308 C 130/2015

Plný text

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému: anonymizováno jméno příjmení , anonymizována tři slova adresa o 331 067,69 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 192.753,58 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částek</b> 1.952,73 Kč od 16.7.2014 do zaplacení, 3.928,53 Kč od 16.8.2014 do zaplacení, 16.700,52 Kč od 16.9.2014 do zaplacení, 18.676,32 Kč od 16.10.2014 do zaplacení, 31.448,31 Kč od 8.11.2014 do zaplacení, 33.424,11 Kč od 17.1.2015 do zaplacení, 38.190,10 Kč od 17.2.2015 do zaplacení, 42.956,09 Kč od 11.3.2015 do zaplacení, 47.722,08 Kč od 11.4.2015 do zaplacení, 52.488,07 Kč od 11.5.2015 do zaplacení, 71.948,10 Kč od 11.6.2015 do zaplacení, 91.408,73 Kč od 11.7.2015 do zaplacení, 149.721,83 Kč od 10.10.2015 do zaplacení, 192.753,58 Kč od 11.11.2015 do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu 24.719,98 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 11.11.2015 do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně částky 20.314,11 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení z částek 10.975,70 Kč od 16.7.2014 do zaplacení, 29.310,67 Kč od 16.8.2014 do zaplacení, 29.467,11 Kč od 16.9.2014 do zaplacení, 29.491,31 Kč od 16.10.2014 do zaplacení, 29.647,75 Kč od 8.11.2014 do zaplacení, 29.671,95 Kč od 17.1.2015 do zaplacení, 36.516,73 Kč od 17.2.2015 do zaplacení, 36.673,17 Kč od 11.3.2015 do zaplacení, 41.752,04 Kč od 11.4.2015 do zaplacení, 37.296,34 Kč od 11.5.2015 do zaplacení, 310,29 Kč od 19.5.2019 do zaplacení, 37.530,65 Kč od 11.6.2015 do zaplacení, 37.764,36 Kč od 11.7.2015 do zaplacení, 37.764,36 Kč od 10.10.2015 do zaplacení, 20.314,11 Kč od 11.11.2015 do zaplacení. Dále se žaloba zamítá ohledně smluvní pokuty ve výši 93.280,02 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 11.11.2015 do zaplacení

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 292.839,52 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta žalobce.

V. Žalobce je povinen uhradit náhradu nákladů vzniklých České republice ve výši 202,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

VI. Žalovaný je povinen uhradit náhradu nákladů vzniklých České republice ve výši 1.822,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

1. Žalobce se svoji žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení celkem 331.067,69 Kč s příslušenstvím. Z toho 213 067,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částek: 12 928,43 od 16. 7. 2014 do zaplacení, 33 239,20 Kč od 16. 8. 2014 do zaplacení, 46 167,63 Kč od 16. 9. 2014 do zaplacení, 48 167,63 Kč od 16. 10 do zaplacení, 61 096,06 Kč od 8. 11. 2014 do zaplacení, 63 096,06 Kč od 17. 1. 2015 do zaplacení, 74 706,83 Kč od 17. 2. 2015 do zaplacení, 79 629,26 Kč od 11. 3. 2015 do zaplacení, 84 551,69 Kč od 11. 4. 2015 do zaplacení, 89 474,12 Kč od 11. 5. 2015 do zaplacení, 89 784,41 Kč od 19. 5. 2015 do zaplacení, 109 478,75 Kč od 11. 6. 2015 do zaplacení, 129 173,09 Kč od 11. 7. 2015 do zaplacení, 187 486,19 Kč od 10. 10. 2015 do zaplacení, 213 067,69 Kč od 11. 11. 2015 do zaplacení. A dále smluvní pokuty 118.000 Kč s 8,05% zákonnými úroky z prodlení od 11.11.2015 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v kat. úz a obci [obec], zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce]. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s.r.o., uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor o výměře [výměra], nacházejících se v [anonymizována tři slova], a to na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] byla žalovanému doručena výpověď z nájmu pro opakované neplacení nájemného a záloh na služby s ním spojených. Dle čl. 5 smlouvy je pronajímatel oprávněn písemně vypovědět smlouvu je-li nájemce v prodlení s placením nájmu či plateb za služby více než 30 dní. Výpovědní doba činí 1 měsíc (čl.5) a počíná běžet prvého dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Žalovaný měl proto nebytové prostory předat [datum], učinil tak až [datum].

2. Žalované částky tvoří následující nároky: a) Dluh na nájemném za období [anonymizováno] [rok] - [anonymizováno] [rok], celkem 90.487,01 Kč. Žalovaný neuhradil nájemné uplatněný těmito fakturami: [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč (10.648,65 Kč a DPH 2.243,78 Kč), splatné [datum], a dluží 12.928,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 2.000 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 12.928,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 2.000 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum] a dluží 12.928,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 2.000 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 4.922,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 4.922,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 12.928,43 Kč, splatné [datum], a dluží 4.922,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 13.006 Kč (10.748,76 Kč a DPH 2.257,24 Kč), splatné [datum], a dluží 4.922,43 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 13.006 Kč, splatné [datum], a dluží 13.006 Kč, [číslo] ze dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 13.006 Kč, splatné [datum], a dluží 13.006 Kč. b) Zálohy za služby za období za leden 2014 až červenec 2015, celkem 78.378,12 Kč. Žalovaný neuhradil zálohy a vyúčtování za služby spojené s nájmem uplatněné fakturami: č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], vystavená na částku 6.688,34 Kč, splatnou [datum], a dluží 6.688,34 Kč, č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], vystavená na částku 6.688,34 Kč, splatnou [datum], a dluží 6.688,34 Kč, č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] vystavená na částku 6.688,34 Kč, splatnou [datum], a dluží 6.688,34 Kč, [číslo] ze dne [datum], vystavená na částku 58.313,10 Kč, splatnou [datum], a dluží 58.313,10 Kč. c) nedoplatek za služby za rok [rok] ve výši 18.310,77 Kč, vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum], splatný [datum], a žalovaný dluží částku 18.310,77 Kč. d) Nedoplatek za inflaci dle čl. 3 nájemní smlouvy ve výši 310,29 Kč, vyúčtovaná žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum]. e) Náhrada nájemného dle §2295 OZ, za období [anonymizováno] [rok] ve výši 13.006 Kč a od [datum] do [datum], ve výši 12.572,50 Kč, celkem 25.5780,50 Kč. f) Smluvní pokuta 118.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, sjednaná v čl. 5 nájemní smlouvy smluvní ve výši 3.000 Kč za každý den prodlení s vyklizením a předáním předmětu nájmu. V důsledku prodlení žalovaného s předáním předmětu nájmu v délce 59 dní (od [datum] do [datum]), uplatnil žalobce smluvní pokutu pouze ve výši 2.000 Kč denně, celkem 118.000 Kč.

3. Žalovaný navrhoval úplné zamítnutí žaloby. To odůvodnil tím, že výpověď žalobce doručovaná žalovanému dne [datum], pro neplacení nájemného a zálohu za služby, byla neplatná, neboť žalovaný nebyl v prodlení s platbou nájmu ani záloh. O neplatnosti výpovědi z nájmu informoval žalobce dopisem z [datum]. Následujícím dopisem ze dne [datum] sdělil žalobci, že je ochoten uzavřít dohodu o ukončení nájmu nebytových prostor ke dni [datum], neboť pronajaté nebytové prostory vykazovaly vady bránící jejich řádnému užívání. Žalovaný od počátku uplatňoval vady spojené s předmětem nájmu, spočívající v rozbitých oknech kadeřnictví i na toaletě (nemají kování, nejdou otvírat ani zavírat, okna netěsní a v létě nelze větrat, v zimě pak docházelo k nadměrnému úniku tepla), v znečištěném schodišti, kde zůstalo nanesené lepidlo a v rozbitých dveřích před kadeřnictvím, kde byly rozbité skleněné výplně skel. Proto přistoupil k hrazení sníženého nájemného nejprve o 2.000 Kč měsíčně, později o 5.000 Kč měsíčně. Žalobce předkládal stále jiná vyúčtování a faktury, některé nepředložil vůbec. Slevy z nájmů žalovaný uplatnil (dle tvrzení v podání z [datum], čl.72) e-mailem ze dne [datum]. Slevu ve výši 2.000 Kč měsíčně dopisem ze dne [datum], slevu ve výši 5.000 Kč měsíčně e-mailem ze dne [datum]. K jednotlivým nárokům na dlužné nájemné a služby spojené s užíváním nebytových prostor, které žalobce fakturoval, tvrdil, že faktura [číslo] byla uhrazena dne [datum]. Faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byly uhrazeny ve výši ponížené o slevu 2.000 Kč, která byla u žalobce řádně a včas uplatněna. Faktura č. [anonymizováno] [číslo] byla uhrazena v rámci vyúčtování za rok [rok]. Faktura [anonymizováno] [číslo] a ZF [číslo] byly uhrazeny [datum]. Navíc žalobce v roce 2014 vůbec nevystavoval zálohové faktury a ze strany žalovaného byla rozporována výše vyúčtování za rok [rok] ohledně velikosti pronajímaných prostor. Žalobce neoprávněně fakturoval užívání nebytových prostor žalovaným o 44 m2 vyšší, dále požadoval předložení faktur za vyúčtování prokazující platby tak, aby bylo možné jednotlivé položky rozpočítat, ověřit skutečné náklady a tyto nebyly dosud předloženy. Žalobce nevyúčtoval služby za rok 2013. Faktura [číslo] na částku 18.310,77 Kč a faktura [číslo] na částku 310,29 Kč byla žalovaným uhrazena ve výši 18.499,28 Kč dne [datum], kdy se však jednalo o doplatek za elektřinu. Fakturu [číslo] na částku 18.310,77 Kč nemá žalovaný k dispozici. Žalovanou částku 310,29 Kč žalovaný zaplatil v platbách za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Žalovaný dále v rámci procesní obrany podáními ze dne [datum] (č.l. 20, č.l. 54) uplatnil nárok žalovaného dle čl. 6 smlouvy o nájmu nebytových prostor za technické zhodnocení užívaných nebytových prostor, kdy prováděl stavební úpravy v [anonymizována dvě slova] (konkrétní práce specifikoval v podání ze dne [datum], čl.71). Tyto stavební úpravy byly oceněny znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku objednaném žalovaným, v částce 402.974 Kč. Podáním ze dne [datum] (čl.71) dále započetl vůči nároku žalobce částku 52.790 Kč, představující kauci složenou podle nájemní smlouvy. Tuto kauci dle žalovaného právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] neoprávněně započetla vůči nájemnému a kauce nebyla převedena na nového vlastníka – žalobce. Při likvidaci této společnosti podal žalovaný [datum] přihlášku pro tuto pohledávku. [příjmení] byla započtena neoprávněně, protože žalovaný nebyl v prodlení, neboť uplatnil slevu na nájemném.

