4 C 43/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného pro 18 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 720 Kč od 11. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 6 175 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 915 Kč od 10. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 710 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od , datum, , a to ohledně motorového vozidla , VIN kód, . Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč za každé období, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Žalovaný je občanem Polska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 4 bod 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště, resp. posledního známého bydliště žalovaného. Podle článku 4 bod 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem právo země, kde škoda vznikla, když příspěvek je nutno vykládat v tomto smyslu.

4. S ohledem na listinné důkazy založené ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla , VIN kód, , které bylo v předmětném období v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období , datum, nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne , datum, , zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v žalované výši se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku nastala vždy ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala předžalobní výzvy k úhradě dluhu.

5. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 65 Kč. Při 88 dnech jde o částku 17 810 Kč. Částka poplatku za každou výzvu k zaplacení činí 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 18 710 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 60-denní lhůty stanovené ve výzvě z , datum, a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o. z., rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od 11. 6. 2025. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 710 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.