5 C 202/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Jméno žalované o určení dědice

I. Určuje se, že jméno FO, je na základě vlastnoruční závěti ze dne datum sepsané jméno FO, dědicem jméno FO.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 48 840,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever plnou náhradu nákladů řízení vynaložených státem s tím, že konkrétní výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně podala dne 17. 9. 2024 k nadepsanému soudu žalobu, jíž se vůči žalované domáhala určení, že zemřelý jméno FO, je dědicem zemřelého jméno FO. Žalobkyně uvedla, že jakožto právní nástupkyně jméno FO byla na podání žaloby odkázána soudní komisařkou jméno FO, a to z toho důvodu, že žalovaná zpochybnila závěť vlastnoručně sepsanou jméno FO. K věci samé žalobkyně sdělila, že v průběhu dědického řízení po zemřelém jméno FO a jeden z jeho zákonných dědiců. Dědictví po jméno FO bylo usnesením zdejšího soudu potvrzeno žalobkyni jakožto sestře a jediné dědičce jméno FO. K závěti sepsané jméno FO žalobkyně uvedla, že tato byla nalezena až po smrti jméno FO. Závěť našla paní jméno FO mezi lékařskými zprávami zemřelého jméno FO, který ji před svým úmrtím nedokázal najít. Proto nebylo možné závěť vlastnoručně sepsanou jméno FO v průběhu dědického řízení po jméno FO předložit. Závěť jméno FO byla obratem po jejím nalezení předána jméno FO, notářce, která dědictví po jméno FO projednává. Žalovaná však dle žalobkyně v dědickém řízení zpochybňuje platnost závěti, konkrétně písmo a podpis jméno FO. Žalobkyně na platnosti závěti trvá, a domáhá se proto určení, že jméno FO je na základě závěti dědicem jméno FO.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že spolu s manželem jméno FO spolu často o různých věcech mluvili a pokud by nějakou závěť sepsal, řekl by jí to, ale nic takového jí neřekl. Žalovaná dále uvedla, že od sepsání závěti také uběhla velká spousta let a písmo závěti se neshodovalo s písmem, na které byla u manžela zvyklá. Žalovaná má tedy za to, že závěť, která se našla po roce po jeho smrti, není závětí, kterou sepsal. Nadto by k závěti dle žalované nemělo být přihlíženo, neboť manžel tu závěť sepisoval v 18 letech, kdy nevěděl, že bude mít manželku právnická osoba a dle žalované sám i zapomněl, že závěť sepsal.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o následujících skutečnostech, a to že žalobkyně byla soudní komisařkou jméno FO vyzvána k podání žaloby a že žalovaná zpochybnila platnost závěti jméno FO, dále že žalovaná byla manželkou jméno FO a žalobkyně je sestrou a dědičkou jméno FO, který byl otcem jméno FO, a že žalobkyni bylo nabyté dědictví po jméno FO potvrzeno soudní komisařkou jméno FO.

4. Sporným tedy mezi účastníky zůstalo, zda závěť, která měla být nalezena v domě, kde jméno FO žil, je skutečně závětí sepsanou jméno FO.

5. Z adresa, soud zjistil, že v rámci řízení o pozůstalosti po jméno FO, byla žalobkyně jakožto právní nástupkyně jméno FO, odkázána na podání žaloby proti žalované o určení, že jméno FO je dědicem jméno FO měla být dle citovaného usnesení podána ve lhůtě 2 měsíců podle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních. Toto adresa, pak soud shledal, že žalobkyni bylo jako jedinému dědici ze zákona potvrzeno nabytí dědictví po jméno FO.

6. Z protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti ze dne spisová značka, bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po jméno FO byla zástupcem žalobkyně Jméno advokáta, advokátem, předložena v notářské kanceláři jméno FO závěť. Za pořizovatele předložené závěti byl označen jméno FO. Dále z protokolu vyplývá, že listina byla sepsána dne datum, byla psána v ruce, je podepsána zůstavitelem jméno FO a nejsou v ní žádné škrty, přičemž tato listina byla předložena v otevřené obálce.

7. Z průkazky jméno FO ČSD č. 13/87, z žádostí jméno FO o vydání občanského průkazu ze dne datum a z potvrzení o převzetí autovraku bylo zjištěno, že se jedná o listiny, jež by měly být opatřeny podpisem jméno FO. Z dopisů jméno FO otci z let Anonymizováno je pak zřejmé, že by měly být vlastnoručně psány a podepsány jméno FO.

