4 C 202/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , dříve příjmení , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 71 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 4. 2018 do zaplacení, z částky 12 500 Kč od 21. 5. 2018 do zaplacení, a z částky 12 500 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalobce je povinen žalovaným nahradit náklady řízení ve výši 5 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaných.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 71 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nezaplaceného nájemného. Žalobu odůvodnil tím, že dne 16. 11. 2016 uzavřel s žalovanými nájemní smlouvu na bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa]. Dne 30. 11. 2017 byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k nájemní smlouvě, na základě kterého došlo k prodloužení nájemní smlouvy do 30. 11. 2018. K ukončení nájemní smlouvy došlo dne 1. 8. 2018. Dle nájemní smlouvy byli žalovaní povinni hradit na nájemném částku ve výši 9 000 Kč a dále 3 000 Kč jako zálohy na služby. Žalobce však eviduje z titulu dlužného nájemného a záloh na služby dluh v celkové výši 71 000 Kč. Žalobce v průběhu řízení tvrdil, že nájemné včetně záloh byli žalovaní povinni hradit na účet pronajímatele, který byl uveden v nájemní smlouvě. Žalobce rovněž po celou dobu řízení rozporoval, že by s žalovanou uzavřel novou nájemní smlouvu dne 20. 7. 2017 a zároveň namítal, že žalovaným žádné podepsané pokladní doklady, které by prokazovali úhradu nájmu v hotovosti, nenosil. Dle žalobce je navíc zcela absurdní, aby žalovaným donesl prázdný nevyplněný pokladní doklad s podpisy, neboť v tomto případě by hrozilo, že si žalovaní dopíšou na příjmový doklad jakoukoli částku. Pokud bylo žalobci ze strany žalovaných vyčítáno, že dluh na nájemném řešil až v době ukončení nájemního vztahu, takto mu dle jeho slov nemůže být kladeno k tíži.

2. Žalovaní s nárokem žalobce nesouhlasili, uvedli, že nájemné nebylo hrazeno pouze převodem na účet, ale taktéž v hotovosti proti vystaveným příjmovým dokladům, které založili k důkazu. Žalovaní uvedli, že v době uzavření nájemní smlouvy žili společně se svojí dcerou [jméno] v pronajatém bytě jako partneři. V polovině roku 2017 se však rozešli a žalovaný se z bytu odstěhoval. Žalovaná o této skutečnosti žalobce informovala s tím, že již nebude schopna nájemné sama hradit. Žalobce jí nabídl, že s ní uzavře novou smlouvu, ona si zřídí v bytě trvalý pobyt a na základě tohoto pak může požádat o příspěvek na bydlení, s čímž žalovaná souhlasila. Žalovaný i poté, co se z bytu odstěhoval, chodil žalovanou a jejich dceru několikrát do měsíce navštěvovat a při té příležitosti tam i přespával. Žalovaná uvedla, že na podzim 2017 k nim žalobce přišel s tím, že potřebuje něco podepsat. Později se žalovaná dozvěděla, že se jednalo o dodatek k nájemní smlouvě [číslo], jehož stejnopis byl následně poskytnut právnímu zástupci žalovaných až na základě jeho výzvy ze dne 10. 8. 2018. Vzhledem k tomu, že v květnu 2018 se žalovaná odstěhovala ke svému současnému manželovi (právnímu zástupci žalovaných), pokusila se s žalobcem dohodnout na předčasném ukončení nájemní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobce žádného nového nájemce nesehnal, k předčasnému ukončení nedošlo. O skutečnosti, že by žalovaní měli na nájemném dlužit částku ve výši 71 000 Kč, se dozvěděli až 23. 7. 2018 prostřednictvím e-mailové komunikace. Tato skutečnost dle žalovaných potvrzuje to, že nájemné bylo hrazeno i v hotovosti, neboť je nepochopitelné, že by za celou dobu nájemního vztahu žalobce žádným způsobem nekontroloval, zda mu bylo nájemné řádně hrazeno. Dle žalovaných je rovněž nepravděpodobné, aby v případě existence dluhu na nájemném s nim žalobce podepisoval dodatek o prodloužení nájemného vztahu. O neexistenci dluhu na nájemném svědčí podle žalovaných i fakt, že žalobce v e-mailové komunikaci s právním zástupcem žalovaných započetl složenou jistotu na nájemné za srpen 2018 a nikoli na žalobcem tvrzený dluh.

