4 C 338/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro 485 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni částku 485 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 485 000 Kč od 29. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 167 100,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] podanou ke Krajskému soudu v Plzni domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 485 000 Kč s příslušenstvím, částku 2 811 183,53 Kč s příslušenstvím, a dále vydání věci. Ve věci bylo již rozhodnuto [název soudu] [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění doplňujícího rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které byly následně zrušeny usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. [anonymizováno] [název soudu] vyhlášeném při jednání ve věci [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] bylo řízení týkající se částky 485 000 Kč s příslušenstvím, vyloučeno k samostatnému projednání, a to v souladu s názorem [název soudu] vyjádřeném v usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pro věcnou nepříslušnost krajských soudů k rozhodnutí o dané věci. [anonymizováno] [název soudu] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto, že věc spadá do věcné příslušnosti okresních soudů a byla na základě místní příslušnosti postoupena Okresnímu soudu Plzeň-sever k dalšímu řízení.

2. Žaloba byla ohledně částky 485 000 Kč žalobkyní odůvodněna tím, že žalovaný byl dne [datum] odvolán z funkce jednatele žalobkyně. I nadále měl faktický přístup k bankovnímu účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. Byť již nebyl společníkem či jednatelem, dne [datum] si žalovaný na svůj účet č. [bankovní účet] převedl z účtu žalobkyně částku 485 000 Kč. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, když nebyl k převodu finančních prostředků oprávněn. Žalovaný dne [datum] zaslal žalobkyni fakturu č. 2016, údajně z [datum], kterou žalobkyně neuznává, protože žalobkyni nebyla nikdy řádně doručena, není ani součástí účetnictví žalobkyně, a dále žalobkyně tvrdila, že nikdy nebyla uzavřena smlouva o dílo, jakožto podklad pro její vystavení, namítla její nedůvodnost a nepravost, neboť tato měla být vystaven ex post pro vysvětlení otázek z dopisu žalobkyně ze dne [datum]. Jelikož žalobkyně o převodu peněz nevěděla a nesouhlasila s ním, dozvěděla se o něm až z výpisu z bankovního účtu v listinné formě, v předžalobní výzvě stanovila dodatečnou lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení do [datum]. Žalovaný navzdory tomu bezdůvodné obohacení nevydal a reagoval prostřednictvím svého právního zástupce tak, že se žalobkyní měl uzavřít smlouvu o dílo jakožto subdodavatel ke kupní smlouvě [číslo]. Na základě této smlouvy měl vystavit žalobkyni fakturu a dále za plné vědomosti a se souhlasem žalobkyně dne [datum] převést částku 485 000 Kč z účtu žalobkyně na svůj účet. Žalobkyně měla mít z kupní smlouvy [číslo] [anonymizováno] prospěch ve výši 6 207 Kč.

3. Žalovaný k nároku žalobkyně uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Není pravdou, že by absentovala existence smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovaným, a že by žalovaný v souvislosti s tím neoprávněně převedl částku 485 000 Kč z účtu žalobkyně na svůj účet. Žalovaný byl od roku 2008 jediným společníkem a jednatelem žalobkyně. Za tu dobu společnost prosperovala, následně však žalovaný převedl značnou část svých podnikatelských aktivit jinam. Obchodní podíl byl převeden za plného běhu společnosti, a to včetně existence předjednaného závazku na realizaci zakázky pro společnost [právnická osoba] Po převodu obchodního podílu na [jméno] [příjmení] však bylo zjištěno, že tento neměl na splnění podmínek závazného termínu realizace materiální ani technologickou podporu a vybavenost a vlastně ani zájem. Proto požádal žalovaného, zda by zakázku pro žalobkyni realizoval. Jednatel žalobkyně výslovně uvedl, že zakázku dělat nechce, nemá na tom zájem, že ji má realizovat žalovaný, který si ji má vyúčtovat. Dohodě o realizaci této zakázky bylo přítomno několik dalších osob, neboť s ohledem na rozsah zakázky bylo nutno, aby se se způsobem realizace seznámily další, na zakázce zúčastněné subjekty. Jednalo se o [jméno] [příjmení], administrativní pracovnici žalobkyně a [jméno] [příjmení], dělníka, který se výrobě a instalaci meziokenních vložek fakticky podílel. Oba byli přítomni dohody mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně. Žalovaný pak v rámci dohody realizaci zakázky provedl, a po dokončení zaslal žalobkyni příslušnou fakturu. V souvislosti s realizovanou zakázkou, kterou dle tvrzení žalovaného realizoval on, pak bylo dohodnuto, že žalovaný je oprávněn vyúčtovat a proplatit si fakturovanou, a se žalobkyní předem dohodnutou, částku, což učinil. V rámci doplnění tvrzení poté žalovaný uvedl, že ze strany zástupce žalobkyně bylo žalovanému sděleno, že si může peníze za zakázku nechat převést rovnou na svůj účet, nicméně žalovaným bylo oponováno, že z důvodu daňového pořádku by měla být cena za dílo převedena nejprve mezi smluvními subjekty a teprve následně, že budou prostředky na základě vystavené faktury převedeny k jeho rukám. Zástupce žalobkyně se vyjádřil v tom smyslu, že ho to v podstatě nezajímá, a že je mu jedno, jakým způsobem to žalovaný zrealizuje. Žalovaný poté potvrdil, že zakázka bude vyúčtována nejprve ve prospěch žalobkyně a teprve poté budou prostředky převedeny na jeho účet. I z toho důvodu se tito dohodli, že žalobkyně ponechá žalovanému přístup k bankovním účtům, tak aby podle dohodnutého postupu mohly být platby zrealizovány. V souladu s touto ústní dohodou si následně žalovaný převedl peníze do své dispozice. To, že byl jednatel žalobkyně se vším srozuměn a souhlasil, vyplývá jak z výslovné dohody, tak z konkludentního jednání, když se o realizaci zakázky jednatel žalobkyně nikdy více nezajímal, nevstupoval do ní. Žalovaný tedy odmítá tvrzení o tom, že by na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť jednoznačně existoval relevantní důvod, na základě kterého bylo ve prospěch žalovaného plněno.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný převedl dne [datum] z účtu žalobkyně na svůj účet částku 485 000 Kč, přičemž v té době již nebyl jednatelem žalobkyně. 5. [příjmení] bylo, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, a zda byl žalovaný oprávněn k [datum] disponovat s prostředky na účtu žalobkyně.

