3 C 353/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného pro stanovení výživného zletilého dítěte ve výši 98 890 Kč ve výroku I rozsudek pro uznání ve výroku II – VII rozsudkem <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49 445 Kč, představující výživné za [jméno] [příjmení] narozenou [datum], za období od [datum] do [datum], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 21 000 Kč, představující výživné za [jméno] [příjmení] narozenou [datum], za období od [datum] do [datum], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatný vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich.</b> <b>III. Žaloba se částečně, co do zaplacení částky ve výši 28 445 Kč ve vztahu k žalované, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 210 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobce nemá vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení.</b> <b>VII. Žalovaná nemá vůči žalobci nárok na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši 49 445 Kč ve vztahu ke každému z nich (celkem ve výši 98 890 Kč), a to s odůvodněním, že v období od [datum] do [datum] byly žalobcem ve prospěch [jméno] [příjmení], dcery žalovaných, která byla svěřena do pěstounské péče [celé jméno žalované], hrazeny dávky pěstounské péče ve výši žalované částky.

2. Matka se k návrhu žalobce nevyjádřila, a ačkoliv byla předvolána, k žádnému z ústních jednáních se nedostavila. Vzhledem k tomu, že předvolání bylo žalované doručeno na adresu trvalého pobytu podle CEO s dostatečným předstihem, soud jednal v její nepřítomnosti a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalovaný v rámci prvního jednání nárok žalobce na úhradu žalované částky ve výši 49 445 Kč uznal, uvedl, že svoji povinnosti přijímá a svůj dluh chce vyrovnat.

4. Na základě provedeného dokazování, byly zjištěny následující skutečnosti. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň – sever ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že v té době ještě nezletilá [jméno] [příjmení], narozena [datum], byla svěřena do pěstounské péče [celé jméno žalované], narozené [datum]. Shora uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky Krajská pobočka v Plzni (dále jen„ Úřad práce“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že ode dne [datum] byla ve prospěch oprávněné [jméno] [příjmení] vyplácena dávka pěstounské péče, konkrétně příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6 985 Kč měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], je zřejmé, že příspěvek na úhradu potřeb dítěte se z částky 6 985 Kč zvýšil od [datum] na částku 7 260 Kč měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyplývá, že příspěvek na úhradu potřeb dítěte byl odejmut ode dne [datum], a to z toho důvodu, že nárok na dávku zanikl ke dni [datum] vzhledem k tomu, že oprávněná [jméno] [příjmení] ukončila studium na SOU stavební [obec] a ode dne [datum] již nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto příspěvku. Výpisem Úřadu práce ze dne [datum] bylo potvrzeno, že dávky pěstounské péče byly vyplaceny v celkové výši 98 890 Kč. Pokud jde o žalovaného, tak ten k prokázání svých majetkových příjmů předložil soudu k důkazům fakturu ze dne [datum] vystavenou pro odběratele [příjmení] – instalatérství, [IČO], a to na částku 136 000 Kč. Žalovaný v rámci jednání uvedl, že tato faktura mu byla proplacena. Z přehledu příjmů a výdajů ze samostatně výdělečné činnosti za rok 2020 vyplynulo, že příjmy žalovaného za tento rok činily 203 000 Kč a výdaje částku 121 800 Kč. Pokud jde o žalovanou, tak ze sdělení Magistrátu měst [obec], odboru registru vozidel ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná není v současné době evidována jako vlastník a provozovatel silničního vozidla. Ze zprávy Katastrálního úřadu, Katastrální pracoviště Plzeň–sever, ze dne [datum] je evidentní, že žalovaná není evidována jako vlastník žádné nemovitosti. Ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla od [datum] do [datum] zaměstnána u společnosti Česká pošta, s.p. a dále od [datum] do [datum] u společnosti [právnická osoba]. Z předložených potvrzení zaměstnavatele České pošty, s.p. a společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že průměrný čistý příjem za rozhodné období, tedy od září 2020 do března 2021, činil u žalované 10 368 Kč čistého.

5. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že je ochoten uhradit svoji polovinu dlužné částky, neboť změnil zaměstnání a jeho finanční situace se zlepšila. Dlužnou částku je schopen uhradit formou pěti měsíčních splátek. Žalovaný dále sdělil, že v rozhodném období, tedy od září 2020 do října 2021, měl vyživovací povinnost pouze k [jméno] [příjmení]. Poté, co byl žalovaný v dubnu 2020 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, nastoupil jako OSVČ u [příjmení] [příjmení]. V té době bydlel společně s žalovanou v obecním bytě 2+1 ve [obec], kde přispíval na nájem a na další nezbytné věci. Pevnou částku stanovenou neměl, měsíčně platil 4 000 - 5 000 Kč. Pravidelné měsíční náklady vyčíslil na částku do 10 000 Kč, kdy v této sumě je zahrnut příspěvek na bydlení, který činil přibližně 4 000 Kč, dále náklady na potraviny a další věci jako je např. telefon. Pokud jde o majetkovou situaci žalovaného, jeho měsíční příjmy činily 30 000 Kč a v případě, že nebyla práce dosahoval příjmu minimálně 10 000 Kč. Za období, kdy pracoval u [příjmení] [příjmení], tedy od května 2020 do října 2021 si vydělal 200 000 Kč, a to i přesto, že kvůli Covidu bylo období, kdy práce vůbec nebyla. Žalovaný dále uvedl, že má exekuce, přesný přehled o jejich výši nemá, domnívá se však, že se pohybují okolo 350 000 až 400 000 Kč. Žádný majetek větší hodnoty nevlastní, jeho zdravotní stav je dobrý, žádné omezení nemá.

