3 C 15/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 4 779 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 4 779 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 779 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí částku 4 779 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná svým jednáním způsobila poškození zdraví pojištěnce žalobkyně jméno příjmení příjmení, které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto poškozením vznikla žalobkyni úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši 4 779 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná byla pravomocným trestním příkazem, č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí uznána vinnou z pokusu přečinu ublížení na zdraví, přečinu výtržnictví a přečinu nebezpečného vyhrožování, když mimo jiné udeřila poškozenou rukou do hlavy a tím jí způsobila zalehnutí levého ucha s nutností lékařského ošetření. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody dne datum, avšak žalovaná nereagovala, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Z obsahu listin založených ve spise dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, dle něhož dne datum došlo ke vzniku újmy na zdraví jméno příjmení příjmení, narozené datum (dále též jen jako„ poškozená“ nebo„ pojištěnec žalobkyně“) spočívající v zalehnutí levého ucha, které jí způsobila žalovaná tím, že poškozenou zezadu udeřila rukou do hlavy, pročež musela být poškozená lékařsky ošetřena s následným klidovým režimem a aplikací léků. Z regresního účtu pojištěnce žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že poskytovatelé zdravotních služeb, a to Fakultní nemocnice obec, příjmení příjmení kraje, příspěvková org., Ušní, nosní, krční ambulance příjmení, právnická osoba poskytli pojištěnci žalobkyně v souvislosti s jejím úrazem zdravotní služby, jejichž náklady představují celkovou výši 4 779,10 Kč Trestním příkazem vydaným Okresním soudem Plzeň-město dne datum, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne datum, byla žalovaná uznána vinnou mimo jiné tím, že se dopustila veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadla jiného, a to z důvodu, že dne datum mimo jiné udeřila poškozenou rukou do hlavy, čímž spáchala přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Z výzvy k náhradě škody ze dne datum plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté v souvislosti předmětným zraněním pojištěnce žalobkyně ve výši 4 779 Kč. Žalobkyně rovněž zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, a to dne datum jak je doloženo poštovním podacím archem.

4. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

5. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná způsobila pojištěnci žalobkyně zranění spočívající v zalehnutí levého ucha, což si vyžádalo lékařské ošetření, klidový režim a aplikaci léků. Zavinění žalované bylo prokázáno trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 10. 2020, č.j. spisová značka. Žalobkyně za poškozenou, svého pojištěnce, vyplatila poskytovatelům zdravotních služeb částku 4 779 Kč. Výplatou zdravotních služeb poskytnutých v souvislosti s úrazem poškozené ve výši 4 779 Kč vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované, která se dopustila mimo jiné přečinu výtržnictví vůči pojištěnci žalobkyně, podle shora citovaného ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. úhradu nákladů na péči v žalované výši. Protože jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, je žalovaná povinna podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uhradit žalobkyni rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, když žalobkyně oprávněnost svých nároků prokázala listinami, které byly provedeny k důkazu, žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a nároky žalobkyně nezpochybnila.

6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a dále odměnu advokátky podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhradu podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně.

7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.