5 C 199/2024
č. j. 5 C 199/2024-36
V PLATNOSTI- OS Plzeň-sever 5 C 199/2024-36
- OS Plzeň-sever 5 C 199/2024-42
Citované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 54 694,99 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 14,75 % od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení , částka, se smluvním úrokem , částka, a dále ve výši 30 % ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a dále ve výši 15 % ročně z , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku , částka, . Žalovaný se zavázal splatit v měsíčních splátkách, a to spolu se smluvním úrokem, který žalobkyně žalobou požaduje ve výši 30 % ročně. Žalovaný byl dále povinen k úhradě poplatků a nákladů. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaný na úvěr uhradil částku v celkové výši , částka, . Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, který však žalovaný ani přes výzvu neuhradil.
2. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jejíž součástí byly smluvní podmínky, je zřejmé, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., obsahující závazek poskytnou žalovanému úvěr ve výši , částka, , následně proti povinnosti žalovaného vrátit částku ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 60 % a RPSN 81,02 %. Z tabulky denní historie ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný postupně v různých částkách čerpal úvěr ve výši , částka, (což taktéž plyne z potvrzení ČSOB o provedených transakcích), následně na úvěr uhradil částku v celkové výši , částka, , právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dále účtovala poplatky za upomínky. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dle podacího lístku stejného dne.
4. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením o. z., ale především článku 36 Listiny.
7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka , spisová značka, se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
8. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal absolutně neplatnou pro její zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek, a je tak absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věta 1. o. z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o. z., je vyloučena.
9. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdkyně žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřené navýšení na smluvním úroku 60 % ročně (ač žalobou uplatnila smluvní úrok ve výši 30 %) a RPSN 81,02 % ročně. Z výše smluvního úroku sjednaného smlouvou a výše RPSN je zjevné, že tyto se vymykají obvyklé částce, kterou by měl dlužník za poskytnutí prostředků věřiteli zaplatit. Dle veřejně dostupného ARAD systému časových řad zveřejněného ČNB byly úrokové míry u spotřebitelských úvěrů v době sjednání úvěru (říjen 2022) poskytovaných bankami ve výši 10,21 % ročně (ARAD sestava 1144), RPSN ve výši 10,17 % (ARAD sestava 1193). S ohledem na uvedené navýšení (smluvní úrok ve výši 60 % ročně a RPSN 81,02 %) a výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, a to i přesto, že žalobkyně žalobou žádala o přiznání smluvního úroku ve výši 30 %. Soud se zabýval smlouvou o úvěru jako celku, přičemž konstatoval její absolutní neplatnost pro rozpor s dobrými mravy, a tak na základě smlouvy žalobkyni nemohl přiznat žádné plnění, tedy ani smluvní úrok ve snížené výši. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, jsou nemravné celé smlouvy o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C.488/11).
10. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku , částka, , žalovaný původnímu věřiteli uhradil , částka, . S ohledem na to, že smlouvu soud shledal jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Soud dále žalobkyni přiznal žalobou požadovaný nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data , datum, , který je odvozen od data odeslání výzvy k zaplacení ze dne , datum, v souvislosti s domněnkou doby dojití stanovenou § 573 o. z.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 12 % (úspěch 56 % - neúspěch 44 %), jí byl soudem přiznán nárok na náhradu nákladů v této procentní výši, což činí částku ve výši , částka, , neboť náklady by v plné výši sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, kvalifikovaná předžalobní výzva, žaloba, doplnění žaloby, účast u jednání) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . O platebním místě nákladů řízení podle rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.