5 C 155/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro částka s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení zahájeného dne [datum] je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (jízdného a zákonné přirážky k jízdnému) spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl pro porušení povinnosti žalovaného zakoupit si před nástupem do dopravního prostředku platnou jízdenku a prokázat se jí při přepravní kontrole provedené dne [datum] (2x), [datum] a [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a shodně jako žalobkyně k výzvě soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Na základě k žalobě přiložených listinných důkazů a s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] [číslo] [číslo] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný nástupem do tramvajové linky [číslo] (2x dne [datum]) a autobusové linky [číslo] ([datum]) a 41 ([datum]) provozované žalobcem uzavřel s jeho provozovatelem smlouvu o přepravě podle § [číslo] ve spojení s § 2578 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen ObčZ) blíže upravené zákonem č. 266/1994 Sb. Žalovaný se v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. neprokázal platným jízdním dokladem a přes výzvu osoby pověřené dopravcem k přepravní kontrole podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. nesplnil svoji povinnost zaplatit na místě jízdné ve výši [částka] (za každý ze 4 případu) a přirážku jízdného ve výši [částka] (za každý ze 4 případů) stanovené v souladu s § 37 odst. 6 zákona č.266/1994 Sb. ve spojení s § 2052 ObčZ jako zákonnou smluvní pokutu za porušení povinnosti přepravním řádem žalobce v příloze [číslo] k článku 4. Žalobkyni současně vznikl s ohledem na prodlení žalovaného nastalé marným uplynutím lhůty k zaplacení (stanovené přepravním řádem) nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 ObčZ ve spojení s § 1a 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb.

4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni na základě shora uvedených listin podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na výše uvedená zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a důvodné žalobě zcela vyhověl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].