4 C 237/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 pro vyklizení nemovité věci

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizenou žalobkyni předat , Anonymizováno, , adresa, , a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 54 263,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2024 domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizenou jí předat , Anonymizováno, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je jejím výlučným vlastníkem, žalovaný ji měl v pronájmu, nicméně nejpozději od , datum, ji užívá bez právního důvodu. Žalobkyní byly žalovanému prokazatelně doručeny dvě výpovědi z nájmu, na které žalovaný nijak nereagoval, byt nevyklidil. Žalobkyně se stala výlučným vlastníkem nemovitosti v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , čímž vstoupila do práv a povinností z nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou ze dne , datum, jakožto pronajímatel. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. První výpověď odeslaná žalovanému dne , datum, byla udělena pro výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), když žalobkyně má v úmyslu nemovitosti osobně užívat, neboť v místě bude obhospodařovat nemovitosti ve vlastnictví své dcery. Druhá výpověď byla žalovanému zaslána dne , datum, , nájem byl ukončen ke dni , datum, , kdy důvodem výpovědi bylo porušení povinností nájemce zvlášť hrubým způsobem podle § 2291 odst. 1 a 2 o.z., neboť žalovaný souvisle od listopadu 2021 nehradí ničeho na smluvní platby, naopak si nechává hradit veškeré spotřeby své domácnosti pronajímatelem. Žalovaný s ohledem na shora uvedené užívá nemovitost bez právního důvodu, a to i se svou družkou a jejich synem. Žalovaný nemovitost nevyklidil ani v dodatečné lhůtě stanovené v předžalobní výzvě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání nařízenému na , datum, se nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán. Jedinou jeho aktivitou v řízení byly telefonické hovory na info oddělení soudu dne , datum, a , datum, . Během těchto uvedl, že pracuje a pobývá v , Anonymizováno, , jezdí kamionem a v České republice bývá někdy o víkendu a nemůže si tedy na poště vyzvednout soudní obsílku, datovou schránku si zřídit nechce. O termínu ústního jednání byl žalovaný informován, kdy během telefonického hovoru dne , datum, sdělil, že se k tomuto dostaví, následně dne , datum, požádal o odročení jednání, přičemž důvod jeho žádosti byla skutečnost, že nebude k jednání uvolněn svým zaměstnavatelem z práce z , Anonymizováno, .

3. Soud neshledal žádost žalovaného o odročení jednání za důvodnou, když pokud , datum, uvedl, že se k jednání dostaví, i když dále uváděl, že je zaměstnán v , Anonymizováno, , a následně byla tato skutečnost jeho důvod pro žádost o odročení, který uváděl dne , datum, , není takové odůvodnění pro soud dostačující, kdy navíc se opakovaně jednalo pouze o telefonické hovory, své důvody nijak neprokázal, nesdělil, kdy se jeho situace změní tak, aby řízení mohlo proběhnout za jeho účasti. Soud na tomto místě podotýká, že převážná většina účastníků řízení je zaměstnána, nicméně jsou povinni se na předvolání k soudu dostavit, přičemž je založena překážka v práci na straně zaměstnance, kterou musí zaměstnavatel respektovat. Tedy skutečnost, že je účastník řízení zaměstnán není důvodem pro to, aby soud nemohl konat ústní jednání. Žalovaný ve věci nepodal ani žádné vyjádření, ačkoli k tomu byl soudem vyzván. Jeho chování tak svědčí o tom, že k řízení přistupuje zcela liknavě, kdy navíc z úřední činnosti je soudu známo, že ohledně jeho užívání předmětného bytu je vedeno více soudních sporů s předchozí majitelkou, a soudu se jeví chování žalovaného zjevně účelové s cílem řízení protahovat a zabránit tomu, aby žalobkyně disponovala, a mohla dále zákonnou cestou nakládat, s exekučním titulem. Ze shora uvedených důvodů soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, Anonymizováno4. Z provedených listinných důkazů má soud za zjištěný následující skutkový stav: Vlastnické právo žalobkyně k , adresa, bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí. Žalobkyně nabytím vlastnictví vstoupila do práv a povinností z nájemní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, , jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem, na místo pronajímatele. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, měsíční nájemné bylo sjednáno na částku 2 500 Kč. Žalovaný byl dopisem ze dne , datum, informován o tom, že se žalobkyně stala majitelkou předmětného bytu, který má v úmyslu sama aktivně užívat za účelem bydlení. Z toho důvodu žalovanému dala tímto dopisem výpověď podle § 2288 odst. 2 písm. a) o.z., žalovaného zároveň upozornila na možnost vznést námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem, navrhla zvýšení nájemného a žalovaného vyzvala k vyklizení bytové jednotky. Dopisem ze dne 18. 3. 2024 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného nájemného. Dopisem ze dne , datum, dala žalobkyně žalovanému výpověď z nájmu bez výpovědní doby podle § 2291 odst. 1 a 2 o.z., a to pro porušení nájemní smlouvy zvlášť hrubým způsobem, tedy pro neplacení nájemného. Lhůta pro vyklizení byla stanovena nejpozději do , datum, , žalovaný byl poučen o právu podat námitky či navrhnout soudní přezkum výpovědi. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného znovu vyzvala, aby bytovou jednotku vyklidil, a to nejpozději do , datum, . Odeslání shora uvedených dopisů žalobkyně prokázala podacími lístky o jejich odeslání a informací ze stránek postaonline.cz, ze kterých plyne, že žalovanému byly tyto dopisy doručeny.

5. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

6. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší tím, že mu věc zadržuje.

7. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

8. Podle § 2288 odst. písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.

9. Podle § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

10. Podle § 2291 odst. 1 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že vstoupila jakožto nová vlastnice , adresa, , do smluvního vztahu založeného nájemní smlouvou uzavřenou mezi předchozí vlastnicí a žalovaným, na místo pronajímatele. Ve vztahu k žalovanému je u zdejšího soudu vedeno řízení o určení o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, a to pod sp. zn. , spisová značka, , která mu byla dána předchozí vlastnicí. Nicméně tento právní spor nemá na toto řízení žádný vliv, kdy nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby vyčkávala rozhodnutí ve shora uvedené věci, kdy se navíc jedná o řízení přerušené, přičemž žalobkyně má v úmyslu v předmětné bytové jednotce uspokojovat své bytové potřeby. Dala proto žalovanému další dvě výpovědi z nájmu bytu, které mu byly doručeny, které žalovaný nikterak nesporoval, nepodal proti nim námitky, nenavrhl jejich soudní přezkum, soud je považuje za formálně bezvadné, přičemž není oprávněn je v tomto řízení přezkoumávat, když navíc k podání žaloby na jejich soudní přezkum uplynula žalovanému prekluzivní lhůta stanovená v § 2290 o.z. Soud má tak za to, že nájemní vztah zanikl nejpozději na základě výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, , tedy ke dni , datum, , a to za předpokladu, že nebude v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, rozhodnuto o tom, že výpověď daná žalovanému již předchozí vlastnicí je platná. Nicméně tato skutečnost má na vztah mezi účastníky vliv toliko co do právního hodnocení náhrady za užívání bytu, tedy co do stanovení skutečnosti, zda a jakém období se jedná o dlužné nájemné, či bezdůvodné obohacení. Právní titul pro užívání nemovitosti žalovaným totiž buď zanikl již výpovědí původní vlastnice, nebo uplynutím lhůty vycházející z první výpovědi dané žalovanému vlastnicí současnou. Soud tedy veden skutečností, že žalovanému v době rozhodnutí nesvědčí žádný právní titul pro užívání bytové jednotky, když žalovaný takový právní titul netvrdil, ani neprokázal, rozhodl tak, že je povinen tuto vyklidit a vyklizenou žalobkyni předat v patnáctidenní lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 54 263,92 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 800 000 Kč (hodnota nemovitosti podle kupní smlouvy ze dne , datum, předložené soudu pro účely rozhodnutí o výši náhrady nákladů řízení, ve smyslu rozhodnutí NS sp. zn. 26 Cdo 684/2016) sestávající z částky 11 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem, podání návrhu, účast na jednání dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 2 063,92 Kč za 192 ujetých km v částce 1 463,92 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.