4 C 95/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované pro 14 496 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 496 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 200,11 Kč od 7. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 496 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum od společnosti Anonymizováno dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen do datum. Žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti Anonymizováno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, a to ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna ve smyslu § 1882 o. z. dopisem odeslaným podle podacího lístku dne datum.

5. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. Anonymizováno (dále jen „smlouva“), a to v intencích § 2395 a násl. o. z a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy byl podpis žalované nahrazen elektronickým kódem 01237. V souladu se smlouvou poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez účelového určení částku 10 000 Kč, a to dne datum bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu, jak dokládá potvrzení o provedení transakce. Žalovaná byla podle úvěrové smlouvy povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů, tedy do datum. Součástí jednorázové splátky byl podle smlouvy také poplatek za sjednání úvěru při překročení doby splatnosti ve výši 4 200,11 Kč (při řádném splacení 2 730,07 Kč) a smluvní úrok ve výši 295,89 Kč. Roční úroková sazba podle dodatku činila 36 % ročně a RPSN dosahovala 2393,74 %. Celkem tedy byla žalovaná povinna splatit žalobkyni částku 13 025,96 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila ničeho, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky předžalobní upomínkou. Že poskytovatel úvěru prověřil schopnost žalované úvěr splácet vyplývá z listiny „úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota“.

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě provedených listinných důkazů a s přihlédnutím k žalobním tvrzením soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaná jednorázovou splátku úvěru řádně a včas nezaplatila, vzniklo žalobkyni podle § 2395 o. z. na základě smlouvy o úvěru ze dne datum právo na úhradu dlužné částky v celkové výši 14 496 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednorázové splátky, tj. od datum. Co se týká vysoké výše roční sazby úroků, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dnů), a je vyjádřen pevnou částkou, tudíž v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů bankami. adresa doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že výše RPSN se jeví jako velmi vysoká. Pro posouzení věci soud považoval za podstatné rovněž to, že půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady (např. poplatek za sjednání úvěru) a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk a nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě řádného splacení by byl poplatek za poskytnutí úvěru výrazně nižší. V dané věci žalovaná obdržela částku 10 000 Kč, kterou měla vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a se smluvním úrokem. Smluvní ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňují spotřebitele a jsou ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaná za vyšší úrok získala téměř okamžitě jím požadovanou, a krom smluvního úroku ničím nezajištěnou částku. Navíc žalovaná byla v řízení zcela nečinná a ke svým smluvním povinnostem se nehlásila. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaná vyhledala nabídku na uzavření úvěrové smlouvy z vlastní inciativy a smlouvu uzavírala za užití prostředků komunikace na dálku. Pokud se týká příslušenství žalovaného nároku, svědčí žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky sestávající z jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, tedy ve výši 14 200,11 Kč od 7. 12. 2024 do zaplacení. Soud tedy žalobě ze shora uvedených důvodů vyhověl v plném rozsahu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 496 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.