4 C 59/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození anonymizováno adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození anonymizováno adresa žalované oba zastoupeni obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení anonymizováno adresa o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 1 920 Kč, a to k rukám obecné zmocněnkyně žalovaných, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí soudu, kterým by byla zřízena služebnost cesty přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] spočívající v právu vlastníka pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba č. [anonymizováno] a dále pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], přecházet a přejíždět přes pozemek parc. [číslo] za účelem přístupu a příjezdu na pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. 18, a dále pozemek parc. [číslo] to v rozsahu geometrického plánu. Služebnost požadovali zřídit jako služebnost věcnou ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. St [anonymizováno] jehož součástí je stavba č. 18, a dále vlastníka pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Žalobu odůvodnili tím, že pro přístup a obsluhu nemovitosti v jejich vlastnictví, a to pozemek parc. [číslo] kde jejich právní předchůdci vybudovali chatu zkolaudovanou v roce [rok], jejich právní předchůdci užívali veřejnou cestu vedoucí po obecním pozemku parc. [číslo]. Žalovaným byl jejich pozemek parc. [číslo] přidělen do osobního užívání v roce [rok]. Uvedený pozemek žalovaných vznikl oddělením z obecního pozemku parc. [číslo] přičemž na části tohoto odděleného pozemku se nacházela cesta vedoucí na pozemek parc. [číslo] v osobním užívání právních předchůdců žalobců. Žalovaní si následně na pozemku parc. [číslo] postavili chatu č. [anonymizováno], a to na základě stavebního povolení ze dne [datum], když kolaudační rozhodnutí je z [datum]. Cesta vedoucí přes pozemek parc. [číslo] byla pro účely přístupu a příjezdu k chatě č. užívána nepřetržitě. Poté co se žalobci stali vlastníky chaty č. 18 a přilehlého pozemku, začali žalovaní bránit přístupu žalobcům k jejich chatě, a to tím, že nejdříve do prostoru příjezdové cesty přes celou její šíři vysázeli sazenice keřů a následně v zimních měsících [rok] [rok] postavili přímo do prostoru cesty přes celou její šíři stavbu zahradního domku na pevných betonových základech. Za účelem jejího odstranění je z podnětu žalobců vedeno správní řízení o její odstranění. Tato stavba brání nejen přístupu žalobců k jejich nemovitosti, ale též znemožňuje např. příjezd požární techniky v případě vzniku požáru v prostoru nemovitosti žalobců. Žalobci se celou věc snažili řešit se žalovanými domluvou, nicméně žalobci se k jejich nabídce stavěli odmítavě. Z toho důvodu se žalobci domáhali rozhodnutí, kterými by byla zřízena služebnost in rem zatěžující pozemek žalovaných, neboť k dosažení požadovaného účelu je to nejvhodnějším řešením.

