5 C 10/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 000 Kč jdoucím ročně ve výši 15 % od 31. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 962,50 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2023 do 30. 10. 2023, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 210 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 623 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k nadepsanému soudu se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit, zaplatit úrok ve výši 32 236 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 11 048 Kč. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 19 000 Kč. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti do , datum, nezaplatila. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou však žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimovaná k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty za postupované pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to s účinností ke dni , datum, . Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna ve smyslu § 1882 o. z. oznámením s výzvou k zaplacení ze dne 29. 9. 2023, které bylo podle podacího lístku odesláno dne , datum, .

5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, jak soud zjistil z tabulky umoření. Z toho částka 14 977 Kč byla použita na refinancování předchozího úvěru a částka 25 023 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek vrátit a zaplatit úrok ve výši 32 236 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního flexibilního splácení ve výši 11 048 Kč. Úroková sazba podle smlouvy činila 88 % ročně a RPSN dosahovala 147,26 %. Celkem měla tedy žalovaná podle smlouvy povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 84 784 Kč do 9. 6. 2023, a to formou 78 týdenních splátek po 1 087 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 1 085 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila na splátkách úvěru celkem částku 19 000 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalované zasláno podle podacího lístku dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované také předžalobní výzvu, a to dne , datum, , jak dokládá podací lístek.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.

9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 84 784 Kč, tedy částku odpovídající 211,96 % jistiny úvěru, kdy roční úroková sazba dosahovala 88 % a RPSN činila 147,26 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 7,91 % a RPSN činila 8,28 %) soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba je mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí zpravidla považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.

10. V důsledku toho soud posuzoval žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 19 000 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 21 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud stanovil v návaznosti na výzvu k zaplacení učiněnou v dopisu o oznámení postoupení pohledávky, a to na den 31. 10. 2023. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána absolutně neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.

11. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 840 Kč na 1 050 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 210 Kč.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 623 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 050 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 21 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně a paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.