8. Svědkyně jméno FO ve své výpovědi ke vztahu k účastníkům řízení uvedla, že je bývalou švagrovou žalobkyně a že žalovaná byla její snachou a manželkou jméno FO, syna svědkyně. K věci samé svědkyně sdělila, že o závěti, kterou měl vlastnoručně sepsat její syn jméno FO ví od počátku. Když synovi bylo 18 let, domluvili se s bývalým manželem svědkyně jméno FO, že ten na jméno FO přepíše polovinu domu a že současně jméno FO sepíše závěť, kterou polovinu domu odkáže otci jméno FO. S jméno FO byla takto svědkyně jméno FO domluvená v souvislosti s jejich majetkovým vypořádáním při rozvodu, aby majetek zůstal v rodině. Svědkyně sdělila, že v době rozvodu bylo jméno FO 15 let a zhruba po třech letech jí jak bývalý manžel jméno FO, tak syn jméno FO sdělili, že došlo k sepisu závěti. O místu uložení závěti jméno FO svědkyně nevěděla, jméno FO jí pouze sdělil, že je závěť dobře uložena. Po smrti syna jméno FO svědkyně s bývalým manželem jméno FO prohledávali štosy lejster, protože jméno FO si nemohl vzpomenout, kam závěť syna dal. Dále svědkyně vypověděla, že závěť nakonec našla ona, a to v době, kdy bývalý manžel jméno FO již zemřel. Závěť našla mezi jeho dokumenty, které si z jeho domu za pomoci svědka jméno FO odvezla. Svědkyně popsala, že závěť byla v běžné poštovní obálce, byl v ní jen jeden papír, na kterém byly napsány jeden až dva řádky v tom smyslu, že to odkazuje tátovi a podepsán byl syn jméno FO. Podle svědkyně byl text napsán jednou rukou a psal jej syn jméno FO, neboť ten rukopis odpovídal tomu, jak syn psal. Dále svědkyně uvedla, že závěť nalezla přibližně tři týdny až měsíc po smrti bývalého manžela v roce 2022 a nikdo u toho nebyl. Svědkyně o nálezu závěti ihned informovala žalobkyni. Následně závěť po třech týdnech až měsíci, jelikož v té době marodila, odevzdala jméno FO.

9. Svědek jméno FO sdělil, že je manželem neteře svědkyně jméno FO, účastnice řízení zná, avšak nevídá se s nimi. K předmětu řízení svědek vypověděl, že ví, že jméno FO závěť učinil, neboť byl u toho. Dále svědek uvedl, že svědkyně jméno FO mu dva až tři roky před smrtí jméno FO sdělila, že závěť, kterou jméno FO sepsal, existuje. Dle svědka u toho s největší pravděpodobností byla také jeho manželka. Pokud jde o okolnosti nalezení závěti, svědek vypověděl, že po smrti jméno FO vezl jméno FO do jeho domu, aby si vyzvedla nějaké lékařské zprávy, doklady od domu a od auta. To z toho důvodu, že se jednou stalo, že žalovaná jméno FO vystěhovala a jeho věci nechala na dešti. Následně tyto doklady jméno FO doma třídila, kdy svědek byl u toho, když závěť jméno FO objevila. Dále svědek uvedl, že listina byla nadepsána slovem závěť, byla psána vlastnoručně. Obsah závěti byl ve smyslu, že jméno FO vše odkazuje tátovi jméno FO. Závěť byla dle svědka datována a podepsána, spolupodpis jiných osob tam nebyl. Po nalezení byl kontaktován jméno FO, kterému byla závěť předána.

10. Vyslechnuta byla také znalkyně jméno FO, která v projednávané věci podala znalecký posudek č. č. účtu z oboru písmoznalectví. Znaleckým úkolem bylo určení pravděpodobnosti vlastnoručního sepsání závěti jméno FO, datované dnem datum. Znalkyně uvedla, že měla k dispozici originál závěti (jehož fotokopie je součástí posudku) a dostatek srovnávacího materiálu, který si vyžádala rovněž v originálu. Znalkyně dále sdělila, že provedla komplexní zkoumání srovnávacích vzorků se spornou listinou. Zdůraznila, že srovnávacího materiálu měla dostatek a byl časově blízký s porovnávanou závětí, neboť pocházel z let Anonymizováno Současně znalkyně sdělila, že ve srovnávacích matriálech nenalezla žádné prvky, markanty, které by zpochybňovaly shodu s rukopisem jméno FO. Znalkyně tedy po provedeném zkoumání uzavřela, že listinu označenou jako závěť datovanou datum psal zcela jistě jméno FO. Ze znaleckého posudku, kdy znalkyně měla k dispozici originál závěti jméno FO a kopie pak byla součástí znaleckého posudku, bylo dále zjištěno, že jméno FO v závěti odkázal veškerý svůj majetek svému otci jméno FO.