3. Žalovaní zpočátku k důkazům navrhli provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví a z oboru daktyloskopie, který by měl prokázat pravost podpisů žalobce a jeho bratra na smlouvě ze dne 20. 7. 2017 a dále na pokladních dokladech, které stvrzují to, že nájemné bylo hrazeno v hotovosti. Poté co byl účastníkům sdělen předběžný názor soudkyně, že z laického pohledu je zřejmé, že podpisy na doložených příjmových dokladech a nájemné smlouvě ze dne 20. 7. 2017 jsou sice shodné, avšak oproti uzavřené nájemní smlouvě z 16. 7. 2016 ve znění dodatku [číslo] ze dne 30. 11. 2016 jsou odlišně, žalovaní od provedení tohoto důkazy ustoupili. Uvedli, že nikdy neviděli žalobce, jak tyto doklady podepisuje, vždy je přinesl již podepsané. [příjmení] podpis žalobce jako na uzavřené nájemní smlouvě ze dne 16. 11. 2016 je pak i na doložené právní moci k zastupování. Žalovaní v rámci svých vyjádření dále namítali, že žalobce ve svém rozpisu dlužných a uhrazených částech neuvádí částku 4 588 Kč, která byla žalovanými uhrazena jako doplatek za vyúčtování energií za rok 2017. V této souvislosti soud podotýká, že vzhledem k tomu, že tato částka byla hrazena právě na základě vyúčtování energií, které nejsou předmětem této žaloby, soud se blíže touto námitkou žalovaných nezabýval.

4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16. 11. 2016 nájemní smlouva spolu s dodatkem ze dne 30. 11. 2017. Zároveň bylo prohlášeno za nesporné, že nájemní vztah ohledně předmětného bytu trval minimálně, pokud jde o žalovanou, od 1. 12. 2016 do 1. 8. 2018. Mezi účastníky bylo rovněž prohlášeno za nesporné, že měsíční platba činila celkem 12 500 Kč, kdy nájem bytu činil 9 000 Kč, 3 000 Kč bylo hrazeno na služby a 500 Kč za pronájem parkovacího místa. Současně vzal soud za nesporné, že žalovaní užívali byt, který byl v žalobě uveden. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda byt po celou dobu užívali oba žalovaní. Žalovaná namítala, že od 20. 7. 2017 bydlela v bytě pouze ona, neboť žalovaný se z bytu odstěhoval a proto byla dne 20. 7. 2017 uzavřena nová nájemní smlouva, v níž figuruje jen ona sama. Dále mezi účastníky zůstala sporná skutečnost, zda nájemné bylo hrazeno pouze převodem na účet nebo i v hotovosti.

5. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla podepsána v realitní kanceláři a dodatek, který byl vyhotoven k nájemní smlouvě ze dne 30. 11. 2017, byl připraven realitní makléřkou a podepsán v pronajímaném bytě. K podpisu tohoto dodatku žalobce uvedl, že jedna kopie zůstává stranám a druhá kopie jemu. Pokud jde o dohodu ohledně hrazení nájemného, tak s žalovanými byl domluven tak, že nájemné bude hrazené na účet, který je uveden ve smlouvě. Od žalovaných žádné nájemné osobně neobdržel. Žalobce rovněž popřel, že by žalovaným podepisoval nějaké příjmové doklady. Pokud jde o kontrolu uhrazeného nájemného, tak tuto žalobce provádí jen při nějakém výročí nebo když je to potřeba. Úhradu nájemného tedy moc nekontroluje. V době, kdy uzavíral s žalovanými dodatek k nájemní smlouvě, úhradu nájemného rovněž nekontroloval. Tyto věci řeší až v době, kdy dochází k ukončení nájemního vztahu. Žalobce rovněž uvedl, že pokud jde o čerpání příspěvku na bydlení, takto s žalovanou vůbec neřešil, žalovaná ho pouze informovala o tom, že chce z bytu odejít, neboť to sama finančně neutáhne. V době, kdy se vypracovávalo daňové přiznání za rok 2017, hrazení nájemného zkontrolováno bylo, on to však osobně nekontroloval, protože bratr, který byl v té době polovičním spolumajitelem, měl k tomuto také přístup a tyhle věci řešil on. Žalobce zároveň uvedl, že pro něho nájemné nemá žádný smysl, byt je pouze investice do budoucna. Jeho bratr je na tom ještě lépe. K účtu uvedenému v nájemné smlouvě sdělil, že se jedná o účet jeho matky, neboť se jedná o neutrální půdu. Zároveň však uvedl, že k účtu má přístup účetní, což však později v rámci svého účastnického výslechu popřel. Žalobce pronajímá celkem 2 nemovitosti. Předchozí nájemnice tohoto bytu rovněž nájemné neplatila a dlužné nájemné pak bylo vymáháno soudně. To, z jakého důvodu se z této zkušenosti nepoučil a hrazení nájemného nehlídal, je jeho soukromá věc, jak uvedl, on tímhle stylem funguje.

6. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu potvrdila, že první smlouva byla podepisována v realitní kanceláři. Ze začátku byl nájem hrazen na účet, následně pak žalovaný nastoupil do nové práce, kde mu byla výplata vyplácena v hotovosti na ruku, protože neměl zřízený bankovní účet. Po domluvě byl tedy hrazen nájem v hotovosti přímo žalobci, hrazení nájemného měl na starosti žalovaný. Žádné doklady od žalobce nedostávali, ani je nepožadovali. S žalobcem měli docela hezký vztah. Následně se žalovaná s žalovaným rozešli, on se v létě 2017 z bytu odstěhoval a zhruba jednou za týden do bytu docházel za jejich společnou dcerou a občas tam i přespal. V té době žalovaná měla problém hradit nájemné, avšak vždy se snažila zaplatit alespoň polovinu. O pomoc požádala i svého otce. Poté, co se žalovaný z bytu odstěhoval, pomáhali žalované rodiče a dokonce i babička, která jí půjčila na doplacení kauce, neboť žalobce jí informoval o tom, že kauci použil na úhradu jednoho nájemného. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve špatné finanční situaci, obrátila se na žalobce s tím, že není schopna nájemné sama hradit. Sám žalobce tehdy přišel s návrhem, že si může zažádat o příspěvek na bydlení, kdy je zde možnost tento příspěvek čerpat i zpětně. Společně se tedy dohodli, že uzavřou novou smlouvu, kterou podepisovala pouze ona, byl u toho i její otec. Tato nová smlouva se uzavřela koncem roku 2017 se zpětným datem k létu 2017 tak, aby žalovaná mohla čerpat tento příspěvek zpětně. Žalobce zároveň za tuto laskavost požadoval po žalované zaplacení zhruba 20 % z tohoto příspěvku, což však žalovaná odmítla, a tak se domluvili pouze na jednorázové částce. K čerpání příspěvku na bydlení musela dokládat fyzické pokladní doklady, které jí tenkrát žalobce nosil každý měsíc, nikdy je však nepodepisoval před ní, doklad jí přinesl nevyplněný, již podepsaný s tím, že nemá čas na to, aby to vyplňoval. Příspěvek na bydlení pobírala od ledna 2018, kdy již všechny platby za nájemné probíhaly převodem. Pokud nájemné bylo hrazeno v hotovosti, tak většinou u toho byla doma ona a žalovaný, jednou u hrazení nájemného byla její kamarádka a jednou její otec. V době, kdy v bytě bydlela sama se svojí dcerou, pobírala rodičovský příspěvek, čerpala příspěvek na bydlení, a zároveň měla ještě dvě brigády. Nájem tedy zvládala platit bez problémů. O tom, že existuje na nájmu nějaký dluh, se žalovaná dozvěděla až poté, co již v bytě nebydlela. Pokud jde o ukončení nájemného vztahu, tak žalovaná žalobce kontaktovala již v dubnu, že by se chtěla odstěhovat, žalobce jí sdělil, že by bylo možné odejít v květnu. Žádnou dohodu s ním však podepsanou neměla a ve chvíli, kdy mu podpis takovéto dohody navrhla, žalobce namítl, že jí nic nepodepíše, přičemž se odkazoval, že se nejdřív musí poradit se svým bratrem. Následně tedy žalovaná musela hradit za prázdný byt, ve kterém již nebydlela a vzhledem k tomu, že jim žalobce odmítal poskytnout jakoukoli součinnost předáním bytu, byli klíče od předmětného bytu zanechány dne 31. 7. 2018 v bytě, o čemž byl žalobce informován.

