3 C 84/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní titul Terezou Andrlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň – jih dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za prodej vín na základě faktury vystavené dne [datum] se splatností do [datum]. Žalobce tvrdil, že předmětná vína si objednal žalovaný. Dle přání žalovaného měla být faktura vystavena na adresu [právnická osoba] spol. s r.o. (dále jen„ [anonymizováno]“) a jako adresu doručení uvedl žalovaný místo svého bydliště. Žalovaný byl opakovaně upomínán, aby dodané víno uhradil. Žalovaný však požadoval po žalobci předělání faktury na novou společnost, a to [právnická osoba] Profi- [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], což dle žalovaného dokládá, že od začátku si víno objednával žalovaný a nikoliv [právnická osoba].

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován, neboť nikdy nevystupoval na straně objednatele předmětného zboží a již od počátku vystupoval jako zástupce [právnická osoba], na kterou byla faktura rovněž vystavena. Stejně tak postupoval i v letech 2015 – 2017, kdy žalovaný telefonicky objednával víno za [právnická osoba], kterou zastupoval. Všechny předchozí objednávky byly společností rovněž řádně uhrazeny. Žalovaný rovněž namítl, že v případě že by soud shledal, že žalovaný je ve sporu pasivně legitimovanou osobou, žalobce vůči žalovanému coby spotřebiteli dodané plnění dosud řádně nevyúčtoval a domnělá pohledávka na zaplacení dodaného zboží se tak vůči žalovanému dodnes nestala splatnou. Žalovaný by zároveň byl v tomto případě ve vztahu k žalobci v postavení spotřebitele, kdy žalobce byl povinen žalovanému jako spotřebiteli poskytnout údaje uvedené v ustanovení § 1811 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále „o.z.“) a § 1820 odst. 1 o.z. a v případě pochybností o poskytnutí těchto informací tíží žalobce důkazní břemeno.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že dne [datum] převzal žalovaný na adrese [adresa žalovaného], vína, která jsou předmětem tohoto sporu. Mezi účastníky byla v řízení sporná skutečnost, kdo si dodání těchto vín objednal a kdo byl následně smluvní stranou kupní smlouvy. Žalobce tvrdil, že vína si objednával žalovaný a žalovaný tvrdil, že vína objednávala [právnická osoba].

4. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato faktura byla vystavena na odběratele [právnická osoba] s adresou dodání [ulice a číslo], [PSČ], [obec], tedy do místa bydliště žalovaného. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] bylo zjištěno, že předmětem podnikání této společnosti je hostinská činnost, sídlo v době vystavení faktury bylo na adrese [adresa], [obec]. Žalovaný byl veden jako jednatel společnosti do [datum] a jako společník byl zapsaný do [datum]. Z výpisu z obchodního rejstříku dále vyplývá, že jako společník je zde zapsaná od [datum] [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., [IČO] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“). Z faktur vystavovaných v letech 2015 – 2017 bylo zjištěno, že ve všech případech byl jako dodavatel uveden žalobce a jako odběratel [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec] s adresou dodání [adresa žalovaného], tedy do bydliště žalovaného. Z doložené emailové komunikace má soud za prokázané, že při komunikaci s žalobcem žalovaný vystupoval pod emailovou adresou [právnická osoba]. Sám žalobce urgoval úhradu nesplacené faktury na emailové adrese [email]. Z emailové komunikace rovněž vyplývá, že žalobce byl ze strany účetní [právnická osoba] žádán o předělání faktury na novou společnost a to [právnická osoba] [anonymizováno], kdy i v tomto případě bylo komunikováno z emailu společnosti. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný byl oprávněn jednat za [právnická osoba], jak vyplývá z doložené generální plné moci ze dne [datum], uzavřené mezi touto společností a žalovaným.

5. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého obchodního zástupce žalobce, bylo zjištěno, že žalovaný při objednávkách vín požadoval vždy vystavení faktury na [právnická osoba] s adresou dodání do jeho bydliště, kdy toto zdůvodnil tím, že v místě jeho bydliště bude vždy přítomen někdo, kdo by mohl předmětná vína převzít. Pan [anonymizováno] uvedl, že fakturační údaje vyhotovuje vždy na základě přání jednotlivých zákazníků s tím, že v některých případech je zákazníky požádán, aby faktura byla vystavena přímo na fyzickou osobu, avšak v tomto případě byla faktura vystavována vždy na základě požadavku žalovaného na [právnická osoba].