4. Mezi účastníky bylo nesporné (při jednání [datum], čl.64), že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [IČO] a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] v kat. úz. a [územní celek] ([list vlastnictví]). Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Předmětem nájmu byly prostory v [anonymizována tři slova] o výměře [anonymizována dvě slova] Žalovanému byla dne [datum] doručena výpověď z nájmu s odůvodněním opakovaného neplacení nájemného a záloh za služby. Žalovaný předal vyklizené prostory žalobci dne [datum] a o předání byl téhož dne sepsán předávací protokol. Dále bylo mezi účastníky nesporné (při jednání [datum], čl.128pv), že dohoda o ukončení nájmu uzavřena nebyla.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] (čl.13) a nesporných tvrzení vůči účastníku (při jednání dne [datum], čl.64), že žalobce je výlučným vlastníkem budovy [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], vše zapsáno u [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Žalobce se stal vlastníkem citovaných nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Ze smlouvy o budoucí nájemní smlouvě uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným dne [datum] (č.l. 33) vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. jako vlastník budovy [adresa] nacházející se na st. [parcelní číslo] v kat. úz. [obec], uzavřela jako budoucí pronajímatel s žalovaným, jako budoucím nájemcem, smlouvu o budoucí nájemní smlouvě. Podle této smlouvy měla být budoucí nájemní smlouva uzavřena poté, co žalovaný předloží kolaudační souhlas či pravomocné kolaudační rozhodnutí. A to ohledně nebytových prostor, které budou rekonstruovány z bývalého bytu [číslo] nacházejícím se v přízemí budovy a specifikované v příloze 1 smlouvy o budoucí nájemní smlouvě. Budoucí nájemce se mimo jiné (čl. 2) zavázal zajistit veškerá potřebná povolení pro rekonstrukci a kolaudaci, na své náklady připraví podrobné plány, výkresy a specifikace (č.l. 2), podat u příslušného stavebního úřadu žádost o stavební povolení (čl. 2). Podle čl. 2 se budoucí nájemce, zavázal provádět stavební a jiné práce, uhradit náklady spojené se zajištěním dodávek elektřiny, vody, topení a jiných služeb. V čl. 2 se budoucí nájemce zavázal k provedení a dokončení zajištění vydání pravomocného kolaudačního rozhodnutí, popřípadě rozhodnutí o předčasném užívání do [datum]. V čl. 2 bylo ujednáno, pokud by účinnost této smlouvy byla ukončena, pak bude budoucí nájemce povinen bezodkladně a na své náklady uvést předmětné prostory do stavu před zahájením stavebních prací a oprav. V čl. 2 a [číslo] si pak účastníci smlouvy dohodli, že budoucí pronajímatel provede na svůj náklad stavební práce uvedené v příloze 3 smlouvy, budoucí nájemce pak práce uvedené v příloze 4 smlouvy. V čl. 4 byla sjednána povinnost budoucího nájemce uhradit budoucímu pronajímateli kauci ve výši 52.790 Kč do 7 dnů od podpisu smlouvy (ve výši 30.000 Kč) a do [datum] (ve výši 22.790 Kč). Dle čl. 4 pak budoucí pronajímatel mohl využít kauci k pokrytí svých finančních nároků či budoucímu nájemci. V čl. 11 bylo mimo jiné stanoveno, že jakékoliv stavební úpravy či jiné změny předmětného prostoru mající charakter technického zhodnocení, je budoucí nájemce oprávněn provést je na své náklady a výlučně po předchozím písemném souhlasu budoucího pronajímatele. Takové změny přecházejí ke dni ukončení smlouvy do vlastnictví budoucího pronajímatele a budoucí nájemce není oprávněn žádat náhradu nákladů vynaložených na tyto změny, nebude-li výslovně formou písemné dohody ujednáno něco jiného.

6. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel, jako pronajímatel, s žalovaným, jako nájemcem, smlouvu o nájmu nebytových prostor [číslo] o výměře [výměra], nacházející se v přízemí budovy [adresa] na st. [parcelní číslo] v kat. úz. a obci [obec] s tím, že vymezení nebytových prostor je zakresleno v plánku tvořícím přílohu 1 této smlouvy. V čl. III. bylo sjednáno nájemné ve výši 10.000 Kč a příslušná DPH, splatné na účet pronajímatele uvedený v záhlaví smlouvy vždy k 1. dni příslušného měsíce. Současně bylo ujednáno, že daňový doklad na nájemné bude vystaven vždy k 1. dni příslušného měsíce. V čl. 3 se nájemce zavázal hradit měsíční platby za teplo, vodné, stočné, elektrickou energii, elektrickou energii za společné prostory a ostatní náklady ve výši celkem 5.563,61 Kč bez DPH, a to do 1. dne příslušného měsíce tak, aby tato částka včetně DPH byla připsána na účet pronajímatele. Podle čl. 3 nájemní smlouvy, vyúčtování služeb za předchozí rok mělo být pronajímatelem provedeno do [číslo] příslušného roku a splatnost nedoplatků byla sjednána na 14 dní od vystavení faktury na příslušnou výši nedoplatku. Dle čl. 4 byla sjednána povinnost nájemce uhradit pronajímateli jistotu (kauci) ve výši 52.790 Kč do [datum]. V čl. 5 byla sjednána doba nájmu, a to od [datum], kdy byl předmět nájmu předán nájemci na základě smlouvy o budoucí nájemní smlouvy ze dne [datum], a to do [datum]. V čl. 5 byly sjednány výpovědní důvody pronajímatele, mimo jiné tak, že nájemce je oprávněn písemně vypovědět nájemní smlouvu, pokud je nájemce o více než 30 dní v prodlení s placením nájemného nebo plateb za služby. V čl. 6 nájemce prohlašuje, že je plně seznámen se stavem nebytového prostoru a v tomto stavu ho bez výhrad přijímá. Stav nebytového prostoru ke dni podpisu smlouvy bezezbytku splňuje účel, pro který je nebytový prostor pronajímán v souladu s čl. 2 (provoz kadeřnického salonu, nehtová modeláž, předmět činnosti nájemce: holičství, kadeřnictví, manikúra). Dle čl. 2 smlouvy o budoucí nájemní smlouvě budoucí nájemce převezme za účelem započetí přípravných prací, uvedených v příloze č. 4 této smlouvy, a ke kterým není třeba stavebního povolení, předmětný prostor od budoucího pronajímatele ve vzájemně dohodnutý den, nejdříve však v den předložení souhlasného vyjádření Odboru památkové péče magistrátu města Plzně (dále jen„ den předání“). V den předání smluvní strany vyhotoví a podepíší předávací protokol popisující stav předmětných prostor („ předávací protokol 1“). Budoucí nájemce se zavazuje zpřístupnit předmětný prostor budoucímu pronajímateli za účelem provedení stavebních a jiných úprav uvedených v příloze [číslo] této smlouvy na požádání. Budoucí nájemce nesmí zahájit stavební práce, ke kterým je třeba stavební povolení, dříve než takové povolení předloží budoucímu pronajímateli. V čl. 6 nájemní smlouvy bylo sjednáno, že nájemce je povinen zabezpečovat na svůj účet náklady spojené s obvyklým udržováním nebytového prostoru a drobné opravy, za které se pro účel této smlouvy považují opravy, jejichž finanční náklad nepřesáhne 5.000 Kč. Za opravy, které má provést pronajímatel, se pro účely této smlouvy považují jakékoliv opravy, jejichž finanční náklad přesáhne 5.000 Kč a jejichž potřeba nebyla způsobena jednáním nájemce. Za takové opravy se nepovažují opravy, vybavení nebytového prostoru ve vlastnictví nájemce. V čl. 5 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že v den předání smluvní strany sepsaly předávací protokol 1, zachycující stav a podmínky předmětu nájmu ke dni předání („ protokol 1“). V protokolu 1 smluvní strany zejména uvedly soupis vybavení nebytového prostoru a stav nebytového prostoru před započetím rekonstrukce za účelem rekolaudace na nebytový prostor, neboť nebytový prostor byl dříve bytem. Ke dni podpisu této smlouvy smluvní strany sepíšou druhý protokol, který bude zachycovat aktuální stav zrekonstruovaných prostor („ protokol 2“). A podle nesporných tvrzení účastníků (při jednání [datum], čl.218) nebyl protokol 2 vyhotoven. V čl. 6 smlouvy bylo dále sjednáno, že jakékoliv stavební úpravy či jiné změny nebytového prostoru mající charakter technického zhodnocení (dále jen„ změny“), je nájemce oprávněn provést jen na své náklady a výlučně po předchozím písemném souhlasu pronajímatele. Takové změny přechází ke dni ukončení této smlouvy dle čl. 5 do vlastnictví pronajímatele, přičemž smluvní strany se dohodnou na finanční kompenzaci za převedení změn, které hradil nájemce, do vlastnictví pronajímatele. Nedohodnou-li se smluvní strany na finanční kompenzaci, bude cena změn stanovena na základě znaleckého posudku. V případě ukončení této smlouvy z důvodu porušení povinností nájemce v čl. 5 této smlouvy však žádná finanční kompenzace za převedení změn do vlastnictví pronajímatele nájemci nepřísluší. Z předávacího protokolu ze dne [datum] (čl.207) vyplývá, že žalovaný převzal téhož dne od (budoucího) pronajímatele spol. [právnická osoba] bytovou jednotku [číslo] v přízemí o výměře 72,87 m2 včetně popsaného technického vybavení (3 klíče, okna, radiátory apod.). Z rozhodnutí [anonymizováno] [obec a číslo], odboru výstavby sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka] [spisová značka] z [datum rozhodnutí] (čl.206) vyplývá, že stavební úřad vydal souhlas se změnou užívání stavby, kterou dne [datum] oznámil žalovaný, z bytové jednotky na [anonymizována dvě slova] v přízemí domu [adresa], [ulice a číslo], na pozemku p. [číslo] v kat.. [anonymizováno].

7. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného vyplývá, že žalovaný má živnostenské oprávnění pro předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona (od [datum]), obory činnosti velkoobchod a maloobchod (od [datum]), dále předmět podnikání holičství, kadeřnictví, manikúra (od [datum]) a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (od [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce někdejšího zástupce žalovaného k úhradě dluhu na nájemném za období červenec 2014 až červenec 2015 ve výši 90.564,58 Kč. Dále k zaplacení dluhu na službách spojených s nájmem ve výši 78.378,12 Kč za období ledna 2014 až července 2015, dále k úhradě nedoplatku za služby 2013 ve výši 18.310,70 Kč, nedoplatku za inflaci ve výši 310,29 Kč (celkem na zálohách za služby a doplatků 103.687,52 Kč). Dále k úhradě nájemného za období žalovaného, kdy byl v prodlení s vyklizením do [datum] ve výši 25.578 Kč a smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč denně dle čl. 5 smlouvy o nájmu za období od [datum] do [datum] ve výši 177.000 Kč. Celkovou dlužnou částku 397.264,10 Kč měl žalovaný uhradit do [datum] na účet žalobce.

