3 C 13/2021
č. j. 3 C 13/2021-41
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-sever rozhodl o osvojení zletilé osvojitelkou, která již od jejích 12 let pečovala o ni jako o vlastní dítě a společně s její matkou ji vychovávala. Soud se opřel o § 847 odst. 1 písm. c) a d) obč. zákoníku, podle něhož je osvojení možné, pokud osvojitel pečoval o osvojovaného již v době jeho nezletilosti. Bylo prokázáno, že osvojitel i osvojenkyně vnímají jejich vztah jako rodinný, a její matka s osvojením souhlasila. Soud neshledal žádné důvody, proč by osvojení mělo být zamítnuto, a rozhodl o jeho účinnosti.
Plný text
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa osvojenkyně a osvojitele osvojované: celé jméno osvojenkyně, narozená dne datum bytem adresa osvojenkyně o osvojení zletilého
I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození, dcera matky jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum, a otce jméno příjmení, narozeného datum, se stává s účinností od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele celé jméno osvojitele, narozeného datum.
II. Osvojitel celé jméno osvojitele, datum narození, bude uveden v knize narození u Úřadu městského obvodu obec a číslo ve svazku anonymizováno, ročník rok, na straně anonymizováno pod číslem řádku číslo jako otec osvojence celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení, narozené datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne datum se osvojitel domáhal osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, narozené datum (dále jen„ osvojenkyně“), který odůvodnil tím, že v roce 1993 byla osvojenkyně svěřena do péče matky, se kterou se osvojitel seznámil v roce 2003. Od roku 2004 spolu začali žít ve společné domácnosti. Po celou dobu se osvojitel o osvojenkyni společně s její matkou staral a poskytoval jí úplnou milující rodinu. S biologickým otcem se osvojenkyně vůbec nestýká, otec na ni neplatil výživné. Osvojitel uvedl, že si s osvojenkyní vybudovali hezký vztah, kdy se cítí být jejím otcem a dnes už i dědečkem jejího syna. Osvojenkyně s návrhem na osvojení souhlasila.
2. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Z oddacího listu osvojitele a jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum, bylo zjištěno, že manželství uzavřeli dne datum před stát. instituce. Z rodného listu osvojenkyně bylo zjištěno, že tato se narodila datum, jako otec je zde uveden jméno příjmení, datum narození, a jako matka jméno příjmení, rozená příjmení, datum narození. Z rodného listu jméno příjmení soud zjistil, že tento se narodil datum, jako matka je zde uvedena osvojenkyně a jako otec jméno příjmení, datum narození. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že manželství osvojenkyně a jméno příjmení, uzavřené dne datum, bylo rozvedeno. Ze spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. spisová značka bylo z rozsudku tohoto soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací zjištěno, že osvojenkyně byla svěřena do výchovy a výživy matky s tím, že otec je povinen přispívat na výživu osvojenkyně částku částka měsíčně. Zároveň byla otci uložena povinnost uhradit dlužné výživné. Z rozsudku téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka soud zjistil, že otci byla zvýšena vyživovací povinnost ve prospěch osvojenkyně z částky částka měsíčně na částku částka měsíčně s tím, že zároveň byla otci uložena povinnost uhradit dlužné výživné. Z odůvodnění tohoto rozsudku soud zjistil, že otec se s dcerou nestýká, neposílá jí žádné dárky. Z výpovědi osvojitele, osvojenkyně a matky osvojenkyně bylo zjištěno, že osvojitel se s matkou osvojenkyně zná od jejích 12 let, od té doby ji osvojitel vychovával a finančně se podílel na její výchově. Osvojenkyně bere osvojitele jako svého otce i přestože ho oslovuje jménem. V případě, že o něm však mluví ve společnosti, mluví o něm jako o otci. S jejím biologickým otcem se nestýká, naposledy ho náhodně potkala, když jí bylo 14 let, dluží jí výživné. Když se osvojenkyně vdávala, k oltáři ji vedl osvojitel. Osvojitel má ještě syna, se kterým se však nestýká. Se synem osvojitele se osvojenkyně zná, stýkali se jako malí, avšak následně bývalá manželka zakázala synovi k osvojiteli jezdit. Zdravotní stav osvojitele je dobrý. Minulý rok měl autonehodu a osvojenkyně mu v případě potřeby pomáhala. Osvojenkyně má nezletilého syna ve věku 9 let, který osvojitele bere jako svého dědečka. Po dobu distanční výuky jí osvojitel pomáhal s hlídáním nezletilého. V současné době se osvojitel s osvojenkyní vídá příležitostně, dříve se setkávali každý víkend, v telefonickém kontaktu jsou téměř denně. Matka osvojenkyně s osvojením osvojitelem, tedy jejím manželem, souhlasila. K jednání byl jako svědek předvolán i biologický otec osvojenkyně, jméno příjmení, který se však bez omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv předvolání osobně převzal dne datum. Následující den po soudním jednání byla soudu doručena omluva svědka jméno příjmení, ve které zároveň uvedl, že s osvojením souhlasí.