6. Podle § 961 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ O.Z.“) (1) svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. (2) Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

7. Podle § 913 O. Z. (1) pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

8. Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči, podává krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí.

9. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že oprávněná [jméno] [příjmení] byla na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], svěřena do pěstounské péče paní [celé jméno žalované]. Z rozhodnutích žalobce bylo zjištěno, že příspěvek na úhradu potřeb dítěte byl oprávněné přiznán od [datum] v částce 6 985 Kč měsíčně, dále byl od [datum] zvýšen na částku 7 260 Kč a nárok na úhradu tohoto příspěvku zanikl ke dni [datum], tedy celkem bylo ve prospěch oprávněné na dávkách pěstounské péče vyplaceno 98 890 Kč. Pokud jde o žalovaného, tak ten při prvním jednání nárok žalobce na úhradu poloviny této částky, tedy 49 445 Kč uznal, a soud z tohoto důvodu rozhodl výrokem I rozsudkem pro uznání a uložil žalovanému zaplatit tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, neboť sám žalobce v rámci jednání souhlasil s tím, aby žalovaný svoji povinnost uhradil formou deseti měsíčních splátek. V případě žalované soud vycházel ze skutečností, které byly zjištěny v průběhu dokazování, tedy, že žalovaná nevlastní žádný nemovitý majetek ani žádný osobní automobil, ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení vyplynulo, že žalovaná pracovala od září 2020 do března 2021 u České pošty, s.p. a od února 2021 do října 2021 u společnosti [právnická osoba] Z doložených potvrzeních o příjmech žalované je tedy zřejmé, že průměrně si žalovaná za dané měsíce vydělala měsíčně částku 10 368 Kč čistého. S ohledem na zjištěné majetkové poměry žalované, soud jako přiměřené výživné stanovil částku 1 500 Kč měsíčně, která za období od září 2020 do října 2021 činí celkovou částku 21 000 Kč. Dlužná částka je žalovaná povinna zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Shora uvedená částka je rovněž v souladu s doporučením Ministerstva spravedlnosti ohledně stanovení výživného, kdy výživné představuje částku, která se pohybuje na dolní hranici stanoveného procentuálního rozmezí určeného pro stanovení výživného (pro dítě ve věku [číslo] let činí procentuální rozmezí od 16- 22 % z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.) Ve zbytku žalované částky ve výši 28 445 Kč byla pak žaloba ve vztahu k žalované částečně zamítnuta.

10. Žalobce byl od placení soudního poplatku osvobozen, a z tohoto důvodu přešla povinnost uhradit soudní poplatek s odkazem na ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na žalované. Vzhledem k tomu, že žalobce byl vůči žalovanému úspěšný v plném rozsahu, byla mu uložena povinnost k úhradě jeho části soudního poplatku, a to ve výši 500 Kč. V případě žalované byl žalobce úspěšný v poměru 42 %, a z tohoto důvodu byla žalované uložena povinnost uhradit část soudního poplatku odpovídající 42 % z 500 Kč, tedy ve výši 210 Kč.

11. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobce žádné náklady řízení po žalovaném nepožadoval a z toho důvodu mu náhrada nákladů řízení přiznána nebyla. V případě žalované soud s odkazem na ustanovení § 150 o.s.ř. žalované rovněž žádné náklady řízení vůči žalobci nepřiznal, neboť po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby hradil žalované náklady řízení v případě, že byl ve věci částečně neúspěšný pouze z toho důvodu, že žalovaná nedosahuje takové výše majetkových poměrů, aby byla schopna uhradit celou žalovanou částku. Navíc nelze přehlédnout, že nárok žalobce na úhradu dlužné částky vznikl z toho důvodu, že žalobce poskytl příspěvek na úhradu potřeb její vlastní dcery. Z obsahu spisu zároveň vyplývá, že žalované ani žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Zároveň soud v této souvislosti uvádí, že žalobce, který je povinen při správě svých majetkových závazků postupovat s péčí řádného hospodáře, nemá za dané situace ani jinou možnost, než po žalovaných požadovat celou výši jím vyplacených příspěvků.