2. Žalovaní k žalobě uvedli, že právní předchůdci žalobců měli ke svému pozemku přístup po zpevněné komunikaci vedoucí pod chatami po obecním pozemku s následně přístupovou cestou, která na tuto cestu navazovala. Chata (nyní ve vlastnictví žalobců) byla kolaudována v roce 2008, chata žalovaných až v roce [rok], do doby kolaudace bylo na pozemku žalovaných staveniště. Do doby, než žalovaní započali se stavbou chaty a s terénními úpravami, byl pozemek žalovaných porostlý náletovými dřevinami a křovinami, žádná přístupová cesta přes pozemek žalovaných nikdy nevedla. Vztahy mezi žalovanými a [anonymizováno] (právním předchůdci žalobců) byly přátelské, vzájemně si vypomáhali a respektovali se, v případě potřeby proto žalovaní [příjmení] umožnili přístup po svém pozemku, nikoli však obecně a kdykoli. Poslední právní předchůdci žalobců, [příjmení], vlastnili chatu krátce, asi 2 nebo 3 roky. Žalobci je nejprve nechali přes svůj pozemek přecházet, jakožto nově se zařizující vlastníky, nicméně postupem času se užívání pozemku žalovaných [příjmení] dostalo do stavu, kdy tito na pozemek žalovaných užívali bez omezení, kdy na něm například parkovali auta, dovolovali svému psovi volný pohyb, uskladňovali si zde své věci, vysázeli si zde jahody, zkonzumovali jahody vypěstované žalovanými. Po nevoli žalovaných přišli [příjmení] poprvé s argumentem historicky vzniklé cesty, a to ačkoli přes pozemek žalovaných žádná cesta historicky nevedla. [příjmení] měli následně jednat s obecním úřadem ve věci údajné historické cesty, údajně neúspěšně, bližší informace žalovaní nemají. Následně se vlastníky chaty stali žalobci. Neexistenci přístupové cesty žalovaní dokládali rovněž tím, že ve výpisu z katastru nemovitostí není o této žádný záznam. [ulice] domek žalovaní na místě postavili až na jaře [rok], když objednaný ho měli od jara [rok], avšak obdrželi jej až na podzim [rok]. Žalobci potřebu cesty na pozemku žalovaných žalovaným odůvodnili rovněž možnou opravou střechy a dovozem materiálu, kdy žalovaní žalobcům nabídli, že za účelem dopravy materiálu na opravu střechy umožní přístup přes svůj pozemek, přičemž žalobci tuto nabídku odmítli s odůvodněním, že na to nemají peníze. Žalovaní považují požadavek žalobců, aby na svém pozemku ponechali volný prostor vyhovující zájmům nevlastníků, a omezující práva vlastníků na dobu neurčitou není v souladu se zákonem ve smyslu ochrany vlastnických práv, ale rovněž je i v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní dále argumentovali tím, že pozemek žalovaných má výměru 220 m2, přičemž zastavěná plocha činí 41 m2, zbývá jim tak k užívání nezastavěná plocha 179 m2, výměra okolních pozemků, stejně tak pozemku žalobců činí okolo 400 m2. Žalovaní uvedli, že pokud by přes nezastavěnou část jejich pozemku měla vést nezbytná cesta, zbyla by jim k užívání chata, odvětrávací a odvodňovací příkop a zcela minimální pozemek k užívání, kterým by byl nevyužitelný strmý sráz, čímž by pozbyli možnost využívat svůj pozemek k rekreaci. Terén na místě upravili žalovaní. Dále žalovaní argumentovali tím, že v důsledku přejíždění po nezpevněném pozemku žalovaných v těsné blízkosti odvodňovacího příkopu se na jejich stavbě objevila trhlina, proto i žalovaní omezili příjezd k chatě svým vozidlem, a to z obavy, aby se trhlina nezvětšovala. Parkují tak, jako ostatní chataři na obecním pozemku pod úrovní chaty.

3. Soud na místě provedl dne [datum] místní šetření, během kterého změřil vzdálenost od obecní cesty k pozemku žalobců, přičemž tato vzdálenost činila přibližně 30m. Přístup na pozemek žalobců z obecní cesty vede po strmé stezce, jejíž součástí je v některých místech kamenné schodiště. Bylo zjevné, že daná stezka je na místě dlouhou dobu. V době místního šetření stál na pozemku v místech, kde žalobci požadovali zřídit nezbytnou cestu, plechový zahradní domek, kterou zde zřídili žalovaní, o který se vede správní řízení. Trasa, kudy by měla vést nezbytná cesta, vedla v bezprostřední blízkosti chaty žalovaných, a to pouhých několik málo metrů od dveří, kdy žalovaný 1) sdělil, že za dveřmi se nachází jejich obývák. Před chatou žalovaných mají tito vytvořený plac s posezením, zahradní houpačkou a květinové záhony. Plocha takto využitého pozemku je přibližně stejná jako plocha za chatou, kde by měla být dle požadavku žalobců zřízena nezbytná cesta. Soud se na místě žalobců dotázal, zda nezvažovali k příjezdu cestu vedoucí po pozemku parc. [číslo] kdy je zjevné, že tato je jako příjezd užívána a žalobci bylo soudu sděleno, že se jedná o svah a vlastníci pozemku parc. [číslo] tento příjezd využívají spíše příležitostně. Tento žalobci označený svah je ze spodní části podepřen opěrnou zídkou, jak je patrné z fotografie na č.l. 105 spisu.