6. Soud z důvodu hospodárnosti znovu nevyslýchal svědky a žalovaného, kteří již byli k věci vyslechnuti v řízení před [název soudu] ve věci [spisová značka], a se souhlasem stran pouze přečetl obsah jejich výpovědí z protokolů o jednání. Přečteny byly protokoly o výslechu žalovaného a o výslechu svědků, kteří měli být přítomni udělení souhlasu jednatele žalobkyně s převodem peněz z jejího účtu žalovaným na jeho účet. Výpovědi jiných svědků účastníci přečíst nenavrhli.

7. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

8. Dne [datum] byl během ústního jednání před Krajským soudem v Plzni jako účastník vyslechnut žalovaný, který uvedl, že byl společníkem žalobkyně od jejího počátku. Tuto nejen řídil, ale i fakticky vykonával činnost s okny a již na to fyzicky nestačil. Společnost proto prodal jejímu současnému jednateli za 220 000 Kč, který se stal vlastníkem společnosti k [datum]. V roce [rok] již žalovaný nebyl vlastníkem žalobkyně a dostal od pana [příjmení] přístup k účtům a souhlas s výběrem částky za akci [obec] Pan [anonymizováno] na tu akci neměl čas, vůbec ho to nezajímalo, tak se dohodli, že tu akci udělá žalovaný na účet žalobkyně a potom si peníze vybere z účtu žalobkyně. Žalovaný žije od roku [rok] s paní [příjmení]. Ohledně převodu peněz dále uvedl, že měl pouze ústní souhlas jednatele žalobkyně, tomu byli přítomní svědci. Ten souhlas byl dán v [anonymizováno] [rok], ale přesně si to nepamatuje.

9. Dne [datum] byla během ústního jednání před Krajským soudem v Plzni jako svědkyně vyslechnuta [jméno] [příjmení], která uvedla, že se žalovaným žijí jako druh a družka, jeho družkou byla i v době převodu peněz. Ohledně zakázky se [právnická osoba] uvedla, že ta byla rozjednána, ještě než do společnosti vstoupil pan [příjmení], coby jednatel. Ten s tím nechtěl mít nic společného, a říkal, že si na tu akci má dojet žalovaný sám a umožnil jim přístup k účtu žalobkyně, když věděl, že tam přijdou peníze. Vše bylo domluveno v kanceláři v [obec] na [anonymizováno] [ulice], byl u toho i pan [příjmení]. Dále u toho byla svědkyně, pan [příjmení] a žalovaný. Realizace akce proběhla v pořádku, zákazník byl spokojený. Peníze byly převedeny na účet žalobkyně a v souladu s dohodou následně převedeny do dispozice žalovaného. [příjmení] za tu zakázku byla asi 491 000 Kč včetně DPH. Nevěděla, jaká částka byla žalovaným z účtu žalobkyně vybrána, u toho nebyla, zda to bylo celých 491 000 Kč. Bylo dohodnuto, že zaplacenou částku si má žalovaný převést celou. Termín schůzky si nepamatovala, mohlo to být někdy v zimě. Přístup k účtu měli, aby si mohli převést peníze od [anonymizováno].

