5 C 56/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného pro 23 728,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 22 584,10 Kč se zákonným rokem 11,5 % jdoucím ročně od 3. 2. 2026 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách 1 500 Kč vždy ke dvacátému dni v měsíci, počínaje právní mocí rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť jedné z nich.

II. Žaloba se zčásti co do 1 602,84 Kč na poplatcích a smluvní pokutě a smluvním úroku 11 476,50 Kč a zákonem úroku z prodlení 23 269,50 Kč od 1. 9. 2025 do 2. 2. 2026 a zákonného úroku z prodlení z 685,40 Kč od 3. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech 2 906 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

1. Žalobou z 26. 2. 2026 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 23 728,22 Kč složené z jistiny 22 584,10 Kč, poplatku za vyplacení 431,10 Kč, poplatku za klidné spaní 98,82 Kč, poplatku za presto službu 155,48 Kč a smluvní pokuty 458,72 Kč, 0,1 % denně z jistiny za období od 28. 3. do 26. 6. 2025 a smluvního úroku 11 476,50 Kč a zákonného úroku z prodlení z 23 269,50 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodňovala tím, že se žalovaným uzavřela , datum, elektronickými prostředky na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , adresa, odkazující na Všeobecné obchodní podmínky, na jejím základě se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 80 000 Kč proti povinnosti žalovaného zaplatit od , datum, poskytnuté prostředky s navýšením o smluvní úrok 0,442 % denně a navíc poplatek za poskytnutí každé splátky 1,99 % z čerpané částky při stanovené RPSN 366,82 % ročně. Současně ve smlouvě byly sjednány poplatky 3,66 Kč denně za službu klidné spaní, 0,96 Kč denně za službu SMS info a poplatek 165 Kč za expresní vyplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovanému bylo celkem vyplaceno ve dvou splátkách po 23 000 Kč dne , datum, a , datum, na jeho účet , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Žalobkyně uvedla, že žalobce se ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, když zaplatil celkem 23 415,90 Kč, a to , datum, - 23 000 Kč a , datum, - 415,90 Kč. Žalobkyně uvedla, že pro prodlení s úhradou dluhu v souladu s článkem 7.1 smlouvy, emailem z , datum, , respektive upomínkou z tohoto data zaslanou , datum, úvěrovou smlouvu vypověděla. Dále uvedla, že předžalobní upomínku z , datum, žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky.

2. Žalovaný uvedl k žalobě, že s žalobkyní skutečně uzavřel úvěrovou smlouvu, respektive si bral dva úvěry, nejprve jeden a potom druhý. Má za to podle toho, co dohledal v elektronickém bankovnictví, že na úvěr zaplatil 3 350,94 Kč. Současně uvedl, že si úvěr vzal v situaci, kdy byl ve finanční tísni. Celkem si vzal šest úvěrů. V současné době není schopen zaplatit dluh najednou, neboť má příjem 32 000 Kč, náklady na bydlení činí 16 000 Kč. Má v péči dceru, na níž musí přispívat a zajistit její potřeby. Celkem má dluhy u šesti úvěrových společností. Ve vztahu k jedné z nich je vůči němu vedena exekuce a je mu sráženo 7 000 Kč z účtu. V tomto ohledu požádal o možnost úhrady dluhu po 1 500 Kč měsíčně.

3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , odkazující na obchodní podmínky žalobkyně z , datum, , je zřejmé, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395–2400 občanského zákoníku. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 80 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté peněžní prostředky od , datum, , a to s navýšením o smluvní úrok 0,442 %, což představuje 161,33 % ročně za situace, kdy obvyklá úroková sazba podle databáze ČNB ARAD 1144 k listopadu 2024 u revolvingových úvěrů poskytovaných bankami činila 15,21 % ročně. Součástí ujednání smluvního byla i povinnost žalovaného zaplatit vedle sjednaného smluvního úroku z každé splátky poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Ve smlouvě byla uvedena RPSN ve výši 336,82 % ročně, a to za situace, kdy podle evidence České národní banky a rad 1193 činila průměrná úroková sazba RPSN na spotřebitelské úvěry poskytovaná bankami k listopadu 2024, 8,81 %. Součástí smlouvy bylo i ujednání o povinnosti zaplatit poplatek 3,66 % denně za službu klidné spaní, 0,96 Kč denně za službu SMS info, z čehož lze dovodit, že za dobu od první splátky , datum, do konečné splatnosti úvěru , datum, , tedy 510 dní, mělo být zaplaceno na vedlejších službách 2 356,20 Kč. Součástí smlouvy bylo také ujednání o poplatku 165 Kč za expresní vyplacení. Žalobkyně doložila přehledem transakcí, že žalovanému bylo vyplaceno bezhotovostně ve dvou splátkách, vždy 23 000 Kč, a to , datum, a , datum, na účet žalovaného u , právnická osoba, , a to pod VS , var. symbol, . O tom, že účet, na který byly převedeny prostředky, je účtem žalovaného, svědčí zpráva , právnická osoba, z , datum, . Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný zaplatil celkem 23 415,90 Kč, a to , datum, - 23 000 Kč a 415,90 Kč , datum, .

