5 C 90/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 32 756,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 968,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení 19 784,76 Kč, smluvního úroku 29 % ročně z částky 14 500 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 14 500 Kč od 1. 2. 2022 do 15. 2. 2022 z částky 1 531,63 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 32 756,12 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne 5. 10. 2019, poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr, k uzavření smlouvy číslo s produktovým názvem D ulice v hotovosti týdenní číslo, jejíž neoddělitelnou součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 17 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek v částce 12 162 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 29 162 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách, přičemž výše každé splátky od první do předposlední činí 649 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka pak činila 606 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 4 031,64 Kč, a to čtyřmi platbami v období od 5. 10. 2019 do 7. 1. 2021. Uhrazené platby byly započteny ve výši 2 500 Kč na jistinu 17 000 Kč, která tak byla ponížena na 14 500 Kč. Další uhrazené platby ve výši 1 531,64 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 12 162 Kč, které byly poníženy na 10 630,36 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 a je po žalované požadována pouze v částce 8 500 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 808,50 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 300 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností k datu úplaty 1. 2. 2022 a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 33 564,62 Kč sestávající z jistiny 14 500 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 9 456,12 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 808,50 Kč a sankčních poplatků ve výši 300 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 33 564,62 Kč, a to nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 500 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 14 500 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná poté již neuhradila žádnou částku. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 32 756,12 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 808,50 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 500 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 14 500 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože výzva jí byla doručena řádně do vlastních rukou, k projednání věci před soudem se pak nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, žalobkyně a zástupce žalobkyně, kteří svou účast na jednání řádně a včas omluvili. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni právnická osoba právnická osoba, IČO, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne 1. 2. 2022, který byl předán k doručení dne 11. 2. 2022, jak je patrné z potvrzení o podání.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – D- zelená v hotovosti číslo ze dne 5. 10. 2019 (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 17 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 12 162 Kč, to vše ve 45 pravidelných týdenních splátkách po 649 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 606 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 285,13 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni 1. 2. 2022 ve výši 8 500 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 808,50 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne 20. 5. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne 24. 5. 2022, jak plyne z potvrzení o podání.

5. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 11. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách obec národní banky, databáze časových řad příjmení (tabulka B1 číslo) je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku (kategorie UK3) činila v říjnu 2019, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 9,96 %. Referenční sazba RPSN pak podle B1 číslo. UK1 činila v rozhodném období 8,65 %, maximální přípustná sazba tak ve světle shora citovaného judikátu činí 25,95 %, dle smlouvy RPSN činí 285,13 %. Úroková sazba smluvního úroku by mohla činit maximálně 29,88 %, přitom dle smlouvy celková odměna původního věřitele za poskytnutí úvěru činila 12 162 Kč, z čehož na jednu týdenní splátku připadá 270,86 Kč, což je 14 053 Kč ročně. Tato částka pak odpovídá 82,66 % z jistiny 17 000 Kč, ačkoli ve smlouvě se uvádí úroková sazba 29 %.

12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne 5. 10. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z., a to na poskytnutí jistiny ve výši 17 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, jak je uvedeno shora, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec poskytnuté částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 17 000 Kč o 12 162 Kč při délce trvání zápůjčky 45 týdnů, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 2 263 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení představuje 5 911 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení představuje 3 988 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, představuje 82,66 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne 5. 10. 2019 je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 12 968,36 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 17 000 Kč a částkou 4 031,64 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Prodlení žalované nemohlo s ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy nastat podle smluvního data, ale nastalo až po uplynutí doby fikce doručení podle § 573 o.z., v tomto případě třetí pracovní den po doručení výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022. Od 16. 2. 2022 tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 12 968,36 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokutu a příslušenství pohledávky, tedy obchodní úroky, poplatky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalované v prodlení.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (z 60,4 %), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.

15. Lhůta k zaplacení byla u výroku I. tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.