8. Z předávacího protokolu k nebytovému prostoru ze dne [datum] podepsaného účastníky vyplývá, že žalovaný předal sporný nebytový prostor o výměře 72,87 m2 dne [datum] pronajímateli. Z výpovědi z nájmu danou žalobcem žalovanému ze dne [datum] včetně dokladu o jejím doručování vyplývá, že žalobce dal žalovanému výpověď ze smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené dne [datum] ohledně sporných prostorů v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] z důvodu dle čl. 5 smlouvy, neboť nájemce byl v prodlení déle než 30 dnů s placením nájemného nebo plateb za služby. Dlužil za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] nejméně 118.000 Kč a dále nájemné za měsíce leden až květen 2015. Výpovědní lhůta jednoho měsíce, dle čl. 5 smlouvy, počíná běžet 1. dne následujícího po doručení výpovědi.

9. Žalobce vystavil žalovanému, jako odběrateli, následující faktury za měsíční nájem nebytových prostor v [ulice] ul. 1 v [obec] ve výši 12.928,43 Kč (celkem 10.684,65 Kč a DPH 2.243,78 Kč), a to fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné za [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok], fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok] a fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za nájemné [anonymizováno] [rok]. Žalobce vystavil dále žalovanému, jako odběrateli, následující faktury: [číslo] z [datum] splatnou dne [datum], [číslo] z [datum] splatnou dne [datum] a [číslo] z [datum] splatnou [datum], se zvýšeným nájemným za měsíce [anonymizována tři slova] [rok] ve výši 10.748,78 Kč a 2.257,24 Kč DPH, celkem 13.006 Kč měsíčně. Účastníci učinily nespornou (při jednání [datum] (čl.197pv) a dne [datum] (čl.217) výši nájemného sporných nebytových prostor v roce [rok] až [rok], ve výši 10.684,65 Kč bez DPH, tj. s 21% DPH činilo sjednané nájemné 12.928,43 Kč měsíčně.

10. Fakturou č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], fakturoval žalobce žalovanému zálohy spojené s užíváním nebytových prostor za [anonymizováno] [rok] ve výši 5.563,68 Kč a 1.124,66 Kč DPH, celkem 6.688,34 Kč. Shodnou částku 6.688,34 Kč fakturoval žalobce fakturou č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], za zálohy spojené s užíváním sporných nebytových prostor v [anonymizováno] [rok]. Dále fakturou č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], fakturoval žalobce částku 6.688,34 Kč, jako zálohy spojené s užíváním sporných nebytových prostor za [anonymizováno] [rok]. Fakturou žalobce [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], dále žalobce vyúčtoval žalovanému zálohy za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] (vodné, stočné, srážky, spotřeba plynu k vytápění, elektrické energie nebytových prostor, elektrické energie kotelny, odvoz odpadu, úklid společných prostor, servis kotelny, údržba kotelny, daň z nemovitostí, pojištění domu, správa nemovitostí) v celkové výši 85.066,46 Kč včetně DPH, kdy vyúčtovaná cena po odečtení uhrazených záloh v částce 26.753,36 Kč včetně DPH, činila 58.313,10 Kč. Fakturou žalobce [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], vyúčtoval žalobce žalovanému zúčtování záloh a služeb za [anonymizováno] [rok] po odečtení přijatých záloh včetně DPH částku 18.310,77 Kč. A fakturou [číslo] z [datum], splatnou dne [datum], vyúčtoval žalobce žalovanému doplatek za období [anonymizováno] [rok] za zvýšené nájemné ve výši celkem 310,29 Kč.

11. Z výpisu z účtu žalovaného u ČSOB č. [bankovní účet] ze dne [datum] (čl.215) vyplývá, že žalovaný zaplatil 75.734,85 Kč, jako snížený nájem za období 1-7/ 2014, tj. 10.819,26 Kč měsíčně. Z výpisu z téhož účtu ze dne [datum] (čl.92) vyplývá, že žalovaný uhradil na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 8/ 2014 částku 10.928,43 Kč (o 2.000 Kč méně než byl sjednaný nájem). Z výpisu z téhož účtu ze dne [datum] (čl.91) vyplývá, že žalovaný uhradil na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 10/ 2014 částku 10.928,43 Kč (o 2.000 Kč méně než byl sjednaný nájem). Z výpisu z téhož účtu ze dne [datum] (čl.89) vyplývá, že žalovaný uhradil na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 1/ 2015 částku 10.928,43 Kč (o 2.000 Kč méně než byl sjednaný nájem). Z výpisu z téhož účtu ze dne [datum] (čl.87) vyplývá, že žalovaný uhradil na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 2/ 2015 částku 8.006 Kč, téhož dne na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 3/ 2015 částku 8.006 Kč, stejného dne na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 4/ 2015 částku 8.006 Kč a konečné shodného dne [datum] na fakturu žalobce [číslo] z [datum] na nájemném za 5/ 2015 částku 8.006 Kč.

12. Dále ze shodného výpisu z účtu žalovaného u [anonymizováno] č. [bankovní účet] ze dne [datum] (čl.88) vyplývá, že žalovaný zaplatil 6.688,34 Kč, jako zálohu na energie za období [anonymizováno] [rok], [variabilní symbol], tj. na fakturu č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], vystavenou na zálohu služeb za období [anonymizováno] [rok], splatnou [datum], na částku 6.688,34 Kč. Z výpisu shodného účtu z téhož dne [datum] (čl.88) vyplývá, že žalovaný zaplatil 6.688,34 Kč, jako zálohu na energie za období [anonymizováno] [rok], [variabilní symbol], tj. nikoli na fakturu č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], vystavenou na zálohu služeb za [anonymizováno] [rok], splatnou [datum], na částku 6.688,34 Kč.

13. Z výpisu stejného účtu ze dne [datum] (čl.94) vyplývá, že žalovaný zaplatil na účet žalobce 18.493,20 Kč, s identifikací platby [variabilní symbol], a popisem spotřeba el. energie v kadeřnictví za [číslo] [rok]. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení nedoplatku za služby za rok [rok] ve výši 18.310,77 Kč, který žalobce vyfakturoval žalovanému fakturou [číslo] z [datum], splatnou [datum], na částku 18.310,77 Kč vč. DPH, jako vyúčtování za služby za r. [rok]. K tomuto nároku žalovaný tvrdil, že zanikl splněním (zaplacením ve vyjádření žalovaného čl.22) dne [datum], a jednalo se o fakturu za vyúčtování elektřiny. Při jednání konaném dne [datum] (čl.81) pak tvrdil, že žalovaný vyplatil podobnou částku 18.499,28 Kč dne [datum] za elektřinu. A podle tabulky v přílohách žalovaného (čl.75) šlo o platbu na fakturu [číslo] za spotřebovanou elektřinu za období [číslo] uhrazenou dne [datum] ve výši 18.493,28 Kč. Konečně při jednání dne [datum] (čl.217pv) žalovaný tvrdil, že platba [datum] ve výši 18.493,20 Kč byla platbou na žalovanou fakturu [číslo] z [datum]. Žalobce předložil fakturu [číslo] z [datum] na částku 18.493,28 Kč, vystavenou za spotřebu el. energie od [datum] do [datum]. Žalovaný nezpochybnil existenci žalované pohledávky 18.310,77 Kč, pouze skutečnost, že ji uhradil. Dle názoru soudu tuto platbu však s ohledem na dobu plnění, její výši i průvodní informace nelze považovat za plnění na nedoplatek za služby za rok [rok] ve výši 18.310,77 Kč včetně DPH, který žalobce vyfakturoval žalovanému fakturou [číslo] z [datum], splatnou [datum].

14. Zásadní spornou skutečností v řízení byla skutečnost, zda na předmětu nájmu nebytových prostor byly vady, jejichž charakter či rozsah mohl vést ke vzniku nároku nájemce na slevu z nájmu, rozsah této slevy a zda tento nárok žalovaný, jako nájemce, řádně uplatnil.

15. Žalovaný v koncentrační lhůtě (dané soudem při jednání dne [datum], čl.65) do [datum] ohledně vad předmětu nájmu a uplatnění slevy z nájmu tvrdil, že sporné nebytové prostory měly následující vady: 1) rozbitá okna v kadeřnictví i na toaletě (nemají kování, nelze je otvírat a zavírat, okna netěsní a v zimě způsobují únik tepla, v létě nelze větrat). 2) znečištění schodiště, na kterém zůstalo nanesené lepidlo a 3) rozbité výplně skel dveří před kadeřnictvím. K prokázání těchto skutečností navrhl svědecké výpovědi svědkyň [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], svoji účastnickou výpověď a emailovou a písemnou korespondenci z [datum], [datum], [datum] a [datum].

16. V emailu odesilatele [email] adresátu [email] dne [datum] (příl. čl.75) žalovaný mj. uvádí, že obdržel o spol [právnická osoba] upomínku o nezaplacení nájmu za období [anonymizováno] [rok] a nájemné se rozhodl nezaplatit, neboť 1. smlouva byla podepsána zpětně, za předpokladu uhrazení nákladů za rekonstrukci – to se tak ale nestalo (má chyba, že jsem to podepsal). Měl jsem pana [příjmení] v jeho problému nechat, ale věřil jsem v rozumnou dohodu. 2. nebyly splněné dohodnuté podmínky vedoucí k podepsání nájemní smlouvy a to zpětně (od [datum]) . 3. stále nejsou odstraněny závady, na které jsem upozorňoval pana [příjmení] písemně i telefonicky, k užívání jednotky k podnikání. Z toho důvodu uplatňuji slevu na nájmu ve výši 2.000 Kč měsíčně od počátku. V dopisu zást. žalovaného adresovanému spol. [právnická osoba] ze dne [datum] (příl. čl.75), žalovaný označuje vady bránící v užívání sporných nebytových prostor spočívajících v rozbitých oknech, která jelikož nemají nemají kování, nejdou otvírat a zavírat a netěsní. V létě nelze větrat a v zimě dochází k nadměrnému úniku tepla. Na toaletě v nebytových prostorách nelze okno vůbec zavřít a v této místnosti je nadměrná zima. Další vadou je znečištění schodiště, na kterém zůstalo nanesené lepidlo, kterým byl patrně nalepen koberec, schody zůstali znečištěné naneseným lepidlem a nelze je řádně užívat. Konečně před kadeřnictvím se nachází dveře v havarijním stavu, které mají částečně rozbité výplně skel a hrozí nebezpečí úrazu. Pronajímatel byl vyzván k odstranění vad do [datum], jinak uplatňuje slevu z nájmu 2.000 Kč měsíčně. Z poštovního podacího archu z [datum] (čl.84) má soud za prokázané odeslání a doručení cit. dopisu z [datum]. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný uplatnil slevu na nájmu sporných nebytových prostor od [anonymizováno] [rok], ve výši určenou žalovaným 2.000 Kč měsíčně.

