5 C 89/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 99 821 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 99.821 Kč ve lhůtě patnácti dní od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení 43.198 Kč k rukám právního zástupce žalobců ve lhůtě patnácti dní od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou z [datum] se žalobci domáhali vůči žalovanému zaplacení smluvní pokuty 0,05 % denně z ceny díla 1.523.985 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 99.821 Kč. Nárok odůvodňovali tím, že s žalovaným uzavřeli [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalovaného provést stavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] s termínem dokončení do [datum] a to proti povinnosti žalobců zaplatit žalovanému sjednanou cenu díla dle cenové nabídky ve výši 1.523.985 Kč s tím, že současně bylo mezi účastníky ujednáno, že žalovaný zaplatí žalobcům smluvní pokutu 0,05 % denně ze sjednané ceny díla v případě, že bude v prodlení s jeho provedením. Žalobci dále uvedli, že žalovaný byl v prodlení s provedením díla od [datum] a toto prodlení k okamžiku podání žaloby dle nich trvá. Proto uplatňují vůči žalovanému smluvní pokutu za prvních 131 dní. Žalobci dále uvedli, že žalovaného právní zástupce vyzval k zaplacení smluvní pokuty emailem ze [datum] a následně dopisem z [datum] a přesto nebyl dluh uhrazen.

2. Žalovaný nesporoval uzavření uvedené smlouvy o dílo a obsah ujednání mezi účastníky tak, jak byl vylíčen v žalobě. Nesporoval ani skutečnost, že dílo nebylo předáno v termínu do [datum]. Žalobu na zaplacení smluvní pokuty však neuznával, neboť pro žalobce provedl část prací v souladu se smlouvou o dílo ve výši 160.000 Kč s tím, že část doplatku ceny díla, tzv. pozastávku, dosud nemohl vyúčtovat, neboť žalovaní odmítli, ač to bylo v souladu se smlouvou o dílo, poskytnout součinnost k převzetí díla, ačkoliv je k tomu opakovaně vyzýval. Zároveň žalovaný uváděl, že na základě dohody s žalobci pro ně provedl vícepráce v celkové hodnotě 323.379 Kč, z části spočívající v provedení víceprací na základě dohody s žalobci nad rámec smlouvy o dílo a z části spočívající v navýšení ceny jednotlivých položek materiálu, týkajících se smlouvy o dílo jako takové. Žalovaný dále namítal ve vztahu k okamžiku předání předmětu díla, že žalobci fakticky rodinný dům převzali do užívání v létě 2019 a na podzim téhož roku byla stavba zkolaudována a je tedy způsobilá k užívání. Současně žalobce namítal, z hlediska výpočtu smluvní pokuty, že základem pro výpočet smluvní pokuty by měla být faktická cena jím provedeného díla za situace, kdy provedl dílo v rozsahu menším, než bylo původně sjednáno, kdy v průběhu provádění díla se s ním žalobci dohodli, že některé, z původně plánovaných položek díla si zajistí provést přes jiné subjekty. V této souvislosti se podle žalovaného snížila skutečná cena provedeného díla na částku 1.332.000 Kč a ta by případně měla být základem pro výpočet smluvní pokuty. Žalovaný v průběhu řízení zpočátku uváděl, že nabízí protistraně narovnání smírné řešení s ohledem na jím dosud neuplatněné pohledávky vůči jejich osobě týkající se doúčtování smlouvy o dílo a částky, na níž by měl mít nárok z titulu provedených víceprací. V průběhu řízení byl žalovaný poučen soudem o tom, že pokud by měla být úspěšná jeho procesní obrana, týkající se případného započtení nároků, jenž podle svých tvrzení vůči žalobcům má z titulu víceprací a z titulu nedoúčtovaného doplatku ceny provedeného díla, pak je třeba, aby doložil, že mu tyto nároky na základě dohody s objednateli vznikly, tedy byly dohodnuty, on práce provedl a smluvní ceny s tím spojené vůči objednatelům uplatnil, tedy nastala jejich splatnost a současně byl poučen o povinnosti doložit, že takto splatný nárok započetl vůči nároku, který je předmětem žaloby. Žalovaný přes poučení v tomto směru pouze ve vztahu k doúčtování doplatku ceny díla uvedl, že tento doplatek (tzv. pozastávku) nemohl doúčtovat, neboť byla splatná až po předání díla a přes výzvy žalovaného žalobci dílo v souladu s ujednáním ve smlouvě o dílo protokolárně nepřevzali.

