4 C 4/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní titul Janou Srpovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu okres soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňovala tím, že na ni právní předchůdce právnická osoba, IČO, smlouvou ze dne datum postoupil pohledávku za žalovaným, která je předmětem žaloby a vychází ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, podle níž se původní věřitel zavázal poskytnout bezhotovostním převodem žalovanému částka proti jeho povinnosti vrátit poskytnutou částku s navýšením o částka a v případě prodlení zaplatit zákonný úrok z prodlení. Splatnost byla určena jednorázově ke dni datum. Žalobkyně tvrdila, že částka s navýšením nebyla ve lhůtě sjednané vrácena, proto se domáhá jejího vrácení u soudu včetně zákonného úroku z prodlení. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť s původním věřitelem, společností právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) smlouvu o postoupení, která nabyla účinnosti ve vazbě na zaplacení ceny za postoupení z datum s tím, že o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci předžalobní upomínky ze dne datum. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem dne datum smlouvu o zápůjčce číslo jejíž součásti byly i úvěrové obchodní podmínky a sazebník poplatků. Podle žalobkyně byla s žalovaným uzavřena elektronickými prostředky na dálku podle § 562 OZ, kdy se žalovaný v souladu s úvěrovými podmínkami nejprve zaregistroval na webové doméně právního předchůdce žalobkyně webová adresa a následně požádal o poskytnutí zápůjčky, k čemuž došlo. Obsahem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému bezhotovostně neúčelové peněžní prostředky ve výši částka na běžný účet žalovaného č. bankovní účet. Tuto svojí povinnost původní věřitel splnil dne datum přes platební službu ThePay. Žalovaný se podle smlouvy o zápůjčce zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky do datum, tedy do 30 dnů s navýšením o smluvní úrok, označený ve smlouvě o zápůjčce jako poplatek za zpracování ve výši částka, který byl ve smlouvě procentně vyjádřen prostřednictvím RPSN 4933,41 %. Fakticky při 30 dnech zapůjčení je částka poplatku za jeden den zápůjčky částka. Žalobce dále předložil předžalobní upomínku ze dne datum a podací arch z téhož dne, z nichž je zřejmé, že před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v květnu 2020, činila dle veřejně dostupné databáze ČNB – příjmení, B číslo, průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku pro potřeby domácnosti 15,91 %. Soud posuzoval uplatněný nárok žalobkyně v intencích ustanovení § 2390 až 2393 OZ. Současně však přihlížel k judikatuře Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2003, podle nichž je v souladu s dobrými mravy sjednaný smluvní úrok, který nepřekračuje trojnásobek obvyklé úrokové sazby, za níž poskytují úvěr v místě a čase bankovní subjekty. Soud také přihlížel k judikatuře Ústavního soudu, a to nálezu Ústavního soudu

II. ÚS 4084/2012 z datum a

I. ÚS 199/2011 z datum, z nichž vyplývá, že soudní ochranu nelze přiznat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, kdy zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do jejich sféry osobní v důsledku značně nevyvážených smluvních podmínek v neprospěch spotřebitele. V takovém případě je třeba smlouvu považovat za absolutně neplatnou podle § 580 OZ a účastníci se mají vypořádat v intencích režimu bezdůvodného obohacení podle § 2993 OZ potažmo § 2991 OZ. V daném případě není procentní výše úroku vyjádřena, avšak RPSN činila 4933,41 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, je zcela nepřiměřená, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období, tj. 47,73 % ročně, a lze na ni aplikovat shora uvedenou judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu. Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. Vypořádání účastníků se proto řídí režimem bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 OZ a žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni, co mu bylo poskytnuto, tj. částka. Do prodlení se žalovaný dostal až v souvislosti s předžalobní výzvou zaslanou dne datum s tím, že podle § 573 OZ je třeba vyjít z toho, že k doručení došlo do tří dnů. Nárok na zákonný úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 OZ ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo tedy zčásti, v rozsahu uvedeném ve výroku I., vyhověno, ve zbytku s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o zápůjčce byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst.

2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o. s. ř. s ohledem na zaslanou předžalobní upomínku a § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla úspěch jen částečný (úspěch ve výši 72 %, neúspěch ve výši 28 %, rozdíl 44 %) a byla jí proto přiznána částka částka, odpovídající 44 % z celkových nákladů řízení ve výši částka, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku částka, z doplatku soudního poplatku částka, nákladů právního zastoupení podle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní služby po částka (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínku) s navýšením o tři režijní paušály po částka a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. také z náhrady 21 % DPH ve výši částka. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.