17. V dopisu [jméno] [příjmení] z [datum] (čl.85), se uvádí, že žalovaný žádal spol. [právnická osoba] o slevu a odstranění údajných vad znečištěné schodiště, netěsnící okna, částečně rozbité výplně skel na vchodových dveřích, neboť tyto vady od počátku nájmu brání řádnému užívání nebytových prostor. Stanovisko spol. [anonymizováno] zůstává stejné, když žalovaný odsouhlasil v předávacím protokolu stav nebytových prostor. Případné pozdější vady - údajně znečištěné schodiště, netěsnící okna, částečně rozbité výplně skel na vchodových dveřích) by nebyly vadami, které bránily řádnému užívání nebytových prostor. S ohledem na zájmu společnosti na oboustranně korektních vztazích, učinila [právnická osoba] žalovanému nabídku dopisem z [číslo] na slevu v z nájmu od [datum] do doby prodeje předmětné nemovitosti, ve výši 10.000 Kč a nechala opravit skleněné výplně dveří před nebytovými prostory. [právnická osoba] učinila v souladu s nájemní smlouvou čl. 4 zápočet složené kauce (deposita), k pokrytí svých nároků vůči nájemci. Požadavek žalovaného na slevu z nájmu ve výši 2.000 Kč shledává jako neoprávněný. Dluh žalovaného snížený o shora zmíněnou slevu 10.000 Kč činil 103.417,18 Kč a byl snížen dle čl. 4 nájemní smlouvy o depositum (kauci). Aktuální dluh žalovaného vůči spol. [právnická osoba] tak činí 50.627,18 Kč.

18. V emailu odesilatele [email] a adresáta [email] ze dne [datum] (příl. čl.75), zást. žalovaného sděluje ohledně sporného nájmu nebytových prostor, že dosud nebyly odstraněny vady žalovaným delší doby reklamované. Důsledkem neodstranění vytčených vad, zejména oken, bylo v květnu v kadeřnictví 14C°, což způsobuje kadeřnicím i zákaznicím problémy a bylo nutno přitápět el. přímotopem. Nedošlo k renovaci dveří před vstupem. Proto žalovaný uplatňuje slevu z nájmu o dalších 3.000 Kč. Dopis byl doručen [datum] (nesporné při jednání dne [datum], čl.128pv).

19. V dopis zást. žalovaného z [datum] adresovanému zást. žalobce (příl. čl.75), zást. žalovaného sděluje, že neakceptuje výzvu k zaplacení údajného dluhu 397.264,10 Kč. K dluhu na nájemném uvádí, že nájemné bylo žalovaným hrazeno řádně a včas, avšak ponížené o slevu z nájmu původně 2.000 Kč, následně 5.000 Kč. U faktury [číslo] byla uhrazena [datum], faktura [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] jde o slevy, které žalovaný uplatnil a nelze je považovat za dluh. Ohledně tvrzeného dluhu na službách spojených s nájmem závorce faktury [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] byly hrazeny v rámci vyúčtování za rok [rok]. Faktury [číslo] [číslo] byly zaplaceny [datum]. Ze strany žalobce nebyl vyúčtován rok [rok] a není tedy zřejmé, zda nedošlo k přeplatku ze strany žalovaného. Pokud ve výzvě žalobce uvádí, že žalovaný neuhradil fakturu [číslo] na 18.310,70 Kč, měl žalobce se patrně na mysli částku 18 493,28 Kč, kterou žalovaný uhradil [datum] a jednalo se o doplatek za elektřinu. Ohledně smluvní pokuty za údajné prodlení s vyklízením předmětu nájmu není žalovaný v prodlení s hrazení nájemného ani poplatku a nebyl dán důvod pro ukončení nájmu. Protože chtěl žalovaný ukončit věc smírně, našel si nové prostory k podnikání a sám navrhl termín vyklízení sporných nebytových prostor. Nemohlo tak dojít k prodlení žalovaného a žalovaný odmítá nárok žalobce ve výši 177.000 Kč jako smluvní pokutu za údajné prodlení s vyklízením nájmu. Žalovaný si v souladu s nájemní smlouvou nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] ohledně ocenění stavebních úprav provedených v provozovně sporného kadeřnictví, za účelem majetkového vypořádání mezi účastníky. Stavební úpravy byly vyčísleny znalcem na částku 402.974Kč. Při jednání dne [datum] (čl.81) učinil žalobce nesporné doručení shora uvedeného dopisu.

20. Svědkyně [celé jméno svědkyně], družka žalovaného, vypověděla (čl.110), že asi v r. 2012 s žalovaným vybírala prostory pro kadeřnictví, které jsme chtěli provozovat a vybrali místnosti v budově v [obec], [anonymizováno] ulici [adresa] v přízemí. Byla uzavřena nějaká smlouva o budoucím nájmu a pak snad smlouva o nájmu. Obsahem dohody patrně bylo, že majitel provede rekonstrukci chodby, schody, rozvody vody, rozvody elektřiny, výměna oken a další si nevybavila. Dále uvedla, že vlastně hlavní vchod do domu včetně schodiště měl opravit vlastník domu a my měli opravit prostory, kde mělo být kadeřnictví. Protože my jsme fakticky provedli rekonstrukci vnitřních prostor kadeřnictví a jednalo se o tom, zda a kolik nám na to vlastník domu přispěje. Přesně si to nevybavila. Platby faktury apod. měl asi na starosti žalovaný. Svědkyně od počátku pracovala jako kadeřnice, podnikatelka, která si pronajala kadeřnické křeslo. Ohledně vady, které by bránily či znepříjemňovaly provoz kadeřnictví, uvedla, že špaletová okna, která se otvírala zvenku budovy, druhé do místnosti kadeřnictví, nešla otvírat nebo zavírat a ztížilo to odvětrávání. Někdy nešly otvírat venkovní, někdy vnitřní. Táhlo tam a v zimě tam byla neustálá zima. Žalovaný a nějaký zástupce vlastníka, se ústně několikrát dohadovali, že dají okna do pořádku, žalovaný jim vytýkal, že jsou tam špatná okna a že to trvá dlouho a nic se neděje. Žalovaný žádal o slevu z nájmu, asi dva tisíce, svědkyně nevěděla, jak na to reagoval pronajímatel. Dále k prostorám kadeřnictví uvedla, že tam byla dost ošklivě vypadající chodba, nesvítila světla. Zákaznice se bály, protože do kadeřnictví se šlo kolem sklepních prostor, od hlavního vchodu do kadeřnictví byla uvnitř na chodbách tma bez ohledu na denní světlo. Dále byl problém s dveřmi před hlavními vchodovými dveřmi do kadeřnictví. Byly dřevěné se rozbitou skleněnou výplní a po celou dobu to nikdo neopravil. V koupelně a toaletě byla zima, táhlo tam ze sklepa. Na chodbě spadala omítka, schody byly plesnivé, nazelenalé, asi prošoupané apod.. K dotazu proč přebírali kadeřnictví, pokud tam byly takové vady, uvedla: protože nám ta firma, se kterou jsme uzavírali nájemní smlouvu, slíbila, že nám ty prostory podle našich představ zvelebí.

21. Svědkyně [celé jméno svědkyně] (čl.111) vypověděla, že je od roku [rok] zaměstnancem žalovaného. K problémům, které by jí znemožňovaly či omezovaly v práci, uvedla, že pokud byla venku zima, tak i v kadeřnictví bývávala zima a kadeřnice musely jsme nosit kozačky. Žalovaný musel přinášet po ukončení topné sezóny přímotopy. Důvodem zimy byla špatná stará okna, která všechna netěsnila. Stávalo se, že klientky si stěžovaly, že při příchodu je to tam neestetické mezi tím, jak to vypadalo v kadeřnictví a cestou do kadeřnictví. Pokud byla po ránu tma, nebylo vidět. Vchodové dveře před vchodem do kadeřnictví také vypadaly špatně. Chodba byla nevzhledná, ale nejvíce vadilo chladno. Na parapety létali od náměstí holubi a muselo se to častěji mýt.

22. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalce [celé jméno znalce] (čl.160) ve znění jeho ústního doplnění při jednání dne [datum] (čl.197) a aktuální fotodokumentace oken sporných nebytových prostor (čl.195), že znalec při místním šetření fyzicky prohlédl všechna okna a jedno okno jsem otevřel, aby zjistil, zda těsní, přestože zástupce žalobce při prohlídce nevznesl nějaké námitky proti vizuálnímu zjištění stavu oken, v pozdějších námitkách uvedl, že mechanicky neotevřel všechna okna. Proto ve sporných nebytových prostorách minulý týden se souhlasem stávajícího nájemce všechna okna otvíral a vyzkoušel jejich funkčnost. Všech 5 oken vyfotografoval a fotografie založil do spisu. Jedná se o dvojitá okna, vnější se otevírají ven z nebytových prostor, vnitřní dovnitř nebytových prostor. Okenní křídla lze ovládat standardně, kování plní svou funkci, netěsnost je s ohledem na konstrukci oken standardní. Nebylo shledáno, že by se na nich byly prováděny opravy většího rozsahu než běžná údržba. K potřebě zkoumat termoizolačních vlastností prostřednictvím termokamery uvedl, že v obdobných prostorách byla vyměněna okna za plastová, nebylo používání mikroodvětrávání a během krátké doby se v prostorách objevila plíseň. K vlastnostem srovnávaných oken patří i to, že mají přirozenou netěsnost. Použití termokamery nebo podobných přístrojů, měl za v daném případě za nadbytečné, neboť by mělo význam v případě, pokud by se jednalo o exponované prostory, jako jsou počítačové sály, kde je nutná konstantní teplota, prachotěsnost apod.. Námitky žalovaného a důkazní návrh na doplnění znaleckého posudku zkoumáním termokamerou, proto soud shledal nadbytečnými. Znečištění schodiště pozůstatky lepidla znalcem nebylo shledáno, zřejmě se jednalo o běžnou údržbu při provádění stavebních úprav a bylo odstraněno, stejně jako rozbité výplně skel dveří před kadeřnictvím. Znalec určil cenu obvyklého nájmu ve výši 2.305 Kč za 1 m2 ročně v období let 2015 – 2015 srovnávací metodou s nájemné dvou nebytových prostor (kanceláře s výměrou 160 a 100,41 m2) v témže domě, kde se nacházely i sporné nebytové prostory kadeřnictví a při stanovení obvyklého nájemného 14.000 Kč měsíčně, použil cenu nejnižší ze všech srovnávaných cen nájmu. Při stanovení ocenění vady nebytových prostor vycházel znalec z objektivně přezkoumatelného stavu porovnání dvou stavů nebytových prostor, analytickou metodu. Zjišťování hodnoty za pomocí cenového předpisu je zcela objektivní. Pokud jde o srovnávací metodu, ministerstvo s ohledem na Gaussovu křivku popisující statistické veličiny udává, že pro zjištění ceny porovnávací metodou je třeba mít aspoň 8 srovnávaných objektů. To je leckdy v praxi nemožné. Ohledně projednávaných sporných nebytových prostor, pak žádné prostory, které by bylo možné použít pro zjištění srovnávací metodou, nebyly k dispozici. Pomocnými výpočty, které měly určit cenu sporných nebytových prostor ve stavu s vadnými okny, které jsou na konci své životnosti a pak ve stavu opravených oken, plně funkčních. Porovnáním obou hodnot nebytových prostor, s ohledem zejména na sníženou funkčnost oken, kdy odstranění ostatních eventuálních vad (schody, prosklené dveře před provozovnou kadeřnictví) vyžadovalo běžnou údržbu, zjistil znalec rozdíl v rozsahu 1,21 %. Správná částka upraveného nájemného sníženého o 1,21% činí 13.831 Kč (dle znalce / čl.197pv v posudku došlo k písařské chybě (čl.172) uvedením částky 14.169 Kč měsíčně). Úvahy a postup znalce soud shledal za logické a ucelené a měl tak za prokázané, že výše nájmu za znalcem zjištěného stavu nebytových prostor byla nižší o 1,21% oproti obvyklému nájmu (jehož výše byla znalcem zjištěna v částce vyšší / 13.831 Kč měsíčně/, než byla ujednána a učiněna nespornou/ 12.928,43 Kč). Výše slevy na nájmu tak činí 1,21%, 23. Žalovaný v účastnické výpovědi (při jednání dne [datum] čl.219) uvedl, že s družkou [jméno] [celé jméno svědkyně] mají syna ve věku necelých 3 let. Není vyučený kadeřníkem, k tomuto oboru se dostal prostřednictvím družky. Provoz kadeřnictví vyžaduje individuální úpravy, proto hledal především prostory k rekonstrukci. Sporné prostory byly inzerovány jako byt určený k rekonstrukci. Když jednal se zástupcem [právnická osoba] p. [příjmení], probíhaly v 2. či 3. patře rekonstrukce oken za účasti památkového úřadu. Podle něj nebylo možné nahradit stávající okna např. plastovými, neboť dům je chráněn památkovým úřadem a výměnu oken provádí specializovaná firma. I na byt v dezolátním stavu, kde chtěl žalovaný zřídit kadeřnictví, měl dle p. [příjmení] vlastník časem dostat dotaci a i kdyby ne, zařídí rekonstrukci, aby byly prostory obyvatelné a použitelné. Žalovaný měl zajistit projektovou dokumentaci předělání na nebytové prostory - provozovnu kadeřnictví. Během dvou, tří měsíců projektovou dokumentaci vyhotovenou Ing. [jméno] [příjmení] spol. [anonymizováno] odsouhlasila. Klíče byly žalovanému předány až [datum], aby mohl začít s rekonstrukcí. Vyřizoval veškerá povolení úřadů. Firma [anonymizováno] [příjmení] také prováděla veškeré rekonstrukční práce bytu na nebytový prostor. Žalovaný uzavřel smlouvu o budoucí nájemní smlouvě, s přílohami upravujícími jaké stavební práce zaplatí a nechá provést pronajímatel a jaké nájemce. Rekonstrukce probíhala od [datum], kdy jsem dostal klíčky a skončila někdy během prvého týdne v [anonymizováno] [rok] Nájemní smlouva byla uzavřena zpětně k datu [datum]. Oproti původnímu rozsahu rekonstrukcí podle projektu pana [příjmení] vznikly vícepráce, (překlady na vchodových dveřích, které spadly, nově vyštukovat omítky, výměna starého litinového potrubí v patře nebytových prostor až do sklepa). Rozsah těchto prací je dle žalovaného popsán ve znaleckém posudku (Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], příl. čl. 75). Protože jednatel či vlastník [anonymizována dvě slova] byl cizinec, a reagoval na problémy s rekonstrukcí až po 14 dnech a žalovaný chtěl otevřít kadeřnictví již v [anonymizováno], začal sám dávat pokyny stavební firmě a sám hradil vícepráce. Žalovaný se dohodl s p. [příjmení], že případné další vícepráce bude odsouhlasovat, nedohodli se na tom, kdo bude vícepráce platit. Po dokončení rekonstrukce p. [příjmení] vystavil [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [rok] fakturu, kterou mu zcela neproplatila. Ze strany [anonymizováno] mu pak bylo sděleno, že fakturu p. [příjmení] proplatili jenom z menší části, neboť vícepráce neodsouhlasili. Žalovaný pak p. [příjmení] vícepráce proplatil. Poté byla uzavřena nájemní smlouva, kde se účastníci dohodli, že až nájem ukončí, tyto vícepráce budou po dohodě, případně na základě znaleckého posudku žalovanému proplaceny. Od počátku bylo dojednáno, že oprava dveří a oken půjde na vrub majitele. Ohledně doby opravy oken a dveří mezi vchodovými dveřmi do kadeřnictví a vchodovými dveřmi domu, žalovaný asi e-mailem kontaktoval spol. [anonymizováno], a p. [příjmení], sdělil, že to sami nevědí, neboť neví, kdy dostanou dotace. Dveře se nedaly zamykat, byly otlučené, poškrábané a asi třetina skleněných výplní chyběla nebo byla popraskaná. Žalovaný dveře chtěl opravit sám ale p. [příjmení], to ještě před započetím rekonstrukčních prací zakázal s tím, že to musí provádět specializovaná firma. Pan [anonymizováno] mu ohledně těchto i dalších dveří a oken sdělil, že právě na dveře a okna žádali o dotace a majitel to bude hradit. Odhadovaná cenu rekonstrukce dveří měla být kolem 50 či 70.000 Kč. V nebytových prostorách bylo 7 sestav oken, z toho jedny na toaletě. Na některých křídlech chybělo kování či jejich část kování, ty, na které pršelo, byly nabobtnalé a nešly dovírat. Okna na záchodě nešla zvenku vůbec zavřít. U některých byla prasklá skla, na některých chyběla. Někdy během února až srpna 2011 pan [příjmení] z managementu [anonymizováno] přislíbil nápravu a žalovaný mu současně sdělil, že bude požadovat slevu na nájmu 2.000 Kč. Krátce na to poslal pronajímateli email, kde oznámil slevu z nájmu 2.000 Kč. Na toto oznámení nereagovali. Asi ještě v roce 2011 poprvé zaplatil nájemné snížené o 2.000 Kč a od té doby platil nájemné stále ponížené o 2.000 Kč. Na snížení nájemné [anonymizováno] nijak nereagovala. V [anonymizováno] [rok] se žalovaný dozvěděl o prodeji domu žalobci ([právnická osoba]) a ještě v létě [rok] se setkal s panem [celé jméno svědka], který měl vyřizovat záležitosti ohledně domu za nového žalobce. Při první schůzce mu sdělil, stav nebytových prostor, a že na to reagoval snížením nájmu. Pan [celé jméno svědka] patrně uznal vady a nějakým způsobem se snažil s žalobcem o tom jednat. Výsledkem bylo to, že asi ve 2 případech přišli nějací dělníci a provedli tam pouze kosmetické opravy. V jednom případě pouze promazali kování oken a pak nedostatečně (SAVEM), se pokoušeli čistit zbytky lepidla na koberci, který dříve pokrýval schody. Nedostatečnou nápravu žalovaný oznámil žalobci a později žalobci navrhl, že pokud opraví dveře a okna, budu ochoten zpětně doplatit slevu na nájmu, kterou nehradil. Na podzim 2013 se v kadeřnictví dohodli zástupci účastníků o tom, že během několika měsíců se žalobce rozhodne, jak a kdy provede výměnu oken a dveří, žalovaný v mezidobí nebude vůbec platit nájem. Pokud žalobce provede opravu oken a dveří, žalovaný doplatí jak tyto měsíce nájemného, tak zpětně slevu na nájemném ve výši 2.000 Kč měsíčně, od doby, kdy se stal vlastníkem domu žalobce. Pak došlo k oněm kosmetickým úpravám (vyčištění kování, pokus o odstranění lepidla na koberci z chodby), žalovaný zpětně doplácel nájemné. Pak došlo k změně zástupce žalobce, kterému po několika schůzkách stávající situaci vysvětlovali. Protože se dál v podstatě nic nedělo, v létě [rok] poslal žalovaný žalobci oznámení o slevě na nájemném ve výši 5.000 Kč měsíčně a od tohoto měsíce platil o 5.000 Kč nižší nájem. Žalobce okamžitě reagoval podáním výpovědi z nájmu. Dva měsíce po obdržení výpovědi žalovaný nebytové prostory vyklidil.

24. Až během své účastnické výpovědi ([datum]) žalovaný uvedl, že v době, kdy znalec [celé jméno znalce] prováděl prohlídku, okna byla zavřená, kličky i lišty namontované, okno na záchodě šlo zavřít. Určitě to bylo opravené. Žalovaný pak v podání ze dne [datum] (čl.245) popsal jednotlivé vady oken a rozpor v jejich stavu oproti stavu zjištěnému znalcem a předložil fotografie oken (čl.247-253) a dveří na dvůr. Kdy zásadní rozdíly spočívaly v tom, že v době, kdy žalovaný okna užíval, nešla otevírat a zavírat, skla byla prasklá, okna se nevešla do rámů, neměla okenní rozvody, klapačky a kování, nebyla mechanicky ošetřena. U okna na toaletě chybělo kování, nešlo otevřít a zavřít z důvodu dlouhodobého vystavení dešti. Sklo bylo prasklé a docházelo ke značným tepelným ztrátám. Okno u recepce se postrádalo ve spodní části kování, byly ulomené kličky, proto nešlo otevírat a zavírat, ani dovřít, bylo neustále po otevřené a docházelo tak k značným tepelným ztrátám. Rovněž horní část tohoto okna nešla otevírat a zavírat, bylo stále po otevřené. U čtyř oken ve stříhací části chyběla na vnitřní i venkovní části klapačka, okenní rozvora, kování a kličky. Okna nešla otevírat a zavírat a netěsnila. Vnější okna nebylo možné zavřít z důvodu dlouhodobého vystavení dešti kdy dřevo nabobtnání, kdy se nevešla do profilu rámu. Skla oken byla popraskaná. Docházelo tak k značným tepelným ztrátám. 4 okna v mycí a části neměla na vnitřní i vnější části klapačku, okenní rozvoru, kování a kličky. Nešla otevírat a zavírat a netěsnila, skla byla popraskaná. Nebylo možno je zavřít, z důvodu dlouhodobého vystavení deště a nabobtnání dřeva se nevešla do profilu rámu. Docházelo tak značným tepelným ztrátám. Konečně okno v šatně nebylo možné zavřít, pro dlouhodobé vystavení dešti a nabobtnání dřeva se nevešlo do profilu rámu. Zůstávalo po otevřené, sklo bylo prasklé a docházelo ke značným tepelným ztrátám. Vnější venkovní rám byl rozlišení lepení a prasklý, okno nemělo kování. Tento stav pak žalovaný detailněji popsal při jednání dne [datum] (čl.258) a s fotografiemi v příl. čl.262 při jednání dne [datum]. Shora uvedené fotografie neobsahovali datum pořízení. K prokázání shora uvedeného skutkového stavu, který zde měl být po celou dobu užívání sporných nebytových prostor žalovaným, žalovaný navrhl opětovný výslech svědkyň [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Žalobce pak tvrdil, že na podzim r. 2013, kdy žalobce jako správce sporné budovy zastupoval sv. [celé jméno svědka], bylo sjednáno, že dojde k jistým opravám oken, dveří a schodiště. Tuto opravu provedl sv. [obec] [celé jméno svědka] do stavu, který pak shledal znalec [celé jméno znalce]. K těmto tvrzením navrhl výslech svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a předložil fakturu [číslo] [rok] vystavenou dne [datum] sv. [jméno] [celé jméno svědka].

25. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při opětovném výslechu (čl.276) vypověděla, že si s žalovaným vzali si úvěr na kadeřnictví. Majitel měl na starost opravy schodiště, dveří a oken. U mnohých oken chyběly kličky nebo celá kování. Pokud chtěli okna otevřít či zavřít, muselo se to udělat silou nebo s nějakými nástroji. V zimě tam pak byla zima nebo v létě naopak horko, na což si klientky stěžovaly. Podle svědkyně tam nebylo funkční ani jedno okno. Poukazovala na fotografie 1. – 4- z příl. čl.262, které pořizovala ona či žalovaný. Tento stav byl naprosto stejný v období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při opětovném výslechu (čl.280pv) vypověděla, že je zaměstnancem žalovaného jako kadeřnice od [anonymizováno] [rok], ve [anonymizováno] ulici byli asi rok až dva. Byly tam problémy s okny a se nehezkými vstupními dveřmi do kadeřnictví. Ohledně problémů s okny uvedla, že jednoho dne byly tak nějak„ vyleštěné“ kovové kličky nebo součásti na oknech. Nevěděla, kdo to udělal. Během své pracovní doby neviděla žádné řemeslníky, domnívala se, že za provozu by nikdo řemeslníky do kadeřnictví nezval. Některé z oken nešla zavírat či otvírat, nebo za použití síly. Foukalo tam, byla zde zima. Některé se musela podepírat květináčem, aby se neotevíralo. Obdobně se vyjadřovala k jednotlivým fotografiím (příl. čl.262). Ohledně změny či úpravy schodiště si nebyla jistá, domnívala se, že se čistily, když jednoho dne byly více vyčištěné, fleky zmizely.

26. Svědek [celé jméno svědka] (čl.277pv) vypověděl, že se jako zaměstnanec 20 let zabývá se správou nemovitostí a asi před 5 lety založil vlastní správcovskou [právnická osoba] s.r.o., zabývající se správou nemovitostí, bytových i nebytových prostor. S žalovaným se setkal v [anonymizováno] [rok] a říkal mu, že tam má nějaké problémy s těsněním oken a stěžoval si na asi zašlé schody, tak mu slíbil, že to zařídí. Svědek vypověděl, že byl v provozovně kadeřnictví a u oken, když se přiložila ruka, táhlo, jako je tomu u jiných starých domů. Nejednalo se o dezolátní stav. Na toaletě nešla zavřít okna, byl tam nějaký polystyren. Uvedl, že neví, zda ostatní okenní křídla šla otevřít a zavřít, možná jenom na jednu kličku. Před opravou oken panem [celé jméno svědka], namátkou také nějaká otvíral, některá šly otvírat hůře, chyběla tam klička. Některá nešla zavřít jenom na jednu kličku, některá bylo třeba dobouchnout, ale kromě okna na záchodě zde nebylo jiné okno, které by nešlo otevřít nebo zavřít, popř. nějak dobouchnout. Ohledně svolení památkového úřad s rekonstrukcí svědek vypověděl, že k opravám nebylo souhlasu třeba. Např. pokud by šlo o úpravy, pak by toho třeba bylo. Pokud mělo dojít např. u oken k jejich opravám, pak nikoliv. Pokud by např. měly být vyměněny okna za plastová, svolení by třeba bylo. Sám zašel na úřad [anonymizováno] [obec a číslo] a tam mu sdělili, že pokud jde jen o opravu oken, schodů atd., pak není třeba svolení památkového úřadu. Svědek oslovil truhláře pana [celé jméno svědka], který to během 2 měsíců, na [anonymizováno] [rok], opravil. Pan [celé jméno svědka] ve stejné době, kdy prováděl opravu oken, přebrousil nebo přečistil schody, které před úpravou byly v pořádku, funkční a byly pouze vyčištěny. Ohledně dveří se skleněnou výplní připustil, že výplň byla rozbitá, ale nevěděl, zda tomu tak bylo v od začátku nebo až během doby, kdy to užíval žalovaný. Do oprav těchto dveří se nepouštěli, patrně by dle žalovaného oprava nikdy nebyla provedena správně. Opravy prováděl p. [celé jméno svědka] v kadeřnictví, pokud bylo třeba něco ohoblovat, navrtat, osadit kličkami, tak si to odvezl truhlář k sobě. Poté, co pan [celé jméno svědka] provedl opravy, si žalovaný opět stěžoval, že okny, které byly opraveny, táhne. Dále svědek uvedl, že se po provedení opravy provedli namátkovou kontrolu a okna šla otvírat a zavírat. Svědek [celé jméno svědka] (čl.274) vypověděl, že jako truhlář podniká asi od [anonymizováno] [rok], pro žalobce provádí zakázky jako truhlář na domu ve [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalovaného jednou spatřil, když pracovali na kadeřnictví. Asi před 10 lety, když dům získala [právnická osoba] ho kontaktoval pan [celé jméno svědka], a začali v celém domě, odshora dělat okna, dveře až dolů, kde bylo to kadeřnictví. V kadeřnictví byla špaletové okna, která měla vnější a vnitřní dvířka. Vnější se otvírala ven a většinu z nich, protože byly v dezolátním stavu, odvezli do provozovny svědka, kde se opravovaly. Na WC bylo také špaletové okno a zůstal zde venkovní rám bez skla a byla tam jen polystyrenová deska, aby tam netáhlo. Toto okno také vzali do provozovny. Kromě toho, že byla okna nefunkční, byla i znečištěná od holubů. Na některých oknech, které odváželi i na těch, které jsme opravovali na místě, bylo poškozené kování. Neprováděl se kompletní nátěr, jen se opravoval poškozený lak, popř. v místech, kde byla okna ohoblovaná, protože nešla zavírat. Okna byla nedovřená, některá nešla dovírat, hlavně venkovní, proto se musela hoblovat. Celkově to trvalo asi 10 dnů. Svědek odhadl, že tam byli asi 3x. Neodváželi všechna okna najednou, aby tam netáhlo. Některá okna se snažili, pokud to bylo možné, opravit na místě. Okna, která měla rozbité sklo, museli však odvézt ke sklenáři. Po opravě byl stav všech oken takový, že šla standardně otvírat a zavírat. Rovněž čistili schody a to impregnovali je přípravkem, který se používá na žulové kameny na hrobech. Uvedl, že měli vysavač, sokle měli zalepený, čistili to mechanicky, pak to natřeli štětkou odshora dolů přípravkem na hroby. Při tom nic neznečistili. K fotografiím v příl. čl.262 [číslo] uvedl, že se jedná o stav před opravou oken a čištění schodů. Z faktury [číslo] [rok] vystavené sv. [celé jméno svědka] odběrateli – žalovanému a dokladu o její úhradě, příjmového pokladního dokladu z [datum] na částku 32.700 Kč, vyplývá, že svědek [celé jméno svědka], provedl jako truhlář podnikající s [IČO] truhlářské a natěračské práce na domě v [anonymizována dvě slova], [obec], a to oprava oken v kadeřnictví, výměna klapaček, oprava nátěrů, přesklení rozbitých oken. Vyčištění a naimpregnování 10ks schodů. Oprava oken„ Optik“, výměna 2 ks křídel, zapasování 2ks oken a 3ks dveří. Za tyto práce vyfakturoval sv. [celé jméno svědka] částku 32.700 Kč, která byla uhrazena v hotovosti dne [datum].