11. Soud, vycházeje předně ze závěrů znaleckého posudku, z listinných důkazů (srovnávacího materiálu) a z výpovědí shora uvedených svědků shodujících se v rozhodných skutečnostech, učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení o pozůstalosti po jméno FO, které je vedeno notářkou jméno FO jako soudní komisařkou pod sp. zn. spisová značka, byla předložena závěť datovaná dnem datum, podle které jméno FO odkázal veškerý majetek svému otci jméno FO. Tato závěť byla žalovanou, co do obsahu a pravosti, zpochybněna. Žalobkyně byla proto odkázána adresa, které nabylo právní moc dne datum, na podání žaloby vůči žalované ve věci určení dědice jméno FO. Žaloba byla dle tohoto usnesení podána ve stanovené lhůtě 2 měsíců. V projednávané věci bylo výslechem jméno FO prokázáno, že předmětná závěť byla nalezena jméno FO v dokumentech jméno FO, otce jméno FO. Závěť byla vlastnoručně sepsána jméno FO, který závěť datoval dnem datum a vlastnoručně ji podepsal. V této své závěti (jejíž pravost byla zkoumána znalkyní) jméno FO odkázal veškerý svůj majetek svému otci jméno FO, jehož jedinou dědičkou je žalobkyně. Znalkyně jednoznačně určila autorství závěti jméno FO – vycházeje z listin (zejména dopisů), které jmenovaný psal v období, kdy závěť vznikla, a z porovnávané závěti.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 8 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (OZ), způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku.

14. Podle § 461 OZ, se dědí ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.

15. Podle § 476 OZ, zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou nebo ji zřídit ve formě notářského zápisu. K platnosti závěti napsané vlastní rukou je třeba, aby ji zůstavitel podepsal a uvedl v ní den, měsíc a rok, kdy ji podepsal.

16. Podle § 477 OZ, v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.

17. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a podle shora citovaných ustanovení zákona shledal soud žalobu důvodnou. Žalobkyně podala vůči žalované žalobu o určení dědice ve stanovené lhůtě dvou měsíců podle adresa jako soudní komisařkou dne spisová značka, které nabylo právní moc dne datum. Ve věci samé se soud nejprve zabýval pravostí závěti. V řízení bylo prokázáno, že předmětnou závěť vlastnoručně sepsal jméno FO, a tato je tedy pravou. Následně soud posuzoval způsobilost jméno FO k sepisu závěti a náležitosti a obsah závěti, a to v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. podle právní úpravy účinné v době právního jednání, tedy v době sepisu závěti. jméno FO byl v době pořízení Anonymizováno již zletilý, a tedy dle § 8 OZ způsobilý k sepsání závěti. Závěť byla v souladu s § 476 odst. 1 a odst. 2 OZ vlastnoručně sepsána a podepsána jméno FO a datována byla dnem datum. Jedná se tedy o platnou holografní závěť, v níž jméno FO ustanovil dědicem veškerého svého majetku svého otce jméno FO. Soud proto podle § 461 OZ ve spojení s § 477 OZ uzavřel, že dědicem ze závěti po zůstaviteli jméno FO je jeho zemřelý otec jméno FO, a žalobě tedy v plném rozsahu vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a. t.) ve znění účinném do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů (příprava a převzetí zastoupení, žalobní návrh) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) a. t. z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za tři úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 16. 4. 2025, 28. 5. 2026 a 25. 2. 2026) včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 050 Kč ve výši 3 790,50 Kč, celkem tedy 21 840,50 Kč. Dále žalobkyni náleží také náhrada zálohy na znalecký posudek ve výši 25 000 Kč. Náklady řízení žalobkyně tedy dosahují celkem částky 48 840,50 Kč. Povinnost zaplatit tuto částku k rukám advokáta žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena s přihlédnutím k výši částky uložené žalované k zaplacení v délce 15 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.