3 C 70/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 32 619,01 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 619,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 619,01 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 985,72 Kč od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši 326 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 809 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 32 619,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet], přičemž nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, oznámení o úrokových sazbách a sazebník poplatků. Žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených smlouvou o povoleném debetu, či dodatkem ke smlouvě ze dne [datum]. Žalovaný prostředky na běžném účtu přečerpal do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil ani přes výzvu žalobkyně. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a běžný účet žalovaného ke dni [datum] zrušila. Žalobkyně zároveň vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vedla na zvláštním účtu pohledávek. Žalobkyně ke dni [datum] vyčíslila dlužnou částku ve výši 35 604,73 Kč tak, že tato sestává z jistiny ve výši 32 619,01 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 985,72 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr, a to ve formě povoleného debetu, s výší úvěrového limitu 30 000 Kč. Doba čerpání byla stanovena jako 360 dnů a výpůjční úroková sazba činila 19,99 % p.a. ke dni uzavření smlouvy. Výše RPSN byla 26,99 % a celková splatná částka pak představovala 33 353,29 Kč, přičemž tyto hodnoty vycházely z předpokladů uvedených ve vzorovém příkladu a splátkovém kalendáři ke dni podpisu smlouvy (při změně předpokladů se tak tyto hodnoty mohly změnit). Smlouvou bylo ujednáno, že při překročení limitu či doby čerpání je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Pro případ vzniku nepovoleného debetu bylo smlouvou stanoveno, že celý záporný zůstatek na účtu až do jeho splacení bude úročen úrokovou sazbou z nepovoleného debetu, a to s odkazem na Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele a Oznámení o úrokových sazbách, jako nedílných součástí smlouvy. Z výňatku Oznámení o úrokových sazbách plyne, že výše sazby pro výpočet úroků z prodlení byla stanovena v zákonné výši, úroková sazba pro povolený debet činila 19,99 % p.a. a úroková sazba pro nepovolený debet činila 25 % p.a. Z čl. 13 („ důsledky nepovoleného debetu“) Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně jako další nedílné součásti smlouvy plyne, že v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je klient povinen neprodleně uhradit bance veškeré dlužné částky, včetně příslušenství. Z čl. 10 („ odstoupení banky“) Všeobecných obchodních podmínek dále plyne, že banka je oprávněna od smlouvy, případně od její samostatně oddělitelné části, odstoupit v případě, kdy klient závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související s bankovními službami nebo pokud banka zjistí jiné skutečnosti, v důsledku kterých je vážně ohrožena schopnost klienta řádně dostát svým závazkům. Podle čl. 14 Všeobecných obchodních podmínek je banka oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta i v případě, že na účtu vznikne v důsledku takové operace debetní zůstatek, a to ve spojení s čl. 14 týchž podmínek. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu uzavřené s žalovaným, a to z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, a to ke dni [datum] v návaznosti na zánik smlouvy ke dni [datum], s konečným zůstatkem mínus 32 612,01 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužné částky, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne.

4. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

5. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.

8. Soud žalobu shledal důvodnou. Ze shora uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v souladu s § 2395 o.z. úvěrová smlouva, a to ve formě spotřebitelského úvěru jako„ povolený debet“. Jelikož žalovaný přečerpal limit povoleného debetu a stav účtu nevyrovnal, odstoupila žalobkyně od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, zrušila jej a zřídila zvláštní účet pohledávek. Soud tak žalobou uplatněným nárokům vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 32 619,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 619,01 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 985,72 Kč od [datum] do [datum]. Nárok na zákonný úrok z prodlení žalobkyni vznikl podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

9. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 305 Kč na 1 631 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 326 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 809 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 305 Kč, doplatku soudního poplatku v částce 326 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 619,01 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

11. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.