4 C 326/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobkyni byt číslo nacházející se v budově adresa nacházející se na pozemku parc. číslo zapsaný do katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro k.ú. a územní celek a k němu spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech nemovitosti pozemku parc. číslo jehož součástí je budova adresa zapsaná do katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na anonymizováno číslo to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmět řízení vymezila žalobkyně v žalobě tak, že se domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaných nemovitostí. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne datum přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou na dobu jednoho roku. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, když nehradil žalobkyni nájemné splatné dne datum, datum a datum, došlo uplynutím sjednané doby k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni datum. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum a zároveň byl žalovaný vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobkyni, což však v určené lhůtě neučinil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu na předmětný byt dne datum, a to na dobu určitou jednoho roku ode dne kde kdy nájem počíná. Dle uvedené smlouvy nájem počal prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl podán návrh na vklad vlastnického práva pronajímatele (žalobkyně) k předmětu nájmu do katastru nemovitostí. V čl. II bodě 3 smlouvy si strany sjednaly automatické prodlužování smlouvy vždy o jeden rok, maximálně na 5 let. Dále si strany sjednaly, že v případě jakéhokoli porušení povinností nájemce z nájemní smlouvy nedochází k automatickému prodloužení nájemní smlouvy, ale pro prodloužení smlouvy na další rok je nutné písemné ujednání smluvních stran. Dle výpisu z katastru nemovitostí k předmětné bytové jednotce byl návrh na vklad vlastnického práva podán dne datum. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného nájemného splatného dne datum, dne datum a datum, a zároveň jej upozornila, že nedojde-li k nápravě, bude nájem vypovězen bez výpovědní doby. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému, že nájem předmětného bytu zanikl ke dni datum a žalovaný tak nemovitost užívá neoprávněně. Zároveň byl žalovaný vyzván, aby byt nejpozději do datum vyklidil a vyklizený předal žalobkyni. Žalovaný tak doposud neučinil. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle ust. § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší tím, že mu věc zadržuje. V daném případě je nepochybné, že žalovanému odpadl právní důvod užívání bytu uplynutím doby, na niž byl nájem sjednán, když pro jeho porušování nájemní smlouvy (neplacení nájemného) nebyla smlouva automaticky prodloužena. Po sjednané době nájmu tak žalovaný zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a žalobkyně má právo na ochranu ve smyslu § 1042 o.z.. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.