4. Během ústního jednání dne [datum] byla jako svědek vyslechnut [jméno] [příjmení], starosta [územní celek]. K věci uvedl, že v minulosti byly ohledně přístupu k chatě žalobců problémy již mezi předchozími vlastníky [anonymizováno] a žalovanými. Uvedl, že mají asi 150 chat ve dvou katastrálních územích, kdy není v dané oblasti možné, aby každí vlastníci měli přístup přímo až k chatě. Takový případ je asi u poloviny chat, které v daných dvou katastrálních územích mají. Ví o mnoho případech, kdy vlastníci řeší obdobný případ, jako žalobci. Někdy tyto spory zkouší jako prostředník řešit, ale není možné, aby řešili všechny spory. Jako zastupitelé mohou maximálně souhlasit se směnami pozemků, pokud jej vůle u daných vlastníků. U žalovaného vůle nebyla, o směně neuvažoval, proto zde možnost směny neřešil. Ostatní vlastníci zůstávají auty tam, kde je to možné a zbytek dojdou. Ohledně historického přístupu k chatě žalobců nic nevěděl, pouze věděl, že [příjmení] využívali k příjezdu pozemek žalovaných a měli neshody se žalovanými.

5. Svědkyně [jméno] [příjmení], majitelka sousední chaty během své svědecké výpovědi dne [datum] uvedla, že vlastní chatu sousedící s chatou žalovaných (pozn. jedná se o chatu na pozemku parc. [číslo]), chata žalobců je kousek dál. V minulosti na místě žádné chaty, ani příjezdové cesty nebyly, k tomu dávala žalovanému 1) i fotografii z dřívější doby, když jí sdělil, že se daná věc řeší a ptal se jí, jak to tam bylo dříve. Místní poměry zná, kdy tam její rodina má chatu od roku [rok]. Na místě, kde stojí chata žalobců, byla stráň a pastviny. O současných místních poměrech uvedla, že někteří mají auta mimo, protože nezajedou až k chatě, dochází následně pěšky i s taškami, ví, že někteří vozili nákup a materiál na kolečku.

6. Žalobci k důkazu navrhli svědecké výpovědi dalších vlastníků okolních chat, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy soud tento důkazní návrh zamítl, a to s ohledem na jeho nadbytečnost, když výpověď dalších svědků by řízení již pouze neúměrně protahovala a soud rozhodoval zejména s ohledem na provedené místní šetření a nabytou znalost o možnosti přístupu žalobců k jejich nemovitosti a rozsahu zatížení pozemku žalovaných, jak bude podrobněji odůvodněno níže. Svědecké výpovědi navržených svědků by mohly být přínosné, pokud by se žalobci domáhali zřízení nezbytné cesty například po pozemku parc. [číslo] nikoli však po pozemku žalovaných.

7. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

8. Podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] k [list vlastnictví] svědčí vlastnické právo k pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek] žalobcům, kteří dané nemovitosti mají ve společném jmění manželů. V minulosti byl pozemek parc. [číslo] přidělen do osobního užívání manželům [příjmení], a to rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres] ze dne [datum], a to za účelem výstavby rekreační chaty. [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] úřad č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo povoleno užívání rekreační chaty na pozemku st. p. [anonymizováno] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], a to [jméno] [příjmení]. V odůvodnění jmenovaného rozhodnutí je uvedeno, že součástí stavby je garáž.

9. Pozemek parc. [číslo] byl rozdělen na základě geometrického plánu [anonymizováno], n.p. [obec] dle stavu ke dni [datum].

10. Podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] k [list vlastnictví] svědčí vlastnické právo k pozemku parc. č. St [anonymizováno] a parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek] žalovaným, kteří mají uvedené nemovitosti rovněž ve společném jmění manželů. Zastavěná plocha činí 79 m2, výměra nezastavěného pozemku činí 179 m2. V minulosti byl pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 220 m2 přidělen do osobního užívání žalovaných rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres] ze dne [datum], a to za účelem výstavby rekreační chaty, která byla zkolaudována rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizováno] úřad č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a žalovaným bylo povoleno její užívání.

11. Dopisem ze dne [datum] vyzvali žalobci žalované ke zřízení nezbytné cesty prostřednictvím svého právního zástupce. Dopisem ze dne [datum] vyzvali žalobci starostu obce Pláně k zpřístupnění cesty k chatě E18 na parcele parc. [číslo]. K této žádosti poslali dne [datum] dodatek.

12. Žalovaní na pozemku parc. [číslo] postavili stavbu zahradního domku, načež žalovaní podali dne [datum] podnět na prošetření této stavby stavebnímu úřadu. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že k danému dni byl podnět žalobců ve fázi před rozhodnutím a následně bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [anonymizováno] [spisová značka], kterým bylo žalovaným nařízeno odstranit z pozemku parc. [číslo] zahradní domek u chaty [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova], neboť na daném území není schválen územní plán, tudíž se předmětná stavba nachází mimo zastavěné území obce a její umístění je v rozporu s ustanovením § 18 odst. 5 stavebního zákona, když v nezastavěném území není přípustné umístit stavby, které plní doplňkovou funkci bydlení či pobytové rekreace. Žalovaní podali proti uvedenému rozhodnutí odvolání, ke kterému se žalobci vyjádřili podáním ze dne [datum].