3. Podle § 847 odst. 1 písm. c), d) zák. č. 89/2012 Sb. obč. zákoník (dále jen obč. zákoník) zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastní již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle § 847 odst. 2, 3 obč. zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého včetně ustanovení o následcích osvojení se použijí s výjimkou § 838 a § 839 obdobně. Podle § 797 obč. zákoníku na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič osvojovaného. Podle § 851 odst. 1 obč. zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. Podle § 852 obč. zákoníku osvojení má právní následky na osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k názoru, že návrhu osvojitele na osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně je možné vyhovět. V daném případě se jedná o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého ve smyslu ustanovení § 848 odst. 1 písm. c), d) obč. zákoníku, když osvojitel pečoval o osvojenkyni jako o vlastní již v době její nezletilosti, a to od jejích 12 let, podílel se na její výchově a výživě. Zároveň v tomto případě osvojuje dítě své manželky. Bylo prokázáno, že osvojenkyně vnímá osvojitele jako svého otce, stejně tak její nezletilý syn vnímá osvojitele jako svého dědečka. Z účastnických výpovědí a svědecké výpovědi manželky osvojitele bylo prokázáno, že všichni mají navzájem dobré vztahy a cítí se být jako rodina. Zdravotní stav osvojitele je dobrý, mezi osvojitelem a osvojenkyní je přiměřený věkový rozdíl (§ 803 obč. zákoníku).
5. Matka osvojenkyně s osvojením souhlasila, otec osvojenkyně se ani k jednomu z jednání nedostavil, ačkoliv předvolání k druhému z jednání si osobně převzal dne datum. Svoji účast neomluvil a odročení jednání nežádal. Omluva byla soudu doručena až následující den po soudním jednání.
6. Co se týká otce osvojenkyně, tak z provedeného dokazování vyplynulo, že otec se s osvojenkyní nestýká od jejích 2 let, tedy od doby, kdy se rodiče osvojenkyně rozvedli. Osvojenkyně uvedla, že naposledy se s ním potkala náhodou ve svých 14 letech u jeho sestry. V současné době na něj nemá žádný kontakt, navíc jí stále dlužné nějaké peníze na výživném. S ohledem na to, že souhlas pokrevního rodiče se pro osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, nevyžaduje, mohlo být v této věci rozhodnuto, aniž by byl souhlas vyžadován. Ačkoliv, jak bylo uvedeno výše, i otec s osvojením souhlasil, avšak jeho vyjádření bylo soudu doručeno až po jednání. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má soud za to, že osvojení osvojenkyně osvojitelem je v souladu se zájmy osvojenkyně a není v rozporu s dobrými mravy. Pokud jde o nezletilého syna osvojenkyně, vůči tomuto nemá osvojení žádné právní následky, neboť s ohledem na svůj věk (9 let) nemohl tento dát k osvojení účinný souhlas.
7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 23 zák. č. 292/2014 Sb. o zvláštních řízeních soudních, neboť soud neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.