7. Svědek [jméno] [příjmení], otce žalované, vypověděl, že navštěvoval žalovanou v pronajatém bytě, přičemž minimálně dvakrát byl v době jeho návštěvy v bytě přítomen i žalobce. Svědek uvedl, že v případě prvním návštěvy dceři přispíval na nájem, a to částkou přibližně 8 – 10 000 Kč. Zbývající částku žalovaná doplatila a žalobce si peníze osobně převzal. Nájemné za žalovanou takto platil pouze jednou, ví však o tom, že žalovaná hradila nájem v hotovosti, žádné potvrzení o úhradě nedostávala. Při druhé návštěvě přinesl žalobce již podepsanou smlouvu, která opravňovala žalovanou zůstat v bytě i poté, co se žalovaný z bytu odstěhoval. Svědek rovněž vezl žalovanou na úřad práce, aby zde mohla doložit doklady potřebné k čerpání příspěvku na bydlení. Tehdy čekala žalovaná na žalobce, než jí přinesl již podepsaný formulář, který ona pak vyplňovala v autě. Ohledně tohoto formuláře svědek sdělil, že se jednalo o formát velikosti A4. Po předložení příjmových dokladů, které jsou založeny ve spise, svědek uvedl, že tento doklad to nebyl. Svědek věděl o tom, že žalovaná měla s žalobcem problém kvůli tomu, že po ní chtěl provést nějaké opravy v bytě při ukončení nájmu. Dále ví, že o dlužném nájemném se měla žalovaná dozvědět až poté, co se z bytu odstěhovala.

8. Z výpovědi svědkyně [příjmení], kamarádky žalované, bylo zjištěno, že s žalovanou se navštěvovaly poměrně často. Jednou, někdy na jaře 2017, když byla svědkyně u žalované na kávě, si žalobce přišel pro nájem. Žalovaná mu ho předala mezi dveřmi, možná v chodbičce bytu, ale přímo do bytu žalobce nešel. Svědkyně viděla, že žalovaná měla nájem připravený na kuchyňské lince a čekala, až si pro něj žalobce přijde. Svědkyně se divila tomu, že si v dnešní době neposílají nájem převodem z účtu, žalovaná však uvedla, že jsou s žalobcem takto domluveni. Svědkyně také uvedla, že jednou na žalobce společně s žalovanou čekaly, neboť žalovaná potřebovala doklad kvůli příspěvku na bydlení. Jednalo se o malý klasický příjmový doklad, na kterém bylo jméno žalované, částka a podpis žalobce. Po předložení příjmového dokladu založeného ve spise uvedla, že tento si nevybavuje, jednalo se o klasický červený doklad (pozn.: příjmový doklad založený ve spise je zelený). Svědkyně zároveň uvedla, že od žalované ví, že tato musela uzavřít novou smlouvu z toho důvodu, aby mohla dostávat příspěvek na bydlení a mohla v bytě i nadále sama zůstat. Žalovaná se rovněž svědkyni svěřila, že byla v šoku, když jí žalobce sdělil, že má na nájemném nějaký dluh.

9. Právní zástupce žalovaných v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že nikdy osobně nebyl u toho, když žalovaná hradila nájem v hotovosti. V době, kdy spolu začali chodit, bylo nájemné hrazeno převodem přes účet. Svědek byl přítomen pouze tomu, když žalobce přinesl žalované příjmový doklad prokazující platbu pro účely příspěvku na bydlení. Svědek uvedl, že příjmový doklad vypadal přesně tak, jako ten, který je založený v soudním spise. Svědek dále uvedl, že ukončení nájemního vztahu si řešila nejprve sama žalovaná. Svědek do toho vstoupil až ve chvíli, když žalobce chtěl po žalované, aby v bytě vymalovala a odstranila nějaké poškrábané podlahy. Svědek žalobce informoval o tom, že v bytě nic opravovat nebudou a žádal ho o vrácení zálohy. Následně pak od žalobce přišel přibližně po jednom týdnu e-mail, že žalovaná má dlužit okolo 70 000 Kč.

