5 C 15/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 7 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 10. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Předmětem řízení zahájeného návrhem ze dne [datum] bylo zaplacení zákonné přirážky k jízdnému podle § 2052 občanského zákoníku (z.č.89/2012 Sb. – OZ) a jízdného podle § 2550 OZ nezaplaceného v rozporu s přepravním řádem před nástupem do dopravního prostředku s tím, že v podrobnostech se podle § 2578 OZ odkazuje na zvláštní právní úpravu (viz. odstavec 3 a 4 odůvodnění rozsudku).

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum], [datum], [datum] na lince tramvaje [číslo] dne [datum], [datum] na lince autobusu [číslo]. Na výzvu kontrolora se ani v jednom z pěti shora uvedených případů neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. O shora uvedených skutečnostech byl sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo] ([datum]), [číslo] ([datum]), [číslo] ([datum]), [číslo] ([datum]), [číslo] ([datum]). Výše jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka] jsou soudu známy z jeho úřední činnosti a jsou zjistitelné z veřejně dostupného přepravního řádu a tarifu žalobce. Žalovaná přirážku k jízdnému a jízdné nezaplatila ve lhůtě splatnosti (k okamžiku porušení přepravního řádu) a ani po zaslání předžalobní upomínky z [datum] týkající se jízdy bez dokladu dne [datum] a [datum], a předžalobní upomínky z [datum] týkající se jízdy bez dokladu dne [datum], [datum], [datum].

4. Pokud jde o rozhodnou právní úpravu, pak podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Protože se žalovaná v žádném z 5 shora uvedených případů po nástupu do dopravního prostředku provozovaného žalobcem neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné (5x [částka]) a přirážku k jízdnému (5x [částka]), je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. § 1-2a s tím, že k prodlení došlo dnem následujícím po provedení přepravní kontroly ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

6. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Přihlédnuto bylo ve smyslu § 142a o. s. ř. k zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].