10. Rovněž dne [datum] byl během ústního jednání před Krajským soudem v Plzni jako svědek vyslechnut [jméno] [příjmení], který uvedl, že v minulosti pracoval pro žalovaného. V letech [rok] a [rok] pro něj montoval jako OSVČ okna. Jednou se sešli v kanceláři žalovaného na adrese [anonymizováno] [ulice a číslo]. Řešilo se tam, zda se bude dělat akce na meziokenní vložky nebo ne. Jednatel žalobkyně chtěl, aby akci udělal žalovaný. Bylo dohodnuto, že žalovaný akci udělá a vyfakturuje si jí. Jak to bylo konkrétně dohodnuto, jestli akci udělá žalovaný svým jménem, to nevěděl. Nějakým způsobem si to měl žalovaný vyfakturovat. Akce se realizovala, svědek za to dostal od žalovaného zaplaceno na základě faktury, kterou mu vystavil. Jestli dostal žalovaný za akci zaplaceno, nevěděl, myslí si, že ano. Uvedl, že jednatel žalobkyně se nechtěl absolutně o nic, co se zakázkou souviselo, žalovaný s tím souhlasil.

11. Jak je uvedeno výše, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný nebyl, v době převodu peněz, jednatelem žalobkyně, kdy uvedené bylo dále podpořeno výpisem z obchodního rejstříku, ze kterého bylo zjištěno, že jeho funkce jednatele zanikla ke dni [datum].

12. Kupní smlouvu ze dne [datum] se žalobkyně jako prodávající zavázala dodat kupujícímu, společnosti [právnická osoba], stavební panely„ [anonymizováno]“, sendvičové konstrukce specifikované v příloze [číslo] smlouvy a kupující se zavázal zaplatit za to sjednanou kupní cenu 491 207 Kč včetně DPH.

13. Dílo bylo předáno dle předávacích protokolů ve dvou etapách, a to dne [datum] a [datum], kdy za žalobkyni jsou předávací protokoly opatřeny podpisem [celé jméno žalovaného].

14. Fakturou č. [rok] ze dne [datum] splatnou dne [datum] vyfakturoval dodavatel [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] – [celé jméno žalovaného] [IČO] žalobkyni částku 485 000 Kč za dodávku [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [příjmení] [anonymizováno] včetně montáže na [anonymizována dvě slova] dle smlouvy o dílo. Je zde uvedeno, že dílo je v přenesené daňové povinnosti a daň 21% odvede a přizná odběratel.

15. Dne [datum] došlo k převodu částky 485 000 Kč z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], kdy mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se jedná o převod finančních prostředků učiněný žalovaným na jeho účet a zároveň je to patrné z výpisu z bankovního účtu žalobkyně za období [anonymizována dvě slova] [rok] – [datum]. Z tohoto výpisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] obdržela od společnosti [právnická osoba], částku 491 207 Kč.

16. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 485 000 Kč. Uvádí zde, že žalovaným vystavená faktura byla vystavena ex- post jako snaha vysvětlit jednání, při kterém bezdůvodně vyvedl finanční prostředky z bankovního účtu klienta. Lhůta k vrácení uvedené částky zde byla stanovena na [datum].

17. Nárok žalobkyně byl žalovaným odmítnut s odvoláním na stejnou argumentaci, kterou žalovaný užíval v tomto řízení dopisem ze dne [datum]. Na to byl následně vyzván k plnění další předžalobní výzvou ze dne [datum].

18. Na danou věc se vztahují ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Po provedeném dokazování je soud toho názoru, že žalovaný se na úrok žalobkyně bezdůvodně obohatil, a to protiprávním užitím cizí hodnoty, když nebylo prokázáno, že by byl dne [datum] jakkoli oprávněn nakládat s finančními prostředky na účtu žalobkyně ve chvíli, kdy s touto společností neměl po právní rovině nic společného, a tvrzení, že by byl pověřen jednatelem žalobkyně k provedení bankovní transakce, nebylo v řízení prokázáno.

22. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že k žádnému souhlasu, či pověření k převodu peněz ze strany jednatele žalobkyně nedošlo. Prokázáno to nebylo ani výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení].

23. Na výpověď svědkyně [příjmení] je nutno pohlížet s jistou rezervou, když se jedná o družku žalovaného. Nicméně z její výpovědi ani nevyplynulo, že byla skutečně seznámena s konkrétním zněním tvrzené dohody, když sice konkrétně věděla, že fakturovaná částka společností [právnická osoba], byla něco okolo 491 000 Kč, ale nevěděla nic o tom, kolik peněz si žalovaný z účtu žalobkyně přeposlal, proč by se tato částka měla lišit, naopak uvedla, že si měl žalovaný převést celou fakturovanou částku. Z její výpovědi tedy nelze uzavřít, že by jí bylo možno prokázat, že a jaká konkrétní dohoda měla být mezi účastníky uzavřena.