27. Po doplnění důkazního řízení ohledně vad sporných nebytových prostor, vytýkaných žalovaným, dospěl soud k závěru, že v rozhodném období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], kdy žalobce uplatnil nároky na dlužné nájemné a náhradu nájemného, netrpěly sporné nebytové prostory kadeřnictví vadami, zejm. týkajících se oken a schodů. Tedy nebylo prokázáno, že by nešla otevírat a zavírat, skla byla prasklá, popř. rozbitá, okna se nevešla do rámů, neměla okenní rozvody, klapačky a kování, nebyla mechanicky ošetřena a okna na toaletě chybělo kování, nešlo otevřít a zavřít. A dále, že schody u kadeřnictví byly znečištěné lepidlem. Ve prospěch tvrzení žalovaného svědčila jeho účastnická výpověď a výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Oproti těmto důkazům stálo svědectví svědků [celé jméno svědka] a zejm. sv. [celé jméno svědka], včetně faktury týkající se oprav oken a vyčištění schodů. Dále tvrzení samotného žalovaného, který c čl. III. podání ze dne [datum] (čl.73) uvedl, že při rekonstrukci bytu na nebytové prostory kadeřnictví sám provedl mj. renovaci oken – materiál + montáž. A konečně obsah žalovaným předloženého posudku (ocenění) [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (příl. čl.75), kde znalec oceňoval stavební úpravy provedené v provozovně sporného kadeřnictví v [adresa] ve [anonymizováno] ul. v [obec]. Na str. 5 posudku pak mj. ocenil stavební úpravy provedené nájemcem nad rámec dohody s pronajímatelem, a to renovace oken – materiál + montáž. I s přihlédnutím k družskému vztahu svědkyně [celé jméno svědkyně] k žalovanému a zaměstnaneckému vztahu sv. [celé jméno svědkyně], které částečně zeslabovali jejich věrohodnost, nemohl mít soud za prokázané, že cit. vady zejména oken a schodiště v období let [rok] a [rok], existovali. Naopak měl soud za prokázané, že byly odstraněny svědkem [celé jméno svědka] a v tomto stavu je pak hodnotil znalec [celé jméno znalce]. Závěr o částečné nezpůsobilosti nebytových prostor musí vycházet ze zjištěného faktického stavu a není vyloučen ani rozhodnutím příslušného stavebního úřadu o souhlasu se změnou užívání stavby ze dne [datum]. Při hodnocení vad a určení výše slevy při omezené možnosti užívání předmětu nájmu nebytových prostor, tedy soud vycházel ze shora uvedených zjištění znalce [celé jméno znalce] ohledně míry odpovídající omezenějšímu užívaní věci v rozsahu 1,21%. <i>28. Podle § 3028 odst. 1, 2, 3 OZ (přechodná ustanovení)</i> <i>a) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>b) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>c) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>29. Podle § 3074 odst. 1 OZ nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</i> <i>30. Dle § 8 z.č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, může-li nájemce užívat nebytový prostor omezeně jen proto, že pronajímatel neplní své povinnosti ze smlouvy nebo povinnosti stanovené tímto zákonem, má nájemce nárok na poměrnou slevu z nájemného; toto ustanovení se vztahuje též na podnájem.</i> <i>31. Podle § 544 odst. 1, 2 z.č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník, dále jen obč. zák.)</i> <i>(1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.</i> <i>(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.</i> <i>32. Podle § 544 odst. 1, 2 obč. zák.</i> <i>(1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.</i> <i>(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.</i> <i>33. Dle § 673 obč. zák. nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.</i> <i>34. Podle § 675 obč. zák. právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím.</i> <i>35. Dle § 301 Obchodního zákoníku (dále jen ObZ) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl..</i> <i>36. Podle § 1987 odst. 1, 2 OZ</i> <i>(1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.</i> <i>(2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.</i> <i>37. Podle § 2208 odst. 1, 2, 3 OZ</i> <i>(1) Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.</i> <i>(2) Nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného.</i> <i>(3) Neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění.</i> <i>38. Podle § 2295 OZ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> 39. S odkazem na ust. § 3074 odst. 1 OZ se od účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (OZ) dne 1.1.2014 úprava nájmu, tj. včetně slevy z nájmu (§ 2208), jeho ukončení apod.. Do 31.12.2013 pak obdobnou úpravou § 8 z.č. 116/1990 Sb. u nároku na vznik smluvní pokuta se však existence a výše tohoto nároku řídí dle § 3028 odst. 3 OZ dosavadními předpisy (§ 544 obč. zák, §301 ObZ). Úprava obchodního zákoníku se vztahuje na právního předchůdce žalobce, potažmo žalobce i žalovaného, kteří uzavřeli smlouvu o budoucí nájemní smlouvě a především pak smlouvu o nájmu nebytových prostor, jako podnikatelé. K právnímu režimu podnájemního vztahu nebytových prostor uzavřeného mezi subjekty obchodního práva ostatně vyjádřila takový závěr i judikatura, kdy v případě podnájemního vztahu k nebytovým prostorům mezi subjekty obchodního práva se uplatní právní režim obchodního zákoníku (R NS ČR 28 Cdo 3373/2010 ze dne 2.2.2011). K aplikaci právních předpisu u nájmu nebytových prostor se vyjadřují závěry rozsudku KS v Brně 47 Co/2001 z 28.1.2003, kdy vzhledem k tomu, že zákon č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, jako zvláštní právní předpis upravující nájem nebytových prostor (srov. § 720 občanského zákoníku), neobsahuje speciální ustanovení o podmínkách a lhůtě uplatnění práva na prominutí nájemného a o lhůtě uplatnění práva na slevu z nájemného, je nutno použít obecná ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě (§ 663 a násl.), konkrétně pak jeho ustanovení § 673 a § 675, které tuto otázku výslovně řeší. Právo na prominutí nájemného a právo na slevu z nájemného - jako úplaty za nájem nebytových prostor - musí být potom u pronajímatele uplatněno bez zbytečného odkladu a zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnosti toto právo zakládající. Jestliže uvedená práva zaniknou, protože nebyla včas u pronajímatele uplatněna, nelze je nájemci přiznat ani za použití ustanovení § 3 občanského zákoníku.

40. Žalobce namítal, že žalovaný byl v souladu čl. 6 nájemní smlouvy z [datum] seznámen se staven nebytových prostor kadeřnictví. Před uzavřením nájemní smlouvy byla uzavřena smlouva o budoucí nájemní smlouvě, svědka [celé jméno svědka], vypověděl, že na podzim [rok] prováděl opravy a renovace oken a schodů. Samotné ustanovení nájemní smlouvy z [datum] v čl. 5 ohledně předávacího protokolu 1, který měl zachytit stav předmětu nájmu ke dni předání (dle výpovědi žalovaného dne [datum]). A ke dni podpisu samotné nájemní smlouvy smluvní strany měly sepsat protokol 2, který měl zachycovat aktuální stav zrekonstruovaných prostor a podle nesporných tvrzení účastníků (čl.218) nebyl protokol 2 vyhotoven. V čl. 6 smlouvy bylo dále sjednáno, že jakékoliv stavební úpravy či jiné změny nebytového prostoru mající charakter technického zhodnocení budou za dále uvedených podmínek hrazeny nájemci. Ze shora uvedených důvodů, neměl soud za prokázané, že stav nebytových prostor odpovídal cit. čl. 6 nájemní smlouvy z [datum]. V tomto směru soud poukazuje na právní názor vyjádřený v R NS ČR 28 Cdo 507/2011 z 16.1.2013:„ Nájemci, který na základě smlouvy převzal nebytové prostory za účelem jejich užívání poté, co se seznámil s jejich skutečným stavem, jež neodpovídá smlouvě, zůstává zachováno právo na poskytnutí slevy z nájemného nebo na prominutí nájemného podle § 673 až 675 obč. zák., možnost od smlouvy odstoupit nebo ji písemně vypovědět“.

41. Žalovaný tvrdil, že uplatnil nároku na slevu na nájmu již emailem z [datum] adresovým [jméno] [příjmení], ve výši 2.000 Kč měsíčně od počátku a v tomto rozsahu přestane nájemné hradit. V emailu však není uvedeno za jaké vady, je zde jen poukaz na to, že byly písemně a tel. sděleny p. [příjmení]. Až dopisem z [datum] řádně vymezil vady a stanovil pronajímateli lhůtu k odstranění do [datum], jinak uplatňuje sleva z nájmu 2.000 Kč měsíčně. Žalovaný tedy řádně, z formálního hlediska, dle § 8 z.č. 116/90 Sb. a § 675 obč. zák. uplatnil slevu z nájmu až od [anonymizováno] [rok] ve výši 2.000 Kč měsíčně. Soud se však zabýval, zda podmínky pro uplatněnou slevu trvaly v žalovaném období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Nárok na slevu z měsíčního nájmu, jak shora uvedeno, byl prokázán toliko ve výši zjištění znalce [celé jméno znalce] v rozsahu 1,21%.

42. Ohledně nároku a) dluhu na nájemném za období [anonymizováno] [rok] - [anonymizováno] [rok] žalobce požadoval 90.487,01 Kč. Nesporná výše nájemného včetně DPH činila 12.928,43 Kč a po zjištěném nároku na slevu v rozsahu 1,21 %, činil nárok žalobce na měsíční nájemné 12.771,99 Kč.

43. V případě žalovaného nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok], splatné [datum]). Dle výpisu z [datum] (čl.215) žalovaný zaplatil celkem 75.734,85 Kč za snížený nájem [anonymizováno] [rok], kdy [anonymizováno] činí 10.819,26 Kč a soud ji započetl na nájem za [anonymizováno] [rok]. Při nároku na nájemné po slevě 12.771,99 Kč – [číslo], žalovaný dluží 1.952,73 Kč.

44. V případě žalovaného nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok], splatné [datum]), zbývalo uhradit 2.000 Kč, s ohledem na slevu 1,21% z [číslo] žalovaný dluží 1.975,80 Kč.

45. V případě žalovaného nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] 2014 splatné [datum]), zbývalo uhradit nájemné 12.928,43 Kč, s ohledem na slevu pak 12.771,99 Kč.

46. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), zbývalo uhradit 2.000 Kč, s ohledem na slevu 1,21% z [číslo] žalovaný dluží 1.975,80 Kč.

47. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]) zbývalo uhradit nájemné 12.928,43 Kč, s ohledem na slevu pak 12.771,99 Kč.

48. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), zbývalo uhradit 2.000 Kč, s ohledem na slevu 1,21% z [číslo] žalovaný dluží 1.975,80 Kč.

49. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), na nájemné s ohledem na slevu ve výši 12.771,99 Kč, žalovaný uhradil 8.006 Kč dne [datum] (výpis z účtu čl.87). Nárok žalobce tak činí ([číslo] – [číslo]) 4.765,99 Kč.

50. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), na nájemné s ohledem na slevu ve výši 12.771,99 Kč, žalovaný uhradil 8.006 Kč dne [datum] (výpis z účtu čl.87). Nárok žalobce tak činí ([číslo] – [číslo]) 4.765,99 Kč.

51. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), na nájemné s ohledem na slevu ve výši 12.771,99 Kč, žalovaný uhradil 8.006 Kč dne [datum] (výpis z účtu čl.87). Nárok žalobce tak činí ([číslo] – [číslo]) 4.765,99 Kč.

52. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), na nájemné s ohledem na slevu ve výši 12.771,99 Kč, žalovaný uhradil 8.006 Kč dne [datum] (výpis z účtu čl.87pv). Nárok žalobce tak činí ([číslo] – [číslo]) 4.765,99 Kč.

53. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), zbývalo uhradit nájemné 12.928,43 Kč, s ohledem na slevu pak 12.771,99 Kč.

54. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (nájemné za [anonymizováno] [rok] splatné [datum]), zbývalo uhradit nájemné 12.928,43 Kč, s ohledem na slevu pak 12.771,99 Kč.

55. Dluh na nájemném činil celkem za červenec 2014 až červenec 2015 částku 78.032,05 Kč. V tomto rozsahu byl soudem přiznán včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, byť splatnost nájemného byla sjednána v nájemní smlouvě v čl. III k prvému dni v měsíci (a žalobce tak požadoval od data pozdějšího než sjednaná splatnost). Ve zbytku rozdílu mezi žalovanými a přiznanými částkami byla žaloba zamítnuta.

56. Ohledně nároku b) na zálohách a vyúčtování za služby spojené s nájmem za [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], uplatněných fakturami žalobce [příjmení] [číslo] z [datum], [anonymizováno] [číslo] z [datum] a [anonymizováno] [číslo] z [datum], uplatnil žalobce méně než ve sjednané výši, a to 6.688,34 Kč, neboť 5.563,68 Kč s 21% DPH = 6.732,05 Kč), kdy DPH od [datum] činila 21%.

57. U nároku dle faktury č. [anonymizováno] [číslo] z [datum] (záloha [anonymizováno] [rok] splatná [datum], na částku 6.688,34 Kč), zbývalo uhradit 6.688,34 Kč. Dle výpis z účtu žalovaného (čl.88) byla tato částka zaplacena dne [datum] a nárok zanikl splněním.