13. Soud měl k dispozici rovněž řadu fotografií, na kterých jsou zachyceny místní poměry jak v současné době, tak v dobách minulých, a zároveň měl k dispozici ortofotomapu předmětných pozemků. Z fotografií plyne, že chaty jsou postaveny v kopcovitém terénu, automobily jsou zaparkovány na obecní cestě pod chatami. Dále byla na fotografii vyobrazena přístupová cesta mezi pozemky parc. [číslo] vedoucí k pozemku žalobců. Dále měl soud k dispozici nabídku realitní kanceláře na prodej chaty ve vlastnictví žalobců, kde je uvedeno, že součástí chaty je zděná garáž. Žalovaní dále uvedli, že vlivem projíždění žalobců přes pozemek žalovaných se jim na chatě začala objevovat trhlina, kdy své tvrzení podpořili předložení fotografií chaty s patrnou prasklinou na fasádě. Dále předložili historickou fotografii, která osvědčuje, že na místě byla v minulosti stráň, kdy na fotografii je zobrazena dřevěná chata postavená ve svahu. Z dalších fotografií ve spojení se shodným tvrzením účastníků bylo zjištěno, že žalovaný v dubnu 2021 parkoval svůj automobil na svém pozemku v místech, kde nyní stojí plechový zahradní domek. Na tomto místě nyní stojí v zemi základy, na kterých je zahradní domek postaven. Z jedné fotografie je zjevné, že žalobce a) nesl naloženou plastovou přepravku po stezce, která vede k chatě mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo].

14. Soud měl dále k dispozici lékařské zprávy žalobkyně b), ze kterých zjistil, že tato v září [rok] vyhledala lékařské ošetření pro narušení hybnosti prstů a bolest rukou až k předloktí. Následně absolvovala dne [datum] operaci, kdy jí na následné kontrole dne [datum] bylo doporučeno postupně ruku zatěžovat až do plné zátěže, k další operaci byla objednána na [datum]. K této operaci žádnou následnou zprávu soudu nepředložila.

15. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

16. Podle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

17. Podle § 20 odst. 7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb. ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.

18. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci jsou vlastníky nemovitostí, a to žalobci chaty E18 a žalobci chaty E20 a přilehlých pozemků v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Spor byl zejména o to, zda mají žalobci přístup ke své nemovitosti, a zda přes pozemek žalovaných historicky vedla přístupová cesta k jejich nemovitosti, a zda je tato cesta jediným možným přístupem právě k nemovitosti žalobců.

19. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobci mají ke své chatě přístup i jiným způsobem, než jen přes pozemek žalovaných. Institut zřízení nezbytné cesty je výjimečný institut, který výraznou měrou zasahuje do vlastnického práva vlastníků zatíženého pozemku. S ohledem na dikci zákona, kdy je stanoveno, že musí být zajištěno, aby vlastník nemovité věci mohl nemovitou věc řádně užívat a zároveň aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen, se soud v řízení nezabýval okolnostmi ohledně toho, zda byli žalobci dostatečně opatrní při koupi nemovitosti bez příjezdové cesty, neboť tím by se zabýval až ve chvíli, kdy by shledal, že jsou naplněny důvody pro její zřízení, a to pro nedostatek přístupu žalobců k nemovitosti, kteří by tuto pro nedostatek spojení s veřejnou cestou nemohli řádně užívat.