10. Vzhledem k tomu, že účastnický výslech žalobce obsahoval řadu nejasností v kontextu s provedenými důkazy, zejména pokud jde o roli bratra žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] ve vztahu k pronajatému bytu, byl Ing. [celé jméno žalobce] vyslechnut jako svědek. Ten v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že předmětný byt koupili společně s žalobcem. Domluvili se, že o byt se bude starat žalobce. Svědek ví, že byt byl pronajímán, avšak žádné podrobnosti o tomto nemá. S žalobcem byli dohodnuti, že mu nebude zasahovat do výběru nájemníku, ani do toho, jakým způsobem má být nájemné hrazeno. Svědek ani nevěděl, na jaký účet má být nájemné hrazeno. Byt kupovali na hypotéku, která byla splácena z jejich peněz, nájemné se na úhradu hypotéky nepoužívalo. Svědek rovněž neměl ani žádný podíl z nájemného, užívání bytu včetně pronájmu měl na starosti pouze žalobce.

11. Z předložené komunikace mezi právním zástupcem žalovaných a žalobcem včetně jeho předchozího právního zástupce Mgr. [příjmení] soud zjistil, že účastníci spolu řešili předání bytu po uplynutí nájemního vztahu. Žalovaní zastávali názor, že nájemní poměr k bytu měl zaniknout ke dni 31. 7. 2018, a to v souladu s nově uzavřenou nájemní smlouvou. Žalobce naopak trval na tom, že nájemní vztah trvá do 30. 11. 2018 v souladu s dodatkem [číslo] uzavřeným dne 30. 11. 2017, který bývalý právní zástupce žalobce k žádosti právního zástupce žalovaných zaslal e-mailem ze dne 10. 8. 2018. Z doložené e-mailové komunikace dále vyplývá, že ze strany žalobce nebyla poskytnuta součinnost ohledně předání předmětného bytu, neboť jak už bylo uvedeno výše, žalobce trval na tom, že nájem měl skončit až 30. 11. 2018. Žalobce byl tedy e-mailem ze dne 1. 8. 2018 informován, že klíče od bytu byly žalovanou dne 31. 7. 2018 zanechány uvnitř bytu.

12. Jak vyplývá z výpisu z účtu žalované, jakož i z výpisu z účtu společnosti m- [právnická osoba], č.ú.: [bankovní účet], na který mělo být dle nájemní smlouvy hrazené nájemné, u příchozí platby z 10. 5. 2017 je uvedena poznámka žalované„ posílám o 500 méně, jak jsme se domluvili, minulý měsíc jsem vám dávala v hotovosti 13 000“.

13. V rámci dokazování byly od žalobce vyžádány ještě přiznání daně z příjmu fyzických osob za rok 2017 a 2018, byť soud se nejprve k těmto navrhovaným důkazům stavěl negativně. Po účastnické výpovědi žalobce svůj postoj přehodnotil, a k provedení těchto důkazů přistoupil. V rámci své účastnické výpovědi totiž žalobce nejprve uvedl, že pokud šlo o daňová přiznání v souvislosti s hrazením nájemného, tak tyhle věci řešil jeho bratr, který byl polovičním vlastníkem. V době, kdy se řešilo podání daňového přiznání, bylo hrazení nájemného dle slov žalobce zkontrolováno, on to však osobně nekontroloval, protože k tomu měl také přístup jeho bratr. Ing. [celé jméno žalobce] však uvedl, že veškeré záležitosti týkající se pronájmu a hrazení nájemného řešil pouze žalobce, svědek ani nevěděl zda, jakým způsobem a kam mělo být nájemné hrazeno. Tato skutečnost pak vyplynula i z předloženého čestného prohlášení Ing. [celé jméno žalobce]. Z doložených přiznání k dani z příjmu fyzických osob bylo ovšem zjištěno, že žalobce ani v jednom z daňových přiznání inkasovaný nájem z bytu neuplatnil. Z daňového přiznání za rok 2018 je zřejmé, že byť nebylo žalobcem doloženo v kompletním rozsahu, je z něj patrné, že žádnou přílohu k daňovému přiznání neobsahuje. Z daňového přiznání za rok 2017 bylo zjištěno, že toto obsahuje celkem 5 listů příloh, nicméně přílohu [číslo] která vypočítává dílčí základ daně z příjmu z nájmu, toto přiznání také neobsahuje.