5. Soud se nejprve zabýval posouzením platnosti úvěrové smlouvy jako takové. Dospěl přitom k závěru, že úvěrová smlouva je podle § 580 občanského zákoníku absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a zákonem za situaci, kdy smlouvu posuzoval jako celek a její jednotlivá u jednání ve vzájemném kontextu v intencích rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 4084/12 z 11. 12. 2014 a I. ÚS 199/11 z 26. 1. 2012. Současně soud přihlížel k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/05 a sp. zn. 21 Cdo 1484/04, podle níž je maximálně přípustná z hlediska smluvní volnosti sjednaná smluvní úroková sazba, která nepřesahuje trojnásobek běžného úroku poskytovaného bankami pro daný typ úvěru v daném období. V posuzované věci je zřejmé, že smluvní úrok i s přičtením poplatku za každou splátku přesahoval nejméně 170 % ročně za situace, kdy obvyklým smluvním úrokem pro revolvingové úvěry poskytované bankami byla výše 15,21 % ročně. Obvyklá RPSN pak činila 8,81 % v situaci, kdy žalobkyně sama v úvěrové smlouvě uvádí RPSN ve výši 336,82 %. Vedle toho je třeba přihlížet k tomu, že smlouva o úvěru zaváděla ve vztahu k žalovanému spotřebiteli další poplatky, byť volitelné, a to za službu klidné spaní, SMS info a poplatek za expresní vyplacení. S ohledem na výši sjednaného smluvního úroku RPSN, sjednaných poplatků za tranše, poplatku za vedlejší služby, včetně nákladů vymáhání, je zcela na místě závěr o tom, že sjednaná smlouva výrazně zasahuje do sféry spotřebitele žalovaného, a to v rozporu s dobrými mravy i zákonem, a proto je neplatná. Účastníci se tak mohou vypořádat z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2, kdy došlo na straně žalovaného k získání majetkového prospěchu plněním bezprávního důvodu podle § 2993, neboť tu bylo plněno, aniž by tu byl platný závazek. Strany pak mají právo na to, aby jim bylo vráceno, co plnily. Jestliže v posuzované věci bylo žalovanému poskytnuto dvakrát 23 000 Kč, uhradil pouze 23 415,90 Kč, je povinen vrátit žalobkyni 22 584,10 Kč s tím, že se ocitl v prodlení ve vazbě, na zaslanou předžalobní upomínku dne , datum, , když k doručení došlo podle § 573 do tří dnů a prodlení žalovaného nastalo k , datum, . Od tohoto okamžiku je možné, aby si žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení, který jí byl přiznán. Ve zbytku byla žaloba pod výrokem II. zamítnuta jako nedůvodná, neboť se týká nároků plynoucích ze smlouvy, kterou soud hodnotil jako absolutně neplatnou. Žalobě tak bylo zčásti vyhověno, zčásti byla zamítnuta.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto mezi účastníky podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni z 64 % byla přiznána částečná náhrada nákladů ve výši 28 % rozdílu mezi úspěchem 64 % a neúspěchem 36 % s tím, že v případě plného úspěchu si žalobkyně mohla účtovat zaplacený soudní poplatek 1 409 Kč, náklady právního zastoupení podle § 7 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po dvou tisících 540 Kč, převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby s navýšením o tři režijní paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 3, celkem tedy 10 379 Kč, z čehož 28 % činí 2 906 Kč.

7. Lhůta k zaplacení byla v případě výroku I. stanovena s přihlédnutím k důvodům vzniku bezdůvodného obohacení, kdy to byla žalobkyně, která uzavírá smlouvy, které jsou v rozporu s dobrými mravy a v rozporu se zákonem, pokud jde o smluvní podmínky a je na místě, aby žalovaný mohl zaplatit dluh způsobem, který mu umožňují jeho osobní a majetkové poměry, které vylíčil tak, že má příjem 32 000, náklady na bydlení 16 000, výdaje spojené s péčí o dceru a dále náklady spojené s placením dalších pěti úvěrových závazků, z nichž jeden je vymáhán exekučně s 7 000 Kč z účtu. Soud dospěl k závěru, že je přiměřené, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku se zákonným úrokem ve splátkách 1 500 Kč měsíčně, a to s ohledem na výši dluhu tak, aby nebyl splácen nepřiměřeně dlouho. U nákladů řízení, soud určil lhůtu jednoho měsíce podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ze stejných důvodů, jak uvedeno shora, tedy delší než obvykle s přihlédnutím k poměrům žalovaného. Platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.