20. Je na místě poukázat na skutečnost, že nezastavěná plocha pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných činí 179 m2. Přibližně menší polovina této výměry tvoří prostor před chatou žalovaných, druhá polovina je předmětná část pozemku, která je nad chatou, kde žalobci žádali zřídit nezbytnou cestu. Soud, zejména po provedeném místním šetření, dospěl k závěru, že žalobcům je umožněn přístup k nemovitosti, a to z obecní cesty po stezce mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Tato cesta je do kopce a žalobci se po ní k nemovitosti nedostanou automobilem. Soud se proto dále zabýval tím, jaká je optimální vzdálenost od zaparkovaného automobilu k nemovitosti. Odpověď našel v shora citované vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území, kde je uvedeno, že ke každé stavbě pro rodinnou rekreaci musí vést zpevněná komunikace končící nejdále 50 m od stavby. Soud během místního šetření změřil vzdálenost, kterou musí žalobci absolvovat bez použití automobilu, kdy tato od obecní cesty k hranici pozemku žalobců činí přibližně 30 m. Tento přístup je logicky méně pohodlný, nicméně služebnost nezbytné cesty má zajistit přístup, nikoli však lepší přístup ve chvíli, kdy se vlastníci mohou k pozemku dostat cestou jinou. Tato cesta je zcela jistě pro přístup náročnější, než cesta přes pozemek žalovaných, nicméně pokud soud hodnotí všechny okolnosti, jedná se o chatovou oblast, kdy ani jeden z účastníků nevyužívá chatu ke svému trvalému bydlení (kdy sice žalobce a) tvrdí, že má v úmyslu se na místo v budoucnu odstěhovat, ale v současné době zde nebydlí, přičemž soud rozhoduje podle stavu, který je zde v době vydání rozhodnutí) a nepohodlný přístup žalobce nevylučuje z možnosti chatu využívat. Pokud by soud uvedl příklad ad absurdum, pokud vlastnicí bytů v panelových či bytových domech, kdy nejsou výjimkou takové domy bez výtahů, rovněž musejí absolvovat určitou vzdálenost od zaparkovaného automobilu do jejich bytů a rovněž nosí těžké věci do vyšších pater a nelze jim zajistit, aby zaparkovali svým automobilem přede dveřmi bytu. Vzdálenost 50 m se tak soudu jeví jako zcela optimální, kdy v daném případě se jedná o vzdálenost 30 m od veřejně přístupné cesty k pozemků žalobců. Pokud soud vychází z výpovědi místního starosty [jméno] [příjmení], v daném místě řeší obdobný problém mnoho dalších majitelů chat a soud je toho názoru, že pokud by se každý vlastník s nepohodlným přístupem ke své rekreační chatě, domáhal přístupu přes sousedův pozemek a bylo mu vyhověno, ztratil by institut nezbytné cesty na své výjimečnosti a pouhé zjednodušení přístupu by převážilo nad ochranou vlastnického práva. Stejně tak vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení], že na místě historicky žádná cesta neexistovala a jakožto osoba místních poměrů znalá uvedla, že i další majitelé chat v daném místě ke svým chatám docházejí pěšky, kdy soud neměl důvod její výpovědi nevěřit, a to i pokud žalovanému a) poskytla fotografii místa z minulosti, neboť nelze uzavřít, že taková skutečnost z ní činí svědka nevěrohodného.

