5 C 139/2021
č. j. 5 C 139/2021-12
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-sever rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 022 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. března 2016 do skutečného zaplacení. Soud uznal nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ, protože žalovaný se neprokázal platnou jízdenkou a nezaplatil jízdné a přirážku k němu. Povinnost zaplatit vyplynula z právní úpravy § 37 odst. 4 a 5 zákona č. 266/1994 Sb., podle níž je cestující povinen se prokázat nebo zaplatit při nástupu do drážního vozidla. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za zastoupení advokátkou.
Plný text
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 022 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 022 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 022 Kč od 15. 3. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení zahájeného návrhem ze dne datum bylo zaplacení zákonné přirážky k jízdnému podle § 2052 občanského zákoníku (z.č.89/2012 Sb. – OZ) a jízdného podle § 2550 OZ nezaplaceného v rozporu s přepravním řádem před nástupem do dopravního prostředku s tím, že v podrobnostech se podle § 2578 OZ odkazuje na zvláštní právní úpravu (viz. odstavec 3 a 4 odůvodnění rozsudku).
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně – společnosti právnická osoba, a to dne datum na lince železniční dopravy - vlak číslo. Na výzvu kontrolora se mezi stanicemi obec – obec neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného částka a přirážky k jízdnému částka jsou zřejmé z Potvrzení o nedodržení přepravních podmínek z datum a Přepravního tarifu z datum Smlouvou o postoupení pohledávek číslo (v seznamu pohledávek pod číslo) vázanou na předchozí„ Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek“ ze dne datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ponejprv na právnická osoba Minerals Development Limited. Posledně uvedená společnost postoupila smlouvou ze dne datum odkazující na seznam pohledávek žalovanou pohledávku na žalobce. Žalovaný byl marně vyzván právním zástupcem žalobce datum k zaplacení.
4. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše částka. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb. v § 1-2a; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou (nebo její část) pohledávku postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému a tato pohledávka byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni je její nárok důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení.
6. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Přihlédnuto bylo ve smyslu § 142a o. s. ř. k zaslání předžalobní upomínky ze dne datum O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.