24. Svědek [příjmení] vypovídal zejména, co se týká realizace kupní smlouvy, potažmo možného uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky, nicméně ohledně převodu peněz, přístupu k bankovnímu účtu žalobkyně žalovaným, a dispozice s prostředky na něm nevěděl ničeho. Nevěděl, jak měla být zakázka vyúčtována, kdo měl komu kolik platit. Uzavření dohody o převodu prostředků žalovaným na svůj účet tak v žádném případě nepotvrdil.

25. Je na místě pozastavit se nad skutečnostmi, jako vystavení faktury žalovaným v přenesené daňové povinnosti a částkou 491 207 Kč zaplacenou společností [právnická osoba], žalobkyni s 21% DPH, dle kupní smlouvy. Již tato skutečnost, kdy by žalobkyně zaplatila uvedené DPH z této nezanedbatelné částky, dvakrát, vzbuzuje pochybnost o tvrzení žalovaného.

26. Dále nebylo žalovaným osvětleno, proč si po realizaci zakázky nepřevedl částku celou, ale poníženou o 6 207 Kč. Nikdy netvrdil, že by žalobkyně v rámci tvrzené dohody provizi v této výši požadovala. Z prvotního tvrzení žalovaného dále vyplývá, že postup byl takový, že zakázku žalovaný nejprve provedl a poté zaslal žalobkyni fakturu, kdy toto tvrzení je však v rozporu s tvrzeními následujícími, a také s provedenými důkazy, když předmětnou částku si na svůj účet převedl dne [datum], a k předání díla, tedy jeho provedení, došlo dle předávacích protokolů až dne [datum] a [datum]. K převodu peněz tedy došlo ještě před tím, než bylo dílo z tvrzené smlouvy o dílo, žalovaným provedeno, kdy i na základě této skutečnosti soud o pravdivosti tvrzení žalovaného pochybuje. Dále žalovaný uvedl, že se na tom, že si peníze převede na svůj účet, dohodli na schůzce, na které se domlouvaly podmínky smlouvy o dílo, nicméně během svého výslechu potom tvrdil, že souhlas s převodem peněz byl jednatelem žalobkyně dán v březnu 2016, tedy až v době, kdy si peníze na svůj účet již převedl. Rovněž z toho plyne nevěrohodnost tvrzení žalovaného.

27. Pokud měl žalovaný vůči žalobkyni nějakou pohledávku, kdy je na místě navíc poukázat na skutečnost, že faktura vystavená žalovaným žalobkyni na částku 485 000 Kč, byla vystavena žalovaným jako podnikatelským subjektem a toto řízení je vedeno proti žalovanému jako fyzické osobě, nic mu nebránilo ji po žalobkyni vymáhat, a to i soudní cestou, kdy by se soud v případě námitky započtení následně podrobněji zabýval pravdivostí tvrzení o uzavření smlouvy o dílo a jejích konkrétních podmínek. Nicméně tvrzení o existenci pohledávky použil žalovaný pouze jako tvrzení v rámci své obrany v tomto řízení, nevykonal směrem k nároku žalobkyně jakýkoli řádný kompenzační projev.

28. Žalobě bylo tedy v plném rozsahu vyhověno, když žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil tím, že protiprávně užil cizí hodnoty, tedy peněz na jejím účtu, když nebyl vybaven dispozičním oprávněním s prostředky na účtu žalobkyně nakládat, a převedl je na svůj účet. Žalobkyně má dále v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy úrok dle tohoto nařízení činil v dané době 8,5 % ročně, nicméně žalobkyně požadovala výši nižší, a to 8,25% ročně a soud nemůže přiznat více, než je žalobou žádáno, proto úrok stanovil ve výši, kterou žalobkyně požadovala. Datum počátku prodlení následuje po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené žalovanému v předžalobní výzvě ze dne [datum].

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 167 100,64 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 24 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 485 000 Kč sestávající z částky 10 260 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 898,38 Kč za 190 ujetých km v částce 1 298,38 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 118 058,38 Kč ve výši 24 792,26 Kč. Zástupce žalobkyně ve vyúčtování nákladů řízení dále požadoval odměnu za nahlížení do spisu dne [datum], kdy však takový úkon není úkonem ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. a proto odměna za něj nebyla soudem přiznána. Dále byla v konečném vyúčtování žalobkyně požadována odměna za písemná podání žalobkyně ze dne [datum] a [datum], nicméně takto datovaná podání nebyla v rámci řízení vedeného u Krajského soudu sp. zn. 49 Cm 145/2018 učiněna, proto za ně rovněž nebyla v rámci nákladů řízení přiznána odměna. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.