21. Žalobci ve svém podání ze dne [datum] uvedli, že žalobkyně b) musela v důsledku znemožnění příležitostného příjezdu k její nemovitosti, absolvovat operaci karpálních tunelů pravé ruky. Soud žalobce vyzval k doplnění tvrzení a prokázání toho, zda zdravotní obtíže vznikly v příčinné souvislosti se zamezením přístupu k chatě žalobců přes pozemek žalovaných. Žalobci uvedli, že s ohledem na stáří chaty je nutné na místo dopravit stavební materiál a v důsledku jeho nošení se u žalobkyně objevily zdravotní obtíže a odkázali na předložené lékařské zprávy, ze kterých vyplývá, že se svými obtížemi navštívila lékaře v [anonymizováno] [rok] a následně absolvovala operaci, kdy jí bylo uloženo postupně zatěžovat ruku až do plné zátěže. Žalovaná k dotazu soudu uvedla, že v minulosti pracovala v kanceláři, od jara [rok] pracuje jako uklízečka. Soud je toho názoru, že nelze přičíst k tíži žalovaných zdravotní obtíže žalobkyně b), kdy nebylo prokázáno, že vznikly v příčinné souvislosti s tím, že nemůže ke své chatě dojíždět automobilem přes pozemek žalovaných. Pokud žalobci plánují na své nemovitosti provádět stavební úpravy, které nikterak nekonkretizovali, a žalobkyni činilo obtíže nosit stavební materiál, kdy soud s ohledem na tělesnou konstrukci žalobkyně b), kdy se jedná o ženu střední postavy, mohl tento nosit pouze žalobce a), neboť lze předpokládat, že žena o tělesných dispozicích žalobkyně b) bude mít problém pytel s cementem pouze vyzvednout, natož kamkoli nosit. Pokud by i žalobce a) měl zdravotní potíže v souvislosti s nošením materiálu, lze předpokládat, že by ani nemohl vykonat plánované stavební práce na místě. Pokud by taková situace nastala a tyto práce pro žalobce vykonával kdokoli jiný, mohl si stavební materiál na místo nanosit právě tento pracovník. Navíc je na místě poukázat na skutečnost, že žalobkyně po dlouhodobém výkonu své práce v kanceláři změnila zaměstnání a začala na jaře [rok] pracovat jako uklízečka. Je otázkou, zda její zdravotní obtíže tedy nenastaly právě v souvislosti s výkonem jejího nového povolání, kdy toto vyžaduje vysokou fyzickou aktivitu, a právě ruce jsou v této profesi velmi zatěžovány. Právě s ohledem na to je soud toho názoru, že by například ani znaleckým posudkem nebylo možno prokázat, že obtíže žalobkyně b) nastaly v příčinné souvislosti právě se zamezením přístupu k její chatě přes pozemek žalovaných, neboť změn v požadavcích na, pro žalobkyni nezvyklou fyzickou aktivitu, započalo v jejím životě ve stejném okamžiku vícero a nelze jednoznačně určit, která tato změna odstartovala její obtíže. Navíc je soud toho názoru, že i pokud by skutečně obtíže žalobkyně b) pramenily právě z nošení stavebního materiálu, bylo možno takovou situaci řešit, jak je uvedeno shora a ne citelným zásahem do vlastnických práv žalovaných, navíc ve chvíli, kdy obtíže žalobkyně b) byly operačním zákrok odstraněny a této bylo uloženo zatěžovat ruce postupně až do plné zátěže. Pokud žalobci budou v budoucnu potřebovat k chatě přístup automobilem za účelem jakékoli zásadní opravy, kvůli které by bylo nutné na místo dopravit nadrozměrný materiál, existují pro povolení přístupu přes pozemek žalovaných jiné právní instituty, které by mohly pro jednorázový přístup užít, proto aby jim tento přístup byl povolen. Nicméně, nelze však za takovým účelem zřídit neomezeně trvající povinnost žalovaných strpět užívání jejich pozemku žalobci. Pokud by na místě vznikl požár a byl nutný přístup pro požární techniku, soud předpokládá, že hasiči by si cestu k požáru našli i bez toho, aby bezprostředně před vstupem zjišťovali, zda přes pozemek žalovaných vede nezbytná cesta či nikoli.

22. Pokud soud zvažoval výhody, které by plynuly žalobcům ze zřízení služebnosti cesty přes pozemek žalovaných a zásah do vlastnického práva žalovaných, dospěl k závěru, že by došlo ke značnému nepoměru, kdy pohodlný přístup žalobců ke své nemovitosti by žalované prakticky vyloučil z možnosti využívat téměř polovinu svého pozemku, kde by si nemohli odkládat věci, nebo např. zřídit záhony, či postavit bazén. Z dané plochy by se stal pro žalované nevyužitelnou částí pozemku, když by musel být žalobcům stále přístupný, kdy taková situace je, s ohledem na výměru celého pozemku žalovaných, pro žalované neúměrným zásahem do jejich vlastnického práva a výhody plynoucí pro žalobce by značně převýšily zájmy žalovaných.

23. Soud se na místě samém dotázal žalobců, proč pro přístup ke své nemovitosti neužívají pozemek parc. [číslo] kde je zjevná přístupová cesta pro vlastníky tohoto pozemku, nicméně tito sdělili, že se jedná o svah a mohl by se zřítit. Soud poukazuje na skutečnost, že jak je rovněž patrné z fotografie pořízení při místním šetření, ze spodní strany této cesty je vystavěna opěrná zídka, kdy soud poukazuje rovněž na skutečnost, že pozemek, kde žádali nezbytnou cestu zřídit je rovněž v těsné blízkosti svahu u chaty žalovaných, kdy je zjevné, že tento je výrazně příkřejší, než svah, o jehož zřícení se žalobci obávají, a který má ze své spodní strany vystavěnou opěrnou zeď.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 920 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 920 Kč, když žalovaní byli zastoupeni obecnou zmocněnkyní a soud tak pro stanovení výše odměny vycházel analogicky z § 12 odst. 4 a.t., tedy částku 300 Kč stanovenou § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky snížil o 20% za každého účastníka a tedy náhrada nákladu řízení představuje 480 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné podání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum] a účast na místním šetření dne [datum]).