3. Žalobci popírali existenci nároku na zaplacení víceprací i nároku na existenci doplatku ceny díla s tím, že převzetí díla nemohlo dojít, neboť dílo nebylo zhotoveno řádně a podmínky pro převzetí, tak jak byly smluveny, nebyly naplněny. Ve vztahu k základu výpočtu smluvní pokuty žalobci poukazovali na text smlouvy o dílo, který jasně odkazoval na sjednanou cenu díla.

4. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

5. Mezi účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o dílo obsahující závazek žalovaného provést pro žalobce stavbu rodinného domu na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. území [obec] (článek 2) s termínem dokončení do [datum] (článek 8/2) a povinností žalobců zaplatit za dílo 1.523.985 Kč v intencích cenové nabídky, která byla přílohou smlouvy. Součástí smlouvy bylo i ujednání smluvní pokuty ve smyslu § 2048 až 2052 občanského zákoníku (OZ - z.č. 89/2012 Sb.), podle nějž smluvní pokuta je sjednána pro případy porušení smluvní povinnosti a lze jí požadovat bez zřetele k tomu, zda škoda skutečně vznikla s tím, že její zaplacení nezbavuje povinnosti dlužníka plnit dluh utvrzený smluvní pokutou. Věřitel však nemá právo na náhradu škody vzniklé porušením smluvní povinnosti. Současně právní úprava připouští moderaci smluvní pokuty, která je nepřiměřeně vysoká, soudem a to až do výše skutečně vzniklé škody. Sjednaná smluvní pokuta v posuzovaném případě ve smlouvě o dílo byla ve výši 0,05 % denně ze sjednané ceny díla (článek 18). Ve smlouvě o dílo bylo upraveno i převzetí díla (článek 16) s tím, že objednatelé byli povinni dílo převzít protokolárním převzetím k výzvě zhotovitele, v případě, kdy dílo nevykazuje vady a nedodělky bránící řádnému užívání s možností v předávacím protokolu vytknout vady či nedodělky, které podle nich dílo má. Z emailového podání ze [datum] a předžalobní upomínky zaslané poštou ze [datum] je zřejmé, že žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení smluvní pokuty, která je předmětem žaloby.

6. Soud prováděl k důkazu také řadu listinných důkazů, které se týkaly tvrzení žalovaného ohledně existence tzv. víceprací ať už souvisejících přímo se smlouvou o dílo, týkajících se změny nákladů na jednotlivé materiály a nebo víceprací spojených s novou dohodou účastníků nad stávající smlouvu o dílo o provedení dalších prací. Jelikož však s ohledem na poučení žalovaného podle § 118 a) občanského soudního řádu (o.s.ř.– z.č. 99/1963 Sb.) týkající se možného uplatnění těchto nároků vůči smluvní pokutě uplatněné žalobci nebylo reagováno řádným doplněním, pak nebylo třeba z těchto listin dovozovat skutkové závěry, který by mohly mít vliv na zjištěný skutkový stav.

