokátní tarif). Žalovanému dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši částka za jeden úkon právní služby jeho zástupce (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, to je celkem za tři úkony právní služby částka). Protože zástupce žalovaného doložil osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně, náleží mu ve smyslu § 14 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. ve spojení s § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty náhrada za daň z přidané hodnot ve výši 21 % z odměny a náhrad. Náhrada za daň z přidané hodnoty tak přísluší z částky částka (částka odměna za tři úkony právní služby a částka paušální částka náhrady výdajů) a činí částka. Soud proto uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce, a to ve smyslu § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, může se žalovaný domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.