14. Žalovaní dále k důkazům navrhli ještě výslech paní [příjmení] a e-mailová sdělení bývalých brigádnic žalobce a bývalého spolupracovníka Mgr. [jméno] [příjmení]. Ačkoli tyto návrhy byly učiněny až po zákonné koncentraci řízení, soud k těmto důkazům přistoupil, a to z toho důvodu, že dle žalovaných jimi měla býti zpochybněna věrohodnost provedeného důkazního prostředku, konktrétně účastnické výpovědi žalobce, která, jak již bylo uvedeno shora, obsahovala řadu nejasností. Zároveň měl být nově navrženými důkazy objasněn postoj žalobce k financím.

15. Ze svědecké výpovědi paní [příjmení] bylo zjištěno, že s žalovanou se zná již delší dobu a ví o tom, že měla s žalobcem problémy. Svědkyně uvedla, že s žalobcem založila v roce 2018 firmu. Ze začátku mezi nimi vznikaly různé neshody. Vzhledem k tomu, že se jejich názory začaly rozcházet, rozhodla se, že z firmy odstoupí, přičemž žalobce jí nabídl odkup jejího podílu za 500 Kč. Když mu navrhla, aby podíl prodal on jí, chtěl za něj 1 000 000 Kč. Svědkyně si od žalobce na začátku jejich podnikání půjčila formou směnky 90 000 Kč. Poté, co se snažila půjčené peníze žalobci vrátit, tento jí odmítal poskytnout součinnost a k úhradě došlo až po několika urgencích. Žalobce požadoval vrácení zapůjčené částky v hotovosti. V době, kdy svědkyně žalobci peníze dlužila, jí na to neustále upozorňoval. Žalobce zároveň vymýšlel způsoby, jak zabránit vyplácení peněž brigádnicím. Vymýšlel si, že mu zničily zmrzlinový stroj, zadržoval jim dohody o pracovní činnosti a výkazy odpracovaných hodin. Jednou se také stalo, že svědkyně z firemního účtu zaplatila panu [příjmení], který jim dělal grafiku, částku za neuhrazené faktury. I přes to, že byl žalobce tou dobou právě na dovolené, jí během chvilky volal s tím, co si to dovoluje, že tyto faktury zaplatila. Následně pak žalobce volal i do banky a pokoušel se platbu stornovat. Pokud jde o počet brigádnic, kterým žalobce nezaplatil peníze, tak dle svědkyň se určitě jedná o víc než 10 brigádnic. 16. [příjmení] [příjmení] ve svém e-mailu uvedla, že žalobce jí doteď dluží 1 000 Kč, kdy tato částka sloužila jako jistota v případě, že při práci něco poškodí. Po skončení brigády žádala tuto částku vrátit, žalobce jí však odkázal na to, že peníze jí má vyplatit svědkyně [příjmení]. Podobné zkušenosti pak s žalobcem měla i její kamarádka [jméno] [příjmení].

17. Z e-mailu Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento pro žalobce zajišťoval loga, grafiku, internetové stránky, věrnostní kartičky atd. Z počátku byla jejich spolupráce běžná, avšak poté mu žalobce odmítl uhradit několik faktur. Následně se mu ozvala svědkyně [příjmení], která od něj potřebovala něco zpracovat, načež jí Mgr. [příjmení] odpověděl, že eviduje neuhrazené faktury. Ona mu je pak do druhého dne uhradila s tím, že o tomto nic nevěděla. Téměř okamžitě ho pak kontaktoval žalobce a vyčítal mu, že zneužil toho, že on je na dovolené a že údajně měl svědkyni [příjmení] vyhrožovat. Mgr. [příjmení] volali kvůli provedené platbě z banky a on sám musel dokládat, že se jedná o legitimní platbu a o žádný omyl. Následně se žalobce ještě u Mgr. [příjmení] pokoušel reklamovat provedené služby.

18. Žalovanými byly dále k prokázání nedůvěryhodnosti žalobce navrženy ještě další listinné důkazy, jimiž měla být prolomena koncentrace, nicméně tyto byly ze strany žalobce doloženy až po lhůtě, která mu byla soudem stanovena. Zároveň, vzhledem k tomu, že informace v nich obsažené již vyplynuly ze svědecké výpovědi paní [příjmení] a doložených e-mailů, soud návrhy na provedení úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 19. 5. 2020 a e-mailu paní [příjmení] a paní [příjmení], zamítl. Z ostatních provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti, které by byly v této věci rozhodující, nezjistil.

19. Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že mezi účastníky došlo k uzavření nájemní smlouvy, jejíž předmětem byla bytová jednotka [číslo] tedy byt o velikosti 2+1, nacházející se v budově [adresa] v obci [obec], v ulici [ulice] a rovněž pak k pronájmu parkovacího stání. Nájemní vztah trval na základě nájemní smlouvy uzavřené 16. 11. 2016 ve znění dodatku [číslo] ze dne 30. 11. 2017 od 1. 12. 2016 do 1. 8. 2018, jak vyplývá mimo jiné i ze shodných tvrzení účastníků. Zároveň bylo prokázáno, že výše nájemného včetně záloh za služby činila 12 500 Kč. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, avšak pouze z části. Žalovaní se stali podle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) nájemníky bytu a zavázali se platit nájemné a zálohy na služby. Nájemní poměr byl sjednán ve znění dodatku [číslo] na dobu určitou, a to do 30. 11. 2018, přičemž ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že tento skončil 1. 8. 2018. Po dobu trvání nájmu měli žalovaní povinnost hradit nájemné ve výši sjednané v nájemní smlouvě (§ 2246 odst. 1 o.z.), a to spolu se zálohou na služby (§ 4 odst. 1 zákona [číslo] Sb o službách). Na základě provedeného dokazování však dle názoru soudu bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že nájem byl hrazen nájemci pouze prostřednictvím bankovního účtu. Svědek [příjmení] i svědkyně [příjmení] potvrdili, že byli přítomni tomu, když žalovaná uhradila žalobci nájem v hotovosti. Dalším důkazem, který soud přesvědčil o tom, že nájemné nebylo hrazeno pouze prostřednictvím bankovního převodu, byla poznámka žalované u platby ze dne 10. 5. 2017, v rámci které uvedla, že žalobci posílá o 500 Kč méně, neboť minulý měsíc mu dávala v hotovosti 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tato poznámka je u platby z května 2017 a první zmínka o dlužném nájemném přišla ze strany žalobce až v červenci 2018, jak vyplynulo z emailové komunikace, je dle názoru soudu zcela nepravděpodobné, že by si žalovaná již v květnu 2017 připravovala důkazy pro svoje tvrzení, že nájemné hradila vedle bankovního převodu i v hotovosti, pokud by tomu tak nebylo. Pokud jde o doložené příjmové pokladní doklady, které dle žalovaných měly hrazení nájemného v hotovosti rovněž potvrdit, tak tyto soud považuje za naprosto nedůvěryhodné. Jediný, kdo potvrdil předání tohoto konkrétního příjmového pokladního dokladu, byl právní zástupce žalovaných, který je zároveň však současným manželem žalované a z tohoto důvodu lze tedy pochybovat o jeho nestrannosti. Svědci, konkrétně pan [příjmení] a paní [příjmení], soudu po předložení těchto dokladů sdělili, že byť byli přítomni u předání dokladů ze strany žalobce žalované, o příjmové doklady založené ve spise se nejednalo. Svědek [příjmení] uvedl, že doklad, který byl předáván žalobcem žalované, byl formátu A4 a svědkyně [příjmení] uvedla, že se jednalo o klasický červený příjmový pokladní doklad. Pokud jde o podpisy na těchto příjmových dokladech, tak tyto se pouhým pohledem od podpisu na původní smlouvě a dodatku a následně i plné moci udělené žalobcem právnímu zástupci, odlišují, byť tato skutečnost samozřejmě nebyla postavena najisto znaleckým posudkem, neboť od tohoto žalovaní nakonec ustoupili. Je tedy záhadou, kdo tyto příjmové pokladní doklady podepisoval. Nicméně předmětem tohoto řízení zůstává, zda nájemci skutečně prokázali úhradu veškerého žalované nájemného v hotovosti. Soud podotýká, že je povinen řídit se tím, zda v této věci strana žalovaná unesla důkazní břemeno ohledně prokázání této skutečnosti. Byť se žalovaní snažili pravdivost svých tvrzení prokázat všemi různými prostředky, nelze dle názoru soudu z chování žalobce, které dle provedeného dokazování nebylo zcela důvěryhodné, uzavřít, že i ostatní nájemné bylo žalovanými hrazeno v hotovosti. Nedůvěryhodnost žalobce soud spatřuje v jeho zároveň se vylučujících tvrzení ohledně postavení jeho bratra, pokud jde o daňové záležitosti týkající