4 C 82/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 15 644 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 858 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 858 Kč od 10. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 6 786 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 637 Kč od 9. 7. 2025 do 9. 4. 2026, zákonného úroku z prodlení z částky 5 779 Kč od 10. 4. 2026 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 15 644 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím webových stránek dne , datum, smlouvu o zápůjčce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně dle svých tvrzení hodnotila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací od žalované o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, případně na základě lustrace žalované v relevantních databázích. Identita žalované byla ověřena z kopie občanského průkazu. Dodatky ke smlouvě byla postupně navyšována částka zápůjčky, a to z původní částky 1 700 Kč nejprve o 2 000 Kč a dále o 1 000 Kč, o 3 000 Kč, o 3 000 Kč a o 1 000 Kč. Tyto částky poskytla žalobkyně žalované na její bankovní účet ověřený na základě bezhotovostní korunové platby ve prospěch účtu žalobkyně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 2 937 Kč. Tuto svoji povinnost však žalovaná dle žalobních tvrzení řádně a včas nesplnila. Žalobkyni uhradila pouze částku 2 842 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na předžalobní výzvu, která jí byla zaslána dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce ve znění pozdějších dodatků ze dne , datum, (dále jen „smlouva“). Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Podpis žalované byl nahrazen zadáním zaslaného PIN kódu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně dle svých tvrzení zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací od žalované o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech. Žalobkyně se podle smlouvy zavázala poskytnout žalované zápůjčku, jejíž výše byla dodatky ke smlouvě navyšována až na částku 11 700 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované podle smlouvy v období od , datum, celkem částku 11 700 Kč, a to vždy převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Skutečnost, že tento účet patří žalované jakož i identitu žalované, žalobkyně ověřila prostřednictvím bezhotovostní korunové platby ve prospěch účtu žalobkyně, jak rovněž vyplývá z výpisu z účtu žalobkyně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 2 937 Kč. Úroková sazba podle smlouvy činila 0 %. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 1 111 %. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Na dlužnou částku uhradila celkem 2 842 Kč. Žalobkyně proto na základě smluvních ujednání požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady ve výši 500 Kč za každou z 5 zaslaných písemných upomínek Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů, jak dokládá předžalobní výzva, kterou žalobkyně žalované zaslala podle podacího lístku dne , datum, .

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Žalobkyně v řízení neprokázala, že před uzavřením smlouvy se žalovanou důkladně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet v souladu s § 86 z. s. ú., když zkoumání úvěruschopnosti založila pouze na tvrzeních žalované. Žalobkyně tedy nevyhověla požadavkům § 86 z. s. ú. Soud proto podle § 87 odst. 1 z. s. ú. vyhodnotil smlouvu jako neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. Soud nadto shledal smlouvu absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., neboť protiplnění za poskytnutí úvěru (RPSN ve výši 1 111 %) bylo sjednáno ve zcela zjevně nepřiměřené výši, když dle databáze ČNB ARAD činila obvyklá RPSN 8,95 %. Sjednaná RPSN je tedy mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé. Judikatura však zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). RPSN sice není totéž co úroková sazba, avšak její posouzení je v tomto případě relevantní, neboť zahrnuje poplatek za poskytnutím úvěru, resp. zápůjčky, který je ve skutečnosti úrokem.

11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Žalobkyně má z tohoto titulu právo na zaplacení částky 8 858 Kč, když žalované poskytla celkem částku 11 700 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila 2 842 Kč. Žalobkyni svědčí také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalované soud stanovil v návaznosti na zaslání předžalobní výzvy. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalované dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne 6. 4. 2026. Žalované byla v předžalobní výzvě poskytnuta lhůta k plnění v délce 3 dnů. Ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od 10. 4. 2026, je žalovaná v prodlení. Soud tedy žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení zcela nečinná, a soud proto nemohl zjistit její možnosti za účelem stanovení přiměřené lhůty. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť při zohlednění příslušenství v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 byl úspěch a neúspěch účastníků srovnatelný, když úspěch žalobkyně činil 46 % a úspěch žalované 54 %.