58. U nároku dle faktury č. [anonymizováno] [číslo] z [datum] (záloha [anonymizováno] [rok] splatná [datum], na částku 6.688,34 Kč), zbývá žalovanému uhradit 6.688,34 Kč. Dle tvrzení žalovaného (čl.22) došlo k zaplacení dne [datum]. Z výpis z účtu žalovaného (čl.88 ze dne [datum]) vyplynulo, že bylo zaplaceno 6.688,34 Kč na fakturu [anonymizováno] [rok], na zálohu za [anonymizováno] [rok]. Jde tak o jiné plnění a žalovaný dluží 6.688,34 Kč.

59. U nároku dle faktury č. [anonymizováno] [číslo] z [datum] (záloha [anonymizováno] [rok], splatná [datum], na částku 6.688,34 Kč), zbývá uhradit 6 688,34 Kč. Přes tvrzení žalovaného o zaplacení (čl.22) dne [datum], žalovaný nepředložil důkaz, resp. z předloženého výpis z jeho účtu (čl.88 ani čl.208) splnění tohoto nároku nevyplývá. Žalovaný tak dluží 6.688,34 Kč.

60. U nároku dle faktury [číslo] z [datum] (vyúčtování služeb za r. [rok], splatná [datum], na částku 58.313,10 Kč) žalovaný netvrdil ani neprokázal zánik tohoto nároku žalobce a dluží tak 58.313,10 Kč.

61. Celkový dluh za služby činí 71.689,78 Kč. V tomto rozsahu byl soudem přiznán včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, byť splatnost záloh byla sjednána v nájemní smlouvě v čl. III k prvému dni v měsíci (a žalobce tak požadoval od data pozdějšího než sjednaná splatnost). Ve zbytku rozdílu mezi žalovanými a přiznanými částkami byla žaloba zamítnuta.

62. Ohledně nároku c) jako nedoplatku za služby spojené s užíváních nebytových prostor za rok 2013 ve výši 18.310,77 Kč, vyúčtovaných fakturou žalobce [číslo] z [datum] splatnou [datum], na částku 18.310,77 Kč vč. DPH, byl výše v odůvodnění ad. 13 tento nárok prokázán v celé výši, tj. v částce 18.310,77 Kč. Soud rovněž přiznal zákonný úrok z prodlení se splatností do 14 dní od vystavení faktury, dle čl. 3 nájemní smlouvy.

63. Nárok žalobce d) jako nedoplatek za inflaci 310,29 Kč dle čl. 3 smlouvy o nájmu, uplatněný fakturou žalobce [číslo] z [datum], splatnou [datum], ve výši 310,29 Kč, se žalobce domáhal zvýšení nájmu za období 1-4/ 2015. Protože účastníky byla učiněna nesporná výše nájmu 10.648,65 Kč a DPH 2.243,78 Kč, celkem 12.928,43 Kč v roce 2014 a 2015 a v této výši žalobce fakturoval, nevznikl žalobci nárok na nedoplatek za inflaci 310,29 Kč. Žaloba tak byla v tomto rozsahu zamítnuta včetně úroků z prodlení.

64. K nároku žalobce e) náhrada nájemného dle § 2295 za [anonymizováno] [částka] a za [anonymizováno] až [datum] bylo prokázáno, že žalovaný vyklidil a předal prostory s prodlením a žalobce má nárok dle § 2295 OZ na náhradu rovnající nájemnému od [anonymizováno] do [datum]. Nesporná výše nájemného včetně DPH činí 12.928,43 Kč a po zjištěném nároku na slevu 12.771,99 Kč. Žalovaný (čl.21, při jednání [datum], čl.128) tvrdil, že výpověď z nájmu z [datum] byla neplatná, což sdělil žalobci dopisem z [datum] (příl. čl.75) a následně dopisem z [datum] (příl. čl.75) a navrhl dohodu o ukončení nájmu ke dni [datum]. Avšak netvrdí skutečnosti vedoucí k závěru o neplatnosti výpovědi, např. chybějící formální náležitosti, jako poučení o námitkách (§2313-4 OZ), vyjma skutečnosti, že na nájemném a službách nedlužil, což však v řízení nebylo prokázáno. Nepodal námitky a právo přezkumu platnosti výpovědi dle § 2314 odst. 2 OZ zaniklo. Žalobci tak náleží od ukončení nájmu v souladu během výpovědní lhůty dle čl. 5 v délce 1 měsíce, počínající běžet prvého dne následujícího měsíce od doručení výpovědi (dne [datum]), tedy od [datum] do vyklizení [datum], právo na poměrnou část nájemného ve výši plného nájmu za 8/ 2015 (12.771,99 Kč) a část nájemného od [anonymizováno] do [datum] (11.947,99 Kč), celkem 24.719,98 Kč.

65. Konečně zbývá nárok žalobce f) na smluvní pokutu 118.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. V souladu s ust. §544 obč. zák. účastníci smlouvy sjednaly platně smluvní pokutu v čl.

5. A to ve výši 3.000 Kč za každý den prodlení s vyklizením a předáním předmětu nájmu. V důsledku prodlení žalovaného s předáním předmětu nájmu v délce 59 dní od [datum] do [datum], kdy žalobce uplatnil smluvní pokuta pouze ve výši 2.000 Kč denně, celkem 118.000 Kč, vznikl žalobci tento nárok. Žalobci nevznikla zmíněným prodlením s vyklizením žádná další škoda, když nárok na náhradu nájemného dle § 2295 mu byl přiznán a ničeho v tomto směru ani netvrdil. Navíc žalovaný investoval do nebytových prostor nezanedbatelné prostředky, když v rámci procesní obrany tvrdil, že šlo o částku 402.974 Kč, dle ocenění znalce [příjmení]. I z obsahu smlouvy o budoucí nájemní smlouvy a nájemní smlouvy vyplývá, že žalovaný se podílel na rekonstrukci. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že veškeré stavební úpravy či jiné změny mající charakter technického zhodnocení budou kompenzovány nájemci, avšak v případě porušení povinností nájemce dle čl. 5 (mj. prodlení s nájmem a zálohami delší 30 dní) nárok nájemce na kompenzaci nepřísluší. Žalovaný tak v důsledku tohoto sankčního ujednání přišel o možnost vyplacení nákladů na zhodnocení sporných nebytových prostor. Za této situace v souladu s konstantní judikaturou (R NS ČR sp.zn. 32 Cdo 3853/2007 ze dne 10.1.2008), kdy vyjdou-li v průběhu řízení najevo skutečnosti, které odůvodňují závěr, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, může ji soud snížit i bez návrhu dlužníka (§ 301 obch. zák.), soud dle § 301 cit. ustanovení moderoval výši smluvní pokuty. S ohledem na výše uvedené přiznal žalobci smluvní pokutu do výše odpovídající přiznaného nájemného za dlužné období, tj. 24.719,98 Kč, včetně zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 OZ ve výši stanovené v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti stanovené v předžalobní výzvě žalobce ze dne [datum].

66. K procesní obraně žalovaného soud nepřihlédl, neboť žalovaným započtený nárok na vypořádání investic do nebytových prostor ve výši 402.974 Kč zanikl dle shora uvedeného ustanovení čl. 5 smlouvy o nájmu z [datum]. Ohledně dalšího nároku žalovaného vůči žalobci ve výši 52.790 Kč, který započetl proti žalované částce v rámci procesní obrany, žalovaný neuvedl konkrétní okolnosti vzniku tohoto nároku, v zásadě pouze neoprávněné započtení kauce ve výši 52.700 Kč právním předchůdcem žalobce. S ohledem na náročné dokazování ohledně existence a výše nároku žalovaného na slevu z nájmu, pak prokázání této započítávané pohledávky (i pohledávky z titulu vypořádání investic do nebytových prostor ve výši 402.974 Kč) nebylo možné, neboť jde o pohledávku nejistou a nezpůsobilou k započtení.

67. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé a soud tak neprováděl další důkazy (např. návrh žalovaného na předložení seznamu přihlášených pohledávek věřitelů v insolvenčním řízení vedeném ohledně žalobkyně a matky žalovaného učiněné při jednání dne [datum] / čl.117 jimi nelze prokázat relevantní skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o věci samé), popř. doplnění znaleckého posudku ohledně měření úniků tepla, apod..

68. Žalobce byl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. z procesního hlediska úspěšný v rozsahu 90%, kdy s ohledem na moderaci nároku na smluvní pokutu soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř. k vyššímu neúspěchu nepřihlížel, neboť rozhodnutí o moderaci smluvní pokuty má charakter úvahy soudu podle § 136 o.s.ř.. Žalobci tak náleží právo na rozdíl procesního úspěchu a neúspěchu, tj. 80 % nákladů řízení. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 16.553 Kč, odměnu za zastupování žalobce advokátem za 29 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění ze dne [datum], podání žaloby, písemná vyjádření ve věci ze dne [datum], dále ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dále účast zástupce žalobce při jednáních konaných dne [datum], [datum], [datum], [datum] /trvání delší 2 hod., tj. za dva úkony právní pomoci/, dále jednání [datum], [datum] /trvání delší 2 hod., tj. za dva úkony právní pomoci/, dále dne [datum], [datum] /trvání delší 2 hod., tj. za dva úkony právní pomoci/, dále jednání dne [datum], [datum] /trvání delší 4 hod., tj. za tři úkony právní pomoci/, a jednání dne [datum]. Dále účast zást. žalobce při ohledání nebytových prostor znalcem [celé jméno znalce] a konečně vyjádření k znaleckému posudku a smírnému urovnání věci ve výšy ½ úkonu) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT) po 9.660 Kč, v celkové výši 280.140 Kč, 29x režijní paušál po 300 Kč, celkem 8.700 Kč a 21% DPH ve výši 60.656,40 Kč Náklady řízení činí celkem 366.049,40 Kč Kč. Přiznaná náhrada nákladů v rozsahu 80% pak činí 292.839,52 Kč.

69. O náhradě nákladů vzniklých státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má právo podle výsledků řízení na náhradu nákladů, které platil, pokud u účastníků nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady vzniklé státu činily 625 Kč uhrazené ze státních prostředků na znalečné ve výši celkem 9.625 Kč (krytých zálohou žalovaného 9.000 Kč), přiznané usnesením čj. 308C 130/2015-193 z 27.11.2018. Dále na 1.400 Kč, uhrazené ze státních prostředků na znalečné ve výši celkem 1.400 Kč, přiznané usnesením čj. 308C 130/2015-201 z 14.3.2019. Dohromady činí náklady státu 2.025 Kč. Vše v souvislosti s přiznáním znalečného znalci [příjmení] [celé jméno znalce]. Žalobce je dle míry jeho procesního neúspěchu (10%) uložena povinnost uhradit státu částku 202,50 Kč, žalovanému pak (90%) částku 1.822,50 Kč, a to na účet zdejšího soudu.