se inkasovaného nájemného. Žalobce zároveň uvedl, že k účtu matky, na který hrazené nájemné chodilo, má přístup jeho účetní, následně pak tuto skutečnost popřel. S ohledem na informace zjištěné ze svědecké výpovědi paní [příjmení], emailu paní [příjmení] a Mgr. [příjmení] soud neuvěřil ani tvrzení žalobce, že úhradu nájemného kontroluje až tehdy, když dochází k ukončování nájemního vztahu, zejména pak za situace, kdy žalobce pronajímá pouze 2 byty. Soud si je samozřejmě vědom toho, že pokud jde o otázku důkazního břemene spočívajícího v prokázání úhrady nájemného v hotovosti, strana žalovaná se nachází v tomto případě ve znevýhodněné situaci a i přesto, že soud se přiklání spíše k tvrzení strany žalované, má na základě provedeného dokazování skutečně prokázanou úhradu pouze tří nájmů. Je samozřejmě zarážející, že pokud zde žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že nájemné bylo hrazeno v hotovosti v době, kdy její bývalý přítel, tedy žalovaný, dostával peníze ze svého zaměstnání na ruku, sama nenavrhla k důkazu např. jeho účastnický výslech. Povinnost k úhradě zbylého nájemného, u kterého se žalovaným nepodařilo prokázat, že bylo uhrazeno v hotovosti, uložil soud žalovaným společně a nerozdílně, neboť tvrzení žalovaných o uzavřené nájemní smlouvy ze dne 20. 7. 2017, na základě které měla být nájemnicí pouze žalovaná, se provedeným dokazováním prokázat nepodařilo. Od požadované částky 71 000 Kč byla tedy odečtena částka dvou nájmů po 12 500 Kč a jednou částka 13 000 Kč, kterou má soud za prokázanou z výpisu z bankovního účtu, konkrétně z již zmíněné poznámky žalované, která uvedla, že tuto částku dala žalobci předchozí měsíc. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), uložil soud žalovaným zaplatit žalobci dlužnou částku včetně úroků z prodlení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce požadoval žalobou včetně úroků z prodlení vyčíslených ke dni vyhlášení rozsudku částku 96 409,76 Kč a celkem mu byla přiznána částka 45 142,77 Kč. Z tohoto tedy vyplývá, že úspěšný byl ze 47 %, neúspěšný pak z 53 %. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6 %. Prokázané náklady spočívají v nákladech zastoupení za 12 úkonů právní služby, při odměně ve výši 3 940 Kč za jeden úkon právní služby § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.“), celkem tedy ve výši 47 280 Kč. Žalovaným dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 a.t.), to je celkem za 13 úkonů právní služby (za odpor je přiznán pouze režijní paušál) v celkové výši 3 900 Kč. Protože zástupce žalovaných doložil osvědčení o registraci plátce daní z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně, náleží mu ve smyslu § 14 odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. ve spojení s § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Náhrada za daň z přidané hodnoty tak přísluší z částky 51 180 Kč a činí 10 747,80 Kč, celkem tedy 61 927,80 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce zastupoval oba dva žalované, náleží mu dle § 12 odst. 4 a.t. mimosmluvní odměna za oba žalované, avšak snížená o 20 % u každého z nich. Celkové náklady žalovanými uplatněné k náhradě s odkazem na shora uvedené ustanovení tak představují částku 99 084,48 Kč, přičemž 6 % z této částky činí 5 945 Kč. Soud proto žalobci uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 5 945 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce, a to ve smyslu § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Závěrem soud uvádí, že pokud žalovaní do vyúčtování svých nákladů zahrnuli i vyjádření ze dne 23. 8. 2021, soud toto nepožadoval za vyjádření ve věci samé, neboť tímto žalovaní soudu pouze sdělili, že již netrvají na vypracování znaleckého posudku. Dále, pokud jde o vyjádření ze dne 7. 2. 2022, tak tímto vyjádřením se právní zástupce žalovaných vyjadřoval k žalobě vedené u Okresního soudu v Rokycanech a toto tedy nemůže být do nákladů v této věci vůbec zahrnuto.