6. Na základě uvedených skutečností a hodnocení důkazů tak soud dospěl k závěru, že objednávku předmětných vín činil žalovaný v zastoupení [právnická osoba] a ačkoliv vína byla doručována na adresu jeho bydliště dle jeho požadavku, byla faktura vystavována na [právnická osoba], což potvrdil i svědek [příjmení]. Rovněž emailová komunikace byla celou dobu vedena mezi žalobcem a [právnická osoba]. Pokud bylo v řízení tvrzeno, že žalovaný požadoval předělání faktury na [právnická osoba] [anonymizováno], je to dle názoru soudu sice nestandartní požadavek, nicméně z obchodního rejstříku vyplynulo, že tato společnost byla v té době již společníkem [právnická osoba].

7. Žalobce byl ze strany soudu poučen, aby vylíčil rozhodné skutečnosti a navrhl důkazy potřebné k prokázání toho, s kým byla telefonicky uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo dodání vín za částku uvedenou v žalobě a dále pokud tvrdí, že smlouva byla uzavřena s žalovaným, nechť soudu doloží, že žalovaný byl vyzván k úhradě a dále s ohledem na tvrzené uzavření smlouvy distančním způsobem mu byly poskytnuty informace týkající se ochrany spotřebitele. Žalobce však žádné další důkazní návrhy v této věci neučinil a neunesl tak důkazní břemeno.

8. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že mezi účastníky nedošlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka vín, která byla vyfakturována na základě faktury ze dne [datum]. Smluvními stranami kupní smlouvy byly dle názoru soudu žalobce a namísto žalovaného [právnická osoba]. Soud se v tomto případě tedy ztotožnil s tvrzením žalovaného, že není v této věci pasivně legitimován a žalobu zamítl.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení ve vztahu k žalobci plně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatňování svého práva. Právní zástupce vyúčtoval náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], soud má však za to, že účelně vynaložené náklady byly pouze ty, které jsou uvedeny níže. Pokud jde o vyčíslené náklady ohledně nahlížení do spisu ze dne [datum], ze dne [datum] a zde dne [datum], soud nepovažuje s ohledem na předmět tohoto řízení a žalobcem doložené důkazy tyto náklady za účelně vynaložené, a to již s ohledem na to, že v prvním případě trvalo nahlížení 20 minut, ve druhém 5 minut a ve třetím 20 minut. Soud povazuje za přiměřený pouze požadavek obsahující jeden úkon za nahlížení do spisu, a to v rozsahu jedné poloviny mimosmluvní odměny. Pokud je účtován samotný úkon za podání odporu a dále za sepsání odůvodnění odporu, i tento úkon by měl být účtován pouze jednou, neboť právní zástupci žalovaného nic nebránilo v tom, aby podaný odpor odůvodnil hned při prvním podání. Stejně tak se soud staví i k vyúčtovanému sepisu podání a vyjádření žalovaného ze dne [datum], neboť ani k zaslání tohoto podání nebyl žalovaný soudem vyzýván. Navíc z obsahu tohoto podání je zřejmé, že procesní obrana žalovaného včetně popisu skutkového stavu věci byla v tomto podání pouze více rozvinuta, avšak základ zůstal stejný. Rovněž pokud jde o vyúčtovanou poradu s klientem přesahující 1 hodiny, má soud za to, že s ohledem na povahu této věci a již od počátku tvrzenou námitku absence pasivní legitimace, je zcela nepřiměřené účtovat jako účelně vynaložené poradu s žalovaným přesahující 1 hodinu. Právnímu zástupci nebyl přiznán ani návrh týkající se vyčíslení nákladů, neboť se nejedná o podání ve věci samé. S ohledem na výše uvedené tedy prokázané a účelně vynaložené náklady spočívají v nákladech zastoupení za 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava, písemné podání ve věci samé – odpor + vyjádření, účast u jednání konaného [datum] (2 úkony) při odměně ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (§ 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a.t.“), a dále za 1 úkon právní služby při odměně ve výši [částka] představující ½ úkonu právní služby (nahlížení do spisu), žalovanému dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za jeden úkon právní služby jejího zástupce (§13 odst. 4 a.t.). Celkové náklady žalovaným uplatněné k náhradě tak představují [částka].

10. Soud proto uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve smyslu § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.