Okresní soud Plzeň-sever · Rozsudek

3 C 48/2022

č. j. 3 C 48/2022-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPS:2022:3.C.48.2022.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl ve věci o zaplacení částky 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů řízení. Soud uznal, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 450 Kč za převoz do záchytné stanice, který byl zajištěn nestátní zdravotní dopravní službou. Povinnost vznikla podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., protože přítomnost návykové látky nebyla prokázána. Soud rozhodl bez jednání na základě listinných důkazů a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

Plný text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 450 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení je peněžité plnění v celkové výši 450 Kč, které dle žalobních tvrzení dluží žalovaný žalobkyni za převoz na záchytnou stanici ve Francouzské ulici, obec, který byl zajištěn nestátní zdravotní dopravní a pohotovostní službou právnická osoba, která za tento převoz účtovala žalobkyni částku 450 Kč. Na tento převoz byla vystavena faktura se splatností 14 dní. Žalovaný však požadovanou částku neuhradil, a proto mu byla zaslána upomínka ze dne datum, avšak bezvýsledně. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného a žalobkyni vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval a žalobkyně vyjádřila přípisem ze dne datum s tímto postupem souhlas, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Na podkladě obsahu listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne datum bylo dle příkazu ke zdravotnímu transportu ošetřujícím lékařem žalobkyně rozhodnuto o převozu žalovaného k umístění na záchytnou stanici v ul. Francouzská v obec. Vzhledem k tomu, že převoz není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, byl žalovanému vystaven daňový doklad číslo na částku 450 Kč se splatností do datum. Dne datum byla žalovanému zaslána upomínka k úhradě celkové dlužné částky 450 Kč s tím, že se jedná o poslední pokus o smírné řešení. Zásilka byla uložena na poště dne datum. Žalovaný však na svůj dluh dosud neuhradil žádnou částku. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, platný od datum, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 89e odst. 2 zák. č. 373/2011 Sb., neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami. Kdo hradí náklady, nese též náklady na dopravu do záchytné stanice. Na základě zjištěného skutkového stavu ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 450 Kč společně s navýšením o zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího od splatnosti vystavené faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.