7. Na základě shora provedených důkazů a s přihlédnutím k rozsahu nesporných tvrzení mezi účastníky dospěl soud k závěru, že žalobcům vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty za 131 dní od [datum], vypočítané ze sjednané ceny díla 1.523.985 Kč ve výši 0,05 % denně s tím, že žalovaný se zavázal dílo předat do [datum], což neučinil (a toto bylo nesporné). Proces převzetí smlouvy o dílo byl ve smlouvě výslovně upraven tak, že k převzetí díla může dojít pouze protokolární cestou. V tomto ohledu bylo přihlédnuto k důsledkům takového ujednání, ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 799/2009 z 22.4.2009, podle nějž je-li podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí, je existence takového protokolu hmotně právní podmínkou předání a převzetí a zhotovitel se nemůže v případě, že objednatel odmítne protokol podepsat, domáhat zaplacení kupní ceny, ale může se domáhat pouze převzetí díla. V projednávané věci tak nemůže být námitka žalovaného o neposkytnutí součinnosti ze strany žalobců při převzetí díla důvodná, neboť v takovém případě se měl žalovaný domáhat u soudu určení povinnosti žalobců převzít od žalovaného dílo s tím, že nepřevzetím porušili zákaz stanovený v § 2628 OZ, který byl v podstatě i součástí smluvního ujednání, tedy že důvodem pro odmítnutí převzetí díla nemohou být vady, které nebrání řádnému užívání stavby. V tomto směru je obrana žalovaného, že vůči žalobcům nemohl uplatnit k započtení 10 % ze sjednané ceny díla splatné až po předání (tzv. pozastávka), pro jejich nesoučinnosti, nedůvodná. Pokud jde o obranu žalovaného týkající se existence nároku na zaplacení tzv. víceprací, sjednaných v intencích smlouvy o dílo spočívajících ve změně nákladových položek na materiály a současně víceprací sjednaných mimo smlouvu o dílo, pak žalovaný přes poučení soudu podle § 118 a) o. s. ř. nedoložil, že by došlo k sjednání víceprací, že by tyto vícepráce řádně provedl a vyúčtoval, tedy že se cena za ně stala splatná a současně, že by takto splatné nároky vůči žalobcům započetl proti nároku, který je předmětem žaloby. [příjmení] žalovaného, týkající se tedy existence nároku na zaplacení částek za provedené dílo (tzv. pozastávku) a z titulu víceprací nebylo možno považovat za této situace za důvodnou, neboť žalovaný neprokázal, že by uvedené nároky vznikly, že by se staly splatnými, že by je započetl vůči nároku žalobců v projednávané věci. Pokud jde o námitku žalovaného týkající se základu pro výpočet smluvní pokuty, tedy že by se cena díla měla odvozovat od fakticky provedeného rozsahu a z tohoto základu (částky [číslo]) by měla být vypočtena, pak s ohledem na na text smlouvy o dílo (článek 18), podle nějž má být smluvní pokuta vypočtena ze sjednané ceny, je vyloučena možnost výkladu projevu vůle stran ve smyslu § 555 až 558 OZ v tom směru, že by výpočet smluvní pokuty byl vázán na cenu díla odpovídající skutečnému provedení. Výraz sjednaná cena totiž nepřipouští jiný výklad, než že jde o cenu uvedenou ve smlouvě, která byla pro žalobce základem k výpočtu, tedy 1.523.985 Kč. Za nedůvodnou je třeba považovat také obranu žalovaného v tom směru, že žalobci fakticky rodinný dům převzali v létě 2019 a na podzim 2019 byla stavba zkolaudována a to již proto, že předmětem tohoto řízení je smluvní pokuta za prodlení s předáním díla do [datum], tedy doby předchozí. Za této situace tedy je třeba uzavřít, že účastníci mezi sebou v rámci smlouvy o dílo ujednali i povinnost žalovaného uhradit smluvní pokuta, jejíž výše byla stanovena procentně denně ze sjednané ceny díla. Žalovaný porušil smluvní povinnosti provést a předat dílo do [datum] a pokud se žalobci domáhají zaplacení smluvní pokuty za 131 dní od [datum], pak jim skutečně nárok na smluvní pokutu ve výši 99.823 Kč vznikl a proto bylo žalobě vyhověno.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 a) o. s. ř. s ohledem na předžalobní upomínku ze [datum] a dále ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšným žalobcům byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaný zaplaceným soudním poplatkem 3.994 Kč a dále náklady právního zastoupení podle § 7 a § 13 odst. 3 advokát. tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a to za šest úkonů právní služby po 5.100 Kč a šest režijních paušálů po 300 Kč, celkem 32.400 Kč za převzetí věci, podání žaloby, upomínky ze [datum] a účast na jednáních [číslo], [datum] a [datum] ˇČástka 32.400 Kč na odměně právního zástupce byla navýšena s ohledem na plátcovství DPH o 21 %, tedy 6.804 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem bylo přiznáno na nákladech řízení 43.198 Kč Lhůta k zaplacení byla u obou výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.